Vznik a vývoj života na Zemi

Publikováno Kateřina Varmužová

Vznik a vývoj života na Zemi

  • Tematické celky bloku:
  1. Minulost země – viz geografie
  2. Éry ve vývoji Země
  3. Vznik života na Zemi
  4. Vývoj rostlin
  5. Vývoj živočichů
  6. Vývoj člověka
  7. Lidské rasy

1.         Minulost Země

–         Vznik vesmíru
  • Velký třesk = big bang – před 13,7 mld. let
  • Plynul čas, vesmír se rozpínal, hustota i teplota klesaly
  • Tvořen sta miliardami galaxií – naše Mléčná dráha = podoba disku, jádro + spirální ramena
–         Sluneční soustava
  • Hvězda + všechna tělesa pohybující se v gravitačním poli Slunce
  • Stáří: 4,6 mld. let
  • 8 planet
  • Drobné planety + satelity (měsíce Země) + komety + meteority + drobný prach + plyny
–         Planety
o   Terestrické (podobné Zemi)
  • Merkur, Venuše, Země, Mars
  • Blíže ke Slunci
  • Planety malé, větší hustota (Země 5,5g/cm3)
  • Pevný povrch (kůra)
  • Nedostatek He, H
o   Velké
  • Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
  • Dále od Slunce
  • Nízká hustota (Jupiter 1,3g/cm3)
  • Nemají pevný povrch
  • Podobné složení jako Slunce (He, H, CH4, NH3)
–         Země
  • V době vzniku byla těžší, větší, vrstevnatá – vytvářely se obaly = rozžhavené těleso, těžší materiál klesal do středu, povrch začal chladnout, vytvořil se škraloup, prostředek byl žhavý a tekutý
  • Vrstvy odděleny vrstvami nespojitosti
  • Geosféry:
    • Atmosféra (plynný obal)
    • Hydrosféra
    • Biosféra
    • Litosféra (horniny) = zemská kůra + svrchní část pláště
    • Pedosféra (půda)
  • Škraloup začal praskat = litosférické desky (pohybují se) = Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská

2.         Éry ve vývoji Země

  • Ve vývoji země rozlišujeme:
    • Období předgeologické
    • Období geologické
  • Geologové je dělí na etapy – éry
  • Éry charakterizovány:
    • Určitými horninami
    • Horotvornými pohyby
    • Určitým stupněm vývoje života
  • Éry od sebe odděleny vrásněními

Předgeologické období

  • Není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje, později zemská kůra chladne
  • Vznik geosféry, atmosféry, hydrosféry
  • Vývoj života neexistuje
  • Před 4700 mil. let, trvalo 700 mil. let

Geologické období

  • PREKAMBRIUM
    • PRAHORY
    • STAROHORY
  • POSTKAMBRIUM
    • PRVOHORY
    • DRUHOHORY
    • TŘETIHORY
    • ČTVRTOHORY

1.  Prekambrium

  • Nejstarší geologické období, počátek života

–         Prahory (před cca 4-2,5 mld. let)

  • Vzniká zemská kůra, prvotní hydrosféra
  • Na počátku probíhá chemická evoluce (vnik aminokyselin, bílkovin, nukleových kyselin)
  • Na konci období – organismy schopné fotosyntézy
  • Atmosféra se obohacovala o kyslík
  • Nejstarší fosilie: bakterie (vedlejším produktem fotosyntézy je sirovodík), sinice

–         Starohory (před 2,5 mld. let – 590 mil. let)

  • Dlouhé období, první – Kadomské vrásnění
  • Podnebí teplé, suché, první zalednění
  • Život jen ve vodě, fotosyntéza řas a sinic → vzrůst produkce kyslíku v atmosféře, vznik ozonové vrstvy
  • Ve vodě také nižší bezobratlí – láčkovci, první členovci
  • Vzniká prakontinent Pangea + praoceán Panthalasa
  • Na konci Assynské vrásnění

2.  Postkambrium

–         Prvohory (období dlouhé 340 milionů let)

o   A) starší prvohory (kambrium, ordovik, silur, devon)
o   B) mladší prvohory (karbon, perm)
o   Vývoj na zemi:
  • Obrovský rozvoj bezobratlých, ryb a obojživelníků
  • Rozvoj vyšších rostlin
  • Vznikaly usazené a přeměněné horniny (metamorfyty), četná pohoří

(Český masiv – významná oblast mezi Plzní a Prahou, tzv. Barrandien)

  • Vrásnění kaledonské – konec siluru
  • Variské (hercynské) vrásnění – devon až perm
  • Vznik zásob černého uhlí (karbonizace) stromovité kapraďorosty
o   Podnebí na Zemi:
  • Výkyvy teplot, výkyvy v chemickém složení atmosféry
  • Střídání teplých a chladných období, v permu zalednění → hromadné vymírání organismů (např. trilobiti)
  • Kambrium a ordovik – trilobiti, ostnokožci, řasy
  • Silur – korály, předchůdci ryb, primitivní rostliny
  • Devon – obojživelníci, přesličky, plavuně
  • Karbon – rozvoj hmyzu, zuhelnatění přesliček – černé uhlí
  • Perm – rozvoj plazů, nahosemenných rostlin

–         Druhohory (éra plazů, před 250-66 mil. let, trvající 184 milionů let)

o   A) Trias
o   B) Jura
o   C) Křída
  • Zpočátku ještě jeden prakontinent – Pangea
  • Během druhohor – rozpad na jednotlivé světadíly (jura)
  • Vznik nových oceánů – Atlantský oceán, Indický oceán
o   Vývoj na zemi:
  • Ve vnitrozemí zpočátku pouštní podmínky (velmi teplo a sucho)
  • Pobřežní oblasti – pralesy
  • Na konci druhohor – Alpinsko-himalájské vrásnění → vznik mohutných pohoří, vnitřních moří, zálivů (křída) – pokračuje ve třetihorách
  • Mohutné vrstvy usazených hornin – vápenec, dolomit (Alpy – Slovinsko, Itálie + Dolomity – Itálie), pískovce
o   Podnebí:
  • Teplé, suché klima, příznivé pro rozvoj života na Zemi, zejména plazi
  • Trias – rozvoj dinosauři, ještěři, ptakoještěři, ale i savci
  • Jura – vlhké, teplé podnebí
  • Křída – alpinsko-himalájské vrásnění, vymřelí velcí
o   Rozpad Pangei:
  • V triasu Pangea + Panthalasa
  • Později rozpad na severní Laurasii, moře Tethys (dnešní Středozemní) a jižní Gondwanu
  • Pohyb pevnin odstředivou silou vyvolanou rotací Země
  • Doklady pro rozpad Pangey:
    • Obrysy kontinentů zapadají do sebe
    • Obdobné geologické složení
    • Podobné zkameněliny
    • Podobné organismy žijící dodnes, stopy prvotního zalednění na všech jižních kontinentech
  • Autorem teorie o stěhování kontinentů = kontinentální drift – německý geofyzik Alfréd Wegener – přelom 19/20 století

