Jednobuněční živočichové, diblastika – houby, žahavci, triblastika – ploštěnci

 

Říše: PRVOCI

– heterotrofní, eukaryotní organismy s jednobuněčným tělem
– rozšířeni kosmopolitně (po celém světě)
– 60 000 druhů
– cytoplazma – bezbarvá
– rozlišena na vnější homogenní ektoplazmu a vnitřní řidší entoplazmu
– pelikula – tužší blanka na povrchu těla
– životní pochody – pohyb, dráždivost, rozmnožování,…
– organely – zajišťují specializované životní pochody

rozlišujeme organely:

  • Opora a ochrana
    – pelikula, schránka, cysty
    – encystace – umožňuje přežití a rozšiřování
  • Pohyb
    – panožky, bičík, brvy
  • Trávicí organely
    – trávicí vakuola, buněčná ústa, buněčná řiť
  • Vylučovací a osmoregulační organely
    – pulzující vakuola – slouží k zachování vnitřního prostředí (krásnoočko,
    trepka)
  • Smyslové organely
    – reakce prvoků na okolí
    – stigma – světločivná skvrna (vnímá světlo) – krásnoočko
    – neuromotorický aparát – koordinuje pohyb brv – trepka
  • Rozmnožovací organely
    – dělení buněčného jádra – mitóza

 

ROZMNOŽOVÁNÍ PRVOKŮ
Nepohlavní rozmnožování
– mateřská buňka se dělí na 2 buňky dceřiné
– dělení: a) podélné – bičíkovci
b) příčné – nálevníci
c) pučení – rournatky
d) schizogonie – rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřiných
– výtrusovci
– sporogonie – rozpad spor –> vznik infekčních stádií, napadají nové hostitele

 

 

Pohlavní rozmnožování
– méně obvyklé
– po oplození dochází obvykle k dočasnému zastavené vývoje (encystace)
– typy: a) kopulace – splývání dvou jedinců, kteří představují gamety (bičíkovci, kořenonožci,
výtrusovci)
b) konjugace – dělení jader, dva jedinci si vymění části jader (nálevníci)

Rozdělení prvoků:
Kmeny: Bičíkovci
Kořenonožci
Paprskovci
Výtrusovci
Hlenky
Nádorovky
Nálevníci
Krásnoočka
Obrněnky

BIČÍKOVCI
– pohyb – bičík
– pelikula
– neobsahují chlorofyl
– heterotrofní způsob výživy – vstřebávání celým povrchem těla nebo fagocytóza
Zástupci: trypanosoma spavičná
– tropy
– způsobuje spavou nemoc
– ondulující membrána – při pohybu se vlní
– parazituje v krevní plazmě, v lymfě a v mozkomíšním moku
– přenašeč – moucha tse-tse
– způsobuje zduření uzlin, horečky
bičenka poševní
– způsobuje trichomoniázu – záněty močových cest, hnisavý výtok z pochvy
– šíří se pohlavním stykem
– přenašeč – muži
lamblie střevní
– záněty tenkého střeva
trubénka Haeckelova
– živí se organickými zbytky a bakteriemi

KOŘENONOŽCI
– prvoci s proměnlivým povrchem těla – umožňuje vytvořit panožky (pohyb, příjem potravy)
– tvoří potravní vakuoly – probíhá v nich trávení
– některé druhy vytvářejí na svém povrchu schránky
– mívají jedno jádro
– rozmnožují se dělením

Měňavky
– netvoří schránky
měňavka zemní
– žije v mechu
měňavka velká
měňavka úplavičná
– způsobuje krvavé průjmy a
střevní horečky
panoženka měňavková

Krytenky
– sladkovodní prvoci s chitinovými schránkami a nalepenými zrnky písku
rozlitka
štítovka

Dírkonožci
– žijí jen v moři
– vícekomůrkové, spirálkovité schránky tvořené uhličitanem vápenatým
– fosilní -> významný horninový činitel

PAPRSKOVCI
– panožky s osním vláknem
– predátoři jiných prvoků a bakterií
Slunivky
– obyvatelé sladkovodních rašelinišť
– schránky – oxid křemičitý, chitin

Mřížkovci
– plankton teplých moří
– schránky – chitin
– symbióza s jednobuněčnými řasami
– radiolariové bahno – vytvořené ze schránek odumřelých živočichů
– významný horninový činitel

