Při látkové přeměně vznikají odpadní látky, kterých se musí organismus zbavit
Vylučování = exkrece se děje různými orgány: plícemi (vodní páry, CO2), ledvinami (moč), kůží (pot)
Kůže (cutis, derma)
Zaujímá celkem plochu 1,6 – 1,8 m2 a váží s podkožím cca 20 kg i více (hmotnost kůže 4 – 4,5 kg bez podkoží), průměrná tloušťka 1 – 4 mm
Hlava + krk – 11 %, trup – 30 %, horní končetiny – 23%, dolní končetiny – 36 %
Nejtenčí je na očních víčkách, rtech a nejsilnější na ploskách nohou a dlaních až 3,6 – 4 mm
Změny kůže jsou celkovým zdravotním stavem jedince
Obnova trvá cca 28 dní
Netvoří jen povrch těla, ale v pozměněné formě se vyskytuje v tělních dutinách jako sliznice (vystýlá dutinu nosní, ústní, trávicí trubici, močové a pohlavní orgány a konečník)
V dětství a dospělosti je kůže pružná, ve stáří se pružnost zmenšuje → tvorba vrásek
Funkce kůže
1. Ochrana těla – před škodlivými látkami, mechanickými, chemickými a tepelnými vlivy, mikroorganismy a UV zářením
2. Udržení stálé tělesné teploty (termoregulace) – prostřednictvím kožních cév a potních žláz (v teplém prostředí se cévy rozšiřují a krev protéká rychleji, tím se zvýší výdej tepla, teplo se spotřebovává i při odpařování potu)
3. Smyslová funkce – receptory k vnímání mechanických, tepelných, chladových a bolestivých počitků
4. Zásobní funkce – v podkožním vazivu se ukládá tuk – funkce mechanická, zásobní, izolační, uskutečňuje vitamin D rozpustné v tucích
5. Vylučovací – mazovými a potními žlázami – maz a pot – chrání kůži, mají kyselou reakci – omezují růst mikroorganismů – slabé dezinfekční účinky, mléčné žlázy (mateřské mléko)
6. Resorpční = vstřebávací – resorbuje látky rozpustné v tucích (masti) → zdravá kůže – resorpce malá, → poškozená – resorpce velká (např. popálení) – organismus může být zaplaven škodlivými mikroorganismy
Stavba kůže
– Pokožka (epidermis)
Tvořena mnohovrstevným dlaždicovým epitelem
Jsou v ní výstupy pro vlasy, chlupy, otvory pro mazové žlázky
Má tloušťku od 0,1 – 1,5 mm
Nemá cévy ani nervy
Má dva typy buněk:
Keratocyty – syntetizují keratin (bílkovina pro stavbu vlasů, nehtů)
Melanocyty – produkují melanin – chrání před UV, podílí se na zabarvení vlasů, očí, nehtů
Melanin je v hlubších vrstvách pokožky + naplnění cév + působení slunečního záření = určuje barvu kůže
Jeho množství se mění s věkem
Novorozenci – málo – pokožka červenorůžová od prosvitavých cév
Postnatálně melaninu přibývá
Místa téměř bez pigmentu – dlaně, chodidla
V dospělosti místa silně pigmentovaná – dvorce, zevní pohlavní orgány
Nejsvrchnější vrstvy rohovatějí, odumírají a odlupují se – přirozeným způsobem zajištěno očišťování kůže, odstraňování povrchových bakterií
Pokud jsou místa na těle vystavovány vyššímu tlaku, mají vyšší zrohovatělou vrstvu pokožky – ploska nohy, dlaně s mozoly
o Vrstvy pokožky
§ Rohovatějící – nejvíce na povrchu, jsou to již mrtvé odlupující se buňky – obsahují keratin
§ Světlá – obsahuje glykogen a lipidy – je zde tzv. kožní bariéra (statum lucidum) = nepropouští vodu, chemikálie, kosmetiku (pouze ty přípravky obsahující lipozomy, které jsou schopny na sebe určité látky navázat a dostat se do nižších vrstev pokožky
