Zachycená krajina na fotografii pořízené pravděpodobně nějakým horolezeckým turistou, se mi jeví jako velmi krásné a zajímavé místo.
Uprostřed fotografie je jezero, které vzniklo v důsledku prohloubení zemského povrchu ledovcem, který se zde nacházel při poslední době ledové před deseti tisíci lety. Břehy jezera jsou tvořeny nánosem velikých úlomků břidlicového kamene. Díky sklonu břehů můžeme odhadovat, že hloubka jezera nepřesáhne hranici 20 metrů.
Za jezerem se tyčí mohutná hora, pokrytá ledovcem, pravděpodobně z období třetihor. Díky tomuto úkazu soudím, že se jedná o jakési alpské jezero. I zde jsou však znát známky globálního oteplování. Ledovec, kterým byla dříve pokryta celá hora, je již pouze na její pravé polovině.
Horní část fotografie zachycuje oblohu se zvětšující se oblačností. V těchto výškách alpský hor srážky dosahují téměř 1500 mm. Díky tomu můžeme soudit, že se pravděpodobně v nejbližších hodinách znatelně ochladí a možná začne i sněžit.
Při bližším zkoumání si můžeme všimnout zlomu, u kterého se zřejmě dramaticky změní hloubka jezera. Zkušený rybář by pak zde mohl ulovit lipana či lína, kterým se daří i ve vysokých nadmořských výškách, ba dokonce jezerního pstruha, který by se mohl v těchto nepřístupných oblastech dorůst kolosálních rozměrů.
Ve vysokohorských oblastech nalezneme živočichy jenž jsou přímými potomky živočichů z doby ledové. Ve stínech vysokých hor by jsme mohli najít medvěda, rysa či kamzíka. Bohužel osidlování hor a rozšiřující se lyžařská střediska mají za následek vymírání těchto živočichů jako třeba vlka černého, který je již v Alpách úplně vyhuben.
Podobnou scenérii jsem navštívil v italských Dolomitech. Jako fotograf tuto fotku shledávám velmi zdařilou a rád bych si takový snímek pořídil do osobní sbírky.