1310 dobyl Prahu (Jindřich Korutanský musí odejít)
nikdy se nesžil s českým prostředím – „král cizinec“
vydání inauguračních diplomů = král vybírá daně pouze se souhlasem sněmu, do zemských úřadů nebudou jmenováni cizinci, šlechta nemá povinnost vojenského tažení za hranice, král musí vládnout bez pomoci cizí šlechty – prosazení zájmů české šlechty, omezení královské moci
Jindřich z Lipé – silné mocenské postavení, považován za nekorunovaného krále, podporován Janem
1318 tzv. domažlické úmluvy – ukončeny spory panovníka a šlechty, správa země svěřena šlechtě
Jan se obává, že ho Eliška připraví o vládu prostřednictvím syna Václava – nechal ji uvěznit, Václav odvezen do Frnacie
pobývá často mimo Čech
územní zisky:
Chebsko (1322), Horní Lužice, část Slezska
1335 urovnání sporů českých, polských a uherských; Jan se zřekl polské koruny, Kazimír III. Veliký polských nároků na slezská léna
panství Lucemburků rozšířeno do severní Itálie (centrem město Lucca)
soubor zemí českého státu označen názvem Koruna království českého
1325 ražba dukátů (florény)
styky s francouzským dvorem – zde vychováván syn Václav (při biřmování přijal jméno Karel)
1333 Karlův návrat z Francie – stal se markrabětem moravským, 1337 spoluvladař
1344 papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi) – česká církev zbavena vlivu mohučského arcibiskupství
1346 bitva u Kresčaku – první bitva s použitím střelných zbraní, padl Jan Lucemburský na straně francouzského krále proti Angličanům
Karel IV. (1346 – 1378)
po roztržce rodičů izolován od matky – na Lokti, Křivoklátě, studium ve Francii
1346 volba císaře SŘŘ – 2 kandidáti: Ludvík Bavorský a Karel – zvolen Karel
1349 zvolen podruhé v Cáchách, 1355 korunován římským císařem v Římě
český král a zároveň císař, vzdělanec
1347 povstání proti Karlovi – v čele falckrabě falcký (Rudolf) – Karel si vzal jeho dceru Annu Falckou
Čechy centrem Svaté říše římské, Praha sídelním městem krále a centrem říšské politiky (bohemocentrismus)
posílil královskou moc
Čechy nejstabilnější celistvá říše
úcta ke sv. Václavu – ke korunovaci zhotovena tzv. svatováclavská koruna
Česká koruna: Království české a tzv. vedlejší země: Markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice; Braniborsko (od 1373), dočasně Horní Falc, formálně i Lucembursko
opora krále o část vyšší šlechty, církev a královská města
1355 neúspěšný návrh zákoníku Majestas Carolina – odpor panstva pro omezování jejich výsad – nepřijat
1356 Zlatá bula Karla IV. = říšský zákoník – stanovení výsadního postavení českého státu a českého krále v říši (1. mezi kurfiřty), právo kurfiřta dědičné
hospodářská prosperita: podpora rybníkářství, vinařství, chmelařství – převaha zemědělské ekonomiky
bohaté stříbrné doly, obchodní cesty X Čechy stále na okraji – pomalé přijímání nových trendů
říšská politika: podobná jako v Čechách, spolupráce s papežskou kurií – císař je světský představitel křesťanstva
dlouhé období míru – smlouvy místo válečných tažení
sňatková politika: upevnění mezinárodních pozic a územní zisky: Svídnicko (přístup k moři), Braniborsko, zbytek Slezska, panství v Bavorsku, Míšeňsku, Falci
manželky Karla IV.: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická (matka Václava IV.), Alžběta Pomořanská (matka Zikmunda Lucemburského a Jana Zhořeleckého)
mladší syn Zikmund získává Braniborsko a uherskou korunu
nejmladší syn Jan získává Zhořelecko
1378 zemřel na zápal plic
kultura:
1348 založeno pražské vysoké učení – 1. univerzita ve střední Evropě, 4 fakulty: artistická, lékařská, právnická, teologická
Nové Město pražské, úprava Pražského hradu, katedrála sv.Víta – Matyáš z Arassu, Petr Parléř, Karlštejn – kaple sv. Kříže, Emauzy, Staroměstská radnice, Karolinum, tzv. hladová zeď (v dobách bídy stavba byla obživou pro chudé), malíř Mistr Theodorik, Vita Caroli – vlastní životopis Karla IV.
všestranný rozkvět vědy, vzdělanosti a české literatury
Václav IV. (1378 – 1419)
1363 ve dvou letech korunován českým králem, 1376 zvolen římským králem, nedosáhl císařské korunovace
odboj šlechty proti králi (v čele markrabě moravský Jošt) + konflikt s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna (Václav chtěl ovládat církev) – Václav zatkl dva vysoké církevní hodnostáře, umučení Jana z Pomuku; církví později prohlášen za svatého jako Jan Nepomůcký
1394 panská jednota zatkla krále a uvěznila ho na Žebráku (osvobozen bratrem Janem Zhořeleckým) a 1396 donucen přijmout požadavky šlechty
1400 sesazen z římského trůnu
1402 zajat Zikmundem na Křivoklátě, útěk díky pomoci bratrance
1409 na Václava IV. vliv Mistra Jana Hus – vydán Dekret kutnohorský – změna poměru počtu hlasů na univerzitě 3:1 ve prospěch Čechů, počeštění pražské univerzity, rektorem zvolen Hus
1419 pražská defenestrace – dostal mozkovou mrtvici
Zikmund Lucemburský
vzdělaný panovník, získal mnoho korun – uherskou
1411 se stal římským císařem
odmítnut českou šlechtou jako panovník
Husovi poskytl glejt (císařská listina) – bezpečnost na cestě do Kostnice, konciliární soud se ale vymykal jeho pravomocem – nemohl za jeho smrt
organizace křížových výprav proti Čechám
inicioval basilejský koncil – výsledkem byla basilejská kompaktáta (kompromis s husity, češi museli přijmout Zikmunda jako nástupce)
