Nervová soustava
- Funkce senzorická: příjem informací z vnějšího i vnitřního prostředí
- Funkce asociační: zpracovávání přijatých informací
- Funkce výkonná: pokyny výkonným orgánům = reakce na podráždění
- NS ovládá přímo i nepřímo činnost všech orgánů – vytváří chování našeho organismu
- Základní jednotka nervové soustavy = NEURON = nervová buňka
- Objevil J. E. Purkyně roku 1835
- Tvorba jen během nitroděložního vývoje, během života se jejich počet snižuje, zničené neurony NEREGENERUJÍ (30 miliard)
Neuron (nervová buňka)
- Specializovaná živočišná buňka, lišící se od buněk tím, že z jednoho těla vybíhá mnoho větvících se výběžků
- 1 neurit = axon a mnoho dendritů
- Vysoká spotřeba E a O2
- Specifická funkce – tvorba a přenos signálů, které lze registrovat jako elektrické děje
- Nervové impulsy běží rychlostí 150 m/s
Části neuronu
– Tělo
- Jádro + cytoplazma + další organely
– Výběžky
- DENDRIT – krátké výběžky těla, vstupní část, přijímají impulsy a vedou je dovnitř těla buňky
- AXON = NEURIT – obvykle mnohem delší než dendrity, vede impulsy směrem ven z nervové buňky
- Vede impulsy ven z buňky, vede akční potenciály, ale neúčastní se zpracování informací
- Místo, kde axon nasedá na tělo, se nazývá iniciální segment = část převodní = místo vzniku akčního potenciálu
- Opačný konec axonu – synaptický terminál, ze kterého se při nervovém vzruchu uvolňují chemické látky – neurotransmitery
Axon = neurit
- Kryje ho myelinová pochva, je přerušovaná Ranvierovými zářezy vytváří ji mimo CNS Schwanovy buňky, v CNS buňky Gliové
- Výstupní část axonu = nervové zakončení = místo, kde se dva neurony setkávají = synapse = knoflíkovitý tvar
Gliové buňky
- Součástí nervové tkáně, různá funkce
- Výživa nervové tkáně
- Podpůrná funkce
- Imunita nervové tkáně
Signální funkce neuronu
- Funkce neuronu je tvorba a přenos signálu → základní prvek činnosti neuronu je VZRUCH = VLNA ELEKTRICKÉ NEGATIVITY, která se šíří rychlostí 1 – 100 m/s, někdy i 150 m/s
- Podstata vzruchu je biochemická a biofyzikální → ELEKTRICKÉ DĚJE JSOU ZPŮSOBENY ZMĚNOU PROPUSTNOSTI POVRCHOVÉ MEMBRÁNY NEURONU PRO IONTY Na+ a K+
1. KMP = klidový membránový potenciál
- Všechny buňky mají rozdíl v elektrickém náboji na obou stranách plazmatické membrány → každá buňka je polarizovaná
- Tomuto rozdílu se říká klidový potenciál
- Neuron v klidu má klidový membránový potenciál: -70 mV
- Znaménko „–“ signalizuje, že vnitřek buňky nese záporný náboj
- Zevní povrch membrány nese kladný náboj
– Jak neuron udržuje membránový potenciál?
