Soubor všech chromozomů = lidský karyotyp – v něm rozlišujeme: 22 párů autozomů (chromozomy dvojic si odpovídají) + 1 pár heterochromozomů = pohlavních chromozomů = gonosomů (muži XY, ženy XX)
o Pohlavní = gamety
Haploidní počet chromozomů, konkrétně 23 chromozomů
Vznikají redukčním dělením = meiózou buněk oocytů a spermatocytů
Vajíčko a spermie – obsahují 1 pohlavní chromozom
Vajíčko – pouze X
Spermie – X nebo Y → pohlaví člověka určuje spermie a je rozhodnuto v okamžiku spojení s vajíčkem → nositelem pohlaví je muž!!!
Pravděpodobnost: děvče : chlapec = 1 : 1
Spermie = hlavička + krček + bičík
Při pohlavním styku se uvolňuje asi 300 – 350 milionů spermií
K oplození je nutná pouze jediná spermie
– Genotyp
Soubor všech genů jedince
Určuje například barvu srsti, očí, druh srsti, povahu nebo také stavbu těla
Tyto informace jsou uložené v chromozomech, které se vyskytují v každé buňce
– Fenotyp
Soubor všech znaků jedince, je soubor všech dědičných znaků jedince
Více či méně pozorovatelný projev genotypu
Laicky řečeno je fenotyp to, jak zvíře vypadá
Platí: fenotyp (F) = genotyp (G) + prostředí (P)
Pohlavní soustava
Zajišťuje vznik nového života
Zabezpečuje existenci biologického druhu
Zajišťuje přenos genetických informací
Je tvořena:
Pohlavními žlázami (tvoří spermie)
Pohlavními cestami
Pohlavní orgány
Primární pohlavní znak
Formuje se u zárodku dle genetické informace (všechny zárodky původně společný základ ženský → od 6 týdne se začínají diferencovat vaječníky a varlata)
Vývoj končí v pubertě
Činnost je pod kontrolou nervové a endokrinní soustavy (hypotalamus, adenohypofýza – folitropin FSH a lutropin LH) + hormony pohlavních žláz
Pohlavní orgány muže
3 funkce:
1) Tvorba spermií = spermiogeneze
2) Tvorba hormonů – testosteron
3) Uskutečnění pohlavního spojení – koitus
Dělí se na:
1) vnitřní (varlata, nadvarlata, chámovody, semenné váčky, předstojná žláza)
2) zevní (pyj a šourek)
Varlata = testes
Zakládají se v břišní dutině
Do porodu sestoupí do šourku
Párová pohlavní žláza vejčitého tvaru
Uložené mimo dutinu břišní v šourku (nízká teplota nutná pro vývoj spermií)
Povrch – vazivová blána
Uvnitř – vazivové přepážky vyplněné stočenými semenotvornými kanálky (jejich délka 250 – 350 m)
Semenotvorné kanálky – 2 typy buněk ve stěně (semenné pohlavní buňky – spermie a Sertoliho buňky – tvoří výživné prostředí pro dozrávání spermií)
Spermiogeneze → tvorba spermií (probíhá od puberty po celý život muže)
Zrání spermií → trvá zhruba 75 dní
Spermie → 50 – 60 µm
Rychlost pohybu spermie 2 – 4 mm / min.
