Nervová soustava

Funkce senzorická: příjem informací z vnějšího i vnitřního prostředí
Funkce asociační: zpracovávání přijatých informací
Funkce výkonná: pokyny výkonným orgánům = reakce na podráždění
NS ovládá přímo i nepřímo činnost všech orgánů – vytváří chování našeho organismu
Základní jednotka nervové soustavy = NEURON = nervová buňka
Objevil J. E. Purkyně roku 1835
Tvorba jen během nitroděložního vývoje, během života se jejich počet snižuje, zničené neurony NEREGENERUJÍ (30 miliard)

Neuron (nervová buňka)

Specializovaná živočišná buňka, lišící se od buněk tím, že z jednoho těla vybíhá mnoho větvících se výběžků
1 neurit = axon a mnoho dendritů
Vysoká spotřeba E a O₂
Specifická funkce – tvorba a přenos signálů, které lze registrovat jako elektrické děje
Nervové impulsy běží rychlostí 150 m/s

Části neuronu

– Tělo

Jádro + cytoplazma + další organely

– Výběžky

DENDRIT – krátké výběžky těla, vstupní část, přijímají impulsy a vedou je dovnitř těla buňky
AXON = NEURIT – obvykle mnohem delší než dendrity, vede impulsy směrem ven z nervové buňky
- Vede impulsy ven z buňky, vede akční potenciály, ale neúčastní se zpracování informací
- Místo, kde axon nasedá na tělo, se nazývá iniciální segment = část převodní = místo vzniku akčního potenciálu
- Opačný konec axonu – synaptický terminál, ze kterého se při nervovém vzruchu uvolňují chemické látky – neurotransmitery

Axon = neurit

Kryje ho myelinová pochva, je přerušovaná Ranvierovými zářezy vytváří ji mimo CNS Schwanovy buňky, v CNS buňky Gliové
Výstupní část axonu = nervové zakončení = místo, kde se dva neurony setkávají = synapse = knoflíkovitý tvar

Gliové buňky

Součástí nervové tkáně, různá funkce
- Výživa nervové tkáně
- Podpůrná funkce
- Imunita nervové tkáně

Signální funkce neuronu

Funkce neuronu je tvorba a přenos signálu → základní prvek činnosti neuronu je VZRUCH = VLNA ELEKTRICKÉ NEGATIVITY, která se šíří rychlostí 1 – 100 m/s, někdy i 150 m/s
Podstata vzruchu je biochemická a biofyzikální → ELEKTRICKÉ DĚJE JSOU ZPŮSOBENY ZMĚNOU PROPUSTNOSTI POVRCHOVÉ MEMBRÁNY NEURONU PRO IONTY Na⁺ a K⁺

1. KMP = klidový membránový potenciál

Všechny buňky mají rozdíl v elektrickém náboji na obou stranách plazmatické membrány → každá buňka je polarizovaná
Tomuto rozdílu se říká klidový potenciál
Neuron v klidu má klidový membránový potenciál: -70 mV
Znaménko „–“ signalizuje, že vnitřek buňky nese záporný náboj
Zevní povrch membrány nese kladný náboj

– Jak neuron udržuje membránový potenciál?

Membránový potenciál = povrchová polarizace je způsobena nerovnoměrným rozložením Na⁺a K⁺ iontů zevně a uvnitř buňky
Uvnitř buňky je hlavním iontem K⁺
Vně buňky je situace opačná, hlavním iontem je Na⁺
Tento rozdíl udržuje membránový přenašeč, zvaný sodíko-draslíková pumpa (protože ionty nesou náboj, fosfolipidová dvojvrstva je pro ně nepropustná)
V klidu jsou kanály, jimiž mohou procházet Na⁺, uzavřeny