- Membránový potenciál = povrchová polarizace je způsobena nerovnoměrným rozložením Na+ a K+ iontů zevně a uvnitř buňky
- Uvnitř buňky je hlavním iontem K+
- Vně buňky je situace opačná, hlavním iontem je Na+
- Tento rozdíl udržuje membránový přenašeč, zvaný sodíko-draslíková pumpa (protože ionty nesou náboj, fosfolipidová dvojvrstva je pro ně nepropustná)
- V klidu jsou kanály, jimiž mohou procházet Na+, uzavřeny
2. Depolarizace + 3. Vznik akčního potenciálu
- Na neuron působí podnět určité síly = prahový podnět → v místě působení se stane membrána propustnou pro Na+ → Na+ vstupují do buňky a způsobují DEPOLARIZACI MEMBRÁNY → tím dojde ke krátkodobé výchylce KMP k pozitivním hodnotám
- Vznikne AP = AKČNÍ POTENCIÁL (+30 mV)
- V neuronu vzniká AP v iniciálním segmentu a šíří se směrem dolů po axonu
4. Repolarizace
- Po depolarizace nastává depolarizace membrány K+ z nitra buňky na její povrch, membránový potenciál klesá, obnoví se normální dráždivost neuronu
– Synapse
- Signály z neuronů se šíří od místa vzniku jedním směrem
- A) v dendritech směrem k tělu
- B) v axonech směrem k synapsím
- Synapse = spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu
- Neurony se přímo nedotýkají – je mezi nimi mezera = synaptická štěrbina – šířka cca 20 nm
– Synaptický potenciál
- Po axonu přijde signál v podobě akčního potenciálu = elektrický signál
- Na další neuron nepřejde ve stejné podobě, ale jako chemický signál – pomocí látky = neurotransmiteru (vezikuly synapsí) – ta na dalším neuronu vytvoří synaptický potenciál
- Po „vylití“ do synaptické štěrbiny vyvolají malé změny propustnosti membrány pro ionty Na+ – otevírání kanálu – vstup Na+ do neuronu
- Dochází k excitaci = stav podráždění
- Excitační neurotransmitery – acetylcholin, noradrenalin
- Při opačné polarizaci dochází k inhibici nervového systému = stav útlumu = hyperpolarizace
- Synaptický potenciál je stupňovitý, může být menší nebo větší, podle množství neurotransmiteru
- Nemají schopnost šířit se na větší vzdálenosti, proto = místní potenciály
5. Hyperpolarizace
- Existují neurotransmitery, které mění membránový potenciál k záporným hodnotám (kyselina γ – aminomáselná) dochází k hyperpolarizaci – je podstatou útlumu = inhibice
- Snižuje pravděpodobnost vzniku akčního potenciálu
Stavba nervové soustavy
- 1) CNS – mozek + mícha
- 2) Obvodová – periferní NS = obvodové nervy
- Spojení CNS s ostatními orgány těla
- Obvodové nervy: mozkové, míšní a útrobní
- Základem CNS je šedá a bílá hmota
- Šedá hmota – analyzuje a syntetizuje vzruchy
- Dendrity
- Těla nervových buněk
- Bílá hmota – vede vzruchy
- Axony s myelinovou pochvou
1) Centrální nervová soustava
– Obaly CNS
- Mozek uložen v dutině lební, mícha v kanálu páteřním
- Mozek i mícha jsou zevně chráněny obaly = pleny:
§ Dura mater = tvrdá vnější plena
- (Pozn.: trepanace = odříznutí pilou lebku – vidíme obaly, pak teprve mozek)
- Pevný obal pro mozek, kolem míchy silný míšní vak, mezi kostí a tvrdou plenou cévy, vazivo a tuk
- Pod tvrdou plenou jsou 2 měkké pleny:
§ Arachnoidea = pavučnice
- Nesleduje záhyby mozku, mezi plenami vznikají štěrbiny vyplněny mozkomíšním mokem = ochrana před otřesy a nárazy