Nadvarlata = epididys
Horní zadní pól varlete, zde se zadržují zralé spermie
Získávají zde pohyblivost
Životnost zde 40 dní
Chámovody = ductus deferens
40 cm – spojení nadvarlete s močovou trubicí v oblasti prostaty
Při dráždění dochází ke kontrakci svaloviny chámovodu a k nasávání spermií z nadvarlete
Vazektomie – přerušení chámovodu
Měchýřkovité žlázy = glandulae vesiculosae
Uloženy na zadní straně močového měchýře
Vytváří alkalické prostředí a sekret pro výživu a pohyb spermií
Prostata= předstojná žláza
Tvar a velikost kaštanu
Uložená pod dnem močového měchýře
Středem prochází močová trubice
Produkuje řídký, mléčně zkalený sekret
Hmatná při vyšetření per rectum
Vazivové pouzdro – rozděluje ji na jednotlivé laloky – je to svalový a žláznatý orgán
Tekutina = ejakulát = chám – zásaditý charakter
Ejakulace + poluce (samovolná ejakulace ve spánku)
Šourek = scrotum
Kožní vak pod pyjem (stěnu tvoří kůže s vrstvou hladké svaloviny a obaly varlete)
Schopnost smrštění
Ochlupený
Rozdělen na dva samostatné prostory
Obsahuje varle, obaly varlete, nadvarle, začátek chámovodu
Ochlupení přechází nad stydkou sponu a vybíhá směrem k pupku
Pyj = penis
Mužský kopulační orgán, komplementární orgán k pochvě
V ochablém stavu dlouhý 10 – 13 cm
Ve ztopoření umožňuje koitus
Podklad 3 topořivá tělesa – houbovitá tkáň – párová (corpora cavernosa) a nepárová (corpos spongiosum) – obsahují síť žilních prostorů, jejichž naplnění krví dochází ke ztopoření – erekci
Nepárovým topořivým tělesem prochází močová trubice
Erekce – řízená z erekčního centra v prodloužené míše – je vyvolána bud mechanickým drážděním kožních receptorů nebo psychickými podněty
Orgasmus = vrchol sexuálního vzrušení
Chám = ejakulát – obsahuje spermie spolu se sekrety prostaty a měchýřkovitých žláz – 1 ml obsahuje 50 – 150 milionů spermií
Ejakulace = vypuzení ejakulátu – 2 – 6ml do močové trubice a ven
Spermiogram – vyšetření ejakulátu – hodnotíme celkové množství, pH, množství spermií v 1 ml, jejich pohyblivost a procento patologických forem (patogenní spermie = spermie bez bičíku, bez hlavičky…)
Astenozoospermie – nepohyblivé spermie, onemocnění
Pohlavní orgány ženy
Funkce:
Tvorba ženských pohlavních hormonů (estrogeny a progesterony)
Tvorba a zrání pohlavních buněk (vajíček)
Pohlavní spojení k oplození vajíčka, prenatální vývoj jedince + porod
Dělí se na:
1) vnitřní (vaječníky, vejcovody, děloha, pochva)
2) zevní (velké a malé stydké pysky, poštěváček)
Vaječníky = ovarium
Párová ženská pohlavní žláza velikosti švestky (velikost souvisí s věkem)
Uložen v malé pánvi
– Funkce vaječníků:
Produkuje zralá vajíčka
Syntetizuje a uvolňuje ženské pohlavní hormony
– Stavba vaječníků:
Jednovrstevný epitel
Kůra – dozrávají zde vajíčka v Graafových folikulech, tvoří ženské pohlavní hormony – estrogeny a progesteron)
Dřeň – výživa vaječníku, bohatě zásobena krví
U novorozené dívky cca 400 tisíc nezralých vajíček ve vaječnících → do puberty je jejich počet redukován na 4 tisíce
Během pohlavní zralosti od puberty do přechodu (cca mezi 15 – 45 lety) → dozraje asi 400 vajíček
Oogeneze = vývoj vajíček – vajíčko 120 – 160 µm
Na rozdíl od muže je počet buněk zárodečného epitelu konečný
Vývoj vajíčka je v prenatálním období zastaven v první fázi redukčního dělení
