Státy severní Evropy
Island- Reykjavík
Norsko- Oslo
Švédsko- Stockholm Finsko- Helsinky
Dánsko- Kodaň
Vymezení
– Všechny státy neleží na skandinávském poloostrově, ale jsou nazývány „Skandinávskou zemí”
– Jutský poloostrov a přilehlé ostrovy k Blatskému moři, Skandinávský poloostrov, Finská jezerní plošina, Island, Grónsko (pouze politicky, geograficky je součástí Ameriky), Faerské ostrovy a Špicberky
– Leží v mírném a subpolárním pásu, úplný sever a celý Island i Grónsko se nacházejí v polárním pásu
– Klima ovlivňuje teplý severoatlantský proud, proto je zde tepleji, než by odpovídalo zeměpisné šířce, pobřeží nezamrzá ani v zimě- dobrý hospodářský dopad
– Botnický záliv- mírné přímořské klima X v zimě zamrzá až po Petrohrad- obyvatelé Švédska a Finska mají suché a mrazivé počasí= vnitrozemské klima (chová se jako pevnina), zamrzá ze severu
– Většinu regionu pokrývají jehličnaté lesy (tajga), na jihu přecházejí ve smíšené a listnaté lesy
– Bažiny znemožňují zemědělství
– Na Islandu a pobřeží Grónska najdeme tundru (mechy a lišejníky)
– Nejsevernější bod: mys Nordkin (71° s. š.)
Povrch
– Je silně modelován pleistocénním pevninským ledovcem (jezerní plošiny, morény, strmé fjordy)- kryogenní ledovec
– Jih a východ- plochý
– Na západě se zvedá Skandinávské pohoří
– Oblasti vytvoření Kaledonským vrásněním
– Island je ostrov sopečného původu, nachází se zde největší pevninský ledovec Evropy- Hvannadalshnjúkur (největší hora Islandu)
– Skandinávské řeky jsou krátké, ale mají hydroenergetický potenciál (Norsko, Švédsko)
– Velký počet jezer, hlavně ve Finsku (Inari, Oulu, Saimaa) a ve Švédsku (Vänern, Vätern)
Obyvatelstvo
– Homogenní region, nízká hustota zalidnění
– Většina hovoří germánskými jazyky (dánština, islandština, norština, švédština)
– Jednoznačné protestantství, ale ve Finsku je i pravoslavná menšina, imigranti- muslimové
– Imigranty láká sociální zabezpečení, vzdělanost, zaměstnanost, vysoká životní úroveň, vysoká střední délka života X odrazuje je délka dne a noci- deprese, zima je dlouhá, prohibice
Ekonomika
– Velmi vyspělé země, založené na moderních technologiích a službách
– Státy 1. Světa, postindustriální, tržní ekonomika
– Světová špička ve vybavení firem, připojení k vysokorychlostnímu internetu
– Island- závislost na rybolovu
– Chov a lov kožešinové zvěře
– Švédsko a Dánsko zachytily průmyslovou revoluci brzy
– Sázejí na vzdělání (největší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí)
– Vyspělé obory (strojírenství, dopravní průmysl, elektrotechnika a služby)
– Železná ruda (Švédsko), ložiska rudy a zemního plynu (Norsko), těžba ze šelfu v Severním moři
– Rozsáhlé lesy- dřevozpracující a papírenský průmysl
– Hlavní tahoun: strojírenství, elektrotechnika a služby
Švédsko
– Hlavní město: Stockholm
– Rozloha: 450 000 km2
– Počet obyvatel: 9 milionů
