– autotrofní rostliny
– obsahují kromě chlorofylu a i chlorofyl b, c, d
– tělo tvoří jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka
– nemají cévní svazky
STÉLKY
typy: – jednobuněčné – bičíkatá
– kokální
– trubicovitá (sifonální)
– mnohobuněčné – trichální
– sifonokladální
– pletivná
Bičíkatá stélka
– nejjednodušší typ
– sladkovodní druhy mají pulzující (osmoregulační) vakuolu -> vyrovnávání koncentrace uvnitř a vně
– povrch – pelikula nebo buněčná stěna
– pohyb – bičík
– chloroplast obsahuje:
– škrobová zrna
– stigma = světločivná skvrna
Zástupci: Pláštěnka
Kokální stélka
– kulovitý tvar
– jednobuněčná
– jednojaderná
– nepohyblivá
– má pyrenoid
– nemá pulzující vakuoly a stigma
– v mladých buňkách je chloroplast miskovitě zakřiven, ve starších buňkách pokrývá celý prostor pod buněčnou stěnou
Zástupci: Zrněnka
Zelenivka
Trubicovitá (sifonální) stélka
– vakovitá
– rozčleněná
– jednobuněčná
– mnohojaderná
Trichální stélka
– vláknitá
– mnohobuněčná
– jednojaderná
– vlákna nevětvená nebo jednoduše větvená
Zástupci: Kadeřntka
Sifonokladální stélka
– vláknitá nebo vakovitá
– mnohobuněčná
– mnohojaderná
Zástupci: žabí vlas
Pletivná stélka
– odvozená od stélky trichální
– tvořena kauloidem (stonek) a rhizoidy (přichycení)
Zástupci: Parožnatka
ROZMNOŽOVÁNÍ ŘAS
1) pohlavní
2) nepohlavní: a) výtrusy – vznikají ve sporangiích (výtrusnice)
– pohyblivé (planospory, zoospory)
– nepohyblivé (aplanopory, autospory)
b) vegetativní – rozpadem (fragmentací) stélky
– některé řasy – střídání pohlavní (gametofyt) a nepohlavní (sporofyt) generace -> rodozměna
– rodozměna (metageneze):
– na gametofytu vznikají gametangia, v nich se tvoří gamety (pohlavní buňky) ->
samčí a samičí gamety splývají -> zygota -> jejím dělením vzniká diploidní sporofyt
-> na něm se tvoří sporangia – výtrusnice -> ve výtrusnicích vznikají meiózou
haploidní výtrusy – spory -> nepohlavní rozmnožování -> z výtrusů vyrůstá gametofyt
NIŽŠÍ ROSTLINY
RUDUCHY
= červené řasy
– nejstarší na Zemi
– chlorofyl a + d, β-karoten, fykoerytrin (červený), fykocyanin (modrý) -> barviva
– zásobní látka – ruduchový škrob
– buněčná stěna – pektin, celulóza
– rozmnožování – dělení (mnohobuněčné)
– nepohlavně – spory
– pohlavně
– pohlavní proces – oogamický
– častá rodozměna
– nemají bičíky
– stélka většinou mnohobuněčná
– žije v teplých mořských vodách i ve větších hloubkách
– využívají k fotosyntéze nepatrné množství světla
– rod Gelidium – horkou vodou se získává agar -> používá se v potravinářství, k výrobě papíru, v mikrobiologických laboratořích – živné půdy
Zástupci: puchratka kadeřavá
potěrka žabí símě
korálovka
rosolenka
ZELENÉ ŘASY
– chlorofyl a + b, xantofyl (žlutý), β-karoten
– chloroplasty obsahují pyrenoid – bílkovinné tělísko; význam při fotosyntéze
– zásobní látka – škrob
– všechny typy stélek
Dělení zelených řas:
třídy: Zelenivky
Kadeřnatkovité
Trubicovkovité
Spájivky
Parožnatky
Zelenivky
– jednobuněčné i mnohobuněčné
– převažuje kokální a bičíkatá stélka
– kolonie (soubor buněk – jedna nebo více generací) nebo cenobita (všichni od jedné generace)
– výskyt: sladké vody, půdy
– genetické pokusy – zdroj bílkovin pro krmiva
– hypnospory = při nepříznivých podmínkách se vytvářejí tlusté stěny
Zástupci: pláštěnka (cenobita)
váleč (cenobita)
zrněnka (jednobuněčné)
zelenivka (jednobuněčné)
řetězovka (kolonie)
ulva (listová stélka -> potrava)
Kadeřnatkovité
– trichální stélky
– v tekoucích vodách
– při rozmnožování dochází k rodozměně
– rozmnožování: nepohlavně – 4 bičíkaté zoospory -> vyrůstá haploidní vlákno (gametofyt) ->
přisedá k podkladu
pohlavně – izogamicky – po kopulaci čtyřbičíkatá pohyblivá diploidní
planozygota -> změní se na nepohyblivou zygosporu -> vyklíčí sporofyt
Zástupci: kadeřnatka
ulva lactuca
Trubicovkovité
– trubicovitá nebo sifonokladální stélka
Zástupci: žabí vlas
Spájivka
– jednobuněčné nebo vláknité řasy
– pohlavní rozmnožování – spájení – konjugace -> spojení protoplastů dvou buněk -> zygospora -> klíčí v nového jedince
Zástupce: šroubatka (šroubovitě zatočení chloroplastu, osahuje pyrenoid)