VÝTRUSOVCI
– osmotrofní endoparazité (vyživují se celým povrchem těla uvnitř těla živočichů)
– původci těžkých onemocnění
kokcidie jaterní
– kokcidióza králíků a zajíců
hnisavé záněty žlučovodů, bělavé
skvrny na játrech
toxoplasma gonidií
– parazituje v bílých krvinkách
– přenosná ze zvířat (kočky) na člověka
– teploty, zduření mízních uzlin, únava
– nebezpečné pro těhotné ženy a plod
Krvinkovky
– cizopasníci červených krvinek obratlovců -> rozpad červených krvinek
– schizogonie – shluk gamet jedinců -> nasátí samičkou komára Anopheles -> infekční stadia se dostanou do těla člověka -> množení v červených krvinkách -> napadají další
– způsobují malarické záchvaty, vysoké horečky, zimnice
– účinným protimalarickým lékem je alkaloid z kůry chinovníku – chinin
Zástupci: zimnička čtvrtodenní
zimnička třetidenní

HLENKY
– prvok houbovitého charakteru (mykologie)
– jednojaderné myxaméby nebo myxomonády se dvěma nestejně dlouhými bičíky
– rozmnožování dělením
– živí se pohlcováním bakterií nebo saprofyticky organickými látkami z těl odumřelých organismů, paraziticky
– mnohojaderné plazmodium – shlukování
– pohlavní proces: splývají plazmy (plazmogamie), poté i jádra
(karyogamie) 2 mexaméb nebo myxomonád
– zygota zůstává neoblaněna, pohybuje se amébovitě a slévá se s jinými zygotami nepřehrádkovaná mnohojaderná plazmodia -> vyvíjejí se výtrusnice (sporokarpy) -> meióza -> vznik haploidních výtrusů s celulózní buněčnou stěnou

NÁDOROVKY
– prvok houbovitého charakteru (mykologie)
– specializované parazitické organismy
– v hostitelských buňkách jako mnohojaderné cytoplazmy – paraplazmodium
– dochází ke zvětšení nebo zmnožení buněk hostitele -> nádory
Zástupce: nádorovka kapustová

NÁLEVNÍCI
– prvoci s nejsložitější tělesnou stavbou -> 2 jádra, brvy
Zástupci: trepka velká
– získáme ze senného nálevu
– dvoujaderná – makronukleus – vegetativní fce (vylučování trávicích enzymů
– mikronukleus – rozmnožovací fce
– rozmnožování – konjugace (výměna jadérek), příčné dělení
– nesouměrné tělo
– na povrchu – pelikula, buněčná ústa, buněčná řiť, místo aktivní osmoregulace (pulsující vakuoly)
– neuromotorický aparát – koordinovaná činnost
– živí se bakteriemi a drobnými řasami
– buněčná ústa -> buněčný hltan – ústní políčko (strhávání potravy vířením příústními brvami) -> potravní vakuola -> potravní řiť
– pulzující vakuoly – odstraňování metabolitů rozpuštěné
ve vodě
– osmoregulační funkce
– potrava rybího potěru
– indikátor stupně znečištění vod

 

 

chobotěnka husí
slávinka obecná
mrskavka modrá
bachořic – žijí v bachoru přežvýkavců; štěpí celulózu
rosnatka – brvy pouze v mládí
– nepohlavní rozmnožování – pučení

KRÁSNOOČKA
– žijí převážně ve sladkých vodách, silně znečištěných organickými látkami
– tvoří zelené povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky při hladině
– obsahují chloroplasty – sekundární endosymbióza zelených řas
– heterotrofní živení – druhy bez chlorofylu
– mixotrofní živení – druhy s chloroplasty
– využívají CO2 a látky rozpuštěné ve vodě jako zdroj uhlíku
– zásobní látka – paramylon
– krytá pelikulou
– stigma – světločivná skvrna
Zástupci: krásnoočko zelené
krásnoočko štíhlé
krásnoočko krvavé – barvivo astaxanthin (překrývá barvu chloroplastů)

OBRNĚNKY
– jednobuněční bičíkovci
– mixotrofní výživa – druhy s chloroplasty (chlorofyl a + c, karoten, xantofyl)
– chemoheterotrofní výživa – druhy bez chloroplastů
– saprofyticky, fagotrofně nebo paraziticky
– zásobní látka – škrob
– stigma
– pancíř – povrch obrněnek
– tvořeno měchýřky naplněné tekutinou nebo obsahující celulózní destičky
– některé druhy způsobují světélkování mořské vody, některé jsou toxické – ohrožují populaci ryb
Zástupce: trojrožec