–         Třetihory (éra savců, před 66-1,8 mil. let)

o   A) Starší třetihory (paleogén)
o   B) Mladší třetihory (neogén)
o   Podnebí na Zemi:
  • Paleogén – velmi teplé podnebí, rovnoměrné srážky, svědčilo vegetaci (rozsáhlé pralesy), sušší oblasti – travnaté stepi, savany – nový typ vegetace
  • Od poloviny třetihor – snižování teploty, ubývání srážek → vznik stepí, polopouští a pouští
  • Neogén – příznivé prostředí pro rozvoj savců
  • Koncem třetihor – výrazné ochlazení, velké rozšíření ledovců → doba ledová
  • Oproti druhohorám neklidné období
  • Pokračují změny v rozmístění oceánů a kontinentů (oddělení Austrálie a Antarktidy)
  • Na konci tohoto období uspořádány jako dnes, vrcholí alpínsko-himalájské vrásnění (vznikala pohoří: Alpy, Karpaty, Kavkaz, Himálaj, Kordillery, Andy, Atlas, Pyreneje)
  • Paleogén – na rozhraní sousedních litosférických desek – sopky, sopečná pohoří
  • Vznik hnědouhelných pánví (neogén) – jehličnany (prouhelňování dřevin zapadaných do bahna – působení zvýšeného tlaku za nepřístupu vzduchu) – Podkrušnohoří
  • Vznik zásob ropy a zemního plynu (vodní mikroorganismy)
  • V Paleogénu – kostnaté ryby, plži, mlži, koráli, řasy, hmyz, rozvoj ptáků, rychlý rozvoj savců (hmyzožravci, hlodavci), první kopytníci – lichokopytníci, sudokopytníci, šelmy (šavlozubí tygři), vývoj krytosemenných rostlin – jednoděložné a dvouděložné (šácholan, vavřín, vrba, olše), výtrusné (kapradí) a nahosemenné rostliny (borovice, modříny, smrky, jedle, tis)
  • V neogénu – rozvoj chobotnatců a koňovitých, evoluce primátů, opadavé listnaté stromy (bříza, dub, buk, javor)

–         Čtvrtohory (éra člověka, před 1,8 mil. let – dodnes)

  • Zatím nejkratší geologické období
  • Celkově vládlo chladné klima, pevninský ledovec až v oblasti střední Evropy
  • Střídání dob ledových a meziledových → vliv na rostlinstvo a živočišstvo
  • Některé druhy vyhynuly, jiné se po znovuoteplení objevily
  • Probíhá vývoj člověka, jako živočišného druhu
  • Rozvoj savců (mamuti, nosorožci, koně, jeleni, sobi, losi, vlci, medvědi, hyeny, lišky)
  • Vytvoření a rozšíření rostlinných a živočišných druhů do současné podoby
  • Silné zvětrávání hornin → usazené horniny
  • Různé hlíny a půdy, spraše, sutě, štěrky, písky
  • A) starší čtvrtohory (pleistocén) – rozvoj hominidů, srstnatí chobotnatci, nosorožci
  • B) mladší čtvrtohory (holocén) – dokončen vývoj člověka, poslední interglaciál, současná fauna a flóra
  • Vystřídalo se 5 dob ledových = glaciálů a 4 meziledové = interglaciály
  • Střídání cyklů po cca 100 000 letech

3.         Vznik a vývoj života na Zemi

Teorie vzniku života

  • VZNIK A VÝVOJ DRUHŮ – neřešilo se to až do 18. století
  • Názory vědců na fáze vzniku a vývoje se neztotožňují
  • Vědci hledají odpovědi na otázky: kdy život vznikl, kde vznikl, v jakém prostředí, za jakých podmínek
  • Časová posloupnost
    • 4,7 mld. let – vznik Země
    • 3,5 mld. let – vznik života – prahory – eobionti – stojí mimo systém
    • 2,5 mld. let – vznik prokaryot – starohory – bakterie, sinice, prochlorophyta
    • 1,5 mld. let – vznik jednobuněčných eukaryot – starohory
    • 1 mld. let – vnik mnohobuněčných eukaryot – starohory
    • 2 mil. let – rod homo

Kreacionismus

  • Vše živé vytvořeno nadpřirozenou silou = Bohem
  • Carle von Linné (18. stol.) – nelze vyvrátit ani potvrdit, řadil organismy od jednodušších po složitější (ne podle vývojového hlediska = druhy se nemění)
  • Křesťanská teorie = vznik světa v 7 dnech

Teorie katastrof (kataklysmata)

  • Opakující se cykly tvoření a katastrof
  • Bůh stvořil organismy, pak přišla potopa a Bůh vytvořil nové – do další katastrofy neměněné
  • Kataklysmata = zkameněliny (zbytky po životě před katastrofou) = spojení paleontologie a teorie neměnnosti
  • George Cuviere (18. – 19. stol.) – zakladatel paleontologie obratlovců, neuznával proměnu druhů

Teorie samoplození = naivní = spontánní abiogeneze

  • Spontánní samoplození
  • Živé bytosti vznikají z neživých věcí (bez Boha) = žáby z bahna, myši z hlíny, blechy, vši ze špíny, červi z masa
  • Aristoteles (350 př.n.l.) – názor, že se nic nevyvíjí = druhy jsou stálé, nemění se
  • Vyvráceno Luisem Pasterem – francouzský chemik, opakovanými pokusy dokázal, že ani mikroorganismy nevznikají samovolně – kádinka + vývar – zamezení přístupu bakterií – nic nevzniklo → základ sterilizace → vše živé vzniká jen ze živého

Eternismus

  • Neřeší otázku vzniku života, je věčný a situace je neměnná, teorie o věčnosti života

Pansspermie

  • Život byl na Zemi zavlečen supercivilizací, teorie neřeší, kde a jak život vznikl
  • Swante Arhenius (přelom 19. / 20. stol.) – zárodky života = kosmozoa, která putují vesmírem a napadají kosmická tělesa a hledají příznivé podmínky
  • Odpůrci = ve vesmíru nemůžou přežít (velké kosmické záření + teplota)
  • Zastánce John Crick (spoluobjevitel DNA – tvrdí, že genetický kód je tak jednotný a složitý, že pro jeho evoluci nebylo na zemi dostatek času) + existují meteority s velkým počtem organických látek

