CHARAKTERISTIKA:
– vývojově nejdokonalejší
– tvoří květy, které chrání pohlavní orgány před vysycháním a spoludílí se na opylení
– semena v plodech, vajíčko v pestíku
– dvojité oplození
– cévní svazky – cévy (tracheje)
ROZDĚLENÍ:
– jednoděložné a dvouděložné
ROZMNOŽOVACÍ ORGÁNY
– květ = soubor přeměněných listů
– tyčinka = samčí pohlavní ústrojí
– hlavní část květu
– plodolisty = samičí pohlavní ústrojí
– srůstají a vytvářejí pestík
– květní obaly = chrání tyčinky a pestíky
– kalich = vnější zelené lístky
– koruna = vnitřní barevné lístky
– okvětí = nerozlišený tvarově nebo barevně květní obal
– květní lůžko – vyrůstají na něm části květu
Tyčinky
– rozlišeny v nitku a prašník
– prašník – 2 prašné váčky – tvoří se v nich pylová zrna – obsahuje samčí pohlavní buňky
Plodolisty
– rozlišuje se na dolní část – semeník
střední část – čnělka
horní část – blizna
– v semeníku jsou ukryta vajíčka – obsahují samičí pohlavní buňky
– rozlišujeme podle polohy semeníku vhledem ke květnímu lůžku semeníky: svrchní, polospodní a spodní
Rostliny:
1. dvoupohlavní – mají tyčinky i plodolisty
2. jednopohlavní – mají jen tyčinky nebo plodolisty
a) prašníkové – samčí
b) pestíkové – samičí
1. jednodomé – samčí a samičí květy na jedné rostlině (líska, kukuřice)
2. dvoudomé – vyrůstají pouze květy samičí nebo samčí (chmel, kopřiva)
Květenství
= soubor květů
– jednoduchá (hroznovitá, vrcholičnatá) nebo složená
Hroznovitá květenství
– postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní
– rozkvétají od zdola nahoru nebo od obvodu ke středu
– nejmladší – vrcholový nebo středový květ
– hrozen, klas, jehněda, palice, okolík, úbor, strboul, šiška, chocholík
Vrcholičnatá květenství
– postranní stonky přerůstají stonek hlavní -> ten zastavuje růst a zůstává zkrácen
– vrcholík mnohoramenný, vidlan, vrcholík jednoramenný
Složená květenství
a) homotaktická – lata (vinná réva), klas z klásků (pýr), okolík z okolíků (mrkev, kmín)
b) heterotaktická – kombinace květenstvíí různých typů – hrozen z vijanů (jírovec maďal)
PYLOVÁ ZRNA
– samčí mikrospory
– vznikají meiotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech tyčinek
– zralé zrno má dva obaly – vnější (exina) a vnitřní (intina) – a obsahuje dvě buňky – vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní)
VAJÍČKA
– samičí výtrusnice
– ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho straně
– dva obaly (integumenty) – uzavírají mnohobuněčné diploidní pletivo – nucellus
Zrání:
– jedna z diploidních buněk nucellu se zvětší -> meióza – 4 haploidní buňky
(makrospory) – tři menší zanikají
– jádro zbylé makrospory se třikrát mitoticky rozdělí -> 8 jader
– vzniká tak buňka vaječná, 2 buňky pomocné (synergidy), 3 buňky protistojné
(antipody) a 2 jádra splynou = diploidní středové jádro
– makrospora se přemění v zárodečný vak
Opylení:
= přenesení pylového zrna na samičí část květu
– pylové zrno se zachytí na blizně
– pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (samčí gametofyt)
– v pylové láčce se jádro rozmnožovací buňky rozdělí na 2 spermatické buňky
– klovým otvorem proniká láčka až k zárodečnímu vaku vajíčka
Oplození:
– dvojité
= splynutí samčí haploidní spermatické buňky se samičí haploidní buňkou (oosféra) za vzniku zygoty