§ Pia mater = omozečnice
- Vnitřní blanitá plena, kryje povrch míchy a mozku, bohatá na cévy, na povrchu mozku vniká do všech brázd
– Mozkomíšní mok = liquor cerebrospinalis
- Je to alkalická, čirá, bezbarvá kapalina chudá na buňky, s malým obsahem bílkovin (oproti plazmě obsahuje asi 200x méně bílkovin) + glukóza + řada iontů (sodné, draselné, vápenaté, vyšší koncentrace hořečnatých, chloridových)
- Vyplňuje prostor mezi plenami + dutiny CNS
- Změny v zastoupení látek = diagnostická pomůcka
- Objem likvoru u dospělého člověka je 150 – 180 ml
- 20% se nachází v mozkových komorách, zbytek okolo mozku a míchy
- Zakalený likvor je při hnisavé neuroinfekci, fyziologický je čirý bezbarvý likvor
- Denně se vytvoří cca 500 ml likvoru
- Celkové množství moku je 150 – 180 ml, jeho stálé množství je zajištěno jeho zpětným vstřebáváním do žil a mízních cév
o Funkce:
- Obklopuje CNS
- Nadlehčuje – Archimédův zákon
- Chrání před nárazem a otřesem
- Chrání proti invazi patogenů
o Odběr likvoru:
- Lumbální punkce, tj. vpich atraumatické jehly do páteřního kanálu v dolní části zad
- Vpich se provádí ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. obratle
- Poloha pacienta při odběru – do kozelce
- Atraumatická jehla se zaobleným koncem a otvorem po straně
– Dutiny CNS
- Mícha – úzký centrální kanálek – uprostřed
- Mozek
- a II. mozková komora (ventriculus lateralis) – v koncovém mozku 2 postranní komory (v každé hemisféře 1)
- mozková komora (ventriculus tertius) – v mezimozku
- mozková komora (ventriculus quartus) – v prodloužené míše
- V dospělosti prostornější, u dětí štěrbinovité
- Stěny opatřeny cévní pletení – produkuje mok
– Výživa mozku a míchy
- Mícha – krev přichází větším počtem tepének – z tepen při páteři
- Mozek – krev přivádí páteřní tepny, vnitřní krkavice
- CNS potřebuje nepřetržitě živiny = glukózu + O2 (krátký nedostatek = závažná poškození až smrt)
Mozek = encephalon
- V embryonálním vývoji se nervová trubice rozčlení na 3 části
- Nejsložitější orgán v těle – centrum nervové soustavy
- Vyhodnocuje příchozí podněty, sídlo myšlení a paměti
- Mozková kůra je zbrázděna závity (gyri), závit = gyrus – zvětšují její povrch
- Mozková kůra rozdělena do laloků – čelní, spánkový, temenní a týlní
- Hmotnost mozku: muž 1470 g, žena 1280 g – velký hmotnostní rozptyl, novorozenec 400 g
- Mozkový objem: 1500 – 1800 cm3 (variační šíře 1300 – 2400 cm3)
- Počet buněk: asi 30 mld., z toho kůra hemisfér předního mozku asi 13 mld.
- Výživa: velká náročnost, za 1 minutu proteče mozkem 1,5 litru okysličené krve s glukózou
- Inteligence: není dána velikostí mozku ani počtem neuronů, ale způsobem propojení neuronů (mikrostrukturou)
- Růst mozku: do 20 let (zmnožováním propojení neuronů, nikoli zvyšováním počtu neuronů)
- Mozkový kmen = truncus cerebi = prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek
1) Prodloužená mícha = medulla oblongata
- Plynulé pokračování míchy hřbetní, zadní jáma lební na těle kosti týlní, svrchu překryta mozečkem
- Uvnitř IV. mozková komora
- Z přední strany vystupuje posledních 7 párů mozkových nervů (VI. – XII.)