Evoluční abiogeneze = Oparinova teorie

  • Předpokládá vznik života z neživé přírody, ale postupně vývojem na Zemi
  • Alexandr Ivanovič Oparin (20. stol. – 1980) – sovětský biochemik
  • Organické látky vznikaly chemickou cestou abiogenně z anorganických látek a uhlovodíků, reakci vyvolávali – silné záření, elektrické výboje, sopečné výbuchy, vyšší teplota i tlak
  • Anorganické látky + uhlovodíky → základní stavební jednotky biomakromolekul (AMK, sacharidy, nukleotidy) → vzájemné propojování → biomakromolekuly (proteiny, polysacharidy, NK) → nahromaděním vznikly koacerváty (podle Oparina) nebo mikrosféry (podle Foxe) → v nich docházelo k funkční diferenciaci (NK – gen.info, proteiny – stavební funkce, sacharidy – energie) + oblanění + vznik struktur = EOBIONTA → eobionta – primitivní živá forma
–         Koacerváty (Oparin)
  • Neživé útvary, tvořící otevřený systém = výměna látek s prostředím, zvětšují se a mohou se rozpadat
  • Koacervace = nahromadění, kapalný až gelovitý charakter
–         Mikrosféry (Fox)
  • Teplota 150-180°C – vznik termálních protenoidů – jednoduché bílkoviny, na úbočí sopek, spláchnuté do vody – bobtnání = vzniká mikrosféra
–         Eobionta
  • Živé a nebuněčné organismy
  • Zpočátku anaerobní a heterotrofní (všude dostatek organických látek – vznikly abioticky, na dně moře vrstva cca 1 m = prebiotické bahno)
    • Základ pro další vývoj
    • Zdroj energie pro eobionta – zpracovávaly je fermentací bez O2 → časem vyčerpání zásob → část eobiont přešla na autotrofní způsob výživy, začal se uvolňovat kyslík
  • Další vývoj směřoval k buňce → prokaryotická → eukaryotická – endosymbiotická teorie

Jean Baptiste Lamarque

  • První myšlenka, že druhy se mění (předchůdce Darwina)
  • Organismy žijí v prostředí, které se mění = změna potřeb organismu = nutnost cvičení a rozvíjení nových ústrojí nebo orgánů
  • Tyto změny jsou dědičné (žirafa – prý původně neměli dlouhý krk)
  • Předpokládal však dědičnost adaptivních změn získaných během života jedince
  • Rozpor s moderní genetikou = vlastnosti rodičů se přenášejí pouze pomocí genů, změna části těla nemění genetickou informaci
  • Omyly = zastánce, že život stvořil Bůh, přetváření těla cvičením, popíral samovolné vymírání druhů

Saint Hilaire

  • Francouz, 18. – 19. století
  • Postupný vývoj neexistuje (vývoj ve skocích + období stagnace), ze základního patvora náhlým vývojovým skokem vznikal nový druh
  • Pokročilejší = druhy vymírají a jsou nahrazovány jinými

Charles Robert Darwin – Darwinismus

  • Angličan (1809-82), všestranný biolog, ovlivněn putováním na lodi Beagle, druhy se vyvíjí
  • Zakladatel evoluční teorie
  • Díla: O vzniku druhů přírodním výběrem, O původu člověka
–         Základní myšlenky:
  • Populace nejsou zcela identické – jedinci jednoho druhu se vždy trochu odlišují, jejich znaky se přenášejí na další generace
  • Všechny druhy mají nadbytek potomstva
  • V boji o život přežívají pouze ti nejschopnější, méně schopní hynou
  • Jedinci jsou lépe adaptovaní na podmínky prostředí, kde žijí, změny prostředí iniciují změny znaků, díky čemuž organismy podléhají evolučním změnám
  • Dlouhodobé působení výběru slouží jako vysvětlení veškeré evoluce
  • Současné organismy (i člověk) se vyvinuly z jednodušších předků (fylogenetický vývoj)
  • Neodarwinismus = dnešní upravená vývojová teorie
  • Darwin neměl k dispozici poznatky moderní genetiky, zejména nevěděl nic o problematice mutací
–         Divergence a konvergence ve vývoji druhů
o   1) divergence = rozbíhavost = rozrůznění znaků
  • = větvení vývojových linií z jednoho společného předka adaptací na různé podmínky → uvnitř jedné skupiny po velmi dlouhé době vzniknou značné rozdíly
  • Např. druhohorní plazi – veleještěři, ptakoještěři, ryboještěři
  • Např. lichokopytníci – nosorožec, kůň, tapír
o   2) konvergence = sbíhavost = sbližování odlišných druhů
  • Žijících v podobném prostředí stejným způsobem života → vyvíjí se u nich podobné znaky
  • Např.: voda – paryby, ryby, velryby
  • Např.: vzduch – ptáci, netopýři
  • Např.: podzemí – larvy hmyzu, kroužkovci, stonožky
–         Stoupenci Darwina
  • Ernest Haeckl – Němec, 2. polovina 19. století, zakladatel ekologie, tvůrce biogenetického zákona – „ontogeneze je zkrácenou fylogenezí“
  • U nás: v odborných kruzích přijat kladně
  • Jan Evangelista Purkyně – fyziolog
  • Jan Krejčí – geolog
  • Ladislav Čelakovský – botanik
  • Antonín Frič – paleontolog
  • Měšťany nepřijat, první překlad 1914, po 2. světové válce zlepšení, 1953 – druhé vydání (naše knihovna)

