Nástup Habsburků na český trůn

  • 1526 po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče proti Turkům
  • Kandidátů na český trůn mnoho → české království bohatou zemí, bohaté šlechtické rody (omezovala panovníkovu moc – Pernštejnové, Rožmitálové, …)
  • Zemský sněm zvolil Ferdinanda I. Habsburkého (bratr Karla V. – byl ze všech kandidátů nejbohatší → dobré vztahy se silnými zeměmi, vojenská pomoc před napadení Turky, české země se staly součástí středoevropské politiky)
  • Schválen za českého krále pouze sněmem českým (ne moravským)
  • Slíbil, že zachová všechna zemská práva a dodržovat pravidla (náboženská tolerance)
  • Habsburská monarchie – označení území – trvání až do roku 1918 (WW1)
  • V čele stojí Habsburk
  • Do 1806 (Napoleonské války → jako císař zabere habsburské državy → rakouský císař) Habsburkové jsou říšskými králi (kromě všech těch titulů) se sídlem ve Vídni (Rudolf přesídlil do Prahy)
  • Rakouské země: Korutany, Kraňsko, Štýrsko, Horní a Dolní Rakousy, Tyrolsko
  • České země: Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice
  • Uhry (dnešní Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Ukrajina = Sedmihradsko, část Rumunska)
  • Državy na území Německa: Kurfiřství saské, Bavorsko

Problémy s nástupem

  • Náboženství – Habsburkové katolíci, české země utrakvisté
  • → schválil jen kompaktáta (kališníci a luteráni schváleni nebyli) – schválil jen husitství
  • → rekatolizace
  • Jazyková nejednotnost – germanizace (němčina úředním jazykem)
  • České země pokladnicí (těžba surovin) a obilnicí (zajišťují produkci obilí) pro Habsburky
  • → neustálé „ždímání“ českých zemí
  • Manufaktura v českých zemích – Krušnohoří
  • Centralizace do Vídně – zemský sněm – schvaluje daně, jmenuje panovníka, svolává zemskou hotovost (= celozemská armáda, slouží k obraně království)

Ferdinand I. Habsburský

  • 1526 – 1564
  • Jako první Habsburk dědičně, jeho synové mají nárok na trůn
  • později se stane králem uherským, českým a říšskoněmeckým
  • 1546 – 1548 – ŠMALKALDSKÁ VÁLKA
    • protestanti x katolíci
    • Habsburkové se připojili na stranu katolíků
    • od českých zemí – dostali finance → i požadují zemskou hotovost = celozemská armáda (sloužila k obraně českých zemí) → zemský sněm odmítl svolat zemskou hotovost
    • è 1. STAVOVSKÝ ODBOJ – nejednotný, tříštil se v názorech
  • 1547 – BITVA U MÜHLBERGU
    • vyhráli protestanti
    • Ferdinand rychle ovládl Prahu
    • potrestal české stavy – dost krutě a absolutisticky (dva šlechtice a dva měšťany)
    • šlechta přišla o svůj majetek (konfiskace – zabaven)
    • samospráva a soudnictví – byli podřízeny královskému dozoru
    • hejtmané a rychtáři – vykonávali dozor nad městy
    • pokuty a konfiskace majetku měst
  • 1547 – svolá Bartolomějský sněm
    • měl posloužit posílení moci panovníka
    • byla potvrzena dědičná práva Habsburků
    • panovník má právo svolávat zemský sněm
    • může obsazovat zemské úřady svými úředníky
    • persekuce (pronásledování) členů Jednoty bratrské
      • posunuli se na Moravu (nebyli moc na očích)
      • J. A. Komenský
      • v čele bratrské byl biskup – Ferdinand ho věznil na Křivoklátě
  • korunovační klenoty – Ferdinand je nebude přesouvat a zůstali v Čechách
  • → úpadek kališnictví a posílení katolictví
  • 1556 – pozval Jezuity do Čech
    • byla i JEZUITSKÁ KOLEJ – KLEMENTINUM
    • Karolinum – domov utrakvistů
    • jezuité dohlíží na školu → výchova katolíků
    • nevychovávali protestanty
  • 1561 – obnova pražského arcibiskupství
    • v čele Antonín Prus z Mohelnice
    • Jan Rokycan – 1434 – byl zvolen husity → nikoli uznaný papež
  • po jeho smrti nastupuje Maxmilián I. Habsburský

Maxmilián I. Habsburský

  • 1564 – 1576
  • 1575 – vydal Českou konfesi (české vyznání)
    • nebyla vydána písemně, jen ústně
    • příslib tolerování jiných náboženských vyznání než katolické
    • dohoda mezi luterány, utrakvisty a katolíky
  • byl oblíbeným panovníkem – vzdělaný (ovládal 7 řečí)
  • měl bratra Ferdinand Tyrolský (druhorozený syn Ferdinanda)
    • podporoval umění v českých zemích
  • synové Maxmiliána měli nárok na nástup trůnu

Rudolf II.

