Autor: Antoine de Saint-Exupéry
Literární druh: epika
Literární žánr: filozofická pohádka – má základní pohádkový příběh, ale zároveň nutí člověka přemýšlet
Překlad: Zdeňka Stavinohová
Rok 1. vydání: 1946
Rok vydání: 2005
Literární směr: realismus v kombinaci s experimentální prózou
Znaky realismu:
- pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
- typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí (je dobově a společensky podmíněný); někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
- objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
- upozorňují na společenské křivdy, nedostatky
- román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
- autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)
v knize: kombinace příběhu a pohádky, příběh je logicky popsán, neliší se od běžné reality
Antoine de Saint-Exupéry
-jedná se o francouzského prozaika, publicistu a letce
-narodil se v roce 1900 v Lyoně
-vlastním jménem se nazývá Marie Roger, byl šlechtického původu
-v jeho dvou letech mu náhle zemřel otec
-studoval ve Švýcarsku a v Paříži
-již v dětství psal básně a věnoval se letectví
-v roce 1921 nastoupil do vojenské služby, kde také získal leteckou způsobilost – od té doby se letectví věnoval celý život
-v roce 1931 se oženil a téhož roku byl také jmenován Rytířem čestné legie
-se svým přítelem se pokusil o dálkový let do Ohňové země, během cesty však došlo k havárii a Antoine utrpěl četné zlomeniny
-za 2.světové války, do které se sám přihlásil, zahynul 31. července 1944 při průzkumném letu, pravděpodobně nad Středozemním mořem nedaleko Korsiky.
Společensko-historický kontext:
-neklidné příměří mezi válkami (1918-1938)
-na kontinentu probíhá vlna revolucí
-uspořádání státu řešil Versaillský systém
-rozšiřování fašismu, souboj demokracie a totalitních režimů
-hospodářská krize vyústila v politiku appeasementu a Německo sílilo
Literární kontext:
-jeho literární tvorba se řadí do světové prózy 1. poloviny 20. století (meziválečné literatury)
-spadá do tradičního proudu francouzského realismu
Znaky:
– 1. sv. válka se významným způsobem odrazila v tvorbě světových autorů
– převažují realistické často autobiografické prožitky hrůz z válečných bojišť
– zachycení psychických proměn hrdinů
– pacifistické prvky, sílící nenávist k jakýmkoliv projevům války
Doba a místo děje:
- doba děje není určena, ale pravděpodobně v 20. století.
- Malý princ cestuje ze své malé planetky B612 na jiné planetky až na planetu Zemi. Děj se tedy odehrává ve vesmíru.
Kompozice:
-dílo je na začátku a na konci psáno chronologicky
-části, kde princ navštěvuje různé planetky jsou psány retrospektivně
-kniha je rozdělena do 27 krátkých kapitol, které jsou číslované římskými číslicemi
-většinou když Malý princ odcházel z planet, kde se potkával s různými typy postav, řekl si v duchu „ti dospělí jsou ale podivní“.
-najdeme zde znaky původní pohádky ( postavy jsou bez jména )
-v díle se objevují nedokončené výpovědi Malého prince při hovorech s letcem
Jazyk:
-dílo je psané spisovným jazykem
-je to kniha určená pro děti, proto jsou zde srozumitelné, krátké věty a souvětí
-najdeme zde také spoustu zdrobnělin
– řeč přímá – objevuje se zde velice často. V této knize ani není tolik popsán děj, jako časté monology dvou postav, které mnohdy vedou k zamyšlení
– nachází se zde i vnitřní monology – když malý princ uvažuje o své květině (růži)
– řeč nepřímá – pokaždé když opouští nějakou z navštívených planetek
– Vypravěčem je pilot. Dílo je na začátku a na konci psáno v ich – formě. Když autor popisuje Malého prince a jeho činy je užita er – forma.
Hlavní myšlenka:
- Hlavní myšlenkou tohoto příběhu je ukázat na malého prince jako na postavu, která je upřímná, bezchybná, láskyplná, lidská a nezáludná.