Další vývoj pokračuje až v pubertě pod vlivem gonadotropních hormonů z hypofýzy
Během reprodukčního života ženy se uvolní 300 – 400
Vejcovody = tubae uterinae
Párový orgán
Asi 13 cm dlouhé trubice nálevkovitě otevřené do dutiny břišní, zavěšené na peritoneální (pobřišnicové) řase
Slouží k zachycení zralého vajíčka a transportu oplodněného vajíčka do dutiny děložní
Vnitřní ústí – řasy (fimbrie), které se při ovulaci přimykají k povrchu vaječníku
Druhý konec – ústí do děložních rohů
Stěna vejcovodů – spirálovitě stočená hladká svalovina – smršťuje se a posouvá vajíčko
Sliznice je tvořena buňkami s řasami – pohyb vajíčka do dělohy
Funkce: transport vajíčka, často zde dochází k oplodnění vajíčka (mimoděložní těhotenství)
Děloha = uterus
Dutý svalový orgán hruškovitého tvaru
Uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem
Fyziologicky je skloněna dopředu a zároveň ohnutá – AVF (ante-versio-flexe)
Horní část je krytá peritoneem = pobřišnicí
Uvnitř se nachází dutina
– Stavba dělohy:
Corpus uteri– tělo
Fundus uteri– dno dělohy s rohy
Cervix uteri – krček – na něj se upíná pochva
– Stavba stěny dělohy:
Endometrium – sliznice – obsahuje množství žlázek – probíhá u ní menstruační cyklus
Myometrium – svalovina – hladká, uložena do spirál, tři vrstvy – vypuzování plodu při porodu
Parametrium – vazivo – zevní vrstva – vazivové pruhy – drží dělohu ve stálé poloze
Pochva = vagina
Trubicovitý orgán spojující dělohu se zevními pohlavními orgány
Svalový orgán
Připíná se k děložnímu krčku – tvoří klenby poševní
Okolí pochvy je tvořeno řídkým vazivem – roztažitelnost v době porodu
Sliznice je tvořena vrstevnatým dlaždicovým epitelem – na čípku přechází v epitel vystýlající dělohu – místo přechodu je často místem nádorového bujení = kontrola, prevence
V pochvě se nachází Lactobacilus Dodrleini – zkvašuje glukózu na kyselinu mléčnou a tím zajišťuje kyselé pH pochvy
Při menstruačním cyklu dochází ke změnám i na pochvě – zvýšená produkce hlenu čípkem, který pokrývá stěnu pochvy
Vchod do pochvy je kryt řasou – hymen – panenská blána – do prvního pohlavního styku, pak tvoří její zbytky lem v poševním vchodu (různá velikost, tvar, síla)
B) Bartholiniho žláza – párová, vyúsťuje na dolní vnitřní straně malých stydkých pysků
Žlázy produkují sekret, který zvlhčuje poševní vchod – důležité při pohlavním styku
Topořivé tkáně
– Clitoris = poštěváček
Nad ústím močové trubice
Stavbou odpovídá topořivým tělesům penisu
Je velmi citlivý na mechanické dráždění
Po obou stranách poševního vchodu se nachází další topořivá tělesa kapkovitého tvaru – obsahují hojné žilní pleteně – při pohlavním dráždění se plní krví a zvětšují svůj objem – zvyšují pohlavní vzrušení
Sexualita, ovulační a menstruační cyklus
Ovulační cyklus
Zrání a uvolňování vajíček – cyklické
Začíná v pubertě
Končí mezi 40 – 50 lety – menopauza
V průběhu ovulačního cyklu dochází ke zrání vajíček – ke změnám na vajíčku a jeho obalech
Vajíčko při zrání dokončí meiózu – 23 chromozómů – 22 somatických a 1 pohlavní X
Každý měsíc dozraje jedno vajíčko
Vaječníky se střídají
Folikulární fáze
– 14. den od prvního dne poslední menstruace
Stoupa tvorba estrogenů – je vybráno jedno vajíčko, které je obklopeno tenkou vrstvou plochých buněk – vznikne malý váček – folikul