 

Říše: ŽIVOČICHOVÉ
– primárně pohyblivé eukaryotické organismy
– těla jsou tvořena mnoha buňkami
– živí se chemotrofně
– dochází k tvarové a funkční diferenciaci na tkáně, orgány a orgánové soustavy

Charakteristika živočišné buňky:
– eukaryotická buňka
– tvarová rozmanitost a tkáňová specializace
– nemají celulózní buněčnou stěnu, plastidy a vakuoly
– nezvětšují se během diferenciace
– malé
– mají jedno jádro (výjimka – jaterní buňky a buňky chrupavek –
2 jádra)
– syncytium – srdeční tkáň
– splynutí více buněk v jediný útvar
– některé bezjaderné – červená krvinka

Vznik mnohobuněčnosti:
– těla mnohobuněčných živočichů jsou tvořena stejnými chemickými prvky
– při pohlavním rozmnožování je na počátku ontogenetického vývoje každého mnohobuněčného živočicha vždy jediná buňka (oplozená vaječná buňka – zygoty)

Teorie:
1. Invaginační teorie – Ernest Haeckel
oplozené vajíčko se opakovaně rýhuje, až
vznikne kulovitý mnohobuněčný útvar  -> morula
– vycestování vnitřních buněk k povrchu ->
blastula – jednovrstevná; prvotní dutina
tělní – blastocoel
– invaginace (vchlípení) -> gastrula – dvouvrstevná
(ektoderm – krycí fce, entoderm – trávicí fce)
– prvostřevo (archenteron) – dutina vystlána
entodermem
– prvoústa (blastoporus) – propojení prvostřeva s okolním prostředím

  1. Imigrační teorie – Ilja Mečnikov
    – entoderm vznikne vcestováním (imigrace) některých buněk schopných fagocytovat
    do nitra kolonie -> pomnožení a uspořádání
    – vytváří se dutina prvostřeva a prvoústa
    – parenchymela (fagocytela)
  2. Plakulární teorie – Otto Bűtschli
    – nejranější stadium mnohobuněčných je plakula – plochý, dvouvrstevný organismu,
    pohybující se po dně moři
    – > protažením těla vznikla bilaterogastrea
  3. Ciliární teorie
    – předchůdce mnohojaderných byli mnohojaderní obrvení (ne bičíkovci)
    – priorita – bilaterální souměrnost

– mnohobuněční živočichové – diblastika – 2 zárodeční lupeny
– zůstávají na vývojovém stupni gastruly
– živočišné houby, žahavci
triblastika – 3 zárodeční lupeny (mezoderm)

 

Oddělení: DIBLASTIKA
– živočichové se 2 zárodečnými listy a zpravidla radiální (paprsčitou) tělesnou souměrností

Kmeny: vločkovci
houbovci
žahavci
žebernatky
morulovci

VLOČKOVCI
– tvar dvouvrstevné ploché vločky – vrchní (bičíkaté buňky) a vnitřní (váčkovité buňky žláznaté a cylindrické buňky vstřebávací)
– mezi vrstvami je tekutina s vláknitými buňkami, mitochondriemi a symbiotickými bakteriemi
– nepohlavní rozmnožování – příčné dělení
– živí se prvoky a řasami
– žijí v Rudém moři
Zástupce: trichoplax adhaerens

HOUBOVCI
– starobylá skupina
– slepá vývojová větev mnohobuněčných
– nevytvářejí skutečné tkáně a orgány
– vývojový stupeň gastruly
– v dospělosti nepohybliví
– rozmnožování – nepohlavní – pučení – rozmnožování pomocí vnitřních pupenů (shluk archeocytů. Které se obalí a vyztuží -> gemule – schopné přežít nepříznivé podmínky)
– pohlavní – hermafroditi
– výměna buněk, které vznikly z archocyty ->
larva amfiblastula
– nemají svalstvo, cévní a nervové ústrojí, dýchají celým povrchem těla
– žijí ve vodě (97% v mořích)
– vytvářejí kolonie nebo žijí individuálně
– tělo je tvořeno vnější vrstvou (ektoderm) – krycí fce – a vnitřní vrstvou (entoderm) – trávicí fce
– mezi oběma vrstvami je rosolovitý mezenchym
– uvnitř těla – dutina – propojena s okolím pomocí ostiemi a vyvrhovacím otvorem (osculum)
– mezenchym – rosolovitá hmota
– různé specializované buňky:
–  amoebocyty – fagocytóza, měňavkovitý pohyb
– roznášejí částečky potravy od límečkových
buněk po těle
– skleroblasty – vylučují jehlice (sklerity) – základní složky
vnitřní opory těla
– spongoblasty – vylučují archeocyty (vznik vnitřních
pupenů a pohlavních buněk) a pružná spongiová vlákna
– ektoderm – porocyty – vytvářejí kanálky, které spojují povrch
s oskulární dutinou
– ostia – kanálek  – proudí okysličená voda s mikroskopickými
částečkami potravy
– entoderm – choanocyty – límečkové buňky – zachycují proudící potravu