  • 1572 korunován českým králem
  • Nesměl mít sídlo v Praze
  • Jeho bratrem Matyáš I. Habsburský
  • 1583 přesídlil do Prahy → kulturní rozkvět, příchod učenců, umělců
  • Trpěl depresemi a fobiemi (klaustrofobie), syfilis
  • Matyáš mu sebere titul krále uherského, císaře římskoněmeckého, markraběte moravského
  • Nakonec mu zůstalo jen české království, o něj ho chtěl také připravit
  • → Libeňská smlouva →dohoda mezi bratry, že může být český král, ale až zemře, připadne to jemu
  • Rudolf uzavřel mír s Turky → předešel válečnému střetnutí, ale stálo ho to hodně peněz → výrazný zahraniční úspěch
  • 1609 Rudolfův majestát – nejdůležitější dokument, který vydal → písemné potvrzení české konfese, náboženské tolerance (luteránství, kalvinismus, utrakvisté, novoutrakvisté, jednota bratrská, židé) → České země zemí svobodnou (tento dokument vydal proti své vůli, české stavy mu slíbili přízeň), platil i pro poddané
  • Vzkvétá židovské ghetto – Josefov – rabín Löw
  • 1611 Rudolf abdikoval, 1612 umírá bezdětný

Matyáš

    • 1611 – 1619 český král
    • Přenesl sídlo zpět do Vídně
    • Opětné posilování absolutismu
    • Další germanizace – úředním jazykem němčina a jazykem vzdělanců latina (diplomacie)
    • Porušování Rudolfova majestátu, dokonce útoky a zbourání protestantských kostelů – české stavy na to upozorňovali, ale Matyáš je ignoroval
  • 1618 sjezd nekatolíků do Prahy – dohodli se, že přednesou své požadavky, aby nedošlo k porušování majestátu

 

  • Matyáš tento sjezd zakázal
  • Nekatolíci přednesli své požadavky, místodržící se jim smáli → české stavy je vyhodily z okna ven
  • → květen 1618 třetí pražská defenestracePOČÁTEK ČESKÉHO STAVOVSKÉHO POVSTÁNÍ (ukončeno bitvou na Bílé hoře 1620)
  • Vilém Slavata z Chlumu a z Košunberka , písař Fakricius, Jaroslav Bořita z Martinic
  • → spadli z 18 metrů do odpadků → nic se jim nestalo (jen Slavata zlomená noha)
  • Bylo zvoleno 30 direktorů (z řad šlechty, měšťanstva a rytířstva) – správa českého království – v čele Václav Vilém z Roupova
  • Matyáš umírá 1619 a české stavy si zvolí Fridricha Falckého

Fridrich Falcký

  • („zimní král“ – vládl jen 13 měsíců) – spřízněn s Jakubem I. (anglický král, Stuartovec) – Anglie se k povstání nijak nevyjádřila
  • České stavy rozděleny na:
    • Radikální – neuznávali Habsburky za krále
    • Umírnění – byli ochotni s Habsburky uzavřít kompromis
  • Představovali si podporu od Nizozemí, Anglie
  • Odboj ryze stavovský
  • Morava v 1618 neutrální – kvůli tehdejšímu správci (Karel starší ze Žerotína) – nechtěl si to rozhádat s císařem
  • Zahraničí:
    • Hledají pomoc v zahraničí, ale jediní kdo jim byl ochoten pomoci, bylo Nizozemí (finanční pomoc)
    • Anglie odsoudila české povstání
    • Německo nejednotné – smlouva s Habsburky o neútočení → nemohli se angažovat
    • Uhry vyjádřily podporu – Gabor Bethlen – protihabsburský postoj, podpora Turků → hledá v tom své ambice, sklony ke zradě, laxní přístup
    • Dánsko a Švédsko, Skandinávie, Francie – podporovali protihabsburský odboj
  • Neúspěšné tažení českých stavů na Vídeň