4.         Vývoj rostlin

  • Pro vývoj rostlin – důležitý vznik fotosyntézy – před 2,8 mld. let u sinic
  • Vznik jednobuněčných eukaryotických organismů – řas před více jak 1 mld. let (dle některých autorů před 2 mld. let)
–         Řasy – největší rozvoj v prvohorách
  • červené řasy – zůstaly na poměrně nízkém stupni rozvoje, adaptace na specifické podmínky hlubších vod
  • hnědé řasy – vyšší stupeň – složitá stavba stélky, rodozměna složitá
  • zelené řasy – nejvyšší stupeň rozvoje – daly vznik zeleným rostlinám
–         Vyšší rostliny
  • Rhyniophyta – první vyšší rostliny – silur (možná dříve) – obývaly mělké vody a přecházely na souš – vyžaduje změny – vodivá pletiva, listy s kutikulou a průduchy, …
  • Ve vývoji docházelo ke zvyšování významu sporofytu, gametofyt více potlačován
  • Mechorosty – izolovaná skupina – nálezy ze siluru
  • Silur až devon oddělení 3 vývojových větví kapraďorostů
    • Plavuně, přesličky, kapradiny
    • Největší rozvoj v karbonu – stromovité formy – Lepidodendron, Sigillarie, Calamites
    • od druhohor zatlačeni semennými rostlinami
  • Devon – oddělení jednotlivých vývojových větví semenných rostlin
    • K nejstarším patří vývojová větev kordaitů a lyginodendrových rostlin
  • Od karbonu známy cykasy, jinany, jehličnany – hlavní vývoj druhohory – jejich uhelnatěním během třetihor hnědé uhlí
  • Krytosemenné rostliny od křídy (některé nálezy i jury) – daleko přizpůsobivější měnícím se přírodním podmínkám, vajíčka v semenících jsou ukrytá, semena v plodech, rozvoj cév a sítkovic, koncem křídy 90% flóry, vznikly i stromové formy

5.         Vývoj živočichů

  • Výchozím typem pro vývoj živočichů byli předci dnešních bičíkovců, kteří se ve starohorách specializovali na heterotrofní způsob výživy
  • Mnohobuněční se objevili ve starohorách (za přechodná stádia k mnohobuněčnosti považujeme např. mnohojaderné buňky některých prvoků (opalinka) a kolonie buněk (bičíkovci)
  • Houby vznikly asi před 2,5 mld. let z prvoků – límečkovité buňky připomínají prvoky – končí slepě
  • Láčkovci – stadium gastruly – z polypovců se vyvinuli korálnatci a medúzovci
  • Ploštěnky – odštěpily se ve starohorách – z nich se vyvinuly – motolice a tasemnice
  • Kroužkovci – původnější mnohoštětinatci – pak máloštětinatci – pijavky
  • Měkkýši – zřejmě společný předek s kroužkovci (vyhynulé formy – amoniti – spirálovitě stočené schránky, vyhynuli v křídě, belemniti– dlouhé homolovité schránky – vyhynuli v křídě) – největší dokonalost hlavonožci
  • Členovci – společný předek s kroužkovci
    • Nejpůvodnější trilobiti (žili celé období prvohor, v permu vyhynuly)
    • Z trilobitů – odštěpily se linie klepítkatců, korýšů, vzdušnicovců – největší dokonalosti hmyz

 

Vývoj druhoústých živočichů ve dvou liniích

  • A) Značné stáří – ostnokožci (konec starohor) – vracejí se k paprsčité souměrnosti
  • B) Druhou skupinou – polostrunatci (graptoliti) – vývoj ke strunatcům
  • Strunatci – vznik nejčastěji se uvádí na rozhraní starohor a prvohor
    • Nejprimitivnější jsou pláštěnci
    • Kopinatci – vedlejší vývojová větev
    • Obratlovci – vznikli ve sladké vodě – do moře až druhotně
      • Bezčelistní – od ordoviku – dnes kruhoústí
      • Pancířnatí – první čelistnatci – v devonu vymřeli
      • Paryby – od devonu (největší rozmach)
      • Ryby od siluru až devonu – z lalokoploutvých přechod na souš – z nich první čtvernožci – krytolebci (devon …trisa, pak vymírají)
      • Obojživelníci – z krytolebců v devonu – původnější jsou mloci, odvozenější žáby
      • Plazi – v karbonu z krytolebců, kteří nejvíce přizpůsobeni pobytu na souši – přechod k životu na souši – bouřlivý vývin
        • Kotylosauři – od karbonu – dnes želvy
        • Ichtyosauři – od permu – vodní prostředí
        • Plesiosauři – veslovité končetiny
        • Šupinatí plazi – zprvu bezvýznamní, od třetihor rozmach
        • Thekodonti – od permu – krokodýlové (od triasu), ptakoještěři (specializovaná, slepě končící větev), veleještěři (Dinosauria – několik dosáhlo gigantizmu – vymřeli na konci druhohor)
        • Theriodonti (savcotvární plazi) – od permu
      • Ptáci – od jury – od thekodontů, příbuzní drobným dinosaurům, předkem nebyl Archeopteryx (postranní vývojová větev), běžci jsou samostatně odštěpeni z malých dinosaurů – nikdy nelétali
      • Savci – koncem triasu – vejcorodí (jura), živorodí (jura), z placentálů nejpůvodnější – hmyzožravci z nich linie přes poloopice – opice – člověk

6.         Vývoj člověka

  • Roku 1800 průměrný věk Evropana 35 let
  • Dnes 65-75 let → za posledních 300 let se průměrný lidský věk zdvojnásobil a cca 6x se zvýšil počet lidí na zeměkouli (6,7mld)
  • Vývoj člověka je stále probíhající proces → ovlivňují jej dědičnost a prostředí
  • Názory na původ člověka – Eskymáci si myslí, že předkem je bobr, Číňani – žlutá hlína
  • Nejblíže člověku = šimpanz – shoda 99% (stejná stavba těla, rozdíly jsou dány odlišným způsobem života)
  • Rozdíly člověk získal ve 2 procesech:
    • Hominizace = proces polidštění – vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním formám druhu Homo
    • Sapientace = proces vývoje rozumových schopností – závěrečná fáze vývoje (vznik artikulované řeči, zdokonalení mozku, další změny na lebce a kostře)