– Funkce:
- Zajišťuje reflexní aktivita v oblasti obličeje + X. nerv = bloudivý – inervuje i vnitřní orgány
- Jsou zde životně důležitá centra: centrum dýchacích a srdečních signálů = kardiovaskulární
- Jsou zde nepodmíněné potravové reflexy: polykání, sání, slinění, sekrece žaludeční šťávy
- Jsou zde nepodmíněné obranné reflexy: kašel, kýchání, zvracení, mrkání, slzení, rohovkový reflex
- Její přerušení = zlomený vaz
2) Varolův most = Pons Varoli
- Navazuje na prodlouženou míchu v podobě valu, po stranách plynule přechází do mozečku, po straně se z něj vynořuje nejsilnější mozkový nerv trojklanný
- Funkce: důležité spojovací centrum mezi mozkovou kůrou a mozečkem
3) Mozeček = cerebellum
- Vyplňuje zadní jámu lební, tvoří jej 2 polokoule, povrch kryje 1 mm silná vrstvička šedé hmoty = mozečková kůra, do každého závitu zevnitř vbíhá bílá hmota → na řezu stromečkovitá kresba = „strom života“
- Centrum rovnováhy = senzoricko-motorické – reguluje svalové napětí a automatické udržení rovnováhy
- Řídí kosterní svaly (pohyb celého těla), důležitý při koordinaci úmyslných pohybů, zvláště jemných, přesných rychlých (alkoholik X klíčová dírka)
– Poškození:
- Vznikají těžké poruchy ve způsobu vykonávání pohybů → svalstvo má snížený tonus, člověk vrávorá, pohyby jsou neodměřené, přehnané
- Je porušena koordinace svalů mluvidel → nepravidelnost projevu, obtížně komplikovaná slovní spojení
4) Střední mozek = mesencephalon
- U člověka nejmenší oddíl mozku, zcela skryt mezi mostem a mozečkem
- Funkčně velmi důležitý – vystupují z něj nervy okohybných svalů + centra nepodmíněných reflexů zrakových a sluchových (pohyby hlavy a očí za signálem, celého těla ve směru působení předmětu)
5) Mezimozek = diencephalon
- Je zcela zakryt koncovým mozkem
- Tvořen párovým THALAMEN, nepárovým HYPOTHALAMEN, epifýzou = endokrinní žláza a hypofýzou = endokrinní žláza
- Uvnitř je III. mozková komora
– Thalamus = pravý a levý hrbol mezimozkový
- Spojen s mozkovou kůrou
o Funkce:
- Přepojovací stanice dostředivých nervových vláken z receptorů ke kůře mozkové, podněty zde nabývají citového přízvuku = zde se rozhoduje, zda je počitek příjemný či nepříjemný
- Při prudkých citových afektech vyvolává reakce (zblednutí, pláč, bušení srdce)
– Hypothalamus = podhrbolí
- Tvoří spodinu III. komory mozkové
- Pod ním je podvěsek mozkový = hypofýza – jsou spojeny stopkou
o Funkce:
- Nejdůležitější nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí = centrum řídící činnost vnitřních orgánů
- A) přední hypothalamus – je nadřazen parasympatiku – rozšiřuje cévy, zvyšuje peristaltiku střev a žaludku, zpomaluje srdeční akce
- B) zadní hypothalamus – nadřazen sympatiku – zvyšuje krevní tlak, zrychluje srdeční činnost, snižuje aktivitu trávicí soustavy
- Ve střední oblasti jsou centra sytosti a hladu, která řídí metabolismus tuků a sacharidů
- Dále se zde nachází centrum termoregulace, centrum afektivního a sexuálního chování ženy a muže, centrum regulace spánku a bdění
6) Koncový mozek = telencephalon
- U člověka největší části mozku
- Rozdělen do dvou polokoulí – hemisfér (levá a pravá), mezi je hluboká štěrbina
- V její hloubce je vazník = kalózní těleso = plochý pruh bílé hmoty
- Na povrchu je plášť = pallium z šedé hmoty, vnitřek vyplňuje bílá hmota
- Povrch není hladký à brázdy = sulci a mezi nimi vystupují závity = gyri
– A) Mozková kůra = neokortex
- Vývojově nejmladší a nejdokonalejší část mozku
- Tvoří na povrchu hemisfér plášť (pallium) – tloušťka 2-5 mm, je šedá – těla neuronů
- Složena z 6 vrstev nervových buněk (spojené dendrity)
- Obsahuje přes 14 miliard neuronů (celý mozek 30 mld.)
