Trvá asi 280 dní (10 lunárních měsíců po 28 dnech)
Začíná oplozením a končí porodem
Dítě je uloženo v plodových obalech v plodové vodě (vhodné prostředí pro vývoj)
Výměna látek (výživa, vylučování, dýchání) mezi krví dítěte a krví matky probíhá přes placentu
Krev matky a dítěte se však nemísí (cévy matky a dítěte jsou v placentě vedle sebe a látky se filtrují přes jejich tenkou stěnu)
S placentou je dítě spojeno pupeční šňůrou
Nitroděložní vývin
Preembryonální období
Období od oplození do vzniku zárodku – trvá do 14. dne těhotenství
Embryonální období (období vývoje zárodku = embryo)
Trvá od konce 2. týdne do konce 8. týdne
V tomto období se zakládají všechny orgány
Zárodek je velmi zranitelný
Jakékoliv narušení jeho vývoje (nemocí matky, užívanými léky, špatným psychickým stavem matky) může vést k poškození orgánů plodu a k těžkým nenapravitelným vadám
Fetální období (období vývoje plodu = fetus)
Začíná 9. týdnem a končí porodem
První měsíc
Oplozené vajíčko se během zhruba 24 hodin rozdělí a další dělení potom následují v několika hodinových intervalech
Embryo, zatím jen malá skupina buněk, postupuje vejcovodem k děloze
Děložní sliznice je připravena na zahnízdění embrya
Embryo doputuje do dělohy ve stáří 7 – 8 dní a v té době je tvoří asi 100 buněk
Zde dojde k zahnízdění = NIDACI embrya
Koncem měsíce zárodek měří 8 mm
Vytváří se hlava, základy končetin, ocas, žaberní oblouky, nervová soustava a somity (váčky mezodermu, z nichž vzniknou útrobní orgány)
Zárodek je obklopen dutinou, která je ohraničena amnionem (vnitřním zárodečným obalem) a vyplněna amniovou tekutinou (neboli plodovou vodou)
S placentou je spojen pupečním stvolem (později nazývaným pupeční šňůra)
den – základy mozku
den – začíná fungovat srdce
den – základy kostí, svalů, očí, uší, rukou a nohou
Druhý měsíc
Srůstem žaberních oblouků vzniká obličejová část hlavy, počátek nervové činnosti
Při vyšetření jsou zjistitelné srdeční ozvy, koncem měsíce jsou vytvořeny základy všech tělních orgánů – končí období embrya
V osmi týdnech se vyvíjejícímu dítěti začíná říkat plod = fetus
3 cm, 5 g
Třetí měsíc
Obličej získává zřetelně lidské rysy, je dokončeno rozlišení prstů
Při vyšetření lze u plodu zjistit aktivní pohyb (matka ho zatím nepociťuje)
Jedinečné otisky prstů
Oční víčka srůstají, otevřou se znovu koncem 7. měsíce
Pohyby
Uchopovací reflex
Fungují všechny orgány
9 cm, 15 g
Čtvrtý měsíc
Mohutný růst kostry a svaloviny
Plod vnímá zvuky
Koncem měsíce se začíná vytvářet lanugo
Slyší, vnímá matčin hlas a tlukot jejího srdce i vnější zvuky
Matka začíná vnímat pohyby svého dítěte
16 cm, 120 g
Pátý měsíc
Vrcholí rozvoj lanuga (primárního ochlupení)
Počátek růstu vlasů a nehtů
Při ultrazvukovém vyšetření lze rozeznat pohlaví
Ve 20. týdnu matka poprvé pocítí pohyby dítěte (tento okamžik je signálem ukončení první poloviny těhotenství a pomáhá určit alespoň přibližné datum porodu
Na silný zvuk reaguje rychlým pohybem
Je již možné přežití při předčasném porodu
25 cm, 300 g
Šestý měsíc
Začíná ukládání podkožního tuku
Lanugo začíná vypadávat
Fungují potní a mazové žlázy
Jemnou kůži dítěte chrání tukový povlak – mázek
30 cm, 650 g
Sedmý měsíc
Plod se čile pohybuje, polyká plodovou vodu (nácvik potravních reflexů)
Dokončuje se vývoj plic – plod získává schopnost přežít i mimo tělo matky (od konce 28. týdne není možné provést interrupci ani na doporučení lékaře)
Dítě využívá zrak, sluch, chuť a hmat
Je schopno rozeznat matčin hlas
35 cm, 1200 g
Osmý měsíc
Vypadávají poslední zbytky lanuga
U chlapců varlata začínají sestupovat do šourku
U děvčat se zvedají velké stydké pysky a překrývají malé stydké pysky
Devět měsíců po porodu se ještě dělí mozkové buňky a dozrávají smyslové orgány
45 cm, 2600 g
Desátý měsíc
Průměrná porodní délka 50 cm, průměrná porodní hmotnost 3,3 kg