Typicky lidské znaky

  • Znaky, kterými se lišíme od antropoidů (= vývojově nejvyspělejší zvíře – šimpanz, gorila)
–         Vzpřímená postava
  • Souvisí s utvářením páteře
  • Prohnutá páteř – pružnost, chrání mozek před otřesy při chůzi
  • Tvar hrudníku – došlo k dorzoventrálnímu (předozadnímu) oploštění
  • Lidoopi – hrudník vtlačený mezi končetiny
–         Bipedie = vznik kráčivé končetiny = chůze po dvou
  • Dolní končetina – k lokomoci, bipedie
  • Antropoidi – kvadrupedie + šplhání, ručkování
  • Člověk se přemisťuje typicky lidským dlouhým krokem (hmotnost těla je přenášena z paty na špičku)
  • Posazení velkého týlního otvoru
  • U lidí přímo dolů
  • U lidoopů šikmo dolů, dozadu
–         Nožní klenba
  • Noha dvojitě klenutá (příčně a podélně), jejím úkolem je tlumit nárazy během chůze
  • Plantiglární postavení nohy = noha došlápne celou ploskou na podlahu (normální postavení)
  • Ostatní mají nohu plochou
–         Páteř
  • Lordóza = prohnutí dopředu (krční, bederní)
  • Kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní, křížová)
  • U savců je vyklenutá jednou dozadu
–         Hrudník
  • Dorzoventrálně zploštělý (předozadně) = širší než hlubší, u savců naopak (hloubka větší než šířka)
  • Oploštění mění těžiště
  • U člověka navíc hrudník zepředu svírán předními končetinami
–         Pánev
  • Kost křížová + 2 kosti pánevní, spojeny stydkou sponou
  • Kosti pánevní u člověka krátké a široké → pánev miskovitý tvar
  • Savci mají kosti pánevní úzké a dlouhé → pánev plochá
–         Lebka
  • U lidí:
    • Mozkovna větší než obličejová část
    • Vysoké čelo
    • Oči směřují dopředu, zorná pole se překrývají (prostorové vidění)
    • Užší zevní nos
    • Nejdůležitější zrak
    • Chrup – parabolický zubní oblouk, špičáky nejsou prominentní, chybí mezery mezi zuby, čelistní aparát se zjemnil
    • Brada + bradový výběžek = důležité pro artikulaci
  • U lidoopů:
    • Obličejová část vybíhá dopředu a mozková část menší
    • Větší nadoboční valy, silná prognácie (vystouplé čelisti)
    • Důležitý čich
    • Zubní oblouk tvar písmene U
–         Horní končetina = ruka = orgán práce
  • Ztráta lokomoční funkce, orgán práce + používání vyrobených nástrojů → zručná, silná, obratná, citlivá
  • Palec schopen opozice (uchopování)
  • Žádný jiný živočich uvědoměle nepracuje a nevyrábí
–         Mozek a řeč
  • Uvědomělá práce podmíněna rozvojem mozku, pouze lidé jsou schopni řeči – reagovat na podněty, které slyší nebo čte slovně a písemně
  • Ústředí řeči je pouze jednostranné (u praváků – v levém čelním laloku a opačně)
  • Pro obličej není typická prognácie (= nadměrné vystupování čelistí se zuby)
  • Schopnost reakce na pojmy, abstraktní myšlení a řeč = činitelé pro vznik organizované lidské společnosti, jedině člověk má historii
  • Pouze člověk má evoluční historii (schopen zaznamenat dějiny)
  • Jedná uvědoměle (vyrábí pro celou společnost)

Další znaky

  • Člověk ztratil hmatové vousy
  • Pouze člověk má rty
  • Pouze člověk má ušní lalůček
  • Pouze člověk má hymen – panenská blána

Znaky shodné s antropoidy

  • Stejný stavební plán těla (CS, TS, VS, DS…)
  • Stejný počet kostí, tubů, svalů
  • Prsty s nehty
  • 2 mléčné žlázy
  • Podobná stavba mozku
  • Podobné nemoci (AIDS, bakteriální choroby)
  • Přítomnost apendixu
  • Redukovaná kostrč

Rudiment = anatomický pozůstatek po předcích

  • Útvar, který se dědí z generace na generaci, ale v zakrnělé podobě → během vývoje pozbyl svou funkci
  • Např. kostrč – zbytek po dlouhé ocasní části páteře
  • Apendix = červovitý výběžek slepého střeva – u nás krátký, zakrnělý, u savců – dlouhý, trávení celulózy
  • Zmenšování třetích stoliček (zubů moudrosti) – jsou u nás nejmenší
  • Zjemnění, zmenšení ušního boltce a redukce svalů boltce, nenatáčíme je

Atavismus = vzácně se vyskytující odchylky od normálu

  • Útvar, který se v těle vyskytuje ojediněle, nahodile
  • Např. kožní ocásek – vzácný atavismus
  • Přetrvávání primárního ochlupení – lanuga do dospělosti – po těle i obličeji
  • Přespočetné prsní bradavky – polythélie
  • Darwinův hrbolek – hrbolek na okraji lidského boltce, okraj zcela nezavinut, u lidoopů ucho není zarolované, je rovné a má výběžek
  • Názory na rudimenty a anomálie se s vývojem mění

Anomálie = vývojová nepravidelnost v tělesných vlastnostech člověka

  • Malé odchylky od normálu = variace
  • Velké odchylky od normálu = vývojová vada (záporné)
  • Přesná hranice neexistuje
  • Příčina: většinou porucha v ontogenetickém vývoji jedince
  • Např. rozštěpy rtů, patra a páteře, albinismus, polydaktylie – zmnožení prstů ruky, syndaktylie – srůsty prstů

Evoluce rodu Homo

  • Vývoj primátů → svrchní křída = konec druhohor (před 65 mil. l.)
  • Evoluční krok ke vzniku primátů zahájila změna prostředí = EKOLOGICKÝ STRES = jde o narušení rovnováhy mezi genofondem populace a jejich životního prostředí → jedinci, kteří s ohledem na své genetické předpoklady naleznou vhodnou strategii k přežití, vstupují do dalšího vývoje, směřujícího postupně ke vzniku nového druhu
  • Mutace – náhlá změna genetického materiálu
  • Neutrální mutace – přináší svým nositelům ve změněném prostředí selekční výhodu
  • Projevy neutrální mutace: lepší reprodukční vlastnosti, vyšší přežití mláďat → umožněno šíření genů vhodných pro přežití v novém prostředí
  • Katastrofa (dopad meteoritu) = umožnila vznik primátů několika způsoby:
    • Vymizeli veleještěři (na Zemi více jak 160 mil. let)
    • Vymizela velká zvířata – mamuti, tygři
    • → uvolnilo se prostředí pro savce (začátek třetihor)
    • → prostředí teplé, vlhké → bujně roste vegetace (= potrava, úkryt) + vymřeli přirození predátoři
    • Primáti vznikli z předchůdců hmyzožravců (osidlovali stromy – Tana) → na zemi konkurence – hlodavci
  • Původ primátů – zřejmě z Asie
Tana

A. Poloopice

  • První poloopice se objevili v paleocénu (65-55 mil. let)
  • Největší rozvoj v Eocénu (55-35 mil. let)
  • Teplo, vlhko
  • Př. Lemuři – denní aktivita, plodožraví, listožraví, z nich snad dnešní poloopice
  • Př. Nártouni – noční aktivita, plodožraví, hmyzožraví, z nich dnešní nártouni a snad opice (tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi, v současné době je rozlišováno devět druhů nártounů)

