Napoleonské války v monarchii
Rakouská armáda utrpěla několik porážek.
František II. se v návaznosti na Napoléona nechává korunovat Rakouským císařem.
1805 Bitva u Slavkova → drtivá porážka Rakouska a Ruska → Bratislavský mír 1806 a konec SŘŘ národa Německého → vzniká Rýnský spolek a František je už teď jenom císařem rakouským
Po porážce Napoleone v bitvě u Lipska v roce 1813 →
Vídeňský kongres
-řeší se co s Evropou po Napoleonovi(na chvilku přerušení, když se Napoleon vrátí z Elby, po jeho porážce se jedná dál)
-vyznamená se kancléř Metternich
-Rakousko zisky v podobě Severní Itále a části Haliče a Bukoviny
-vznik Německého spolku(převážně území bývale SŘŘ, v čele spolkový sněm a každá zem měla mít stejnou pozici, ale ve skutečnosti dva kohouti v podobě Rakouska a Pruska
-vznik Svaté aliance(Metternichovský systém)=tajná dohoda, kde si měli tyto státy pomáhat s udržením pořádku a být spojenci.( například s potlačením revoluce) trvá až do Krymské války 1853-56
- Prusko-Fridrich Vilém II.
- Rakousko-František I.
- Rusko-Alexander III.
Situace v monarchii
-1812 Občanský zákoník-všichni si byli před zákonem rovni a doznívala robota
-schopný kancléř Klemens Metternich, nebyl oblíbený, ale velký státník (1809-1848)
-král František II. později změna na Františka I. po vzniku Rakouského císařství
-metternichovský absolutismus=potírání jakéhokoliv odporu, ale nebylo tak brutální (u nás NO)
1819 v Karlových Varech konference, kde se dohodli středoevropské státy na omezení svobod
-1835 smrt Františka I. a nástup Ferdinanda I. Dobrotivého
-oblíbený a hodný panovník, ale v podstatě nevládl, vládla císařská rada v jejímž čele Metternich
Průmyslová revoluce
-1. pol. 19.st. v Anglii
-J. Watt dokázal upravit parní stroj, tak aby byl použitelný pro lidi 1785
-lokomotivy a parníky G.Stephenson vynálezce lokomotivy
-R.Fulton vynálezce parníku
u nás:
-první průmyslové vlaštovky začaly v českých zemích mnohem později, počátky ve 20.-30. letech 19. století
-roku 1791 první průmyslová výstava v českých zemích (1. na evropském kontinentu)
-zpočátku průmysl slabý, do země zváni Angličané, aby zde zavedli postupy, později zde vlastnili manufaktury němci, německý kapitál
-roku 1805 ve Stromovce v raze předváděl JOSEF BOŽEK parní stroj (byl těžký) = paroloď, lidé mu však ukradli kasičku s penězi, tak se na to pak vysral
-roku 1821 ve Šlapanicích u Brna otevřeli první strojírnu na českém území (továrna na výrobu strojů)
-v severních Čechách (tam bylo německé osídlení) začali němečtí podnikatelé zakládat textilky např. v Liberci nebo ve Svárově (zde podnikatel JOHAN LEIBIG)
-šlechtic VALDŠTEJN založil v Plzni v polovině 19.st. malou strojírnu
-roku 1869 strojírnu Leibiga zakoupil EMIL ŠKODA (inženýr) a předělal ji na nejlepší strojírnu v zemi, později dělala i zbraně (děla) → zásobovala Rakousko
-první železnice byla koněspřežka v 30. letech 19. století české Budějovice-Linec
-v Rybitví se objevují bratranci VEVERKOVÉ → vynalezli ruchadlo (moderní obráběcí pluh)
-postupně se začalo rozvíjet cukrovarnictví, pivovarnictví a lihovarnictví
-plzeňské pivo bylo zpočátku podřadné, ale na počátku 40. let zkazil jeden zaměstnanec postup várky (horní X dolní kvašení) → a pak zjistili, že pivo má lepší chuť → od roku 1842 lepší než předtím → tento postup pak přebraly ostatní země
-v Terstu (přístav) pracoval inženýr JOSEF RESSEL, ten zkoušel dávat před loď šroub, ale když ji dal dozadu vynalezl lodní šroub
-v 70. letech byla dovršena česká průmyslová revoluce
-v českých zemích vyl dostatek uhlí, keramické hlíny, stavebních hmot, a pěstovalo se zde obilí, len, cukrová řepa
-vznikaly cukrovary, pivovary, lihovary, textilní průmysl zpracovával nejdříve len, později vlnu a bavlnu
-těžký průmysl se rozvíjel v blízkosti uhelných nalezišť
shrnutí:
-obyvatelstvo se v celém rakouském soustátí se zvýšilo ze 30 na 40 milionů a počet českých obyvatel dosáhl čísla 5 – 6 milionů.