- Váha 600 g, plocha cca 2200 – 2500 cm2
- Rozdělena na laloky – čelní, spánkové, temenní, týlní – zde korová centra
- Funkce:
- Je sídlem vyšší nervové činnosti, řídí veškerou činnost organismu
- Zachycuje, rozlišuje a seskupuje vzruchy = analyticko-syntetická funkce + vytváří impulsy, kterými zajišťuje odpověď organismu
- Jsou v ní okrsky s jednotnou mikroskopickou stavbou a funkcí = korová projekční centra – jsou párová
o 1) čelní lalok
- Motorické korové centrum – zde se nachází tzv. pyramidové buňky, jejíchž axony tvoří pyramidovou dráhu; tyto dráhy zajišťují přesné a zručné pohyby těla – zvláště předloktí, prstů a tvářových svalů
- Brocovo centrum řeči = motorické korové centrum řeči – je nepárové, nachází se v té hemisféře, která řídí vedoucí ruku, u praváků – v levé hemisféře, u leváků v pravé hemisféře, protože nervové dráhy se kříží; Brocovo centrum souvisí s přednostním používáním jedné ruky k práci – levorukost či pravorukost; řídí jemné a přesné pohyby mluvidel při výkonu řeči; poškozené BC = neschopnost vyjádřit myšlenky mluvenou řečí (motorická afázie)
o 2) Temenní lalok
- Senzitivní korové centrum = korové centrum kožní citlivosti – končí zde vzestupné dráhy pro vnímání obecných tělesných vjemů – kožní vnímání (dotyk, teplo, chlad, bolest), do levé hemisféry se promítá pravá polovina těla a naopak
o 3) Týlní lalok
- Korové centrum zrakové – nachází se v koncové části týlního laloku; tato oblast přijímá zrakové informace ze sítnice oka a zpracovává informace z obou očí dohromady; vnímá se zde orientace objektů
o 4) Spánkový lalok
- Korové centrum sluchové – vnímá hlasitost, výšku tónů a rytmus, na základě paměti zvuků i vřískot, hřmění nebo hudbu
- Lateralita hemisfér
- Nejvyšší funkce člověka = schopnost práce a řeči jsou lateralizovány, tzn. umístěny jen v jedné hemisféře
- Hemisféra, ze které jsou nejvyšší funkce řízeny je dominantní – má dokonalejší strukturu
- Typ laterality je dědičný
- Z fyziologického hlediska je leváctví stejně hodnotné jako praváctví
- Dnes nepřecvičujeme, nebyla by využita dominantní hemisféra
- Násilné přecvičení může vést k neurotizaci, koktavosti, emocionálním a charakterovým poruchám
- Pravá hemisféra
- Vnímání hudby
- Vnímání tvarů
- Představivost
- Vynalézavost
- Trojrozměrná představivost
- Kontrola pohybů levé ruky
- Rozeznání tváří
- Zpracování emocí
- Intonace a emoční zabarvení řeči
Levá hemisféra - Vědecké schopnosti
- Řeč
- Matematické schopnosti
- Psaná řeč
- Racionální úsudky
- Kontrola pohybů pravé ruky
- Analýza zrakových a sluchových detailů
- Logické operace
– B) Bazální ganglia
- Jádra šedé hmoty uložená ve spodině hemisfér hluboko v bílé hmotě
- Pracují jako komplexní nervová struktura, která spolupracuje s mozkovou kůrou při kontrole pohybů
- Pravděpodobně začínají, zastavují a regulují intenzitu volních pohybů, jsou řízeny a podřazeny mozkové kůře, mohou vybírat příslušné svaly nebo pohyby pro určitý úkol a brzdit protichůdně působící svaly
- Porucha – Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba
– C) Limbický systém
- Lem kolem mozkového kmene
- Mozkový kmen = truncus cerebri = prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek
- Prostřednictvím něj se uskutečňuje komplexní instinktivní a emocionální chování
- Na základě zkušenosti dotváří vrozené prvky chování