B. Opice

  • 2 názory na vznik:
    • Vývoj souběžně s poloopicemi ze stejného předka
    • Opice se vyvinuly z poloopic
  • V eocénu (37 mil. let) přesně není známo (? Afrika,? Asie)
  • V oligocénu zřetelné ochlazení
  • Amerika – opice širokonosé
  • Afrika, Eurasie – opice úzkonosé, z nich jedna větev směřuje k lidoopům a člověku
  • → naleziště v Káhiře (Fayum) – dříve bažiny s tropickými lesy – hodně fosilií, mezi nimi ROD PROPLIOPITEKUS s druhem: Aegyptophitekus

1)  Aegyptophitekus

  • (30 mil. let) – výška 60 cm, váha 6 kg
  • Měl znaky lidoopů i opic
  • Zubní vzorec je typický pro hominidy 2123, dolní stoličky 5 hrbolků
  • Binokulární vidění
  • Pohyb po 4 ve stromech subtropického pralesa (kolem Fajjúmu)
  • Aktivní během dne
  • Živil se mladými listy a ovocem, příležitostně snad i hmyzem či drobnými obratlovci
  • Objevitel: Elwyn L. Simons (1965) v egyptské provincii Fajjúm

1)Lidoopi

  • Zřejmě návaznost na Aegyptophiteka
  • Miocén (34-5 mil. let)

2)  Proconsul Africanus

  • Lidoop, živočišný předek člověka (před 20 mil. lety) – nálezy ve východní Africe
  • Potomek Aegyptophiteka, východní Afrika – Keňa
  • První bezocasí druh, výrazný sexuální dimorfismus
  • Samec – 2x těžší než samice, 11 kg, 80 cm
  • Zubní vzorec – hominidní
  • Vystupující čelisti, úzké (špičatá tlama)
  • Plodožravé, kvadrupoidní
  • Kapacita mozkovny: 170 cm3
  • → před 16 mil. let se dostává přes Arabský poloostrov do Eurasie a zde se vyvíjí v mimoafrické tzv.: Dryopithéky

3)  Mimoafričtí Dryopithéci – rod Dryopithécus

  • 16-10 mil. let – Francie, Gruzie, Čína, Katalánsko, bezocasý, cca 35 kg

4)  Ramapithecus

  • Z proconsulů, dryopithéců, Afrika, Asie
  • Žili souběžně s dryopithéky (17-7 mil. let)
  • Kapacita mozkovny: 300 cm3, výška: 100 cm
  • Různé formy pohybu: kvadrupedie, šplhání, brachiace, kotníkochodectví (= chůze po předních ohnutých prstech)
a)   Asijští ramapithékové
  • Stromoví – pohyb brachiace, připomínají orangutany
  • Terestričtí – kvadruplegie, vymřelí ve čtvrtohorách, druh Gigantopithecus (Čína) je pravděpodobně vzdáleným příbuzným moderních orangutanů, nevykazovali bipedii
b)   Afričtí ramapithékové
  • Čtyřnozí – Gorila, šimpanz
  • Dvounozí – Australopithecus – větev směřující k člověku – typická bipedie

5)  Australopithecus – hominid, Afrika (5-4mil. let)

  • Pouze Afrika, bipední hominid
  • Dolů směřující týlní otvor, krátké dolní končetiny
  • Úzká pánev
  • Nožní klenba, výborně šplhali
  • Kapacita mozkovny: 450 cm3
  • Vystupující čelisti, mísovitě prohnutý, široký obličej s plochým nosem
  • Velikostní dimorfismus (150 – 125 cm) X váhový dimorfismus (50-35 kg)
  • Úroveň dnešních lidoopů
  • Užívali předměty (nevyráběli)
  • Nejsou ještě lovci (rostliny, hmyz, mršiny)
  • Seskupovali se za účelem vody (jezera)
  • Řídce ochlupení, tmavne pokožka
o   Druh A. anamensis (4 mil. let)
  • Nálezy v oblasti Keni (jezera)
  • Bipední a schopný šplhu
  • Podle stavby zubů se předpokládá, že byl všežravý a svou potravu si opatřoval sběrem plodin
  • Spekuluje se, že je vývojovým základem všech australopithéků
o   Druh A. afarensis (3 mil. let)
  • Nálezy ve východní Africe
  • Celosvětový nález ženského jedince Lucy (Etiopoie)
  • Dospělá žena – 25 kg, 1m
  • Směřuje k člověku
  • Americký paleontolog Donald Carl Johanson (1943) – objevitel Lucy
  • Lucy – nalezeno 40 % roku 1974 v Afarské nížině
  • Kostra stará 3,3 milionu let
  • Mary Leaky 1913-1996 (Laetoli, Tanzanie) – našla stopy → doklad vzpřímeného pohybu hominidů na zadních končetinách
o   Druh A. africanus
  • 3 – 2,5 mil. let
  • Nálezy Raymonda Darta (JAR) – osvobozování lebky z vápence trvalo dva měsíce (dokončeno 23. 12. 1924) – zveřejnil v časopise Nature 1925
  • Lebka mláděte (Taung Child): velké stoličky, velká dolní čelist (nebyl označen za přímého předchůdce člověka
  • Lebka cca 2,5 mil. stará
  • Taungské dítě bylo v době své smrti pravděpodobně 3 roky staré, 105 cm vysoké, 10 kg, mozkovna 340 cm3
o   Druh: Paranthropus boisei
  • 2,5 – 1 mil. let, Afrika
  • Vymřel
  • Robustní australopiték
  • Mohutné čelisti, obličej, žvýkací svaly
  • Vegetariáni (tuhá, málo výživná strava) → řezáky + špičáky drobné, mozkovna 550 cm3
  • → s nástupem ledových dob → úbytek vegetace → vývoj konkurenční linii rodu HOMO