-začala se intenzivně rozvíjet průmyslová základna, její technické předpoklady: dělo se tak hl. v Čechách – vzdalovaly se hlavně oblasti uherské
a) v roce 1815 je vyvinut parovůz, 1817 paroloď, v letech 1824 – 1827 bratranci Veverkové zhotovili na prachaticku ruchadlo – důležité pro zemědělství
b) roku 1825 byla poprvé dána do provozu koněspřežná železnice mezi Českými Budějovicemi a Lincem (stavěla se v letech 1824-1832).
c) nastává rozmach i dalších oblastí: 1825 založena první česká spořitelna, 1827 první česká pojišťovna
d) přelomem projde muzejnictví – v r. 1818 vzniká Františkovo muzeum v Brně, 1848 České královské muzeum a 1854 – 1919 Muzeum království českého
e) školství bylo stále na stejné bázi – vychovávalo oddané katolíky a Rakušany, prošlo organizačními změnami – od r. 1816 (1848) se na gymnáziu vyučovalo v češtině,
f) 1799 je založena malířská akademie = Akademie výtvarných umění, 1806 Česká škola polytechnická, 1811 konzervatoř v Praze
ŽELEZENICE
– Byla potřeba, aby se mohla spojit města. Železnice bylo také potřeba aby se mohla průmyslová revoluce rozvíjet. Ve 30. letech panuje v Rakousku Ferdinand V. (retardovaný, neuměl se ani podepsat, těžký porod) → za něj se začala budovat Ferdinandova severní dráha, která vedla z Vídně do polského Haliče (Bělička za Krakovem): Vídeň-Břeclav-Brno-Olomouc-Bohumín-Halič . Čeští vlastenci si prosadili, aby se na této dráze udělala odbočka do Prahy → roku 1845 v Praze první lokomotiva. Během desítky let kilometry železnic → vše se propojovalo → rostl obchod i revoluce
VOJTĚCH LANNA 1805-1866
– Jeden u nejúspěšnějších českoněmeckých kapitalistů první generace, podnikatelů, kteří začínali od píky. Loďař, iniciátor splavení řek, takřka monopolní dopravce na Vltavě a Labi (soustava zdymadel, aby řeky byly splavné a mohla být lodní doprava). Budovatel železnic, mj. Buštěhradské dráhy, Negrelliho viaduktu, Masarykova nádraží, stavitel mostů, provozovatel koněspřežné železnice v jižních Čechách, majitel prvních dolů a železářského průmyslu na Kladně, štědrý mecenáš. Podnik zdědil po otci syn Vojtěch Lanna junior, který pak firmu dále rozvíjel.
FRANTIŠEK GERSTNER 1795-1840
-Syn profesora matematiky. Po studiích se věnoval uskutečnění svého i otcova snu → koněspřežné dráhy České Budějovice-Linec, kvůli sporům s investory práce přerušil a odjel pracovat do Ruska. Když v Evropě získal potřebné zkušenosti, postavil železnici z Petrohradu do Carského Sela (letní sídlo cara). Připravoval projekt železniční sítě v habsburské monarchii, avšak umřel v době svého pobytu v USA
JOSEF RESSEL 1793-1857
– Od mládí měl zálibu v technice. Vystudoval nejprve dělostřeleckou školu a pak lesnickou akademii. V Terstu se zrodil jeho největší vynález = lodní šroub umístěný mezi zádí lodí a kormidlem
JAN PERNER 1815-1845
– Získal zkušenosti cestami po Evropě a u Františka Gerstnera při práci v Rusku. Po návratu do Prahy v roce 1842 se stal nadšeným vlastence, a projektantem trati Olomouc-Praha. Při příjezdu prvního vlaku do Prahy 20.8. 1845 byl hrdinou několikadenních oslav. Jeho život ukončila tragická událost, když se na služební cestě při výjezdu z tunelu vyklonil z okna vagonu a narazil hlavou na sloup, na následky tohoto zranění příští den zemřel
České národní obrození
-cílem zabránit plíživé germanizaci, zachovat a následně pozvednout český jazyk opět na úroveň vzdělanců a podpořit národní uvědomění
-tři fáze, konec v revolučním roce
Fáze první(obranná) 1775-1805
Probíhalo bránění jazyka, jednalo se o období učeneckého zájmu. Tzv. generace Dobrovského. Datují se sem počátky českého divadla, básnictví a žurnalistiky. Je to doba hledání vlastenectví a stavění se na odpor josefínským centralizačním snahám. Umělci a vědci této doby hledají inspiraci v klasicismu a osvícenství. Nejvýznamnější osobností této doby byl Josef Dobrovský.
