Autor: Erich Maria Remarque
Rok 1. Vydání: 1929
Rok vydání: 1967
Překlad: František Gel
Erich Maria Remarque:
- Dobrovolně odchází na frontu
- Za války byl raněn
- Po válce krátce pracoval jako učitel
- Po nástupu fašismu emigroval a žil v USA a ve Švýcarsku
- Je příslušníkem ztracené generace – lidé, kteří narukovali do války jako mladí bez zkušeností. Válka je zdeformovala a oni měli problém žít v míru. Naučili se dřív zabíjet než žít.
literární druh: epika – děj, časové a příčinné souvislosti, vypravěč + postavy
literární žánr: román- rozsáhlý příběh psaný prózou, hlavní a vedlejší dějové linie, epizody, mnoho postav (vyvíjí se), do děje vstupuje vypravěč
literární směr: realismus
Znaky realismu:
- pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí (je dobově a společensky podmíněný); někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
- objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
- upozorňují na společenské křivdy, nedostatky
- román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
- autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)
Doba a místo děje: děj se odehrává na západní frontě ve Francii v průběhu 1. světové války. Příběhy jsou líčeny z prostředí vojenských zákopů a trychtýřů, kde se vojáci schovávají před hrozbou smrti a také proti ní bojují.
Postavy:
Pavel Bäumer – hlavní postava a vypravěč (sám autor), dvacetiletý student gymnázia, který se pod nátlakem profesora přihlásí se svými spolužáky na vojnu, teprve ve válce poznává, co je to opravdový život a jakou má cenu, na konci knihy umírá….
Stanislav „Katza“ Katczinsky – „hlava“ skupiny, za každé situace si uměl poradit, byl nejlepším přítelem Pavla, byl pro něj víc než bratrem, jeho smrt byla pro Pavla velká a poslední rána
Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla, oba se dostanou do kláštera, kde si společně léčí válečná zranění. Albertovi amputují nohu, načež prohlásí, že už nemá smysl žít.
Müller – bývalý Pavlův spolužák, který s sebou tahá učebnice a sní o „válečné maturitě“, zemře po zásahu světlicí do žaludku
Leer – bývalý Pavlův spolužák, nosí plnovous a libuje si v dívkách
František Kemmerich – umírá již na začátku knihy, své boty odkazuje Müllerovi.
Tjaden – největší rebel a jedlík skupiny, snadno uniká problémům, které ani příliš neprožívá
Deterding – sedlák, který stále jen myslí na svou ženu a usedlost, tíhu psychicky nevydrží a prchne
z fronty, je však zadržen německými četníky
Himmelstoss – desátník, šikanující od začátku celou skupinu, za to se mu celá skupina odmění, v civilu je
listonošem, jinak ale zbabělec, primitivní a zlý člověk
Kompozice:
- prvky retrospektivy, kdy Pavel vzpomíná na minulost
- psáno ich-formou, pouze závěr o smrti Pavla je v er-formě
- dílo rozděleno na 12 na sebe navazujících kapitol – chronologická stavba + občasné retrospektivy
- názornost (očité svědectví) i vulgární výrazy zvyšují autentičnost a napět
Jazyk:
– spisovný jazyk, převažuje řeč autora
– vyprávění většinou v ich- formě, závěr v er- formě
– vulgární výrazy
– častá přímá řeč – dialogy mezi vojáky
– převažují jednoduché dialogy, archaismy, vulgarismy
– použity též slangové a hovorové výrazy
Hlavní myšlenka:
- oslava lidské solidarity, nežitné obětavosti v mezních situacích
- válečná přátelství na život a na smrt
- odpor proti válce, krutisti, nelidskosti
- pocit nutnosti návratu k přírodě (spát, jíst, přežít)
- degradace lidství
Umělecké prostředky: Většina děje se odehrává v přítomnosti, ale objevují se tu i myšlenky na minulost (retrospektivita) a na pro všechny vojáky zničenou budoucnost. V díle jsou důležité naturalistické popisy bojiště, zákopů (nečistoty, mrtvol, zraněných vojáků…).
další díla: Cesta zpátky – navazuje na román na západní frontě klid, ukazuje, jak těžké bylo pro vojáky začlenit se zpět do normálního života. Uměli pouze zabíjet, ale neuměli žít.
Tři kamarádi – osudy tří přátel. Dva muži opravují auto, dívka, kterou miluje hlavní hrdina je nevyléčitelně nemocná. Téma nevyléčitelné dívky se objevuje v mnoha jeho dalších románech: př. Vítězný oblouk, noc v Lisabonu.
Podobná díla: Henri Barbusse – Oheň aneb Deník bojového družstva – zachycuje každodenní život vojáků. Popisováno očima Francouze, bojujícího proti němcům.