- Autor ve své knize představuje mnoho typů lidských povah a prostřednictvím Malého prince ukazuje nespokojenost nad tehdejší společností. Představuje dobré a špatné vlastnosti lidí a zároveň zdůrazňuje cenu a význam přátelství
Téma díla: hlavním tématem je střet dětského světa se světem dospělých
Postavy:
Pilot – vypravěč, rozuměl si s malým princem, přiblížil se mu díky jeho pochopení pro dětský styl myšlení, který už ostatní dospělí dávno ztratili
Malý princ – malý, blonďatý a kudrnatý človíček, který se vydal cestovat do světa kvůli potížím s jeho růží a snahou poznat smysl života, postava je plná nevinnosti, porozumění a zvídavých otázek, je starostlivý, usměvavý
Květina – pyšná růže, která si myslela, že je jediná svého druhu, nedávala najevo své city
Liška – moudrá postava, která se nechala ochočit Malým princem a ukázala mu veliký význam přátelství a jedinečnosti jeho květiny
Král – panovačný; myslí si, že je rozumný, potřebuje si dokazovat svou autoritu
Domýšlivec – slyší jenom chválu, samolibý
Pijan – nešťastný, osamělý
Byznysmen – zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, nemá čas, zaneprázdněný, přesný
Lampář – pracovitý, věrný příkazu
Zeměpisec – myslí si, že je nejdůležitější na světě
Liška – trochu znuděná, potřebuje přítele
Výhybkář, obchodník – postiženi spěchem a hektických způsobem života na Zemi, který nemá smysl
Jazykové prostředky:
-metafora (př. stará opuštěná skořápka , kroužek barvy měsíce)
-přirovnání (př. klesl pomalu, jako padá strom)
-personifikace (př. Hvězdy se tiše smějí, vítr dlouho spal, studna zpívá)
-hyperbola (př. Nekonečná poušť)
-zvukomalba( př. zanechávaje za sebou lehký kovový šelest)
-epiteton (př. chvějící se slunce)
-symboly (liška – chytrá; růže – krásná, pyšná; baobab – symbol expanzivního a pustošivého zla ), poušť (opuštěnost), had (smrt), voda (dar), vlaky (živ. křižovatky)
Další díla: Noční let – román čerpá z jeho zkušeností ředitele společnosti Aeroposta Argentina, která dopravovala poštu na první velké jihoamerické letecké lince
Země lidí – próza, která je souborem osmi statí a vzpomínek na zavádění prvních poštovních linek mezi Evropou a severní Afrikou, na průzkumné lety přes Saharu, Andy a Atlantský oceán, na havárie i život v poušti.
Kurýr na jih – román, který autor napsal v Africe, kde byl v té době ředitelem pouštního civilního letiště.
Další autoři:
James Joyce – Odysseus
Thomas Mann – Kouzelný vrch
Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid
Okolnosti vzniku díla:
Dílo bylo napsáno během autorova pobytu v New Yorku, kam odešel po začátku okupace Francie nacistickým Německem. Exupéry věnoval příběh svému nejlepšímu příteli – spisovateli Léonu Werthovi, který zůstal ve Francii. Exupéry je autorem i doprovodných ilustrací.
Vliv na dané dílo: Život a tvorbou jsou velice sourodé. Důležité je zejména povolání letce a psychické založení – citlivost, ušlechtilost. Několikrát havaroval a cestoval do exotických prostředí.
Inspirace dílem: Malý princ byl mnohokrát zfilmován, vznikl i muzikální film, vznikly 2 opery a 1 animovaný seriál.
Reakce na dílo: Kniha byla přeložena do více než 180 jazyků a dialektů. Prodalo se celosvětově více než 80 milionů kopií a je jednou z 50 nejprodávanějších knih.
Podobné dílo: Emil čili o výchově – Pedagogický román. Emil vyrůstá na venkově – uprostřed přírody a vně zkaženého světa – plně odkázán na svého vychovatele. V kontaktu s vesnickými dětmi nabude tělesné zdatnosti a obratnosti. Za vychovatelova řízení získá užitečné znalosti, k nimž lidstvo dospělo v oblasti vědy a techniky. Naučí se prakticky zmáhat přírodu vlastní prací, vyučí se řemeslu. Zásady přirozené morálky a principy, jimiž by se měla řídit lidská společnost, mu nakonec vysvětlí vychovatel a bude je ilustrovat analogií s krásou neporušené přírody. Základ přirozené zbožnosti, jež vyvěrá z nezkaženého lidského srdce, mu zjeví prostý savojský vikář. Teprve potom si Emil vše ověří ve skutečném životě. Mladík bude zkrátka vychován k tomu, aby zásady opravdového lidství zakořenily v jeho srdci natolik, že se stane imunním vůči svodům zkaženého světa.
