České země ve 2. polovině 19. století

 

BACHOVSKÝ ABSOLUTISMUS

– Po roce 1848 na trůně František Josef I. – schopný, mladý, ale velmi konzervativní

– Nový ministerský předseda →Alexandr Bach→ Bachovský absolutismus (neoabsolutismus) = snaha o opětovný návrat před rok 1848

– Absolutní zákaz politické činnosti a politického života – velkou moc má policie a tajná policie, stíhání těch, co jsou proti státu a monarchii či jsou politicky aktivní (internace K. H. Borovského v Brixenu)

– Zrušení roboty + zrušena dovozní a vnitřní CLA = pomoc při šíření průmyslové revoluce – lépe fungující státní správa

– 1859 A. Bach odvolán po ztrátě Lombardska

OBDOBÍ PO BACHOVI

– 1860 vydán Říjnový diplom→ František Josef se vzdává dobrovolně absolutní moci a zřizuje Říšský sněm, který se má podílet na tvorbě ústavy, zároveň zmíněno založení Zemských sněmů

– roku 1861 vydána Únorová ústava obnovení politického a kulturního života (Národní divadlo 1881 vyhořelo, 1883 dokončeno znovu) politické směry:

  • Šlechticko-konzervativní – chtěli obnovit Zemské sněmy v ZKČ, ale byli konzervativní – Thun, Clam-Martinic
  • Liberální politika – nacionální měšťanstvo – Staročeši (Národní strana) – Palacký, později i Mladočeši

 

RAKOUSKÉ ÚSTUPKY

Po porážce v Prusko-Rakouské válce a ztrátě Benátska v 1866, využijí Uhři situace a

1867 Rakousko-Uherské vyrovnání, tím vzniká personální unie (společný panovník, měna, armáda, zahraniční politika)

– Předlitavsko-Země koruny České, dnešní Slovinsko, Polsko a Rakousko

– Zalitavsko-Velké Uhry

– V 1867 v Prosinci vydána v Předlitavsku Prosincová ústava, která zaručovala mnoho svobod a platila až do konce monarchie – problémy – například úředníci měli umět česky i německy a to většina němců neumí

– 1871 padl návrh Fundamentálních článků = měli být posíleny pravomoci Čechů v rámci Předlitavska a větší samostatnost→ neprosadilo se z důvodů odporů Němců (zejména těch v ZKČ) a Maďarů → čeští politici zvolili odpor v podobě pasivní rezistence (nedocházeli na zasedání rady atd.) →rozkol
ČESKÁ POLITIKA

– založena 1874 Mladočeši (Národní strana svobodných) – bratři Grégrové

→ v Čechách dvě politické strany

1879 konec pasivní politiky→ v Říšském sněmu totiž Mladočeši (předtím aktivní už v Zemském sněmu) a roku 1878 – vznik Sociálně demokratické Českomoravské → organizované dělnictvo

– Mladočeši postupně prosadili sociální a jazykové změny:

        • více českých gymnázií a škol
        • rozdělení UK → Karlo-Ferdinandova univerzita
        • definitivní zavedení češtiny do státní správy
        • změna volebního řádu→ více spravedlivý
        • kulturní organizace (Sokol – Tirsch)
        • Otův slovník naučný
        • definitivně otevřeno divadlo
    • 70. léta: * organizované dělnické hnutí = Sociální demokracie česko-slovanská
    • Rozvoj českého školství – střední, rozdělení univerzity v Praze na česko-německou, zavádění češtiny na úřadech
    • 60. léta – kulturní spolky (TJ Sokol, Hlahol)
    • Divadlo:
  • 1862 – otevřeno prozatímní divadlo
  • 1868 – základní kámen ND “ vydán almanach Ruch
  • 1881 – otevřeno ND x požár
  • 1883 – definitivně otevřeno
  • Riegrův naučný slovník, Ottův slovník naučný