– Švédské království
– Nejlidnatější stát severní Evropy
Podnebí
– Výrazně teplé podnebí přes svou severní polohu (Vliv Golfského proudu)
– Mírné podnebí
– V horách subarktické podnebí
Povrh
– Na západě odděleno od Norska Skandinávským pohořím
– 15% Švédska leží za Severním polárním kruhem
– Jih- převládají listnaté stromy
– Sever- borovice, smrky, na úplném severu břízy
Obyvatelstvo
– Většina koncentrována v nížinatém jihu
– Nejlidnatější město je hlavní město Stockholm
– Většina Švédi + přistěhovalci Ekonomika
– Člen EU (1995), ale nejsou členy měnové unie (Švédská koruna)
– Dříve „švédský model“= vysoké daně, vysoký standard zajišťovaný státem)- negativní důsledek tohoto systému
– Dnes má slabší ekonomiku, ale stále je to nejsilnější ekonomický stát v oblasti
– Firmy Ericsson, Electrolux, IKEA, Saab, Volvo, Husqarna, Oriflame
– Železná ruda- oblast Kiruana
– Energetický průmysl (jaderné elektrárny, hydroelektrárny)
– Strojírenský průmysl (výroba lodí, automobilů, letadel)
– Kvalitní ocelářství (Sandvik)
– Dřevozpracující průmysl (nábytek IKEA)
– nejstarší univerzita na Skandinávském poloostrově- Uppsala (1477)
Norsko
– Hlavní město: Oslo
– Rozloha: 324 000 km2
– Počet obyvatel: 4,6 milionu
– Norské království
Podnebí
– Výrazně teplé podnebí přes svou severní polohu (Vliv Golfského proudu)
– Jižní část Norska- mírně teplé podnebí
– V horách subarktické podnebí
– Za polárním kruhem- podnebí tundry
Povrch
– Ostrovy Lofoty a Vestrály
– Souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu
– Západní pobřeží- četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí
– Pobřeží je členité, příkré, mnoho ostrovů a zálivů
– Skandinávské pohoří se táhne celým Norskem
– Synonymum blahobytu a neporušené panenské přírody Ekonomika
– Není členem EU
– Měna: Norská koruna
– Špicberky (těžba uhlí, rybolov)
– Bohatá naleziště ropy a zemního plynu (jedním z největších exportérů ropy)
– 100% elektřiny jsou produkovány ve vodních elektrárnách
– Petrochemický průmysl, strojírenství (výroba lodí), dřevozpracující průmysl, rybolov
– Velké obchodní námořní loďstvo
Obyvatelstvo
– Situované v ústí fjordů, při pobřeží
– Více v jižní části
– 85% Norové, dále Poláci, Švédi, Fini, Laponci
Island
– Hlavní město: Reykjavík
– Rozloha: 103 000 km2
– Počet obyvatel: 306 000
– Republika v čele s prezidentem
Podnebí
– Jih- mírné oceánské
– Sever- subarktické
– Ledovce a věčný sníh kryjí 11% ostrova
Povrch
– Stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantiku
– Jih- luční porosty a křoviny
– Sever- Tundra
– Ostrov sopečného původu
– Pobřeží rozčleněno mnoha zálivy fjordového typu
– Sopečný povrch s náhorními plošinami a sopečnými kužely
– Aktivní seismická činnost, mnoho činných sopek (Hekla), termální prameny a gejzíry
– Nejvyšší hora Islandu: Hvannadalshnúkur (2119 m. n. m.)