2. Depolarizace + 3. Vznik akčního potenciálu

Na neuron působí podnět určité síly = prahový podnět → v místě působení se stane membrána propustnou pro Na⁺ → Na⁺ vstupují do buňky a způsobují DEPOLARIZACI MEMBRÁNY → tím dojde ke krátkodobé výchylce KMP k pozitivním hodnotám
Vznikne AP = AKČNÍ POTENCIÁL (+30 mV)
V neuronu vzniká AP v iniciálním segmentu a šíří se směrem dolů po axonu

4. Repolarizace

Po depolarizace nastává depolarizace membrány K⁺ z nitra buňky na její povrch, membránový potenciál klesá, obnoví se normální dráždivost neuronu

– Synapse

Signály z neuronů se šíří od místa vzniku jedním směrem
A) v dendritech směrem k tělu
B) v axonech směrem k synapsím
Synapse = spojení dvou neuronů nebo smyslové buňky a neuronu
Neurony se přímo nedotýkají – je mezi nimi mezera = synaptická štěrbina – šířka cca 20 nm

– Synaptický potenciál

Po axonu přijde signál v podobě akčního potenciálu = elektrický signál
Na další neuron nepřejde ve stejné podobě, ale jako chemický signál – pomocí látky = neurotransmiteru (vezikuly synapsí) – ta na dalším neuronu vytvoří synaptický potenciál
Po „vylití“ do synaptické štěrbiny vyvolají malé změny propustnosti membrány pro ionty Na⁺ – otevírání kanálu – vstup Na⁺ do neuronu
Dochází k excitaci = stav podráždění
Excitační neurotransmitery – acetylcholin, noradrenalin
Při opačné polarizaci dochází k inhibici nervového systému = stav útlumu = hyperpolarizace
Synaptický potenciál je stupňovitý, může být menší nebo větší, podle množství neurotransmiteru
Nemají schopnost šířit se na větší vzdálenosti, proto = místní potenciály

5. Hyperpolarizace

Existují neurotransmitery, které mění membránový potenciál k záporným hodnotám (kyselina γ – aminomáselná) dochází k hyperpolarizaci – je podstatou útlumu = inhibice
Snižuje pravděpodobnost vzniku akčního potenciálu

Stavba nervové soustavy

1) CNS – mozek + mícha
2) Obvodová – periferní NS = obvodové nervy
- Spojení CNS s ostatními orgány těla
- Obvodové nervy: mozkové, míšní a útrobní
Základem CNS je šedá a bílá hmota
Šedá hmota – analyzuje a syntetizuje vzruchy
- Dendrity
- Těla nervových buněk
Bílá hmota – vede vzruchy
- Axony s myelinovou pochvou

1) Centrální nervová soustava

– Obaly CNS

Mozek uložen v dutině lební, mícha v kanálu páteřním
Mozek i mícha jsou zevně chráněny obaly = pleny:

§ Dura mater = tvrdá vnější plena

(Pozn.: trepanace = odříznutí pilou lebku – vidíme obaly, pak teprve mozek)
- Pevný obal pro mozek, kolem míchy silný míšní vak, mezi kostí a tvrdou plenou cévy, vazivo a tuk
Pod tvrdou plenou jsou 2 měkké pleny:

§ Arachnoidea = pavučnice

Nesleduje záhyby mozku, mezi plenami vznikají štěrbiny vyplněny mozkomíšním mokem = ochrana před otřesy a nárazy

§ Pia mater = omozečnice

Vnitřní blanitá plena, kryje povrch míchy a mozku, bohatá na cévy, na povrchu mozku vniká do všech brázd