§ Zrnitá – je z 3 – 4 řad plochých, podlouhlých buněk – jsou zde zrníčka keratohyalinu, ze kterého se tvoří keratin (rohovina)
§ Ostnitá – je složena z 5 – 10 vrstev buněk – jsou mezi sebou propojeny jemnými ostny
§ Základní (bazální) – je nejspodnější, jsou v ní uloženy melanocyty (zhnědnutí pokožky)
o Papilární linie
Na vnitřní straně článků prstů, na dlaních a na prstech nohou a chodidlech jsou rýhy, které vytvářejí složité obrazce – souvislé, vyvýšené reliéfy
Jejich výška je 0,1 – 0,4 mm a šířka 0,2 – 0,7 mm = nazýváme je papilární linie
Využíváme je v daktyloskopii (J. E. Purkyně je objevitel) – rozložení těchto znaků (markantů= jakákoliv změna v průběhu papilární linie, kterou se odlišuje od ostatních) v obrazcích je pro každého člověka typické a nezaměnitelné
– Škára (corium, dermis)
Je 0,5 – 2,5 mm silná
Jsou zde cévy
Jsou zde mazové a potní žlázy, základy vlasů (chlupů), kořeny nehtů
Pevná, pružná, vazivová vrstva kůže, obsahuje vazivová vlákna kolagenní a elastická
o Kolagenní vlákna
Důležitá pro pevnost
Jsou uložena ve směru štěpitelnosti kůže (chirurgie)
Jsou tvořena bílkovinou kolagenem
o Elastická
Důležitá pro pružnost
Stářím nebo nemocí bývá ztenčena
Škára k pokožce vysílá výběžky = papily, v nich vlásečnicové sítě a nervová zakončení
Papily zvětšují výživnou plochu pokožky (ta je bezcévná)
Jsou zde kožní receptory: na 1 cm2 se nachází až 100 nervových zakončení (kůže, sliznice)
o Receptory bolesti
Volná nervová zakončení = nociceptory
Povrchová – kožní
Hluboká – vychází ze svalů a kloubů
Orgánová – vychází z orgánu nebo orgánových soustav
o Hmatové (Meissnerovo) tělísko
Dotykové čití, nejvíce na bříškách prstů, v dlani, na plosce nohy, na jazyku, v horních vrstvách škáry
o Tlakové tělísko – Vaterovo-Paciniho tělísko
Zaznamenává tah, tlak
Nejsou rozloženy rovnoměrně, nejvíce na prstových článcích a špičce jazyka
Nejméně na zádech, pažích a stehnech
V hlubších vrstvách škáry až v podkožním vazivu
Čím složitější receptor, tím hlouběji je uložen
o Chladový receptor – Krauseho tělísko
Je jich asi 250 000
Je jich víc než tepelných, pod pokožkou blíže k povrchu těla, také ve sliznici rtů, dutině ústní, nosní a oční spojivce
o Tepelný receptor – Ruffiniho tělísko
Je jich asi 30 000
Jsou rozloženy v kůži nerovnoměrně
Nejvíce na čele a hřbetu ruky, nejméně na zádech
Centimetr čtvereční kůže obsahuje cca:
6 milionů buněk
4 m nervových vláken
5 – 50 vlasů / chlupů
100 potních žláz
15 – 40 mazových žláz
25 tlakových bodů
2 body citlivé na chlad
2 body citlivé na teplo
200 bodů citlivých na bolest
– Podkožní vazivo = tela subcutanea = hypodermis
Nachází se pod škárou
Umožňuje pohyblivost kůže nad kostmi a svaly
Nejvíce pohyblivá na krku, nejméně na dlani
Ukládají se zde tuky – zásoba energie a tepelná izolace
Jsou zde žlázy
Podkožní vazivo nenajdeme na očních víčkách, na ušních boltcích a na nose
Podkožní tuk nejvíce na hýždích, stehnech a na břiše
Reakce kůže na změny teplot
– Vliv tepla
Dojde k rozšíření krevních vlásečnic, kůže je červená
Zvýšením průtoku krve se tělo ochlazuje
– Vliv chladu
Cévy se zatáhnou, kůže bledne