Petr a Lucie, Sbohem armádo – válka je pouze kulisou, je v pozadí.
další autoři:
Romain Rolland (Petr a Lucie)
Ernest Hemingway (Sbohem armádo)
Karel Čapek (Matka)
Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka) – humoristický román
Obsah:
Čtyři kamarádi Pavel Baumer, Kropp, Muller a Leer šli dobrovolně na vojnu. Všichni chodili do stejné třídy na gymnáziu. Jejich přítel František Kemmerich umírá v strašlivých bolestech. Na vojně je s nimi velmi krutě zacházeno. Poddůstojník Himmelstoss je na ně velmi hrubý, nezná žádné slitování. Jsou šikanováni. Tvrdý výcvik je úplně změnil. Stali se z nich lidé mstiví, nedůvěřiví a suroví. Pavel se o pár dnů později vydává za Kemmerichem. Povídají si spolu. Kemmerich před zraky Pavla umírá. Chlapci jsou povolání na frontu. Jsou nuceni zabíjet, jinak by byli zabiti oni sami. Jejich zručný přítel Katcinzsky obstarává jídlo. Jednoho dne večeř přepadnou Himmelstosse a brutálně ho zbijí. Když se jednou vraceli z fronty domů do baráků, byli přepadeni krátkou palbou. Ve vzduchu se rozptýlil plyn. Utrželi malé ztráty, nasedli do vozů a odjeli. Na frontu přijel i poddůstojník Himmelstoss. Tjaden a Kropp se s ním pohádali a byli na pár dnů zavřeni do vězení. Až je propustí jdou opět na frontu. Jejich zákopy jsou neustále bombardovány. V zákopech přežívají díky velkým náhodám. Počet mrtvých silně roste. Na zemi,v zákopech, všude buďto mrtví nebo zmrzačení lidé. Ztráty rostou, a tak na frontu jsou povolání rekruti. Ovšem nemají žádné zkušenosti, takže umírají velmi rychle. Jednoho dne Leer, Kropp, Katcza a Pavel zahlédnou dívky. V noci jdou za nimi. Ráno je Pavel povolán do kanceláře, dostává dovolenou. Odjíždí domů. Setkává se se svojí matkou a sestrou. Jeho matka je nemocná. Lidé na ulicích se ho vyptávají jaké to tam venku je. Nechce se o tom moc bavit. Snaží se na válku zapomenout. Také se vydává za Kemmerichovou matkou, které sdělil, že její syn je mrtvý. Pavel lituje toho, že jel na dovolenou. Po dovolené je povolán do výcvikového tábora, kde hlídá zatčené Rusy. Občas jim pomáhá a nosí jim jídlo, protože mu jich je líto. Pavel je pověřen, aby se vydal na průzkum terénu. Usadí se v jednom trychtýři a vše z něj pozoruje. Najednou vypukne nečekaná palba. Pavel chce z trychtýře vylézt a utíkat do zákopů, ale vzduchem lítá příliš moc kulek. Do trychtýře padá nějaký Rus. Pavel ho pobodá. Po chvíli činu lituje a snaží se mu pomoci, ale Rus umírá. Po uklidnění střelby Pavel vylézá ven a plíží se do zákopů za kamarády. O pár dnů později Pavel, Leer, Kropp, Muller, Katcza, Tjaden a Deterding mají za úkol hlídat obstřelovanou vesnici a proviantní sklad v ní. Na střelbu vůbec nedbají. Pojídají dobrá jídla a pijí. Později jsou opět povoláni do boje, tudíž jejich dny svobody končí. Kropp a Pavel jsou zraněni. Kropp má ošklivě zasaženou nohu a Pavel má jen několik střepů v noze. Jsou v katolické nemocnici. Na pokoji jsou s dalšími 6 vojáky, se kterými se spřátelí. Kropp je na tom hodně zle a amputují mu nohu. Pavla pouštějí z nemocnice a vrací se zpět na frontu. Na frontě umírá Leer a Muller. Deterding utekl z fronty a byl chycen. Katcza je raněn na koleni. Když ho odnese Pavel saniťáčkům, zjistí, že zemřel. Zasáhl ho střep do hlavy, aniž by si toho Pavel všiml, když ho nesl na zádech. Později v říjnu 1918 padl na bojišti i Pavel. Den, kdy padl bylo na bojišti takové ticho, že vrchní velitelství proneslo větu: Na západní frontě byl klid.
Vznik a vliv díla:
– dílo oslavuje lidskou solidaritu, vzniklo jako popis válečného stavu a psychiky mladých lidí ve válce se zakomponovanými vlastními zkušenostmi
– na základě knihy byl r.1930 natočen stejnojmenný film, který získal Oscara (režisérem Lewis Milestone,
podruhé zfilmováno r.1979 režisérem Delbertem Mennem
Můj názor na knihu:
Kniha na mě určitě zanechala hluboký dojem. To co jsem se v této knize dočetl ani nejde popsat slovy. Válka musela být příšerná. Co všechno museli ve válce lidé zažít, vidět a jak se člověk, který bojoval ve válce nepochopitelně změnil. Podle mého názoru je válka zbytečná, absurdní a nesmyslná. Zbytečně umírají lidé. Ti, kteří do války šli procházeli krutým výcvikem. Když jsem knihu dočetl, tak jsem si představil, jak se musel cítit nevinný člověk, který byl nucen zabíjet a zabil jiného nevinného člověka.