Viewegh Michal – Báječná léta pod psa (2)

OSOBNOST AUTORA – MICHAL VIEWEGH (1962):

  • Narozen v Praze
  • Po maturitě na gymnáziu studoval dva roky na VŠE
  • Vystřídal několik povolání: noční hlídač podniku Chemapol Praha, průvodčí vlaku a stavební figurant
  • V letech 1983 – 1988 vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze – český jazyk a pedagogiku
  • Několik let učil na Základní škole Vladislava Vančury v Praze na Zbraslavi
  • Později se stal redaktorem nakladatelství Český spisovatel
  • Od roku 1995 působí jako spisovatel z povolání
  • Je znám poměrně extravagantním chováním v soukromém životě: rozvod s manželkou v souvislosti se svou autobiografickou knihou, kde popsal svou nevěru (kvůli tomu měl konflikt i s dcerou, která s ním nemluvila)
  • Nyní je podruhé ženatý s mladší studentkou vysoké školy
  • Nevybíravé chování i zvláště k literárním kritikům, které nemá v lásce – dokonce jednomu dal facku
  • Jeho cílem je napsat jednu knihu ročně

 

STYL AUTORA:

  • Píše svěží, lehkou, dobře čitelnou formou
  • Vhodný téměř pro každého čtenáře
  • Rafinovaně dokáže prolínat dramatické situace s komickými
  • Proslavil se zobrazením normalizační doby, ale bez prvků existenciální nejistoty a undergroundových záznamů, místo toho používá poutavou epiku s humoristickým nádechem
  • V současnosti píše především o mezilidských vztazích a sexu
  • udržuje si nadhled od jednání hrdinů, události líčí s ironickým podtextem, někdy zachycuje samotný proces psaní; vypravování je čtivé, lehké, kolísavé úrovně; pozdější díla jsou až podbízivá, hraničící s brakem

 

Dílo Michala Viewegha

Vieweghova díla se vyznačují epičností, prolínáním komediálních a tragických momentů, častými citacemi, relativizací vyprávění prostřednictvím různých pohledů a verzí. Jeho tvorba byla často zfilmována.

– Názory na vraždu – 1990 – prvotina, společensko kritický román s detektivní zápletkou

– Báječná léta pod psa – 1992 – hrdinové prožívají období tzv. normalizace. Projevují se zde i autobiografické prvky

– Výchova dívek v Čechách – 1994 – z prostředí školy a rodiny novodobého podnikatele

– Účastníci zájezdu – 1996 – chování Čechů při zájezdu do ciziny

– Nápady laskavého čtenáře – 1993

– Zapisovatelé otcovský lásky – 1998 – román

– Povídky o manželství a sexu – 1999

– Nové nápady laskavého čtenáře – 2000 – autor se tu představil jako humorný a sarkastický imitátor autorských stylů českých i cizích spisovatelů

– Švédské stoly aneb Jací jsme – 2000 – sbírka nevinových fejetonů

– Román pro ženy – 2001

– Báječná léta s Klausem – 2002 – volné pokračování Báječných let pod psa

– Případ nevěrné Kláry – 2003

– Na dvou židlích – 2003 – sbírka fejetonů z let 2002-2003 vycházejících v Lidových novinách

– Vybíjená – 2004 – osudy několika spolužáků z gymnázia od doby jejich studií až do Čtyřicítky

– Tři v háji – 2004 – společné dílo Michala Viewegha s Halinou Pawlowskou a Ivou Hercokovou

– Lekce tvůrčího psaní – 2005

– Andělé všedního dne-2007-Mladá vdova, učitel autoškoly, sebevrah a čtyři andělé jsou protagonisté novely Michala Viewegha

BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA

  • Román (cena Jiřího Ortena r. 1993)
  • Rodinná historie od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy po konec 80. let st.
  • Odehrává se v Praze a Sázavě

 

znaky:

  • Převážná část ve osobě, zápisky z deníku v 1. osobě
  • Charakteristické jsou plynulé, svižné a vtipné dialogové pasáže
  • Kombinuje humoristický přístup, parodii a ironiivážnými situacemi (melancholická groteska
  • vyrovnávání se s dobou, která silně poznamenala členy rodiny
  • Také popis normalizačního života s humoreskními až groteskními prvky (neřeší problémy, ale podává obraz o životě mezi léty 1968 a 1989 – politika, sociální situace, mezilidské vztahy, lidská psychika
  • Více časových a dějových úrovní
  • autobiografické prvky

Autor začíná své vyprávění ještě před svým narozením, v 60. letech. Samotné narození autora = jmenovaného Kvido (autorova alter ego=druhé já) – je zajímavý, narodil se na jevišti Divadla Na Vinohradech, kde jeho matka (právnička) hrála od studentských let v komparzu. Malý Kvido byl obletován babičkami a dědečky a vyrůstal v otylého, ale velmi zvídavého a inteligentního chlapce, již v čtyřech letech uměl číst. Čtenář sleduje Kvidovo dětství a dospívání, z jeho vášně pro psaní brzy vzniká denní kronika vztahů v rodině, stává se svědkem zásahů pokřiveného světa do chodu jejich rodiny.