Efekt „husí kůže“ = smrštění hladkého svalstva – bariéra, kde se mezi chloupky drží teplo
Organismus trénujeme otužováním = střídáním tepla a chladu → trénink pohotové reakce organismu
V době nitroděložního vývoje (prenatální) – chmýří (lanugo)
V nitroděložním vývoji 4. – 6. měsíc čelo až celé tělo mimo víčka, rty, konečky prstů, bradavky, zevní genitálie, ruce
Nejvíce v sedmém měsíci
Jemné světlé chloupky, bez dřeně
Před narozením odpadává do plodové vody
Je součástí mazu na dítěti – sekrety mazových žlázek
Přítomno v první stolici = smolce
– 2) Sekundární
Vlasy, chlupy na celém těle, řasy, obočí
Vyvíjí se po narození
– 3) Terciální – po pubertě, ovlivněno hormonálně
V axile
Stydká krajina – genitálie
Vousy – cca od 16 let
V nose a zvukovodu – v dospělosti
Vlasy a chlupy
Vlasatá část hlavy = kštice
Vyrůstají z vlasových váčků – do nich ústí mazová žláza, jsou tvořeny keratinovými buňkami
Jsou s nimi spojeny svalové snopečky = vzpřimovač vlasu – při strachu, zimě, rozčilení je napřimuje + stah svalu zároveň vyprazdňuje mazovou žlázu
– Stavba vlasu
Na příčném řezu rozlišujeme 3 vrstvy: kutikulu, kortex a mendulu
o A) kutikula
Vnější, bezbarvá šupinatá vrstva
Tvoří ji 6 – 10 vrstev zrohovatělých buněk (šupinek), zaseknuté do sebe jako tašky na střeše, jsou spojené lipidy (ceramidy, mastné kyseliny), nepoškozený vlas má šupiny uzavřené, ty přiléhají ke stvolu vlasu, vlasy jsou pak hladké, proto odráží světlo a lesknou se
o B) kortex = kůra
Hlavní část vlasu, tvoří 90%
Dává vlasu pevnost a pružnost
Tvořena keratinovými vlákny (jako vlákna lana), mezi vlákny zrnka melaninu, vlákna spojují vodíkové a sirné vazby, neodbornými zásahy se může poškodit
o C) medula = dřeň
Měkká vláknitá tkáň
Mezery v medule ovlivňují lesk a odstín barvy vlasu
V dětství světlejší, postupně tmavnou = fyziologický děj
Úplnou ztrátou melaninu dochází k šedivění a vnikání bublinek vzduchu mezi buňky vlasu – stříbřitý vzhled
Po 85. roku života jsou vlasy téměř u všech lidí naprosto bezbarvé
Nevytvoření melaninu vůbec ve vlasu, pokožce a duhovce = albinismus
= dědičné onemocnění, dědí se nejčastěji autozomálně (autozomy = chromozomy v somatických buňkách) recesivně – projeví až tehdy, je-li poškozen gen na obou chromozomech (od matky a od otce)
Gen pro výrobu melaninu se nalézá na určitém místě jednoho chromozomu, a pokud se tento gen poškodí jen na jednom chromozomu, jedinec je pak tzv. heterozygot a nemoc se u něj neprojeví
Pokud se poškodí gen na obou chromozomech, jedinec je tzv. homozygot a nemoc se u něj projeví vždy, ve chvíli, kdy spolu budou mít potomka muž a žena, oba heterozygoti (budou zdraví, ale každý bude mít jeden chromozom postižený), pravděpodobnost, že dítě bude albín, bude 25%, jelikož je ale albinismus vzácné onemocnění (výskyt je asi 1:20 000 narozených dětí)
o Ve třech variantách:
Generalizovaný – vyskytuje se po celém těle, postižena je celá kůže, vlasy, oči
Okulární – forma, kdy jsou postiženy jen oči, přičemž kůže i vlasy mají normální barvu
Parciální – projevuje se jen na ohraničených, různě rozsáhlých úsecích kůže a okrscích vlasů, oči nejsou postiženy
