Ztracená výplata

Byl konec léta, ale já byla ráda, že už je to konec. Celé léto jsem dělala v jedné firmě na brigádě. Nebyla to sice těžká práce, ale lidi v této firmě moc příjemní nebyli. Jela jsem zrovna z té firmy,ale tentokrát jsem si s sebou nesla i docela pěknou výplatu. Moje kabelka byla na sedadle vedle mě a já z ní nespouštěla oči. Celé léto jsem se utěšovala, že si za ty peníze koupím plno oblečení a nový mobil a také jsem chtěla jet někam na dovolenou. Sice byl poslední prázdninový den, ale v autobuse bylo dusno a nepříjemné horko. V tom mi najednou zapípal telefon. Moje nejlepší kamarádka mi napsala zprávu, abych se za ní hned stavila, že se stalo něco strašného. No jo, ale to už je na téhle zastávce. Rychle jsem si strčila mobil do kapsy a zmáčkla jsem tlačítko pro zastavení. Na další zastávce jsem byla ani ne za minutu a hned jsme vystoupila. Slunce už pomalu zapadalo. Moje kamarádka bydlí na okraji města. Zrychlila jsem krok, ale všimla jsem si, že za mnou jde nějaký kluk. Moc jsem ho neviděla, ale byl určitě o hlavu větší než já a měl široká ramena. Jen tak tak jsem se udržela, abych nezačala běžet. Najednou na mě zavolal. ,, Slečno, počkejte“ Vyděšeně jsem se ohlédla a odvětila jsem mu: ,, Proč? Co mi chcete ? “ Chvilku na mě koukal. Už jsem to nevydržela a chtěla jsem si vytáhnout pepřový sprej když v tom jsem zjistila, že nemám kabelku. Ach Bože! Já jí zapomněla v autobuse. Chlapec se pousmál a ze své velké nákupní tašky vytáhl mou kabelku. ,, Není náhodou vaše? “ zeptal se. ,,Ano je, děkuji mockrát zapomněla jsem si jí v autobuse. “ Usmála jsem se. Naštěstí už ze mě opadla nervozita a já si všimla, že ten kluk je docela hezký. ,, No když už jsem vystoupil o tři zastávky dřív tak vás aspoň doprovodím. Bydlíte někde poblíž? “ ,, Ne, ale jdu za kámoškou“ A tak jsme vyrazili. Rozhodně jsem byla zvědavá kdo je “ zachránce mé výplaty“ ,ale také jsem se strachovala o kamarádku.