Dělíme do třídy:

1. Houby vápenaté
– mořské druhy se samostatnými jehlicemi z CaCO3
– žijí v koloniích
Zástupce: houba voštinatá

2. Houby křemičité
– jehlice z SiO2
– žijí jednotlivě
– podle složitosti je dělíme na trojosé a čtyřosé
Zástupci: houba pletená – trojosá
– neboli Venušin koš
houba pohárová – jednoosá
houba rybničná
houba říční – tvoří povlaky na ponořených předmětech

3. Houby rohovité
– opora – spongiová vlákna
– Středozemní moře
Zástupci: houba mycí
houba koňská

ŽAHAVCI
= láčkovci
– vodní živočichové s paprsčitě souměrným tělem
– mezi ektodermem a entodermem – mezoglea – rosolovitá hmota s opornou fcí
– láčka – slepě končící trávicí dutina
– rodozměna – střídání stadia nepohlavního polypa a pohlavní medúzy
– knidoblasty – žahavé buňky
– obnovují se z vmezeřených buněk
– knidocil – citlivý výběžek největších žahavých buněk
– jed hypnotoxin – omráčí kořist
Třídy: polypovci
medúzovci
korálnatci

Polypovci
– převládá stadium polypa
– tělo – nožní terč
– tělo s ústním terčem (peristom)
– chapadla
Zástupce: nezmar obecný
– regenerační schopnost
– myofibrily – v bazální části – smrštitelná
vlákénka
– síť rozptýlené (difúzní) nervové soustavy
– láčka – extracelulární trávení
– pohlavní a nepohlavní rozmnožování (pučení)
nezmar hnědý
nezmar zelený
medúzka sladkovodní
trubýš
– mnohotvaré kolonie
– propojeny stvolem – prochází jím trávicí dutina
– pneumatofor – hydrostatické ústrojí
– medúzomy – silná svalovina – pohyb kolonie
– daktylozoid – mají žahavé buňky – zachycují potravu
– gonozoid – rozmnožování – pohlavní
měchýřovka vznášivá

 

Medúzovci
– vývojový cyklus – nepohyblivé nepohlavní stadium
polypa
– pohyblivé pohlavní stadium medúzy
– > rodozměna – metageneze
– skyfomedúzy
– oddělené pohlaví
– planula – obrvená pohyblivá larva
– > vznik polypa (strobila) – strobilace – nepohlavní modifikované pučení
– > vznik efyrů – malé medúzky – > dorůstají a vznikají dospělé skyfomedúzy – živí se dravě
Zástupce: talířovka ušatá

 

Korálnatci
– potlačení stadia medúzy – > vytvářejí pouze polypové stadium
– téměř všichni přisedlí
– vytvářejí kosterní útvary (kromě sasanek) z korálu nebo CaCO3
– hermafroditi
– nově vzniklý jedinci se neoddělují – > kolonie – společná trávicí soustava (coenosark)
Osmičetní korálnatci
– 8 přepážek, 8 chapadel
– tvoří kolonie
Zástupce: korál červený
Šestičetní korálnatci
– 6 chapadel
Zástupci: sasanky
– nikdy netvoří kosterní útvary
– vzhledem připomínají květenství chryzantém
– žijí jednotlivě, v symbióze s korýši
sasanka plášťová (s rakem poustevníčkem mořským)
sasanka koňská
větevník
– masivní vápencovitý exoskelet
větevník mozkový
houbovník obecný

ŽABERNATKY
– žijí v mořích
– nemají žahavé buňky
– živí se dravě larvami
– vejčitý tvar těla – 2 chapadla s lepivými buňkami
– dvoustranná souměrnost
– gastrovaskulární soustava
Zástupci: žebrovka vejčitá
pásovka Venušina