– Růst vlasů
Plynulý, v létě rychlejší
Zdravý vlas roste 2 – 6 let, pak fáze klidu (vlas brzo vypadne a na jeho místě začne růst jiný vlas), asi 10% vlasů je vždy v klidové fázi (před vypadnutím)
Blondýni – asi 120 000 vlasů (nejjemnější vlasy)
Bruneti asi 100 000 vlasů
Rusovlasí asi 80 000 vlasů (nejpevnější vlasy)
Růst vlasů – 1,25 cm / měsíc → 0,3 – 0,45 mm / den
170 – 320 vlasů / cm2
– Rutilismus = zrzavé vlasy
Zrzavá barva vlasů je vzácná (asi 4% populace)
Ve středověku byli tito lidé považováni za nástroj ďábla a upalování
Zrzaví lidé vnímají bolest intenzivněji
Jsou mnohem citlivější na škodlivé účinky slunečního UV záření
– Vypadávání vlasů
V těhotenství, po porodu (při kojení málo bílkovin)
Poruchy štítné žlázy
Stres, nedostatek Fe v potravě
Léky – přemíra vitamínu A, léky na srdce, krevní tlak
Chemoterapie
Ztráta 50 – 100 vlasů za den je normální
Při bílkovinném hladovění vlasy řídnou (vypadávají i s kořínky)
Možná transplantace vlasů
Proti vypadávání vlasů: dostatek vitamínů, Se, Zn, Ca, lihové extrakty z kopřivy, vtírání, prokrvení pokožky (masáže kartáči) → dostatečný přísun živin
Nehty
Vyrůstají z lůžka
Tělo nehtu = zrohovatělá ploténka (viditelná část nehtu) – odumřelé buňky
Při silném poškození zárodečné vrstvy odpadává celý nehet
– Stříhání nehtů
Ruce stříháme do obloučku
Nohy stříháme rovně
– Nemoci nehtů
Zarostlé nehty
Nehtová plíseň = onychomykóza
Kožní žlázy
Jsou uloženy ve škáře
– Mazové
Ústí do vlasové pochvy
Chybí na dlaních, chodidlech a rtech
Činnost se zintenzivňuje v pubertě
Maz = tuk, bílkoviny, soli, 1 – 2 g/den
Funkce mazu:
Zvláčňuje a mastí kůži
Ochrana před promáčením a vysycháním
Zabraňuje lámavosti vlasů, zajišťuje pružnost
Zadržuje vlhkost → lesklé vlasy a vousy
Zvyšuje izolační vlastnosti ochlupení
Ušní maz, ospalky
– Potní
Nerovnoměrně roztroušené
Nejvíce v podpaží, na čele, dlaních, ploskách nohou, chybějí na rtech
Stočené klubíčko, z něho vychází trubicovitý vývod, ústí pórem
Cévy zásobují potní žlázy vodou a odpadními látkami → pot
Funkce potu: termoregulační, vylučovací
o Pot
99,5% vody + pevné látky – 0,6% NaCl, močovina, kyselina močová, mastné kyseliny, kyselina mléčná, kreatinin → pot má kyselou reakci
Ochlazuje a zvlhčuje pokožku
0,5 – 10l /den
Tvorba se zvyšuje též po nervovém vzrušení
Vylučování potu je řízeno vegetativním nervstvem
– Apokrinní žlázy
Potní žlázy, které jsou uloženy v podpaží, kůže vnějších pohlavních orgánů, ve dvorci prsní bradavky, v kůži velkých stydkých pysků, šourek
Apokrinní žlázy (sexuální, pachové)
Produkují specifické aromatické látky
Svou činnost zahajují v pubertě
Pach je charakteristický pro pohlaví i rasy
Jsou stimulovány emocemi a stresem
Produktem jsou hlavně bílkoviny, které vytvářejí aromatické zápach, charakteristický pro určitou rasu
– Mléčná žláza
Největší kožní žláza v těle
Tvoří základ prsu
Embryonálně se zakládá u obou pohlaví
Základ tvoří 15 – 20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků, obklopené tukovým vazivem
Z lalůčků vycházejí úzké mlékovody, které sbíhají a ústí na prsní bradavce
U dívek v pubertě vlivem hormonů je růst prsou intenzivní