1) jedna spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou -> zygota, která se přemění v zárodek (embryo)
2) druhá spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečního vaku -> triploidní buňka, z které vznikne triploidní živné pletivo (endosperm)
– z obalů (integumenty) vajíčka vzniká osemení (testa)
– zbytek nucellu se přemění v živné pletivo – perisperm
OPYLENÍ A OPLOZENÍ
– přenášení pylu – větrem = anemofilní rostliny
– hmyzem = entomofilní
– vodou = hydrofilní
– živočichy = zoofilní
– opylení – cizosprašnost (allogamie) – sprášení pylem z jiného květu rostliny téhož druhu
– samoopylení (autogamie) – sprášení pylem z téhož květu
– dozrávání pestíků a tyčinek – prvoprašnost (proterandrie) – dozrávají dříve tyčinky
– prvobliznost (proterogynie) – dozrávají dříve blizny
– různočnělečnost (heterostylie) – hmyz brání k samoopylení (prvosenky)
PRAVÉ PLODY
– vznikají pouze z pestíku
– vývojově původnější
– přeměna plodolistu – oplodí (perikarp) – suché nebo dužnaté
Pravé pukavé plody
– vícesemenné
– v době zralosti se otevírají – pukají – a semena se uvolňují
Patří sem: – měchýřek (blatouch, pivoňka)
– lusk (hrách)
– tobolka (s víčkem – jitrocel, s děrami – mák, se zuby – prvosenka)
– šešule (hořčice)
– šešulka (penízek rolní, měsíčnice)
Pravé nepukavé plody
– v době zralosti se celé oddělují od rostliny
Patří sem: – nažka (pampeliška, lopuch)
– oříšek (líska)
– obilka (tráva)
Plody rozpadavé (poltivé)
– oplodí se v době zralosti rozpadá na jednosemenné díly
Patří sem: – struk (dvouplodolistový – ohnice, jednoplodolistový – čičorka)
– tvrdka (hluchavka)
– dvojnažka (javor)
– diskový plod (sléz)
Pravé dužnaté plody
– oplodí je rozlišené na vnější exokarp, střední dužnatý až šťavnatý mezokarp a vnitřní endokarp, který někdy chybí
Patří sem: – bobule (vinná réva, tykev, rajče, okurka, angrešt)
– peckovice (třešeň)
NEPRAVÉ PLODY
– na jejich vzniku se kromě pestíku podílejí i jiné části květu
Patří sem: – češule (růže šípková)
– malvice (jabloň, hrušeň)
– souplodí nažek (jahodník)
– souplodí peckoviček (maliník, ostružiník)
– přeměnou celého květenství vzniká plodenství
ROSTLINY DVOUDĚLOŽNÉ
– původnější, početnější (20 000 druhů)
– vývojově nejstarší – šácholanotvaré, leknínotvaré a pryskyřníkotvaré
Leknínovité
– vodní a bahenní rostliny
– řapíkaté listy vyrůstající z oddenku
– velký počet pestíků a tyčinek (apokartní)
– starobylost – nepřítomnost cév
– vodní nádrže
Zástupci: leknín bílý
stulík žlutý
viktorie exotická
Pryskyřníkovité
– znaky původní i odvozené – prodloužené lůžko, uspořádání ve šroubovici, oboupohlavní květy, apokarpní gyneceum
– souplodí nažek
– obsah prudce jedovatých látek – alkaloidy -> farmaceutický průmysl
Zástupci: blatouch bahenní – u vody
pryskyřník prudký
upolín nejvyšší, evropský
koniklec jarní, luční
sasanka hajní
orsej jarní
jaterník trojlaločný
Bukovité
– opadavé větrosnubné dřeviny, jednoduché listy, jednopohlavní květy v květenství
– nažka v číšce
Zástupci: buk lesní – bukvice (suché nepukavé)
dub letní, zimní – žaludy
kaštanovník jedlý
Břízovité
– větrosnubné dřeviny
– jehnědovitá květenství
– nažka nebo oříšek
Zástupci: bříza bělokorá – nažka
olše lepkavá – nažka
olše šedá – šištice samičích květů dřevnatějí
habr obecný – oříšek
líska obecná – oříšek
Vrbovité