- Sídlo emocí, strachu, smutku, radosti, hněvu, lásky
- Udržuje rovnováhu mezi odporem a libostí, strachem a žádostí, ovládá pocity příjemnosti a nepříjemnosti, zajišťuje ukládání paměťových stop
- Limbický systém komunikuje s mnoha oblastmi mozku, mimo jiné i s oblastí mozku, která ovládá naši orgánovou odpověď, proto lidé trpící emočním stresem trpí onemocněním – vysoký krevní tlak nebo pálení žáhy
- Limbický systém dále spolupracuje s mozkovou kůrou, proto jsou naše pocity a myšlenky těsně spjaty
– D) Mozkový trámec = kalózní těleso = corpus callosum
- Spojení hemisfér – mozkový trámec, tvořený svazky bílé hmoty, délka přes 10 cm
- Corpus callosum je bílá hmota (bílá hmota = axony, šedá hmota = těla buněk), která propojuje stejná místa obou hemisfér (komunikují spolu)
Mícha hřbetní = medulla spinalis
- 40 – 45 cm dlouhý válcovitý provazec, široký cca 1,5 – 2 cm
- Probíhá páteřním kanálem (canalis vertebralis) ve výši C1 – L2 a je obalena míšními obaly (jako mozek)
- Horní konec pokračuje v prodlouženou míchu, dolní konec končí u 2. bederního obratle – lumbální punkce se provádí vpichem mezi L3 a L4
- Hmotnost 30 až 50 g
- Povrch je zbrázděn 6 podélnými rýhami
– Míšní nervy
- A) postranní rýha zadní – vstup zadních kořenů míšních nervů = dostředivá vlákna
- B) postranní rýha přední – výstup předních kořenů míšních = odstředivá vlákna
- Spojením zadních a předních kořenů vznikají míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory
- U člověka vystupuje z míchy 31 párů
- Míšní segment = část míchy, ze které se kořenová vlákna spojují do jednoho páru míšních nervů
– Řez míchou
- Na příčném řezu míchou najdeme šedou a bílou hmotu míšní v charakteristickém rozložení:
- Šedá hmota míšní – ve střední části míchy, zaujímá tvar písmene „H“ nebo „rozevřených motýlích křídel“ a obsahuje zejména nahloučená těla neuronů
- Bílá hmota míšní – kolem hmoty šedé obsahuje nervová vlákna axony
- Zadní kořeny míšních nervů: dostředivé = senzorické = aferentní = vzestupné
- Přední kořeny míšních nervů: odstředivé = motorické = eferentní = sestupné
– Funkce míchy:
- Spojovací článek mezi mozkem a ostatními orgány
- Ústředí některých nepodmíněných reflexů:
- Napínací reflexy – svaly se přizpůsobují změnám zatížení
- Umožňují zachovat vzpřímený postoj
- „čéškový = patelární reflex“ – součást neurologického vyšetření
- Centra pro vyprazdňování močového měchýře, konečníku a pro sekreci potu
Choroby, onemocnění a poruchy
– Záněty mozkových blan: infekční onemocnění
– Alzheimerova choroba: degenerativní onemocnění mozku – zánik některých mozkových buněk
– Parkinsonova choroba: porucha pohybu
– Roztroušená skleróza: porucha koordinace pohybů, řeči
– Mozková mrtvice
– Migréna
- Epilepsie: porucha vzniku vzruchu v mozkové kůře vedoucí k specifickým záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí
– Schizofrenie, deprese, nádory = tumory
2) Obvodové nervstvo
- Spojuje oběma směry CNS s orgány a tkáněmi lidského těla
- Nerv – soubor axonů + vazivový obal = provazec
– Dělení obvodových nervů:
- A) Mozkové – 12 párů, pro inervaci hlavy (somatické nervy)
- B) Míšní – 31 párů, inervace kůže a kosterních svalů (somatické nervy)
- C) Vegetativní (útrobní) – sympatikus + parasympatikus, vychází z mozku i míchy, mimovolní koordinace činnosti vnitřních orgánů
– Podle směru vedení:
- Dostředivé
- Odstředivé
- Smíšené
– Dostředivé nervy
- Obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, vedou podráždění z čidla do CNS
- 1) aferentní senzitivní (cítivá) vlákna – přivádějí vzruchy z kůže, ze svalů, šlach, útrobních orgánů informace
- 2) aferentní senzorická vlákna – přivádějí vzruchy ze smyslových orgánů chuti, čichu, zraku, sluchu
– Odstředivé nervy
- Obsahují vlákna odstředivá (eferentní), vedou informace z CNS k výkonným orgánům
- Vedou vzruchy:
§ 1) ke svalům = vlákna motorická (hybná)
§ 2) ke žlázám = vlákna sekretorická
– Smíšené nervy
- Většina nervů, obsahují vlákna odstředivá i dostředivá
A) Mozkové nervy
- Vystupují z mozku, 12 párů – značení římské číslice:
- nervy čichové
- nerv zrakový
III. nerv ohybný (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)
- nerv kladkový (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)
- nerv odtahující (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)
- nerv trojklanný – oblast obličeje, zánět výrazná bolest (zuby)
VII. nerv lícní – mimické svaly poškození → ztráta mimiky
VIII. nerv předsíňohlemýžďový – statická i sluchová funkce
- nerv jazykohltanový – sliny, dávivý reflex
- nerv bloudivý – srdce, trávicí žlázy, slinivka, ledviny, sliznice dýchací a trávicí, hrtan, hlasivky
- nerv přídatný – zdvihač hlavy, zádové svaly – trapézový sval
XII. nerv podjazykový – svaly jazyka
B) Nervy míšní
- Jsou smíšené, vznikají spojením zadní (= senzitivních) a předních (= motorických) míšních kořenů
- Ještě v kanálu páteřním se spojují, z páteře vystupují meziobratlovými otvory
- 31 párů se rozlišuje podle místa výstupu z páteře:
- 8 párů krčních
- 12 párů hrudních
- 5 párů bederních
- 5 párů křížových
- 1 pár kostrčních
- Ihned po výstupu z páteře se každý z nich větví
- Větve se spojují a vytváří na každé straně před páteří nervové pleteně
- Z nich pak vystupují jednotlivé nervy
- Inervující přední stěnu trupu a končetin
- Nejmohutnější je Plexus lumbosacral = pleteň bedrokřížová
- Plexus brachialis – pažní pleteň
C) Nervy vegetativní = útrobní
- Zajišťují koordinovanou činnost útrobních orgánů
- Vycházejí z mozku a míchy
- V průběhu přerušeny skupinkami nervových buněk – vegetativní uzliny (ganglia)
- Dělení na dvě základní větve – sympatikus a parasympatikus
– Inervují:
- Hladké svalstvo – v kůži, ve stěnách trávicí trubice, průdušnice a průdušek, ústrojí močopohlavního, cév
- Svalstvo srdeční
- Žlázy
– Po reflexních obloucích probíhají reflexy
- Bez přímého ovlivnění vědomím a vůlí člověka – autonomní regulace
- Každý orgán inervují dvě větve – působení sympatiku a parasympatiku je protichůdné (antagonistické) → činnost orgánů udržována v rovnováze
– Přenos impulzů na orgány pomocí mediátorů:
- Noradrenalin a adrenalin (sympatikus)
- Acetylcholin (parasympatikus)
– Periferní nervy
o Nervy sympatické (sympatikus)
- Vystupují z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy
- Končí ve vegetativních uzlinách
- Z buněk v uzlinách začínají nová vlákna (šedá), inervace příslušných orgánů
- Sympatikus – zrychluje srdeční činnost a zužuje cévy, tlumí činnost hladkých svalů v žaludku a střevech
o Nervy parasympatické (parasympatikus)
- Vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
- Vstupují do malých parasympatických ganglií blízko inervovaných vnitřních orgánů