Působením FSH a LH – dochází ke zvětšování folikulu a přibližování k povrchu vaječníku – vzniká drobná dutinka s tekutinou = Graafův folikul – 10 – 15 mm
Ovulační fáze
Zhruba 14. den cyklu
Dojde ke zvýšení tlaku na Graafův folikul, ten praská a vajíčko je vyplaveno do dutiny břišní, kde jej zachytí fimbrie vejcovodu = OVULACE
Luteální fáze
Prasklý folikul se uzavírá, stěny váčku se slepují, uvnitř se ukládá tuk ažluté barvivo = corpus luteum – žluté tělísko
Stoupá tvorba progesteronu
Pokud nedojde k oplodnění, tak žluté tělísko po 10 dnech zaniká a zůstává vazivová jizvička = corpus albicans – bílé tělísko
Corpus luteum
Pokud dojde k oplodnění vajíčka, tak si zachová svou funkci – produkuje progesteron až do 6 měsíce těhotenství = corpus gravidarum – těhotenské tělísko, pak jeho funkci přebírá placenta
Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, tak produkuje progesteron 10 dnů a pak se změní v corpus albicans
Začátek ovulačního cyklu – zrání folikulu – pak ovulace – tvorba tělíska a pak jeho zánik = děje se to cyklicky
Cyklus trvá asi 28 dní
Souběžně ještě dochází ke změnám na děloze (menstruační cyklus), pochvě a mléčné žláze
Pohlavní hormony
Buňky obalu Graafova folikulu tvoří estrogeny
Žluté tělísko tvoří progesteron
Estrogeny
Steroidní hormony
3 druhy – estradiol, estron, estriol
Růst a diferenciace buněk – folikulárních buněk, sliznice vejcovodů, dělohy a pochvy
Vývoj zevních pohlavních orgánů, rozvoj sekundárních pohlavních znaků
Stimulace sekrece hlenu ve žlázách děložního hrdla
Navozuje proliferační fázi menstruačního cyklu
Tlumivý vliv na tvorbu erytropoetinu
Řídí vývoj sexuálního chování
Progesteron
Steroidní hormon
Navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu
Snižuje kontraktilitu těhotné dělohy
Snižuje produkci a zvyšuje viskozitu hlenu ve žlázách děložního hrdla
Stimuluje růst, vývoj a sekreční aktivitu mléčné žlázy, zvyšuje bazální teplotu
Menstruační cyklus
V závislosti na ovulačním cyklu
Změna stavby děložní sliznice – endometria
Vliv hormonů – estrogeny a progesteron
Příprava děložní sliznice na uhnízdění oplodněného vajíčka a jeho další vývoj
Odloučení a odstranění zničené sliznice spolu s krví z porušených arteriol
Je to začátek menstruačního cyklu
Proliferační fáze – růstová
– 14. den cyklu
Dělení buněk sliznice, růst žlázek, je silně prokrvena
Řídí ji estrogeny
Sekreční fáze
– 27. den cyklu
Sliznice se zvyšuje až na 5 mm
Převážně rostou žlázky – produkce hlenu
Sliznice je hojně prokrvena
Působí zde progesteron
Ovulace – uvolnění vajíčka 12. – 14. den cyklu – přibližně v polovině cyklu
Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, tak se snižuje produkce progesteronu ve žlutém tělísku a nastává rozpad sliznice
Ischemická fáze
Krátká – trvá jen 24 hodin – 27. – 28. den cyklu
Dojde ke snížení produkce progesteronu, uvolní se oxytocin z neurohypofýzy – křečovité stažení cév sliznice – nedokrevnost = ischemie – sníží se výživa – dojde k rozpadu a krvácení
Pohlavní spojení
Pohlavní cítění – libido – je ovlivněno pohlavními hormony
Erotogenní zóny – místa, jejichž drážděním můžeme navodit sexuální vzrušení, které u ženy doznívá déle než u muže
Trvá asi 280 dní (10 lunárních měsíců po 28 dnech)
Začíná oplozením a končí porodem
Dítě je uloženo v plodových obalech v plodové vodě (vhodné prostředí pro vývoj)