– dvoudomé dřeviny
– jednopohlavní bezobalné květy v jehnědovitém květenství
Zástupci: vrba bílá, křehká, jíva
topol bílý, černý, osika
Brukvovité
– hmyzosnubné rostliny
– hroznovitá květenství
– tyčinka – čtyřmocné – 4 s delšími a 2 s kratšími
– přítomnost idioblastů – buňky obsahující enzym, který štěpí při rozkousání pletiv obsah sousedních buněk za uvolnění hořčičných silic
– šešule a šešulka
Zástupci: brukev zelná – odvozené kulturní odrůdy – kedluben, květák, kapusta, hlávkové
zelí, hořčice bílá, řepka olejka, křen selský
– plané odrůdy – česnáček, kyčelnice, penízek rolní, hořčice rolní,
ohnice polní, kokoška pastuší tobolka
Růžovité
– dřeviny, byliny, jednoduché i složené listy s palisty, květy oboupohlavní, pětičetné, rozlišené, opylování hmyzem
– plody – měchýřky (tavolník), nažka (mochna), peckovice (slivoň), malvice (jabloň)
– pletiva obsahují éterické oleje = silice
– významná čeleď – ovoce, léčivky, okrasné rostliny
Zástupci: byliny – kontryhel obecný
tužebník jilmový
řepík lékařský
mochna husí
kuklík městský, potoční
dřeviny – třešeň, švestka, meruňka, broskvoň, hrušeň, trnka obecná, třešeň ptačí,
hloh obecný, jeřáb ptačí, růže šípková (češule), maliník a ostružiník křovitý
(souplodí peckoviček)
Hvozdíkovité
– hmyzosnubné byliny
– vstřícné celistvé listy, květy oboupohlavní, pětičetné, rozlišené
– vrcholičnatá květenství
– tobolka
Zástupci: koukol polní
kohoutek luční
knotovka luční
hvozdík kartouzek
ptačinec velkokvětý
rožec rolní
Merlíkovité
– byliny
– vrcholičnatá květenství, okvětí
– nažka
Zástupci: špenát setý
řepka obecná, cukrovka, krmná, červená
Bobovité
– hmyzosnubné dřeviny i byliny
– střídavé složené listy s palisty a úponky
– květy souměrné
– květenství hrozen (vikev), hlávka (jetel)
– lusk
– symbióza s hlízkovitými bakteriemi – vážou vzdušný dusík, obohacují půdu o dusičnany
Zástupci: hospodářsky významné – luštěniny – hrách setý, fazol obecný, čočka kuchyňská,
podzemnice olejná, sója luštinatá
trnovník bílý (akát)
byliny – vlčí bob mnoholistý, komonice lékařská, tolice setá, jetel luční, jetel plazivá,
jetel polní (žlutý), štírovník růžkatý, čičorka pestrá, vikev ptačí, hrachor lesní
Miříkovité
– byliny, duté článkovité lodyhy
– složené listy s pochvami
– siličné kanálky – v oplodí i jiných částech rostlin
– květy – složený okolík (obal, obalíček)
– dvounažka
Zástupci: zelenina – mrkev setá, petržel zahradní, miřík celer, kopr vonný
koření – kmín
ostatní – bedrník obecný, bršlice kozí noha, máčka ladní, bolševník obecný
Lilkovité
– byliny s dvoubočnými cévními svazky, střídavé listy, květy oboupohlavní, pětičetné, se srostlým kalichem i korunou
– tobolka nebo bobule
– přítomnost jedovatých alkaloidů – nikotin
Zástupci: hospodářsky významné – lilek brambor, rajče jedlé, paprika roční, tabák virginský
pěstované – petúnie zahradní
plané – lilek černý, lilek potměchuť, rulík zlomocný (atropin – oční lékařství), blín
černý
Krtičníkovité
– rostliny s autotrofní výživou i poloparazity – černýš – a parazity – podbílek šupinatý
– květy – souměrné, se srostlým kalichem i korunou, redukce počtu tyčinek
– tobolka
Zástupci: divizna velkokvětá
náprstník velkokvětý
krtičník hlíznatý
Hluchavkovité
– byliny se čtyřhrannými stonky, vstřícné postavení listů (křížem)