MORULOVCI
– žijí v moři
– tělní stavba – morula
– na povrchu – obrvené somatické buňky
– střed – rozmnožovací buňky
– endoparaziti mořských bezobratlých živočichů
Zástupce: dicyema mirabilis
– ve vylučovacích orgánech hlavonožců

Oddělení : TRIBLASTIKA
– dvoustranná souměrnost – > převládá pohyb jedním směrem
– příď – hlavová část se zmnoženou nervovou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti
– záď
– specializované soustavy – gangliová nervová soustava, osmoregulační, exkreční, cévní a dýchací soustava, lokomoční orgány, vnitřní skelet, …
– žijí ve všech životních prostředích
Řady:
α řada – Prvoústí – ústní otvor se vyvinul z blastosporu, z kterého trávicí ústrojí začíná
– ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci
β řada – Druhoústí – v blastosporu vzniká řitní otvor a otvor ústní se prolamuje druhotně na
protilehlém konci těla
– ostnokožci, strunatci

α řada: PRVOÚSTÍ
3 typy tělní dutiny:
1. Schizocoel – nepravá tělní dutina vyplněna parenchymem
– ploštěnci, pásnice
2. Pseudocoel – nepravá dutina tělní, která se
vyvinula ze schizocoelu potlačením
tělního parenchymu
– podélně probíhá trávicí trubice
– hlísti, hlavatci
3. Coelom – pravá dutina tělní

PRVOÚSTÍ SE SCHIZOCOELNÍ TĚLNÍ DUTINOU

kmen: PLOŠTĚNCI
– zploštění těla z hřbetní a břišní strany (dorzoventrálně)
– 2 zárodeční lupeny
– vnitřní prostor – řídké parenchymatické pletivo
– uložené vnitřní orgány
– protonefriedie – vylučovací orgány
– základ – plaménkové buňky
– hermafroditi s vývojem nepřímým

Třídy: ploštěnky
motolice
tasemnice

Ploštěnky
– závislé na vodě nebo vlhké půdě
– protáhlé zploštělé tělo
– na hřbetě přední části – hmatové buňky
– párové oči
– jednovrstevná pigmentovaná pokožka
– pohyb – řasinkový epitel
– podkožní svalový vak – okružně, podélně,
příčně uspořádané svaly
– živí se dravě
– vakovitá trávicí dutina – gastrovaskulární systém
– dýchají celým povrchem těla
– protonefridie – vylučovací ústrojí
– regenerační schopnost
– hermafroditi – nakládají vajíčka – uzavírají do kokonů
– sladkovodní se vyvíjejí přímo
– mořští se vyvíjejí nepřímo
Zástupci: ploštěnka mléčná
ploštěnka potoční
ploštěnka černá

Motolice
– cizopasní ploštěnci nečlánkovaného těla
– dospělci parazitují na obratlovcích, jejich vývojová stadia na bezobratlých
– střídají hostitele
– složité vývojové cykly
– potlačení některých jejich orgánů – smyslové a pohybové ústrojí
– ochranná ústrojí – kutikula, přísavka
– vysoce výkonné pohlavní ústrojí
– 2 přísavky, jednovrstevná pokožka vylučující kutikulu
– protonefridie – vylučovací fce
– anaerobní dýchání, celým povrchem těla
– proterandričtí hermafroditi – vajíčka a spermie mají jinou dobu zrání
– miracidium – obrvená pohyblivá larva
– musí proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé
– > mění se ve vakovitou sporocystu – > vznik larvy redie,
v které se uvnitř tvoří pohyblivé larvy cerkarie
Zástupci: motolice jaterní
– cizopasí u ovcí ve žlučových kanálcích
– způsobuje trávicí poruchy, úhyn, minimální
užitkovost napadených zvířat
– může se přenést na člověka – kousání stébel trávy
krevnička močová
– v oblastech, kde se pěstuje rýže
– billharzióza – záněty močového měchýře
– gonochorista