Výměna látek (výživa, vylučování, dýchání) mezi krví dítěte a krví matky probíhá přes placentu
Krev matky a dítěte se však nemísí (cévy matky a dítěte jsou v placentě vedle sebe a látky se filtrují přes jejich tenkou stěnu)
S placentou je dítě spojeno pupeční šňůrou
Nitroděložní vývin
Preembryonální období
Období od oplození do vzniku zárodku – trvá do 14. dne těhotenství
Embryonální období (období vývoje zárodku = embryo)
Trvá od konce 2. týdne do konce 8. týdne
V tomto období se zakládají všechny orgány
Zárodek je velmi zranitelný
Jakékoliv narušení jeho vývoje (nemocí matky, užívanými léky, špatným psychickým stavem matky) může vést k poškození orgánů plodu a k těžkým nenapravitelným vadám
Fetální období (období vývoje plodu = fetus)
Začíná 9. týdnem a končí porodem
První měsíc
Oplozené vajíčko se během zhruba 24 hodin rozdělí a další dělení potom následují v několika hodinových intervalech
Embryo, zatím jen malá skupina buněk, postupuje vejcovodem k děloze
Děložní sliznice je připravena na zahnízdění embrya
Embryo doputuje do dělohy ve stáří 7 – 8 dní a v té době je tvoří asi 100 buněk
Zde dojde k zahnízdění = NIDACI embrya
Koncem měsíce zárodek měří 8 mm
Vytváří se hlava, základy končetin, ocas, žaberní oblouky, nervová soustava a somity (váčky mezodermu, z nichž vzniknou útrobní orgány)
Zárodek je obklopen dutinou, která je ohraničena amnionem (vnitřním zárodečným obalem) a vyplněna amniovou tekutinou (neboli plodovou vodou)
S placentou je spojen pupečním stvolem (později nazývaným pupeční šňůra)
den – základy mozku
den – začíná fungovat srdce
den – základy kostí, svalů, očí, uší, rukou a nohou
Druhý měsíc
Srůstem žaberních oblouků vzniká obličejová část hlavy, počátek nervové činnosti
Při vyšetření jsou zjistitelné srdeční ozvy, koncem měsíce jsou vytvořeny základy všech tělních orgánů – končí období embrya
V osmi týdnech se vyvíjejícímu dítěti začíná říkat plod = fetus
3 cm, 5 g
Třetí měsíc
Obličej získává zřetelně lidské rysy, je dokončeno rozlišení prstů
Při vyšetření lze u plodu zjistit aktivní pohyb (matka ho zatím nepociťuje)
Jedinečné otisky prstů
Oční víčka srůstají, otevřou se znovu koncem 7. měsíce
Pohyby
Uchopovací reflex
Fungují všechny orgány
9 cm, 15 g
Čtvrtý měsíc
Mohutný růst kostry a svaloviny
Plod vnímá zvuky
Koncem měsíce se začíná vytvářet lanugo
Slyší, vnímá matčin hlas a tlukot jejího srdce i vnější zvuky
Matka začíná vnímat pohyby svého dítěte
16 cm, 120 g
Pátý měsíc
Vrcholí rozvoj lanuga (primárního ochlupení)
Počátek růstu vlasů a nehtů
Při ultrazvukovém vyšetření lze rozeznat pohlaví
Ve 20. týdnu matka poprvé pocítí pohyby dítěte (tento okamžik je signálem ukončení první poloviny těhotenství a pomáhá určit alespoň přibližné datum porodu
Na silný zvuk reaguje rychlým pohybem
Je již možné přežití při předčasném porodu
25 cm, 300 g
Šestý měsíc
Začíná ukládání podkožního tuku
Lanugo začíná vypadávat
Fungují potní a mazové žlázy
Jemnou kůži dítěte chrání tukový povlak – mázek
30 cm, 650 g
Sedmý měsíc
Plod se čile pohybuje, polyká plodovou vodu (nácvik potravních reflexů)
Dokončuje se vývoj plic – plod získává schopnost přežít i mimo tělo matky (od konce 28. týdne není možné provést interrupci ani na doporučení lékaře)
Dítě využívá zrak, sluch, chuť a hmat
Je schopno rozeznat matčin hlas