– Mozkomíšní mok = liquor cerebrospinalis

Je to alkalická, čirá, bezbarvá kapalina chudá na buňky, s malým obsahem bílkovin (oproti plazmě obsahuje asi 200x méně bílkovin) + glukóza + řada iontů (sodné, draselné, vápenaté, vyšší koncentrace hořečnatých, chloridových)
Vyplňuje prostor mezi plenami + dutiny CNS
Změny v zastoupení látek = diagnostická pomůcka
Objem likvoru u dospělého člověka je 150 – 180 ml
20% se nachází v mozkových komorách, zbytek okolo mozku a míchy
Zakalený likvor je při hnisavé neuroinfekci, fyziologický je čirý bezbarvý likvor
Denně se vytvoří cca 500 ml likvoru
Celkové množství moku je 150 – 180 ml, jeho stálé množství je zajištěno jeho zpětným vstřebáváním do žil a mízních cév

o Funkce:

Obklopuje CNS
Nadlehčuje – Archimédův zákon
Chrání před nárazem a otřesem
Chrání proti invazi patogenů

o Odběr likvoru:

Lumbální punkce, tj. vpich atraumatické jehly do páteřního kanálu v dolní části zad
Vpich se provádí ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. obratle
Poloha pacienta při odběru – do kozelce
Atraumatická jehla se zaobleným koncem a otvorem po straně

– Dutiny CNS

Mícha – úzký centrální kanálek – uprostřed
Mozek
- a II. mozková komora (ventriculus lateralis) – v koncovém mozku 2 postranní komory (v každé hemisféře 1)
- mozková komora (ventriculus tertius) – v mezimozku
- mozková komora (ventriculus quartus) – v prodloužené míše
- V dospělosti prostornější, u dětí štěrbinovité
- Stěny opatřeny cévní pletení – produkuje mok

– Výživa mozku a míchy

Mícha – krev přichází větším počtem tepének – z tepen při páteři
Mozek – krev přivádí páteřní tepny, vnitřní krkavice
CNS potřebuje nepřetržitě živiny = glukózu + O₂ (krátký nedostatek = závažná poškození až smrt)

Mozek = encephalon

V embryonálním vývoji se nervová trubice rozčlení na 3 části
Nejsložitější orgán v těle – centrum nervové soustavy
Vyhodnocuje příchozí podněty, sídlo myšlení a paměti
Mozková kůra je zbrázděna závity (gyri), závit = gyrus – zvětšují její povrch
Mozková kůra rozdělena do laloků – čelní, spánkový, temenní a týlní
Hmotnost mozku: muž 1470 g, žena 1280 g – velký hmotnostní rozptyl, novorozenec 400 g
Mozkový objem: 1500 – 1800 cm³ (variační šíře 1300 – 2400 cm³)
Počet buněk: asi 30 mld., z toho kůra hemisfér předního mozku asi 13 mld.
Výživa: velká náročnost, za 1 minutu proteče mozkem 1,5 litru okysličené krve s glukózou
Inteligence: není dána velikostí mozku ani počtem neuronů, ale způsobem propojení neuronů (mikrostrukturou)
Růst mozku: do 20 let (zmnožováním propojení neuronů, nikoli zvyšováním počtu neuronů)
Mozkový kmen = truncus cerebi = prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek

1) Prodloužená mícha = medulla oblongata

Plynulé pokračování míchy hřbetní, zadní jáma lební na těle kosti týlní, svrchu překryta mozečkem
Uvnitř IV. mozková komora
Z přední strany vystupuje posledních 7 párů mozkových nervů (VI. – XII.)

– Funkce:

Zajišťuje reflexní aktivita v oblasti obličeje + X. nerv = bloudivý – inervuje i vnitřní orgány
Jsou zde životně důležitá centra: centrum dýchacích a srdečních signálů = kardiovaskulární
Jsou zde nepodmíněné potravové reflexy: polykání, sání, slinění, sekrece žaludeční šťávy
Jsou zde nepodmíněné obranné reflexy: kašel, kýchání, zvracení, mrkání, slzení, rohovkový reflex

Její přerušení = zlomený vaz

2) Varolův most = Pons Varoli

Navazuje na prodlouženou míchu v podobě valu, po stranách plynule přechází do mozečku, po straně se z něj vynořuje nejsilnější mozkový nerv trojklanný
Funkce: důležité spojovací centrum mezi mozkovou kůrou a mozečkem