Parožnatky
– pletivné stélky (připomínají přesličky)
– upevněné rhizoidy
– přechodná třída mezi zelenými řasami a vyššími rostlinami
– stélky rostou v mírně tekoucích nebo stojatých vodách (brakické) v písčitých nebo bahnitých dnech -> vytvářejí rozsáhlé porosty
– nerostou v mořích
– inkrustace uhličitanem vápenatým (CaCO3)
– rozmnožování – chybí jim nepohlavní rozmnožování pomocí spor
– vegetativní – rozpad stélky nebo rozmnožovacími tělísky, které se zakládají
mezi rhizoidy
– pohlavně – oogamicky
MECHOROSTY A VYŠŠÍ ROSTLINY
– převážně autotrofní eukaryotické organismy
– tělo vyšších rostlin má soustavu vodivých a krycích pletivy
Oddělení: Ryniofyty
Mechorosty
Plavuně
Přesličky
Kapradiny
Rostliny lyginodendrové
Cykasy
Jinany
Jehličnany
Krytosemenné
RODOZMĚNA = METAGENEZE
– střídání pohlavní generace (gametofyt) a nepohlavní generace (sporofyt) v životním cyklu rostlin
a) izomorfní = gametofyt a sporofyt jsou totožné
b) heteromorfní = gametofyt a sporofyt se liší
RYNIOFYTY
– prvohorní rostlina (silur, devon)
– izomorfická rodozměna
– telomy – sterilní – funkce asimilační, růst, fotosyntéza
– fertilní – funkce rozmnožovací (n nepohyblivé výtrusy –
spory -> haploidní
gametofyt – samčí a samičí orgány)
– výtrusnice -> meióza -> n nepohyblivé spory -> haploidní gametofyty -> spojení samčí a samičí haploidní pohlavní buňky -> diploidní zygota -> diploidní sporofyt zakončen výtrusnicemi
– tělo tvořeno stonkem (středem probíhal dřevostřední cévní svazek)
– rhizomoid – funkce kořene
– nadzemní část (mezomy) se větvila
– koncová část – telom
MECHOROSTY
– převažuje gametofyt nad sporofytem
– na gametofytu – samčí gametangia -> tvoření spermatozoidů, samičí gametangia -> po jedné vaječné buňce
– z oplozené buňky (zygoty) vzniká sporofyt – štět s tobolkou
– tobolka – výtrusnice, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy
– z výtrusu vyklíčí prvoklíček, z kterého se vyvine stélka
– lupenitá stélka, vývojově mladší mají stélku rozlišenou na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid) a lístky (fylom)
Třída: Játrovky
– dvoudomý prokel -> zvlášť prokel se samčími a druhý se samičími buňkami
Zástupci: porostnice mnohotvárná
Třída: Mechy
– rostou pospolitě a pokrývají velké plochy
– gametofyty jsou buď jednodomé, nebo dvoudomé
– rostliny na bázi odumírají, na vrcholu stále dorůstají
– z odumřelých částí se postupně vytvářejí vrstvy rašeliny
– chrání půdu před erozí, ovlivňují vodohospodářský režim krajiny, poskytují rašelinu – zahradnictví, léčebné účely – bahno, těžba – topivo
Zástupci: ploník obecný – dvoudomý
rašeliník člunkolistý
rohozub nachový
rokytník skvělý
pokryvnatec Schreberův
dvoubrotec chvostnatý
bělomech stříbřitý
měřík tečkovaný
kostrbatec tříkoutý
zkrutek vláhojevný
PLAVUNĚ
– heteromorfní rodozměna
– gametofyt = prokel jednodomý (nese pelatky i zárodečníky)
– převaha sporofytu nad gametofytem
– stélka
– stonek – poléhavá lodyha – listěná
– fotosyntéza – listy
– byliny, liány v tropech
– výtrusnicové klasy
Zástupci: plavuň vidlačka – chráněna
vranec jedlový
PŘESLIČKY
– dvoudomý prokel (zvlášť pelatky a zárodečníky)
– stonek – dutý, článkový, obsahuje křemičité součásti, větvený – sestaven v přeslenu
– výtrusy – 4 pentličkovité výrůstky (haptery) -> při vlhkosti se stáčejí, když je sucho – rozvinou se
Zástupci: přeslička obrovská
přeslička poříční
přeslička rolní – oddenek
– 2 lodyhy – jarní:
– rozmnožovací fce
– klas
zahyne
– letní:
– zelená
– asimilační fce
Přeslička lesní – 1 lodyha
– výtrusný klas
– potom orůstá zelenými lístky
KAPRADINY
– sporofyt – rostlinka
– gametofyt – prokel
– spodní strana – kupky výtrusů
– prokel – jednodomý
– podzemní stonek – oddenek -> kořeny
– složené listy – spirálovité, když vyrůstají
– funkce asimilační a výtrusná
– výtrusnice ze spodu listů
– kryté – výtrusné kupy = ostěra
Zástupci: kapraď samec
papratka samičí
žebrovice různolistá
hasivka orličí
osladič obecný
nepukalka plovoucí
nepukalka vzplývavá
– mechorosty a kapraďorosty – heteromorfní rodozměna (gametofyt a sporofyt se liší)