1620 bitva na Bílé hoře

  • Střet Habsburků a českých stavů
  • V čele císařské armády Buguoi
  • 8. 11. trvala pouze dvě hodiny → úplná porážka demoralizované stavovské armády (české vojsko začalo prchat z boje)
  • → císařská vojska bez boje dobyly Prahu, Buquoi odkráčel na koni lehce zraněn
  • Stavovskou armádu vedli Thurn, Anhalt
  • → pronásledování odbojářů → tresty → konfiskace majetku české šlechty (115 panství) → konfiskovaná půda dána šlechtě, která byla zavázána Habsburkům – „cizí šlechta“
  • → přichází nové dynastie – zahraniční šlechta (Valdštejnové, Lichtenštejnové, Ditrichštejnové, italský rod Piccolomini, Buqojové)
  • Potrestání odbojářů → poprava 27 pánů 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí – 3 šlechtici, 7 rytířů, 17 měšťanů (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Ján Jessenius) – popravu vykonal kat Mydlář
  1. – letá válka – 1618 – 1648
  • fáze – válka česká – 1618-1620

 

– první celoevropský vojenský konflikt -> vzniká na českém území

  • začíná jako konflikt náboženstvé -> konflikt mocenský a v konflikt boje o hegemonii (= boje o nadvládu)
  • katolická liga (Habsburkové) X protestantská unie ( Č. stavy, Nizozemí, Dánsko Švédsko, Fr.)
  • Sasko – dává se vždy na stranu, která se jim bude hodit
  • Francie (katolická) přesto na straně protestantské unie – důvod: spory mezi Habsburky a Fr.

 

  1. fáze – válka falcká – 1620-1623

– Habsburkové X Fridrich Falcký – ten ztratil svou rodnou Falc (Falc dostalo Sasko + dostalo i titul kurfiřství → kurfiřt = volič římského císaře, jej jich celkem 7) – Habsburkové vítězí

  1. fáze – válka dánská – 1625 – 1629

– Dánsko podporovalo protestanty (koalice dánského krále Kristiána IV. + Nizozemí + Anglie!, Turecko, Sedmihradsko)

– Kristián IV.                                              X                       Habsburkové + Turecko, Anglie, Sedmihradsko                                 + Ferdinand II. + Albrecht z Valdštejna (na Moravě,                                                                                                                       porazil Dány na území Německa) – vítezí Habsburkové → nové državy

– roku 1630 Albrechta propouští z jeho služeb (myslel si, že mu ohrožuje titul)

– 1627 pro České země – Obnovené zřízení zemské – důležitý dokument, který zakotvil důležitá práva Habsburků na českém území (o rok později pro Moravu) → nová ústava Českého království → zakotvilo dědičný nárok na český trůn, povoleno jedině katolictví (exulanti se už definitivně nevrátili zpět do Čech, ale zůstali v emigraci), obnoven zemský sněm, ale mohl se scházet pouze z vůle krále, jako čtvrtý stav opět dosazeno duchovenstvo (před tím v období husitství)

  1. fáze – válka švédská – 1630-1635

– Gustav II. Adolf – švédský král

 

Albrecht z Valdštejna (Albrecht Václav Fusebius z Valdštejna)

    • 1583 – 1634
    • vychován Jindřich Slavatou z Chlumu a Košumberku ve škole Jednoty bratrské
    • přestoupil na katolickou víru
    • manželky si vybíral podle toho, jak byly bohaté
    • tituly – hrabě, vévoda, kníže, generál
    • „Pán na zemi i na vodě“
    • druhý nejbohatší muž říše
    • razil vlastní mince
    • osobní bankéř Ferninanda II.
  • vojsko o síle 100 000 mužů, manufaktury na zbraně a plné sýpky → nebyl problém vést vojsko

 

  • sídlo – Valdštejnský palác
  • Stavovské povstání:
    • nepodporoval české a moravské stavy
    • v Olomouci popraví všechny jeho kritiky, připraví moravské stavy o 95 000 zlatých
    • 4. 11. 1620 – poražení odporu proti císaři na SZ obsazením Loun – odcizil 80 000 zlatých a 100 sudů vína
    • odměna – 8 000 usedlostí
  • Úspěchy:
    • 1625 – jmenován vrchním velitelem říšského vojska
    • porážka dánského vojska, dánsko-nizozemské vojska ve Slezsku, obsazení Severního Německa
    • 1630 – odvolán → 1631 – znovu povolán
    • 1634 – znovu odvolán z funkce a kvůli tajným stykům s protihabsburskou koalicí → prohlášen za zrádceá
  • Touha po české koruně:
    • jednání s českými emigranty – pouze jako odplata za sesazení
    • nabídka Švédska – ze osvobození Valdštejnského vojska od Habsburků dosazení na trůn
    • nabídka Francie – trůn za spojenectví (iniciativa kardinála Richelieu)
  • Cheb:
    • 25. 2. 1634
    • příkaz císaře – obvinění z chystané vzpoury, pokusu o převzetí moci a zavraždění císařské rodiny
    • „komando dragonů“ – Geraldin, MacDaniel, Deveroux
    • zabit probodnutím na lůžku v purkrabském Pachelbelově domě
    • Valdštejnovi nejbližší šlechtici zabiti na slavnostní hostině