Obsah:
Příběh začíná na Sahaře, kde se mladému pilotovi porouchá motor letadla. Sám se ho snaží opravit. Na poušti se potkává s malým princem. Malý princ po něm chce, aby mu nakreslil beránka. On mu nakreslil hroznýše, protože nic jiného neuměl. To ale malý princ nechtěl. Pak tedy nakreslil několik beránků, které se ovšem malému princi nelíbili. Pak tedy nakreslil bedýnku a řekl malému princi, že beránek je uvnitř. To se malému princi líbilo. Poté začal pilotovi vyprávět svůj příběh. Malý princ pochází z malé planetky B612. Je velká jako dům. O tuto planetku se malý princ stará. Musí vykopávat baobaby, protože kdyby je nechal vyrůst, planetku by to zničilo. Dále vyprávěl, že mu jednou místo baobabu vyrostla květina. Pečlivě se o ní staral. Velmi si jí oblíbil a měl jí rád, ale květina nic neříkala. Jednoho dne, kdy odjížděl z planetky, květina řekla, že ho měla také ráda a je jí líto, že odjíždí pryč. Malý princ navštívil celkem sedm planet. Na první planetě, kterou navštívil žil král. Žil tam sám a myslel si, že vládne celému vesmíru. Chtěl jen někomu vládnout a chtěl, aby byla uznávána jeho autorita. Viděl v princovi svého poddaného. Když princ odcházel, král ho zvolil svým vyslancem. Na druhé planetě žil domýšlivec. Ten viděl v každém svého obdivovatele. Na třetí planetě žil pijan. Pil, aby zapomněl, že se stydí, že pije. Na čtvrté planetě žil byznysmen, který neustále počítá hvězdy a myslí si, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd a tvrdí o sobě, že je vážný člověk. Na páté planetě žil lampář, který rozsvěcoval a zhasínal lampu. Jeho planeta se ale točila tak rychle, že jí rozsvěcoval a zhasínal každou minutu. Na malého prince působil lampář dobrým dojmem. Chtěl by se s ním spřátelit, protože jako jediný se nezajímal sám o sebe. Jeho planeta byla ale příliš malá. Na šesté planetě žil zeměpisec. Svojí práci považoval za nejdůležitější. Pouze zapisoval do knih a připadal si příliš důležitý, aby počítal města, řeky a hory. Čeká pouze na badatele, kteří mu podají zprávu o okolí. Hned začne malého prince vyzpovídat. Sedmá planeta byla Země. Na této planetě se setkal s hadem, růžemi a liškou. Liška se stala jeho přítelkyní, protože si jí ochočil. Než odjel, tak mi liška pověděla tajemství. Že správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné. Díky tomu novu objevil lásku ke své jediné růži. Dále se potkal s výhybkářem, který mu řekl, že lidé nevědí, proč jezdí sem a tam vlakem. Potkal také obchodníka, který vymýšlí pilulky, díky kterým člověk nemusí pít a tím ušetří čas. A nakonec se potkává s letcem na poušti, který se stal jeho přítelem. Pilotovi se podařilo spravit své letadlo. Když mu mladý princ vyprávěl o obchodníkovi, dostali oba žízeň. Vydali se hledat studnu. Našli ji. Malý princ toužil po tom vrátit se zpět na svojí planetu. Nakonec se nechá do kotníku uštknout hadem. Tím princova duše opustí Zemi. Jeho tělo zůstane na Zemi, ale on se vrátí ke své květině.
Můj názor na knihu:
Tato kniha se mi moc nelíbila svým pohádkovým dějem. Přesto zde ale bylo mnoho zajímavých a poučných myšlenek. Kniha nám ukazuje chyby ostatních lidí, ze kterých bychom se měli ponaučit. Nad touto knihou se člověk musí zamyslet. Z této knihy podle mého názoru vyplývá i to, že je dobré mít kolem sebe své přátele. Také se mi líbila myšlenka, že to, co dělá věci krásnými, je neviditelné.