– Krátké vodné řeky s peřejemi a vodopády (energeticky využívané)
– Leží na styku Euroasijské a Severoamerické litosférické desky
– Doprava jen podél pobřeží, napříč se musí terénním vozem Ekonomika
– Vyspělý stát- základem ekonomiky islandu je rybolov (1,7 mil. Tun ročně) a jeho zpracování
– Stát bez surovinových zdrojů
– Velký hydroenergetický potenciál
– Člen ESVO, Shanganské unie, není člen EU, měna islandská koruna
– Průmysl: zpracování ryb a konzervárenství (hlavní průmyslové odvětví), elektrárenství (energie z vodních a geotermálních zdrojů)
– Hutnictví hliníku, textilní průmysl
– Živočišná výroba- chov ovcí, skotu a koní
– Rostlinná výroba- pícniny, brambory, ve sklenících zelenina
– K vytápění obydlí a skleníků se využívá voda z termálních pramenů
– Geotermální vybavení- teplé chodníky)
Obyvatelstvo
– 96% Islanďané, menšiny Dánů, Norů, Američanů a Švédů
– Islandština- úřední jazyk
– Nízká hustota obyvatelstva (3 ob. /km2)
– 92% urbanizace
Finsko
– Hlavní město: Helsinky
– Počet obyvatel: 5,2 milionu
– Rozloha: 338 000 km2
– Republika v čele s prezidentem
Podnebí
– Mírné s kontinentálními rysy – dlouhé chladné zimy, krátká teplá léta
– Roční průměrné srážky jsou nízké
– Sever- drsné subpolární klima
Povrch
– Nížinatý, mírně pahorkatý povrch
– Modelován severským pevninským ledovcem, který ve čtvrtohorách (pleistocénu) pokrýval celou Skandinávii
– Sever- výběžky skandinávského pohoří
– Jih- Finská jezerní plošina s 35 000 jezery (Saimaa 4 400 km2)
– Hustá říční síť
– „Země tisíce jezer“
Obyvatelstvo
– 94% Finové, menšina Švédů, sever- Laponci
– Finština a švédština
– 70% urbanizace Ekonomika
– Vyspělý, průmyslově- zemědělský stát
– Moderní průmysl- intenzivní zemědělství a velké lesní bohatství
– Člen EU i měnové unie
– V čele světových výrobců mobilních telefonů- Nokia)
– Ložiska rud kovů (železa, chromu, mědi, olova, zinku)
– Strojírenský průmysl (stavba lodí, výroba zařízení pro těžbu a zpracovávání dřeva)
– Dřevozpracující průmysl (výroba řeziva, papíru a celulózy), dále elektrotechnický, chemický a potravinářský.
– Zemědělství hlavně na živočišnou výrobu- chov sobů, skotu, prasat a drůbeže
– Rostlinná výroba- obiloviny, krmné plodiny, brambory
– Lesní hospodářství- těžba dřeva (3. Místo v Evropě)
Dánsko
– Hlavní město: Kodaň
– Rozloha: 43 000 km2
– Počet obyvatel: 5,5 milionu
– Dánské království
Podnebí
– Mírné oceánské, vlhké, větrné
– Léta jsou dlouhá a chladná (průměrná teplota 16 °C)
– Zimy jsou mírné a deštivé
– Stálý silný vítr od moře
Povrch
– Přímořský stát na Jutském poloostrově v Severním a Baltském moři
– Dánsku patří Faerské ostrovy a Grónsko
– Nížiny, mírně zvlněné pahorkatiny
– Povrh je modelovaný pevninským ledovcem
– Západ- ploché pobřeží, písečné přesypy
– Východní pobřeží- četné fjordy
– Malá jezera, hustá síť krátkých řek
– Od Norska a Švédska ho oddělují průlivy Skagerrak, Kattegrat, Oresund
Obyvatelstvo
– 95% luteráni, ostatní křesťané
– Dánové 97%, dále cizinci (nejvíce Turci)
– Největší hustota zalidnění v severní Evropě 125 lidí/km2
– 87% urbanizace
– Z Dánska pochází Hanz Christian Andersen
Ekonomika
– Vyspělý průmyslový stát
– Vysoce intenzivní zemědělství
– Člen EU, měna dánská koruna
– Zakládající člen NATO
– Těžba ropy a zemního plynu
– Strojírenství- výroba lodního motoru
– Elektrotechnický, petrochemický, textilní, potravinářský (mléko, maso, pivo)
– V zemědělství převažuje živočišná výroba (drůbež a mléčný skot)
– 60% rozlohy státu- orná půda (nejvíce na světě)- pícniny, obiloviny, cukrovka, brambory, řepka olejná, zelenina
– Doprava- hustá a kvalitní dopravní síť. Velký význam má pobřežní plavba, významné obchodní námořní loďstvo
– Silný vítr + plochý povrch umožňují větrnou energetiku (20% Dánské produkce elektřiny)