3) Mozeček = cerebellum

Vyplňuje zadní jámu lební, tvoří jej 2 polokoule, povrch kryje 1 mm silná vrstvička šedé hmoty = mozečková kůra, do každého závitu zevnitř vbíhá bílá hmota → na řezu stromečkovitá kresba = „strom života“
Centrum rovnováhy = senzoricko-motorické – reguluje svalové napětí a automatické udržení rovnováhy
Řídí kosterní svaly (pohyb celého těla), důležitý při koordinaci úmyslných pohybů, zvláště jemných, přesných rychlých (alkoholik X klíčová dírka)

– Poškození:

Vznikají těžké poruchy ve způsobu vykonávání pohybů → svalstvo má snížený tonus, člověk vrávorá, pohyby jsou neodměřené, přehnané
Je porušena koordinace svalů mluvidel → nepravidelnost projevu, obtížně komplikovaná slovní spojení

4) Střední mozek = mesencephalon

U člověka nejmenší oddíl mozku, zcela skryt mezi mostem a mozečkem
Funkčně velmi důležitý – vystupují z něj nervy okohybných svalů + centra nepodmíněných reflexů zrakových a sluchových (pohyby hlavy a očí za signálem, celého těla ve směru působení předmětu)

5) Mezimozek = diencephalon

Je zcela zakryt koncovým mozkem
Tvořen párovým THALAMEN, nepárovým HYPOTHALAMEN, epifýzou = endokrinní žláza a hypofýzou = endokrinní žláza
Uvnitř je III. mozková komora

– Thalamus = pravý a levý hrbol mezimozkový

Spojen s mozkovou kůrou

o Funkce:

Přepojovací stanice dostředivých nervových vláken z receptorů ke kůře mozkové, podněty zde nabývají citového přízvuku = zde se rozhoduje, zda je počitek příjemný či nepříjemný
Při prudkých citových afektech vyvolává reakce (zblednutí, pláč, bušení srdce)

– Hypothalamus = podhrbolí

Tvoří spodinu III. komory mozkové
Pod ním je podvěsek mozkový = hypofýza – jsou spojeny stopkou

o Funkce:

Nejdůležitější nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí = centrum řídící činnost vnitřních orgánů
A) přední hypothalamus – je nadřazen parasympatiku – rozšiřuje cévy, zvyšuje peristaltiku střev a žaludku, zpomaluje srdeční akce
B) zadní hypothalamus – nadřazen sympatiku – zvyšuje krevní tlak, zrychluje srdeční činnost, snižuje aktivitu trávicí soustavy
Ve střední oblasti jsou centra sytosti a hladu, která řídí metabolismus tuků a sacharidů
Dále se zde nachází centrum termoregulace, centrum afektivního a sexuálního chování ženy a muže, centrum regulace spánku a bdění

6) Koncový mozek = telencephalon

U člověka největší části mozku
Rozdělen do dvou polokoulí – hemisfér (levá a pravá), mezi je hluboká štěrbina
V její hloubce je vazník = kalózní těleso = plochý pruh bílé hmoty
Na povrchu je plášť = pallium z šedé hmoty, vnitřek vyplňuje bílá hmota
Povrch není hladký à brázdy = sulci a mezi nimi vystupují závity = gyri