- Parasympatikus – zpomaluje srdeční činnost, rozšiřuje cévy, působí povzbudivě na činnost žaludku a střev
Nervová činnost
- Soubor funkcí CNS – umožňují styk s okolním prostředím
- Základní jednotkou nervové činnosti = REFLEX
- Nervový děj, při kterém se přenáší signál z čidla nervovou dráhou k výkonnému orgánu
- Odpověď organismu na podráždění
- Okamžitá reakce na podněty z prostředí
Reflexní oblouk
- Nervový obvod, spojení senzitivního a motorického neuronu
- Dělení reflexů na podmíněné (= získané) a nepodmíněné (= vrozené)
- Nižší nervová činnost – nepodmíněné reflexy
- Vyšší nervová činnost – podmíněné reflexy – živočichové pouze 1. signální soustava, člověk 1. i 2. signální soustava
1) Nepodmíněné reflexy = vrozené
- Člověk se s nimi narodí
– Charakteristické znaky:
- Na týž podnět se při opakování vybaví vždy kvalitativně stejná reakce
- Bolest = obranný reflex
- Jídlo = sekrece slin
- Dráždění dýchacích cest = kašel, kýchání
- Reflex polykací, dýchací, sací
- Probíhají vždy po stejné dráze
- Jakmile dojde k vytvoření reflexu, může se vytvořit bez předchozího nácviku, ztráta pouze při poruše reflexního oblouku
- Centra jsou v šedé hmotě CNS – mícha i mozek
- Jsou vrozené, dědičné, po celý život
- Nejsložitější forma = pudy = instinkty
- Pud sebezáchovy, zachování rodu
- U člověka usměrňováno kůrou mozkovou
- Instinkty = pudy jsou složité řetězce nepodmíněných reflexů, které svou komplikovaností mohou vyvolat dojem účelného jednání zvířat
2) Podmíněné reflexy = získané
- Vytvářejí se v průběhu života
- Vázány na nějakou podmínku – poté přechod na nepodmíněný reflex
- P. Pavlov – pokusy se psy
– Charakteristika nepodmíněných reflexů:
- Jsou vázány na nějakou podmínku, na týž podnět různá reakce – záleží, s čím je podnět spojen
- Podstatou je vytvoření dočasného spojení mezi ohnisky podráždění
- Centra jsou v mozkové kůře
- Získané, individuální, dočasné
- Vznikají a zanikají během života – vyhasínání podmíněných reflexů je zapomínání, jestliže organismus přestane podněty dostávat, reflex vyhasne
- Vyšším živočichům umožňují adaptaci v měnících se životních podmínkách
- Vytváření podmíněného reflexu = učení, jeho předpokladem je paměť
- Paměť = schopnost uchovávat informace
- Podstatou paměti = vytváření dočasných spojů mezi neurony kůry (podmíněné reflexy)
- Nejsou-li paměťové stopy posilovány opakováním → zapomínání
1. signální soustava
- Patří sem signály odrážející realitu
- Umožňuje reakce na aktuální životní situace – učení od narození
2. signální soustava
- Vytvořila se na podkladě 1. signální soustavy
- Signály = abstraktní podněty – symboly reality
- Podnětem pro vybavení odpovědi je slovo – člověk rozumí obsahu slova, ne zvuku
- Na základě řeči a schopnosti zevšeobecnění se vyvinulo abstraktní myšlení, věda, umění a mravní hodnoty
Podráždění a útlum
- Podráždění a útlum = 2 fáze činnosti neuronů
- Význam útlumu = ochrana CNS
- Brání neohraničenému šíření podráždění
- Chrání kůru před příliš silnými podněty
- Umožňuje odpočinek nervových buněk
Spánek
- Spánek = útlum, postihují větší část kůry
- Rytmus spánku a bdění je navozován z retikulární formace mozkové kmene
- Začíná šířením útlumu kůrou – uvolnění napětí ve svalech, uvolnění celého těla = usínání
- Má cyklický charakter, během noci se fáze 4-5x vystřídají
- Potřeba spánku: podle věku