35 cm, 1200 g
Osmý měsíc
Vypadávají poslední zbytky lanuga
U chlapců varlata začínají sestupovat do šourku
U děvčat se zvedají velké stydké pysky a překrývají malé stydké pysky
Devět měsíců po porodu se ještě dělí mozkové buňky a dozrávají smyslové orgány
45 cm, 2600 g
Desátý měsíc
Průměrná porodní délka 50 cm, průměrná porodní hmotnost 3,3 kg
Ukládá se podkožní tuk, rostou vlasy a nehty (u donošeného plodu by měly přerůstat konečky prstů)
Porod
Porod před 37. týdnem je považován za předčasný
Předčasně narozené děti mohou mít dýchací potíže, problémy s trávením, vývojem a růstem
Pokud těhotenství trvá více než 42 týdnů, hovoří se o přenášení plodu
Dochází k vypuzení plodu, jeho obalů a placenty z mateřského organizmu
První impulz k vyvolání porodu dává pravděpodobně sám plod
Porod provázejí porodní bolesti, které jsou způsobeny stahy děložního svalstva
Vlastní porod má tři fáze, které se označují jako doby porodní:
Otvírací doba
Vypuzovací doba
Lůžková doba
První doba porodní
Trvá přibližně 8 – 20 hodin (u prvorodiček déle)
Na rozdíl od předcházejících „planých poplachů“ jsou kontrakce dělohy
Pravidelné, jsou čím dál silnější a postupně se zkracuje interval mezi nimi
Koncem otvírací doby trvají kontrakce přibližně 1 minutu a mezi nimi je přibližně 2 minuty přestávka
Otvírací doba končí otevřením děložního hrdla, prasknutím plodových obalů a odtokem plodové vody (přibližně 0,5 až 0,7 l)
Druhá doba porodní
Trvá několik minut až 2 hodiny
Díky kontrakcím hladké svaloviny (lze uměle posílit oxytocinem) dojde k vypuzení dítěte
Třetí doba porodní
Během 15 minut až 2 hodin po porodu dítěte je vypuzena placenta (plochý orgán o průměru 15 až 20 cm a hmotnosti 0,5 kg) nazývaná též „plodové lůžko“ (proto „lůžková doba“)
Během 3 hodin po porodu ustane krvácení a dozní kontrakce dělohy
Šestinedělí
Šest týdnů po porodu
Tělo se pozvolna vrací do původního stavu
Probíhající změny lze zařadit do tří skupin
Hojí se poranění vzniklá během porodu
Pohlavní orgány a celý organismus se vrací do stavu před otěhotněním
Zahajuje činnost mléčná žláza, nastává kojení
Sexuální abstinence
Některé změny ovšem přetrvají navždy a podle nich lze prokázat předcházející těhotenství, např. kožní změny, zejména strie neboli pajizévky, trhlinky na děložním hrdle
Vícečetná těhotenství
V souvislosti s umělým oplozením jsou stále častější
Počet porodů jednovaječných dvojčat je poměrně stálý a pohybuje se v poměru 1:250 porodů
Trojčata se rodí přibližně jednou na 6 400 porodů
Dvojvaječná dvojčata
Vznikají oplozením dvou vajíček dvěma spermiemi
Každé z dvojčat má vlastní placentu
Každý plod vzniká z jiného vajíčka a spermie, proto si plody nemusí být podobné a mohou být i rozdílného pohlaví
Jednovaječná dvojčata
Jsou po genetické stránce identická, vždy stejného pohlaví a vznikají rozdělením oplozeného vajíčko v různých fázích jeho časného vývoje
Jsou stejného pohlaví, mají společnou placentu a stejný dědičný základ
Mají obdobné tělesné znaky – barvu očí, vlasů, rysy obličeje, výšku, stejnou krevní skupinu
Lze jim bez jakýchkoliv problémů vzájemně jednomu od druhého transplantovat orgány
Trojčata
Vznikají oplodněním tří vajíček nebo rozdělením jednoho vajíčka na tři části nebo oplozením dvou vajíček, z nichž se jedno rozdělí na dvě části