 

 

30. letá válka (taktika a zbraně)

Výroba zbraní

  • manufakturní výroba
  • levnější, rychlejší a jednoduší produkce

Zbroj a zbraně

Palné

Sečné

Dřevcové

  • 1) Plátová výzbroj
    • vojáci jezdící na koních
    • malá účinnost palebných zbraní na dálku
  • 2) Mušketa
    • dlouhá ruční zbraň
    • s doutnákovým (kolečkovým) zámkem
    • dostřel 200-300m
    • hmotnost asi 8-10kg (při střelbě se opírá o podpěrnou vidlici – furketu)
  • 3) Arkebuza a prachovnice
    • ruční palná zbraň
    • střední ráže (menší dostřel), kratší a lehčí než mušketa
    • neželezné materiály – např. hovězí roh (bezpečnostní roh)
  • 4) Dřevcové zbraně
    • Halapartna
      • hl. zbraň pěchoty
      • sečná zbraň
      • ostrý dlouhý hrot na konci, který přecházel v sekeru, hlavní zbraň pěchoty, později už jen zbraň stráží
    • Partyzána
    • Kord – naostřený z obou stran, vyvinut z meče, čepel zužována
    • Šavle – zahnutá čepel, naostřená z vnitřní strany
    • Palaš
    • Dýka – držena v levé ruce, bodná, krátká čepel

Skupiny vojáků

  • 1) Kyrysníci a Arkebuzíři
    • na koních, palné zbraně
    • palná zbroj x prsní plát a přilba
    • vojenská přilba = morion
    • ovládali armádu až do 17. století
  • 2) dragouni
    • Koně pouze k přesunu, jinak pěchota
    • Krátká mušketa – drago („plivat oheň“)
  • 3) pluk
    • Jednotka jezdectva
    • 500-1000 mužů
    • Velel plukovník nebo ten kdo pluk sám naverboval
    • Pluk dělen na roty (standarta = trojúhelníčková vlaječka)
  • 4) pikenýři
    • Pěchota
    • Vyzbrojeni píkou (kopím)
    • Proti jezdectvu a pěchotě
  • 5) mušketýři
    • Mušketa, dýka, kord
    • Jedna rána za 2-3 minuty

Způsob boje

  • Bitvy pomalé a krvavé
  • V neschůdném terénu mohly armády chodit kolem sebe několik dní bez jakéhokoli střetu absence úmluv o válečných zajatcích = zajatci popraveni, pokud za ně nemohla být vyplacena odměna
  • Především žoldnéři (placená – plat = žold) – vyšší morálka
  • 1) španělský čtverec (tercie)
    • Do 3000 lidí
    • Tvořili pikenýři uspořádáni ve falanze (falanga = kopí směřují všemi směry) a okolo nich rozestavěni mušketýři
    • Známé především díky své vysoké morálce a hloubce řad
  • 2) karakola
    • Skupina jezdců (kyrysníci, arkebuzíři) přijela na dostřel od nepřítele (40-50 kroků) a zastavila se
    • První řada vypálila salvu a pak se vzdálila nabít, mezitím mohla střílet druhá řada, třetí řada atd.

Baroko

  • Itálie
  • Manýrismus
  • Dekorace, výzdoba, zdobení zlatem, mramor
  • Kypré tvary („prdelatí andílci“), ovály
  • Umění
    • Velazquez – Dvorní dámy
    • Rembrandt – Noční hlídka
    • Rubens – Krajina s duhou
    • Van Delt – Dáma s červeným kloboukem
  • Sochařství
    • Protiklad renesance/humanismu
    • Dramatická gesta, postoje
    • Typický sklon k pravdivosti až k naturalismu
  • Hudba
    • Vznešená, majestátní
    • Sonáta, italská opera
    • Varhany
    • Vivaldi, Bach
  • Literatura
    • Extrémy, vrací se Bůh
    • Miguel de Cervantes – Don Quichote
  • České baroko
    • Po 30leté válce k nám proniklo poněmčování àbaroko
    • Kostelíky, kapličky – selské baroko
  • Architektura
    • Na objednávku církve a šlechty
    • Významní umělci, mnozí se usadili
    • Rody Dienzenhoferů a Luragů