– A) Mozková kůra = neokortex

Vývojově nejmladší a nejdokonalejší část mozku
Tvoří na povrchu hemisfér plášť (pallium) – tloušťka 2-5 mm, je šedá – těla neuronů
Složena z 6 vrstev nervových buněk (spojené dendrity)
Obsahuje přes 14 miliard neuronů (celý mozek 30 mld.)
Váha 600 g, plocha cca 2200 – 2500 cm2
Rozdělena na laloky – čelní, spánkové, temenní, týlní – zde korová centra
Funkce:
- Je sídlem vyšší nervové činnosti, řídí veškerou činnost organismu
- Zachycuje, rozlišuje a seskupuje vzruchy = analyticko-syntetická funkce + vytváří impulsy, kterými zajišťuje odpověď organismu
- Jsou v ní okrsky s jednotnou mikroskopickou stavbou a funkcí = korová projekční centra – jsou párová

o 1) čelní lalok

Motorické korové centrum – zde se nachází tzv. pyramidové buňky, jejíchž axony tvoří pyramidovou dráhu; tyto dráhy zajišťují přesné a zručné pohyby těla – zvláště předloktí, prstů a tvářových svalů
Brocovo centrum řeči = motorické korové centrum řeči – je nepárové, nachází se v té hemisféře, která řídí vedoucí ruku, u praváků – v levé hemisféře, u leváků v pravé hemisféře, protože nervové dráhy se kříží; Brocovo centrum souvisí s přednostním používáním jedné ruky k práci – levorukost či pravorukost; řídí jemné a přesné pohyby mluvidel při výkonu řeči; poškozené BC = neschopnost vyjádřit myšlenky mluvenou řečí (motorická afázie)

o 2) Temenní lalok

Senzitivní korové centrum = korové centrum kožní citlivosti – končí zde vzestupné dráhy pro vnímání obecných tělesných vjemů – kožní vnímání (dotyk, teplo, chlad, bolest), do levé hemisféry se promítá pravá polovina těla a naopak

o 3) Týlní lalok

Korové centrum zrakové – nachází se v koncové části týlního laloku; tato oblast přijímá zrakové informace ze sítnice oka a zpracovává informace z obou očí dohromady; vnímá se zde orientace objektů

o 4) Spánkový lalok

Korové centrum sluchové – vnímá hlasitost, výšku tónů a rytmus, na základě paměti zvuků i vřískot, hřmění nebo hudbu

Lateralita hemisfér
- Nejvyšší funkce člověka = schopnost práce a řeči jsou lateralizovány, tzn. umístěny jen v jedné hemisféře
- Hemisféra, ze které jsou nejvyšší funkce řízeny je dominantní – má dokonalejší strukturu
- Typ laterality je dědičný
- Z fyziologického hlediska je leváctví stejně hodnotné jako praváctví
- Dnes nepřecvičujeme, nebyla by využita dominantní hemisféra
- Násilné přecvičení může vést k neurotizaci, koktavosti, emocionálním a charakterovým poruchám

Pravá hemisféra
- Vnímání hudby
- Vnímání tvarů
- Představivost
- Vynalézavost
- Trojrozměrná představivost
- Kontrola pohybů levé ruky
- Rozeznání tváří
- Zpracování emocí
- Intonace a emoční zabarvení řeči
  Levá hemisféra
- Vědecké schopnosti
- Řeč
- Matematické schopnosti
- Psaná řeč
- Racionální úsudky
- Kontrola pohybů pravé ruky
- Analýza zrakových a sluchových detailů
- Logické operace

– B) Bazální ganglia

Jádra šedé hmoty uložená ve spodině hemisfér hluboko v bílé hmotě
Pracují jako komplexní nervová struktura, která spolupracuje s mozkovou kůrou při kontrole pohybů
Pravděpodobně začínají, zastavují a regulují intenzitu volních pohybů, jsou řízeny a podřazeny mozkové kůře, mohou vybírat příslušné svaly nebo pohyby pro určitý úkol a brzdit protichůdně působící svaly
Porucha – Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba

– C) Limbický systém

Lem kolem mozkového kmene
Mozkový kmen = truncus cerebri = prodloužená mícha + Varolův most + střední mozek
Prostřednictvím něj se uskutečňuje komplexní instinktivní a emocionální chování
Na základě zkušenosti dotváří vrozené prvky chování
Sídlo emocí, strachu, smutku, radosti, hněvu, lásky
Udržuje rovnováhu mezi odporem a libostí, strachem a žádostí, ovládá pocity příjemnosti a nepříjemnosti, zajišťuje ukládání paměťových stop
Limbický systém komunikuje s mnoha oblastmi mozku, mimo jiné i s oblastí mozku, která ovládá naši orgánovou odpověď, proto lidé trpící emočním stresem trpí onemocněním – vysoký krevní tlak nebo pálení žáhy
Limbický systém dále spolupracuje s mozkovou kůrou, proto jsou naše pocity a myšlenky těsně spjaty

– D) Mozkový trámec = kalózní těleso = corpus callosum

Spojení hemisfér – mozkový trámec, tvořený svazky bílé hmoty, délka přes 10 cm
Corpus callosum je bílá hmota (bílá hmota = axony, šedá hmota = těla buněk), která propojuje stejná místa obou hemisfér (komunikují spolu)

Mícha hřbetní = medulla spinalis

40 – 45 cm dlouhý válcovitý provazec, široký cca 1,5 – 2 cm
Probíhá páteřním kanálem (canalis vertebralis) ve výši C1 – L2 a je obalena míšními obaly (jako mozek)
Horní konec pokračuje v prodlouženou míchu, dolní konec končí u 2. bederního obratle – lumbální punkce se provádí vpichem mezi L3 a L4
Hmotnost 30 až 50 g
Povrch je zbrázděn 6 podélnými rýhami

– Míšní nervy

A) postranní rýha zadní – vstup zadních kořenů míšních nervů = dostředivá vlákna
B) postranní rýha přední – výstup předních kořenů míšních = odstředivá vlákna
Spojením zadních a předních kořenů vznikají míšní nervy, které vystupují meziobratlovými otvory
U člověka vystupuje z míchy 31 párů
Míšní segment = část míchy, ze které se kořenová vlákna spojují do jednoho páru míšních nervů

– Řez míchou

Na příčném řezu míchou najdeme šedou a bílou hmotu míšní v charakteristickém rozložení:
- Šedá hmota míšní – ve střední části míchy, zaujímá tvar písmene „H“ nebo „rozevřených motýlích křídel“ a obsahuje zejména nahloučená těla neuronů
- Bílá hmota míšní – kolem hmoty šedé obsahuje nervová vlákna axony
Zadní kořeny míšních nervů: dostředivé = senzorické = aferentní = vzestupné
Přední kořeny míšních nervů: odstředivé = motorické = eferentní = sestupné

– Funkce míchy:

Spojovací článek mezi mozkem a ostatními orgány
Ústředí některých nepodmíněných reflexů:
- Napínací reflexy – svaly se přizpůsobují změnám zatížení
- Umožňují zachovat vzpřímený postoj
- „čéškový = patelární reflex“ – součást neurologického vyšetření
Centra pro vyprazdňování močového měchýře, konečníku a pro sekreci potu

Choroby, onemocnění a poruchy

– Záněty mozkových blan: infekční onemocnění

– Alzheimerova choroba: degenerativní onemocnění mozku – zánik některých mozkových buněk

– Parkinsonova choroba: porucha pohybu

– Roztroušená skleróza: porucha koordinace pohybů, řeči

– Mozková mrtvice

– Migréna

Epilepsie: porucha vzniku vzruchu v mozkové kůře vedoucí k specifickým záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí

– Schizofrenie, deprese, nádory = tumory

2) Obvodové nervstvo

Spojuje oběma směry CNS s orgány a tkáněmi lidského těla
Nerv – soubor axonů + vazivový obal = provazec

– Dělení obvodových nervů:

A) Mozkové – 12 párů, pro inervaci hlavy (somatické nervy)
B) Míšní – 31 párů, inervace kůže a kosterních svalů (somatické nervy)
C) Vegetativní (útrobní) – sympatikus + parasympatikus, vychází z mozku i míchy, mimovolní koordinace činnosti vnitřních orgánů