Nejvýznamnější osobnosti:
- historikové: Gelasius Dobner, František Martin Pelcl
- jazykovědec Josef Dobrovský(,Zevrubná mluvnice jazyka českého Slovník Německo-český)
- vydavatel: Václav Matěj Kramérius(Kramériusovi noviny)
- divadelníci: Václav Thám, Karel Ignác Tháma Prokop Šedivý
- autoři české poezie: Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebastián Hněvkovský, Vojtěcha Jan Nejedlý
Fáze druhá(ofenzivní) 1805-1830
Jednalo se o období vlastenecké agitace. Tzv. generace Jungmannova.
Nejvýznamnější osobnosti:
divadelníci: Václav Kliment Klicpera, Matěj Kopecký a Jan Nepomuk Štěpánek
jazykovědec: Josef Jungmann
tzv. Jungmannova škola: Milota Zdirad Polák, Antonín Marek, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, Karel Bořivoj Presl aAntonín Jungmann
Třetí fáze (1830-1848)
Jednalo se o období vítězství národního obrození, které se stalo již celonárodním hnutím. Tzv. generace Palackého. Mělo 3 části:
- stále ještě spjatost s národním obrozením
- romantismus (Karel Hynek Mácha)
- počátky realismu (Božena Němcová)
Jako konec národního obrození bývá uváděn roku 1848, kdy došlo v Evropě k revoluci, která se nevyhnula ani českým zemím.
Revoluční rok 1848
-nespokojenost s absolutismem
-národnostní hnutí
- leden-Itálie
- únor- Francie
- březen-Prusko, Uhry, Německo
- červen-Čechy
v březnu, je ve Vídni nepokoje
→
-Metternich zbaven funkce
-slíbení zrušení roboty a cenzury
-slíben vznik občanských svobod
-slíben vznik ústavy
-slíbeno svolání Říšského sněmu
-v dubnu vydána Oktrojovaná ústava-vypracoval císař a jeho ministři
exekutiva-císař a ministři
Říšský sněm měl být svou komorový-komora panská a občanská(zde volby)→lidé i tak nespokojení→Říšský sněm jen jednu komoru a do ní volby v Rakousku dočasné uklidnění
České země
v březnu 1848 se ve Svatováclavských lázních sešli politici a sepsali petici, že by chtěli větší samostatnost→v dubnu 1848 reaguje císař vydáním Kabinentního listu, kde slibuje, že vše splní (rovnoprávnost jazyková, zemská vlada a sněm) →rozpor Čechů a Němců
v červnu 1848 v Praze Slovanský sjezd→12. června Svátek svatého ducha →nepokoje a boje na barikádách
vojskům v Praze velel Wunduschgratz, omylem mu zastřelili manželku→radikálně potlačil povstání a hrozil rozstřílením Prahy→Slovanský sněm rozpuštěn a vše co bylo slíbeno zamítnuto
v červenci 1848 ve Vídni Říšský sněm, co řešil Ústavu(jendo z prevních co řešil bylo zrušení roboty)
v srpnu 1848 mnoho vojáku ve Vídni, co měli táhnout do Uher, aby potlačili zdejší protirakouské povstání→napětí a nepokoje ve Vídni→krvavě potlačeno
→říšský sněm přesunut do Kroměříže
→Ferdinand I. Dobrotivý abdikuje ve prospěch Františka Josefa I.
→ten schopný a začal s obnovou starých pořádků:
- 1849 rozehnán Říšský sněm
- potlačil snahy o osamostatnění severní Itálie
- 1849 u Vilasagosze poraženo Uherské povstání