Poklidný život ale změnil rok 1968, kdy jeho otec musel odejít z Prahy ze svého místa inženýra ekonomie do malého městečka Sázava nad Sázavou. Zde přijal podřadnou práci ve sklárnách Kavalier. Dokud se nezačal politicky angažovat, žil dva roky se svou rodinou na prosklené terase vily, kde v zimě mrzli a v létě se pařili. Narodil se jim i druhý syn – Paco. Ale nyní po jeho angažovanosti se situace zlepšila: velký dům, výjezdy do zahraničí. Vše se ale opět změnilo po návštěvě disidenta Pavla Kohouta, který v Sázavě pobýval na svém letním bytě, opuští svou pozici a sestupuje na místo vrátného. Dostává se do psychických problémů, straní se svých blízkých a k jejich velkému zděšení si ve sklepě ve své provizorní truhlářské dílně ve volném čase vyrábí rakev.

Kvido mezitím studoval na vysoké škole ekonomii, ale po dvou letech ze studií odešel. Otcův psychický stav se zhoršil, nepomohl ani Kvidův sňatek s Jaruškou, dívkou, kterou od mládí miloval a narození dcery. Zvrat přinesl až rok 1989, kdy se otec opět pracovně prosadil a jeho sebevědomí se mu vrátilo, ale ne na dlouho, jelikož byl pozitivně lustrován. Stal se pak cenovým referentem v sklárnách Kavalier.

 

Vedle tohoto hlavního děje jsou v knize ještě zachyceny mnohé drobné epizodky:

– vynucené zakoupení vlčáka od stranického funkcionáře Šperka (matka měla ze psů hrůzu a kvůli jednomu předčasně málem porodila)

– zvláštní životní styl Paca – tramp, vyznavač volné přírody

– sexuální úspěchy a neúspěchy Kvida

– zvláštní oblast zaujímá Kvido svým komentářem k řadě situací

 

Další linii tvoří rozhovory již dospělého Kvida s redaktorem nakladatelství nad Kvidovým rukopisem Báječných let pod psa, jenž je podrobován z hlediska vydavatelské praxe té doby (co je vhodné a nevhodné atd.). Odlehčenou stránku románu tvoří vtipné historky o babičce (matce matky), která s nimi začne sdílet domácnost – je nadšenou turistkou a vegetariánkou, která poslední roky svého života nechce požít nic chemicky ošetřeného, a záznamy Kvidova citového a erotického zrání.

  • Řeší se otázky kompromisů a ústupků, jsou zde popisovány proměny psychiky vlivem okolností
  • Vylíčena je historie a zázemí postav – cílevědomého otce, statečné a trpělivé matky, rodinných přátel
  • Události a osudy postav po převratu 1989 po rok 1991 jsou shrnuty ve stručném epilogu

Závěr knihy: doba se změnila a Kvido odevzdává do nakladatelství rukopis románu Báječná léta pod psa

HLAVNÍ POSTAVY:

Kvido – neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který už jako malý chlapec svými chytrými řečmi každého šokuje, jeho záliba je jazyk a psaní; uměl číst a psát dávno před nástupem do školy, zamilovaný do Jarušky

Jaruška – nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida; v pubertě se ohlíží o přitažlivějších klucích, než je Kvido, ale nechá se Kvidem „sbalit“, když mu zemře dědeček a ona ho lituje; je na všechno alergická (pyly, fixy, léky…)

Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny a červený diplom, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty, na malou chvíli se promění ve „světáka“

Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Paco – Kvidův bratr, průměrný ve škole, spí pod širákem a chová se jako kovboj

Ing. Zvára – nejlepší kamarád Kvidova otce; není tak dobrý jako Kvidův otec, Kvidův otec mu psal na škole seminární práce, je jeho nadřízeným, vstoupil do komunistické strany

babička Líba – matka Kvidova otce, posedlá svým zdravím, vášnivá cestovatelka, nekupuje maso, ale vaří levnější jídla, aby ušetřila na cestování, z cest nosí domů nejstrašnější dárky a vždy posílá černobílou pohlednici s veršem o cestě

dědeček Josef – otec Kvidova otce

babička Věra – matka Kvidovy matky

dědeček Jiří – otec Kvidovy matky

Zita – gynekoložka, rodinná přítelkyně, za totality musela pracovat v kině

Šperk – komunista, který měl v době totality velkou moc

Pavel Kohout – spisovatel a disident

Mirjana – Chorvatka

 

Autorův záměr: autobiografická kniha popisující jemně humornou a jemně ironickou formou dobu normalizace, kritika režimu: stačí málo a člověk klesne na úplné dno (vyhazov v práci, odchod z Prahy), naopak stačí politická angažovanost a kariéra letí strmě nahoru

 

Zfilmováno: hlavní postavu vytvořil Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková

 

Úspěch knihy: tento román autora rázem proslavil a zařadil ho mezi přední české prozaiky, velmi kladná literární kritika