6)  rod HOMO

  • Vznikli současně s více druhy (i neznámými) podle nálezů
  • Příslušníci rodu Homo se od australophitéka odlišují těmito znaky:
    • Cílevědomá výroba a užívání nástrojů
    • Větší mozek – rozdíl min. o 500 cm3
    • Mnohem menší zuby, menší čelisti a parabolické zubní oblouky
    • Stavba některých kostí – mají tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev
o   Druh: Homo rudolfensis
  • Vymřelý
  • 2,4 – 1,8 mil. let
  • Mozkovna 750 cm3
  • Nadoboční valy → tendence zmenšování
  • Chrup = primitivní (velké stoličky)
  • Nálezy pochází z Afriky (jezero Turkana)
o   Druh: Homo habilis – člověk zručný
  • 2-1,7 mil. let, východní Afrika
  • První nález (1960) – Olduvajská rokle (Tanzánie), Louis Leakey
  • Výrazný sexuální dimorfismus (150cm muži, 120cm ženy), hmotnost 30-40 kg
  • Krátké dolní končetiny, dobře vyvinutá dvojitá nožní klenba → schopnost dobře šplhat, savany, řídké lesy
  • Mozkovna: 600-650 cm3, malé nadočnicové valy
  • Má parabolický zubní oblouk jako my, všežravec
  • Louis Leakey (1903-1972) – britský archeologa přírodověc, manžel Mary Leakey, jeho syn Richard – paleoantropolog a dcera Colina – botanička
  • Společné znaky obou druhů rudolfensis a habilis:
    • Rozvoj ruky
    • Vyrábí velmi jednoduché kamenné nástroje (ořezávání masa, opracovávání dřeva, řezání trávy – nocleh, přístřešky)
    • Příprava jednoduchého přístřešku
    • Začal vytvářet tzv. domovské základny (seskupení jedinců blízko vody po lovu)
    • Věnují se lovu, sběratelství, konzumují i zdechliny
    • Objevuje se dělba práce (muži shání potravu; ženy pečují o potomstvo) → kvalitní strava (živočišné bílkoviny) + sociální prostředí vede k rozvoji mozku → rozvoj organizované činnosti (potrava, obrana)
    • Objevuje se sdílení potravy celou skupinou (shromažďování a rozdělování)
o   Druh: Homo ergaster – člověk dělný nebo člověk pracovitý
  • 1,9-1,4 mil. let, v Africe, pokročilejší kultura
  • Mozkovna: 900 cm3
  • Návaznost na předky – nejasná → je to pravděpodobně předek dalších hominidů vedoucí k člověku
  • Štíhlý, vysoký 170 cm, úzká pánev, menší sexuální dimorfismus
  • Začínají lidské proporce (ještě ale šplhá)
  • Aktivní lovec s lepšími zbraněmi
  • Migroval do Asie, Evropy, zůstal i v Africe
  • Vývojový předchůdce člověka
o   Druh: Homo erectus – člověk vzpřímený
  • 1,25 mil. – 100 tisíc let
  • V Evropě a Asii
§  Erectus erectus – člověk vzpřímený jávský
  • Původně Pithecanthropus erectus, 160 cm / 1060 cm3
§  Erectus pekinensis – člověk vzpřímený pekingský
  • Původně Sinanthropus pekinensis
  • Nálezy z Asie (Čína), 155 cm, / 1225 cm3, příležitostní kanibalové
  • Asijské a evropské druhy vymřely, zřejmě zpět migrace do Afriky, africké druhy zřejmě měly nějakou selekční výhodu, díky které přežily → v této době nejhustší osídlení erektů + křížení mezi tlupami
§  Klasický erectus – Afrika
  • Vysocí, štíhlí, delší dolní končetiny
  • Mají velký tělesný povrch (adaptace na teplé prostředí a lovení)
  • Rychlejší výdej tepla při pohybu (pocením) = ztráta srsti, tmavnutí pleti
  • Neměli žádné znaky šplhavých vlastností
  • Mohutné nadoboční valy
  • Ploché ustupující čelo
  • Nemají bradový výběžek
  • Nemají přední nosní trn
  • Lovci, začali ovládat oheň + udržovali jej (teplo, světlo, potrava, ochrana proti šelmám)
  • Maso ukusovali předními zuby (posilují se řezáky, stoličky ustupují)
  • Primitivní dorozumívání, posunky
  • Mozkovna: 1050 cm3 (jako dnes malé dítě)
  • Dožívali se 25-30 let
  • Doba nejhustšího osídlení (křížení i jiných druhů)
o   Druh: Homo heidelbergensis
  • 0,7 – 0,2 mil. let, Afrika
  • Potomek Erecta
  • Mozkovna 1200 cm3
  • Dožívali se max. 30 let
  • Příčiny úmrtí:
    • Zubní absces – zánětlivý proces = hnisavé zkapalnění tkáně, rozpouští se dáseň = otrava krve
    • Kostra (klouby) – artróza, revmatismus, artritida
    • Úrazy při lovu
  • Robustní, vysocí, s klenutějším čelem
  • Čelisti jen mírně vystupují
  • Zvětšují se řezáky, redukují se stoličky a špičáky
  • Slabší nadoboční valy
  • Jiné označení: anteneandrtálec
  • Příležitostní kanibalové
  • Tlupy byly smíšené (20-30 jedinců)
  • Ohniště – centrem dění (teplo, příprava potravy, ochrana před šelmami, světlo, výroba zbraní)
  • Dorozumívání – skřeky
  • Hodně migrovali do Evropy, v Africe se dále vyvíjel à zvýšení hustoty zalidnění na Zemi
  • Evropské druhy – směs znaků erektů a sapientů
o   Druh: Homo neanderthalensis
  • (65-35000 let) – slepá vývojová větev
  • Klasičtí a pozdní neandrtálci
  • Pouze v Evropě (adaptoval se na chladné podmínky Evropy)
  • V Evropě (-80000 let) – poslední doba ledová
  • Velmi robustní, ale malí – 90 kg, 150-160 cm max.
  • Dlouhý trup, ale krátké dolní končetiny
  • Mozkovna: 1520 cm3
  • Robustní lebka – tvořili ji masivní kosti
  • Široký, vystupující nos
  • Největší naleziště:
    • „Neandrtal“ Neandertovo údolí v Düsseldorfu 1856 (před vydáním knihy Darwin „O původu druhů“
    • Morava – jeskyně Šipka u Štramberku (1880)
    • Jeskyně Švédův stůl o Ochozu (1905)
    • Jeskyně Kůlna u Moravského krasu (1965, 1971)
  • Životní styl:
    • Tlupy (kolem 30 jedinců)
    • Příbytky – teplá období – otevřená krajina + ohniště; chladná období – jeskyně, ohniště v chýši
    • Dožívaly se max. 30 let (křivice = rachitis – nedostatek vitamínu C) – krvácivost dásní, zuby – nástroj
    • Počátky umění – kresby v jeskyních
    • Soucítili se sebou à rituály, pohřby à do mělkých hrobů (skrčené nohy na boku)
    • Precizní výroba nástrojů: pěstní klíny, hroty – vroubkovaný okraj (pazourek, křemen, rohovec, jaspis, obsidián)
    • Lov velkých zvířat zblízka, hod oštěpem
    • Skřehotavá řeč
  • Mizí klasičtí a objevují se pozdní (30 000 let)
  • Naznačena klasická brada
  • Rozpadá se nadoboční val
  • Štíhlejší = gracilnější
  • Hlavně lovci – typický boj zblízka, vbodnutí oštěpu
  • Vzájemná pomoc a domluva, dělba práce
  • Primitivní artikulovaná řeč
  • Pečují o zraněné (zlomeniny)
  • Péče o zemřelé
  • Příležitostně: kanibalové
  • Určitou dobu žili souběžně s moderními lidmi (Afrika)
  • Vyhynuli
o   Druh: Homo sapiens sapiens
  • V Africe z Homo heidelbergensis + migrace do celého světa, osídlili i Ameriku
  • Urostlý svalnatý, max. 180 cm
  • Předchůdce s uměleckými projevy (malby, rytiny, první sošky)
  • Většinou malovali zvířata, pak ženy à symbol plodnosti
  • Hrobky vyzdobené + předměty osobní potřeby, zdobili mrtvoly i sami sebe
  • Staví si příbytky trvalého charakteru (opora – skála, stromy)
  • Počátky zemědělství – mladší doba kamenná = neolit à doba bronzová à doba železná = holocén à současnost
  • Nálezy:
    • Morava, okolí Brna, Prahy
    • 1925 Věstonická Venuše (11,5 cm) – Dolní Věstonice – kyprost (boky, prsa), základní materiál: hlína + popel = vypálení mezi kameny
    • Trojhrob
    • Jeskyně Altamira – malby na stěnách (Španělsko)
    • Jeskyně Lascaux (Francie) – malby staré 17 000 let
§  Hrdličkova teorie o neandrtálské fázi ve vývoji lidstva
  • Teorii osidlování Ameriky z Asie propagoval Aleš Hrdlička
  • Z Asie přes Sibiř (Aljaška, Beringova úžina – 50 km)
  • V pleistocénu Beringova úžina zamrzlá!!! – přechod
  • Osídlení Austrálie přes Indonésii à lidské rasy mají stejný původ = ROVNOCENNOST LIDSKÝCH RAS
  • S rozšířením lidstva do různých zemí souvisí vznik lidských plemen

