Makroekonomie a národní hospodářství

Publikováno Romana Špačková

 

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ má 4 ekonomické agregáty (ukazatele)→ nazývají se MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK a skládají se z : 1. HDP (hrubý domácí produkt – velikost a tempo růstu)

  1. MÍRA INFLACE (stabilita cen)
  2. MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
  3. BILANCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU (vztah mezi vývozem a dovozem)

 

  1. HDP (Hrubý domácí produkt)
  • ukazuje na výkonnost ekonomiky
  • soubor všech služeb a statků, které se vyprodukovaly za poslední rok (všechny firmy i cizí)
  • pro porovnání států je třeba přepočítat HDP na 1 obyvatele
  • do HDP se nezapočítávají meziprodukty
  • TAXFLACE= inflace vznikající díky zvyšování DPH

Dělení HDP:

  1. Nominální HDP
  • v běžných cenách
  1. Reálné HDP
  • vychází ze stálých cen
  • z cen odštěpených od inflace
  • lze porovnávat
  1. Potenciální HDP
  • kdyby ekonomika využila vše, co by mohla

 

→ HDP není vždy nejpřesnější, proto používáme i další ukazatele :

 

a.Hrubý národní produkt (HNP)- USA, Japonsko

  • zachycuje souhrn statků a služeb vyrobených státem nejen na jeho území

 

 b.Čistý ekonomický blahobyt (NEW)

– ukazatel zachycující i to, co HDP a HNP nezachytí

– např. šedá a černá ekonomika, vlastní spotřeba, negativní dopady

 

  1. HDI (index lidského rozvoje)

– zachycuje životní styl (délku života, vzdělání)

Měření HDP:

2 metody :

  1. 1. Příjmová (v cenách výrobních faktorů)
  2. Výdajová (výdaje za zboží a služby)

 

Co HDP nezachytí:

  1. netržní produkt
  • výrobky pro vlastní potřebu (koláče)
  1. šedá ekonomika
  • práce na černo, práce s přiznanými menšími výdaji
  • na hranici zákona, těžko postižitelné
  1. černá ekonomika
  • padělání peněz, daňové úniky, prodej drog, prostituce
  • jednoznačné odhalení a postih
  1. volný čas- čím více volného času, tím jen a na tom stát po ek. stránce lépe
  2. externality (vedlejší důsledky ekonomické činnosti)
    1. Kladné
  • Př. Někdo má stánek na koupališti, vedle se postaví tobogán,aniž by se na tom nějak zasloužil, tak začne vydělávat víc (část výnosu si osvojí jiní)
    1. Záporné
  • Př. Někdo znečistí ovzduší, tím zničí životní prostředí nebo se zvětší Ruzyně, a tak pozemky okolo ztrácí hodnotu, kvůli hluku

2.Inflace:

INFLACE= zvyšování cen (zmenšování kupní síly peněz→ množství, které si koupíte za peněžní jednotku→ př. Dříve za 10Kč bylo 10 rohlíků, nyní za stejnou cenu pouze 5 rohlíků)

 

-inflace zvyšuje úroky, nájmy

x opakem je Deflace (pokles cenové holadiny)→ v době deprese 2010→ekonomický úpadek

 

Měření inflace:

  • pomocí indexu spotřebních cen (CPI)
  • metoda spotřebního koše (souhrn 700 statků a služeb, které české domácnosti nejčastěji nakupují)
  • spotřební koš je sečten v daném roce a porovnává se s rokem předchozím

vzoreček:  (%)

 

Důsledky inflace:

  1. přerozdělování bohatství (peněz)
  • nájem bytu dříve 3000Kč dnes 10 000Kč→ dlouhodobou smlouvou by pronajímatel prodělával
  • na neočekávané inflaci vydělávají dlužníci a nájemníci na úkor věřitelů (za stejnou částku peněz si koupí méně)
  1. valorizace (stálé zvyšování příjmů)
  2. znehodnocení ceny peněz

 

 

Druhy inflace:

  1. z hlediska kvantity:
  2. mírná inflace (0-10%)
  • vyspělé státy (i Čr)
  1. pádivá inflace (10-999%)
  • poruchy ekonomiky
  • přechod z plánované ekonomiky na tržní
  • Čr roku 1989→ inflace byla 55%
  1. Hyperinflace (1000-a výš %)
  • Německo po 1 sv. válce (věcem v průběhu jediného dne stoupala cena na několika násobek), vede k rozpadu měnového systému
  1. z hlediska kvalita (příčiny vzniku)
  2. vznik na straně poptávky (inflace tažená poptávkou)
  • zvyšování příjmů → vede ke zvýšení poptávky, a ta vede ke zvýšení cen
  • nadměrná úvěrová expanze (levné půjčky)
  1. vznik na straně nabídky (náklady tlačená inflace)
  • zdražení výrobků
  • snížení nabídky vlivem neúrody
  • podniky zvyšují platy, zvyšují se ceny

→ inflační spirála = zvyšování mezd vede ke zvyšování cen

  1. setrvační inflace (inflační nočekávání)
  • lidé si myslí, že se budou zvyšovat ceny, a tak sami zdražují bez racionálního vysvětlení

Další druhy inflace:

  1. očekávaná (anticipovaná) x neočekávaná (neanticipovaná)
  2. vyrovnaná x nevyrovnaná (mění se skokově)

3.Nezaměstnanost

– odráží neúplné práce schopného jedince, nezaměstnaní jsou jen ti co jsou na pracáku

 

Míra nezaměstnanosti:

 

Druhy nezaměstnanosti:

  1. frikční nezaměstnanost (krátkodobá max. 2 měsíce)

b.strukturální (vzniká v důsledku změn v hospodářství max 6 měsíců, Čr v roce 1989)

c.cyklická (ve fázi krize nezaměstnanost stoupá)

  1. a. dobrovolná (na trhu práce je nabídka, člověk hledá i tak za lepší cenu)
  2. nedobrovolná (na trhu práce není žádná pozice)

 

Řešení nezaměstnanosti:

  1. aktivní

→ stimuluje nezaměstnané, aby našli práci

  1. vytváří pracovní místa
  2. rekvalifikační kurzy
  3. úřady práce (člověk musí docházet na pohovory)
  4. programy pro handicapované osoby
  5. pasivní

→vytvoření sociálně přijatelných podmínek

  1. příspěvek v nezaměstnanosti
  2. předčasný odchod do důchodu

 

Inflace a nezaměstnanost v souvislosti s hospodářským cyklem:

  1. doba expanze (konjunktura)
  • růst inflace a HDP
  • pokles nezaměstnanosti
  1. vrchol (horní bod obratu)

– konec růstu inflace a HDP

– může nastat krize z nadvýroby

– nejnižší nezaměstnanost

  1. recese

– klesá HDP a snížení inflace

– stoupá nezaměstnanost (propouštění, menší platy či pracovní doba)

  1. dno (sedlo,deprese,dolní bod obratu)

– nízká inflace (může dojít k deflaci)

– vysoká nezaměstnanost

-pokles HDP

-čeká se na impuls, co nakopne hosp.

 

-cílem hospodářství je co nejdéle trvající expanze a recese co nejkratší

-průběh všech fází = perioda

-když je stagnace, tak se to nemění

-příčiny krize  jsou externí (valky, krize) a interní (setrvačnost nebo očekávání)

-krize:

  • Velká hospodářská krize 1929 – krach na Wall Street černý čtvrtek 24.10.1929

Krize 2008 – příčinou Americká hypoteční krize a následná krize investičních bank – krach Lehman Brothe