– Podle směru vedení:

Dostředivé
Odstředivé
Smíšené

– Dostředivé nervy

Obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, vedou podráždění z čidla do CNS
1) aferentní senzitivní (cítivá) vlákna – přivádějí vzruchy z kůže, ze svalů, šlach, útrobních orgánů informace
2) aferentní senzorická vlákna – přivádějí vzruchy ze smyslových orgánů chuti, čichu, zraku, sluchu

– Odstředivé nervy

Obsahují vlákna odstředivá (eferentní), vedou informace z CNS k výkonným orgánům
Vedou vzruchy:

§ 1) ke svalům = vlákna motorická (hybná)

§ 2) ke žlázám = vlákna sekretorická

– Smíšené nervy

Většina nervů, obsahují vlákna odstředivá i dostředivá

A) Mozkové nervy

Vystupují z mozku, 12 párů – značení římské číslice:

nervy čichové
nerv zrakový

III. nerv ohybný (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)

nerv kladkový (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)
nerv odtahující (motorický okohybný sval – pohyby oční koule)
nerv trojklanný – oblast obličeje, zánět výrazná bolest (zuby)

VII. nerv lícní – mimické svaly poškození → ztráta mimiky

VIII. nerv předsíňohlemýžďový – statická i sluchová funkce

nerv jazykohltanový – sliny, dávivý reflex
nerv bloudivý – srdce, trávicí žlázy, slinivka, ledviny, sliznice dýchací a trávicí, hrtan, hlasivky
nerv přídatný – zdvihač hlavy, zádové svaly – trapézový sval

XII. nerv podjazykový – svaly jazyka

B) Nervy míšní

Jsou smíšené, vznikají spojením zadní (= senzitivních) a předních (= motorických) míšních kořenů
Ještě v kanálu páteřním se spojují, z páteře vystupují meziobratlovými otvory
31 párů se rozlišuje podle místa výstupu z páteře:
- 8 párů krčních
- 12 párů hrudních
- 5 párů bederních
- 5 párů křížových
- 1 pár kostrčních
Ihned po výstupu z páteře se každý z nich větví
Větve se spojují a vytváří na každé straně před páteří nervové pleteně
Z nich pak vystupují jednotlivé nervy
Inervující přední stěnu trupu a končetin
Nejmohutnější je Plexus lumbosacral = pleteň bedrokřížová
Plexus brachialis – pažní pleteň

C) Nervy vegetativní = útrobní

Zajišťují koordinovanou činnost útrobních orgánů
Vycházejí z mozku a míchy
V průběhu přerušeny skupinkami nervových buněk – vegetativní uzliny (ganglia)
Dělení na dvě základní větve – sympatikus a parasympatikus

– Inervují:

Hladké svalstvo – v kůži, ve stěnách trávicí trubice, průdušnice a průdušek, ústrojí močopohlavního, cév
Svalstvo srdeční
Žlázy

– Po reflexních obloucích probíhají reflexy

Bez přímého ovlivnění vědomím a vůlí člověka – autonomní regulace
Každý orgán inervují dvě větve – působení sympatiku a parasympatiku je protichůdné (antagonistické) → činnost orgánů udržována v rovnováze

– Přenos impulzů na orgány pomocí mediátorů:

Noradrenalin a adrenalin (sympatikus)
Acetylcholin (parasympatikus)

– Periferní nervy

o Nervy sympatické (sympatikus)

Vystupují z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy
Končí ve vegetativních uzlinách
Z buněk v uzlinách začínají nová vlákna (šedá), inervace příslušných orgánů
Sympatikus – zrychluje srdeční činnost a zužuje cévy, tlumí činnost hladkých svalů v žaludku a střevech

o Nervy parasympatické (parasympatikus)

Vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
Vstupují do malých parasympatických ganglií blízko inervovaných vnitřních orgánů
Parasympatikus – zpomaluje srdeční činnost, rozšiřuje cévy, působí povzbudivě na činnost žaludku a střev