7.Lidské rasy (plemena)

  • Jsou odrazem rozmanitosti lidského organismu
  • Existující rozdíly mezi lidmi jsou výsledkem odlišného vývoje v různých podmínkách, různým přírodním podmínkám se musely přizpůsobovat (adaptovat se)
  • Všichni jsou homo sapiens sapiens
  • Během vývoje velký vliv mělo: podnebí a tzv. genetický drift v izolovaných populacích → to vyústilo v odlišné, geneticky upravené znaky (tvar nosu, rtů, barva pleti, vlasů, tělesné rozměry)
  • Před 10 000 lety = vznik plemen
  • 3 základní plemena: bílé = europoidní, žluté = mongoloidní, černé = negroidní

Plemeno europoidní

  • Domovem: Evropa, Amerika, Austrálie, J Afrika
  • Jemný, mírně zvlněný vlas (velká délka), šedohnědá barva
  • Muži – bujné ochlupení (nohy, ruce, hruď)
  • Ženy – širší pánev
  • Úzké rty
  • Úzký vystupující nos
  • Většina jedinců – krevní skupina A
  • 40% populace
  • Příslušnost k rase je dána vlasy – šikmá vlasová plocha → mírně vlnitý
  • Průřez vlasu: oválný

Plemeno mongoloidní

  • Domovem: Asie, Grónsko, Indonésie
  • Rovný, hrubý vlas, nepoddajný, tmavé barvy
  • Ploché čelo
  • Široké lícní kosti (u některých vystupující)
  • Šikmé oči – kožní záhyb ve vnitřním očním koutku
  • Horní víčko překrývající vnitřní koutek
  • Muži – méně ochlupení
  • Krátké nohy vůči tělu
  • Menší postava (ke krátkým končetinám normální trup)
  • Častá krevní skupina: B
  • Široký nos, méně prominentní
  • Indiáni – orlí nos
  • 50% populace na Zemi
  • Průřez vlasu – kruhový
  • Vlasová pochva – kolmá (hřebíkovité vlasy)

Plemeno negroidní

  • Původní oblast: Afrika, Austrálie
  • Tmavá pleť
  • Bílý, čistý chrup (star)
  • Oko černé
  • Vlasy: kudrnaté (pepřové), délka 2-20 cm
  • Vlasová pochva zahnutá jako hokejka
  • Průřez vlasu: tvar ledvinky
  • Obličej širší se širokým nosem
  • Rty: masivní
  • Štíhlý s úzkou pánví – atletická postava
  • Typ krevní skupiny: 0
  • 10% světové populace
  • Široce otevřené oční štěrbiny (vystupuje bělmo)

Míšenci – přechodné rasy

  • Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré
  • Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodný ras – míšenců
  • Mulat – kříženec europoidní a ekvatoriální rasy – bělocha a černocha
  • Mestic – kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy – indiána a bělocha
  • Zambo – kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy – indiána a černocha
  • Kreol – kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy – Španěla a indiána

Etnická skupina: CIKÁNI (Romové)

  • Europoidní plemeno
  • Netvoří 1 celek – různé odchylky
  • Skupina se svéráznou antropologickou charakteristikou a s odlišným společenským vývojem
  • Mají tmavé oči i vlasy
  • Pleť: žlutohnědá barva → odstín různý
  • Migrují – osídlili nová území
  • Pravlast: střední oblast Přední Indie
  • Do Evropy migrují – 10. století dvěma migračními proudy
  • – 16. století – osídlili celou Evropu
  • pololetí 19. století – Austrálie, Amerika

Rasismus

  • = hnutí, které úmyslně nadřazuje rasu (nacismus)
  • Rasová diskriminace – nevědecká teorie, názor o nadřazenosti jedné rasy nad ostatními
  • Důsledek – utlačování lidí, vyhlazování některých skupin obyvatelstva (otroctví, fašismus, …)
  • Podoby rasismu:
    • Antisemitismus – rasismus, nenávist vůči Židům – holocaust
    • Apartheid – extrémní podoba rasismu v Jihoafrické republice
    • Nacionalismus – povyšování jednoho národa nad jiné (fašismus)
    • Xenofobie – strach z cizích ras, národů, nepřátelství vůči přistěhovalcům