Ukládá se podkožní tuk, rostou vlasy a nehty (u donošeného plodu by měly přerůstat konečky prstů)
Porod
Porod před 37. týdnem je považován za předčasný
Předčasně narozené děti mohou mít dýchací potíže, problémy s trávením, vývojem a růstem
Pokud těhotenství trvá více než 42 týdnů, hovoří se o přenášení plodu
Dochází k vypuzení plodu, jeho obalů a placenty z mateřského organizmu
První impulz k vyvolání porodu dává pravděpodobně sám plod
Porod provázejí porodní bolesti, které jsou způsobeny stahy děložního svalstva
Vlastní porod má tři fáze, které se označují jako doby porodní:
Otvírací doba
Vypuzovací doba
Lůžková doba
První doba porodní
Trvá přibližně 8 – 20 hodin (u prvorodiček déle)
Na rozdíl od předcházejících „planých poplachů“ jsou kontrakce dělohy
Pravidelné, jsou čím dál silnější a postupně se zkracuje interval mezi nimi
Koncem otvírací doby trvají kontrakce přibližně 1 minutu a mezi nimi je přibližně 2 minuty přestávka
Otvírací doba končí otevřením děložního hrdla, prasknutím plodových obalů a odtokem plodové vody (přibližně 0,5 až 0,7 l)
Druhá doba porodní
Trvá několik minut až 2 hodiny
Díky kontrakcím hladké svaloviny (lze uměle posílit oxytocinem) dojde k vypuzení dítěte
Třetí doba porodní
Během 15 minut až 2 hodin po porodu dítěte je vypuzena placenta (plochý orgán o průměru 15 až 20 cm a hmotnosti 0,5 kg) nazývaná též „plodové lůžko“ (proto „lůžková doba“)
Během 3 hodin po porodu ustane krvácení a dozní kontrakce dělohy
Šestinedělí
Šest týdnů po porodu
Tělo se pozvolna vrací do původního stavu
Probíhající změny lze zařadit do tří skupin
Hojí se poranění vzniklá během porodu
Pohlavní orgány a celý organismus se vrací do stavu před otěhotněním
Zahajuje činnost mléčná žláza, nastává kojení
Sexuální abstinence
Některé změny ovšem přetrvají navždy a podle nich lze prokázat předcházející těhotenství, např. kožní změny, zejména strie neboli pajizévky, trhlinky na děložním hrdle
Vícečetná těhotenství
V souvislosti s umělým oplozením jsou stále častější
Počet porodů jednovaječných dvojčat je poměrně stálý a pohybuje se v poměru 1:250 porodů
Trojčata se rodí přibližně jednou na 6 400 porodů
Dvojvaječná dvojčata
Vznikají oplozením dvou vajíček dvěma spermiemi
Každé z dvojčat má vlastní placentu
Každý plod vzniká z jiného vajíčka a spermie, proto si plody nemusí být podobné a mohou být i rozdílného pohlaví
Jednovaječná dvojčata
Jsou po genetické stránce identická, vždy stejného pohlaví a vznikají rozdělením oplozeného vajíčko v různých fázích jeho časného vývoje
Jsou stejného pohlaví, mají společnou placentu a stejný dědičný základ
Mají obdobné tělesné znaky – barvu očí, vlasů, rysy obličeje, výšku, stejnou krevní skupinu
Lze jim bez jakýchkoliv problémů vzájemně jednomu od druhého transplantovat orgány
Trojčata
Vznikají oplodněním tří vajíček nebo rozdělením jednoho vajíčka na tři části nebo oplozením dvou vajíček, z nichž se jedno rozdělí na dvě části
Období lidského života
Novorozenec
50 cm, 3,5 kg
Tělesné soustavy nejsou ještě zcela vyvinuté
Mezi lebečními kostmi měkká místa lupínky (fontanely)
Nekontrolovatelné, roztřesené pohyby
Některé kosti chrupavčité
Oči šedavě modré, postupně se vyvíjí pigment
Špatné vidění barev; postupně rozlišování tvarů, známých tváří
Sluch lépe vyvinut
Potrava mateřské mléko
Kojenec
1 měsíc – 1 rok
Rozvoj motoriky – otočí se, zvedá hlavičku, sedí, stojí, chodí
První jednoduchá slova
Batole
Do 3 let
Jisté pohyby – chůze, jízda na tříkolce
Mléčný chrup
Rozvoj řeči, napodobování, zkoumání, hra
Předškolní věk
Rozvoj CNS
Pohybové aktivity
První trvalé zuby, první rysy nadání
Mladší školní věk
Růst a vývoj tělních struktur
Zvyšování fyzických i psychických funkcí
Starší školní věk
Dříve u dívek
Dozrávání pohlavních orgánů, produkce pohlavních hormonů