Nervová činnost

Soubor funkcí CNS – umožňují styk s okolním prostředím
Základní jednotkou nervové činnosti = REFLEX
Nervový děj, při kterém se přenáší signál z čidla nervovou dráhou k výkonnému orgánu
Odpověď organismu na podráždění
Okamžitá reakce na podněty z prostředí

Reflexní oblouk

Nervový obvod, spojení senzitivního a motorického neuronu
Dělení reflexů na podmíněné (= získané) a nepodmíněné (= vrozené)
Nižší nervová činnost – nepodmíněné reflexy
Vyšší nervová činnost – podmíněné reflexy – živočichové pouze 1. signální soustava, člověk 1. i 2. signální soustava

1) Nepodmíněné reflexy = vrozené

Člověk se s nimi narodí

– Charakteristické znaky:

Na týž podnět se při opakování vybaví vždy kvalitativně stejná reakce
- Bolest = obranný reflex
- Jídlo = sekrece slin
- Dráždění dýchacích cest = kašel, kýchání
- Reflex polykací, dýchací, sací
Probíhají vždy po stejné dráze
- Jakmile dojde k vytvoření reflexu, může se vytvořit bez předchozího nácviku, ztráta pouze při poruše reflexního oblouku
Centra jsou v šedé hmotě CNS – mícha i mozek
Jsou vrozené, dědičné, po celý život
Nejsložitější forma = pudy = instinkty
- Pud sebezáchovy, zachování rodu
- U člověka usměrňováno kůrou mozkovou
- Instinkty = pudy jsou složité řetězce nepodmíněných reflexů, které svou komplikovaností mohou vyvolat dojem účelného jednání zvířat

2) Podmíněné reflexy = získané

Vytvářejí se v průběhu života
Vázány na nějakou podmínku – poté přechod na nepodmíněný reflex
P. Pavlov – pokusy se psy

– Charakteristika nepodmíněných reflexů:

Jsou vázány na nějakou podmínku, na týž podnět různá reakce – záleží, s čím je podnět spojen
Podstatou je vytvoření dočasného spojení mezi ohnisky podráždění
Centra jsou v mozkové kůře
Získané, individuální, dočasné
Vznikají a zanikají během života – vyhasínání podmíněných reflexů je zapomínání, jestliže organismus přestane podněty dostávat, reflex vyhasne
Vyšším živočichům umožňují adaptaci v měnících se životních podmínkách
Vytváření podmíněného reflexu = učení, jeho předpokladem je paměť
- Paměť = schopnost uchovávat informace
- Podstatou paměti = vytváření dočasných spojů mezi neurony kůry (podmíněné reflexy)
- Nejsou-li paměťové stopy posilovány opakováním → zapomínání

1. signální soustava

Patří sem signály odrážející realitu
Umožňuje reakce na aktuální životní situace – učení od narození

2. signální soustava

Vytvořila se na podkladě 1. signální soustavy
Signály = abstraktní podněty – symboly reality
Podnětem pro vybavení odpovědi je slovo – člověk rozumí obsahu slova, ne zvuku
Na základě řeči a schopnosti zevšeobecnění se vyvinulo abstraktní myšlení, věda, umění a mravní hodnoty

Podráždění a útlum

Podráždění a útlum = 2 fáze činnosti neuronů
Význam útlumu = ochrana CNS
Brání neohraničenému šíření podráždění
Chrání kůru před příliš silnými podněty
Umožňuje odpočinek nervových buněk

Spánek

Spánek = útlum, postihují větší část kůry
Rytmus spánku a bdění je navozován z retikulární formace mozkové kmene
Začíná šířením útlumu kůrou – uvolnění napětí ve svalech, uvolnění celého těla = usínání
Má cyklický charakter, během noci se fáze 4-5x vystřídají
Potřeba spánku: podle věku