Tasemnice
– žijí uvnitř těla hostitele
– v dospělosti žijí ve střevech obratlovců
– larva – onkosféra – dostává se do krevního oběhu a díky tomu i do svalů, kde se přeměňuje v boubel
– některé druhy se mohou usazovat v játrech či mozku obratlovců, nebo v těle korýšů
– stavba těla – hlavička (skolex)
– konec hlavičky – věnec příchytných háčků (rostelum)
– kruhovité přísavky nebo přísavné rýhy
– ploché články (proglotidy) – konečné články obsahují
vajíčka, které se oddělují
– kutikula
– redukovaný podkožní svalový vak
– anaerobní metabolismus
– živiny přijímá vstřebáváním
– protonefridie – vylučování
– proterandričtí hermafroditi
Zástupci: tasemnice dlouhočlenná
– v dospělosti žije v tenkém střevě člověka
– nedokonale tepelně zpracované vepřové maso
tasemnice bezbranná
– hlavička bez háčků
– v tenkém střevě člověka
– boubel bez rostelu
– syrové hovězí maso
měchožil zhoubný
– ve střevě šelem
– mezihostitelé – lesní zvěř, kozy, ovce, skot, člověk
škulovec široký
– tři vývojové stádia – v bochance, rybě a v konečném hostiteli (konzumenti
ryb)
– většinou napadeno obyvatelstvo živící se rybolovem v Pobaltí, Kanadě a
Japonsku
řemenatka ptačí
– ve střevech racků a volavek
– mezihostitelé – buchanky a ryby
– deformování těla

PÁSNICE
– draví vodní živočichové, příbuzní ploštěnkám
– nečlánkované tělo, mírně shora zploštělé, zřetelná hlavová část
– jednovrstevná pokožka, krytá řasinkovým epitelem, podkožní svalový vak
– trávicí trubice prostupuje celým tělem
– uzavřená cévní soustava
– dýchají celým povrchem těla
– protonefridie – vylučování
– gangliová nervní soustava
– mořské druhy oboupohlavní, sladkovodní hermafroditi
– oplození je vnější, vývoj nepřímý – obrvená larva pilidium
Zástupci: pásmovka veliká
pásemnička sladkovodní

PRVOÚSTÉ S PSEUDOCOELNÍ TĚLNÍ DUTINOU

VÍŘNÍCI
– součástí zooplanktonu jezer a rybníků
– nálevy
– tělo – hlavová část – smyslová tykadla, pohárové oči, dva věnce brv
– tělová část – vakovitá
– kutikulární krunýř
– hustě příčně pruhovaná noha s lepivými žlázkami
– partenogenetické rozmnožování – samičky kladoucí neoplozená vajíčka, ze kterých se bez účasti samečků opět vylíhnou samičky
– samečkové se objevují až na podzim
– zimu přežívají pouze oplozená vajíčka
Zástupce: krunýřenka obecná

HLÍSTI
– dvouvrstevní živočichové s protáhlým, nečlánkovaným, válcovitým, k oběma koncům se zužujícím tělem
– kutikula
– nepravá tělní dutina pseudocoel – prostupuje trávicí trubice
– gonochoristi
– žijí ve vodním prostředí, ve vlhké půdě nebo paraziticky
Třída: Hlístice
– parazitičtí živočichové
– ústa s kutikulárními zuby
– hltan – nasávání potravy
– pružnost a pevnost těla – tuhá kutikula, vnitřní napětí tělních tekutin v pseudocoelní dutině
– jednobuněčné vylučovací trubice – vylučování rozpustných látek
– gonochoristi, nápadný pohlavní dimorfismus
– nadprodukce vajíček – lehká, odolná
Zástupci: škrkavka dětská
– tenké střevo člověka – mechanické a fyziologické poškozování
– askaridóza – nechutenství, zvracení, bolest hlavy
háďátko řepné
– narušuje kořenový systém řepy
háďátko pšeničné
roup dětský
– žije v tlustém střevě a konečníku dětí – > složka
potravy je mléko
– oxyuriáza – podrážděnost, vyčerpanost, svědění,
kopřivka
– dodržování tělesné hygieny v dětských
kolektivních zařízeních
vlasovec mízní
– larvy (mikrofilárie) jsou přenášeny bodavým
hmyzem v oblastech mezi obratníky
– ucpává mízní cévy hostitele (sloní nemoc)
vlasovec oční
– způsobuje oční záněty a nádory kůže (kamerunské
boule)
svalovec stočený
– ve svalstvu potkanů, dostává se do prasat a šelem
– trichinelóza – po požití nakaženého vepřového masa
– fáze střevní – vysoké horečky, bolest břicha, zvracení, ekzém,
kloubové bolesti, velká žízeň, otoky -> léčitelná fáze
– fáze svalová – řezavé bolesti svalstva
srostlice trvalá
– v průduškách kurovitých ptáků (bažant, slepice)
– strongylóza