– květy – v lichopřeslenech = zkrácené vrcholičnaté květenství, souměrné dvoupyskaté
– dvoumocné tyčinky – 2 delší a 2 kratší
– opylení hmyzem
– plod – 4 tvrdky
Zástupci: – léčivky – éterické oleje – šalvěj lékařská, máta peprná,
– vonné silice – rozmarýnka lékařská
– koření – majoránka zahradní, saturejka zahradní, dobromysl obecná
– plané – hluchavka bílá, hluchavka pitulík, hluchavka nachová, šalvěj luční,
mateřídouška obecná, popenec břečťanolistý, zběhovec plazivý
Hvězdicovité
– nejpočetnější
– drobné květy – úhor -> stavba – pravidelné – trubkovité
– souměrné – jazykovité
– zákrov z listenů
– kalich v chmýr
– tyčinky – 5, prašník srůstá v trubičku
– nažka (chmýr – vítr, háčky, ostny – živočichové)
– zásobní polysacharid – inulin
– někteří – mléčnice
Zástupci: slunečnice roční, hvězdice alpská, kopretina bílá, jiřinky, rmen rolní, čekanka
obecná, jestřábník chlupáček, sedmikráska obecná, protěž alpská, řebříček obecný,
vratič obecný, chrpa polní, devětsil obecný, lopouch menší, bodlák obecný, pcháč
rolní
– s mléčnicemi – pampelišky, locika kompasová
– léčivky – heřmánek lékařský, měsíček lékařský, podběl lékařský
– zelenina – locika salátová
Brutnákovité
– porostlé chlupy, vytrvalé byliny, střídavé listy
– květenství – vijan, pětičetné
– tvrdky
Zástupci: kostival lékařský
pomněnky
plicník lékařský
Kopřivovité
– větrosnubné
– lodyhy i listy porostlé chlupy – trichomy
– hlavně v tropech
Zástupci: kopřiva dvoudomá – vytrvalá
kopřiva žahavka – jednoletá
ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ
– většinou byliny bez druhotného tloustnutí stonku s roztroušenými cévními svazky
– 40 000 druhů
Liliovité
– vytrvalé byliny – oddenek, cibule, hlíza, čárkovité listy
– svrchní semeník
– plod – tobolka a bobule
– alkaloidy
Zástupci: okrasné – tulipán zahradní, ladoňka, lilie
pěstované – česnek kuchyňský, pažitky, cibule
volné – konvalinka vonná, vraní oko čtyřlisté, ocún jesenní – jedovatý; křivatec žlutý,
lilie zlatohlavá, kokořík, pstroček dvoulistý
Amarylkovité
– byliny – cibule, oddenky
– květy – trojčetné, okvětí
– plod – tobolka, bobule
Zástupci: sněženka podsněžník
bledule jarní
Vstavačovité
– oddenky, hlízy, do jejich kořenů pronikají houbovitá vlákna a jsou stravována (mykotrofie – heterotrofní výživa)
– květy – souměrný
– opylování – hmyz, ptáci
– plod – tobolka -> semena rozšiřována
– zákonem chráněné
Zástupci: střevíčník pantoflíček
prstnatec májový
vemeník dvoulistý
vstavač obecný
Lipnicovité
– vytrvalé trávy – stonek – stéblo
– listy – čepel a pochva
– květy – dvoupohlavní, sestavené do klásků = klasy, láty
– dvoupérovité blizny
– plod – obilka
– opylení větrem
Zástupci: pšenice obecná, rýže setá, kukuřice setá, cukrovník lékařský (cukrová třtina)
luční – lipnice luční, ovsík vyvýšený, srha říznačka, psárka luční, bojínek luční,
rákos obecný, bambusy
kulturní – oves, žito, pšenice, ječmen
UŽITKOVÉ ROSTLINY – KOŘENÍ
Levandule lékařská
– hluchavkovité
– sedativum, migrény, spálení sluncem, oleje
Cibule zimní
– vitamin C, B, minerály
Libeček lékařský
– vitaminy, organické kyseliny, pryskyřice
Meduňka lékařská
– antidepresivní lék, zažívací a nervové poruchy
Mařinka vonná
– uklidňující lék na žlučník, játra, lepší spánek
– třísloviny, glykosidy
Šalvěj lékařská
– hluchavkovité
– čaj – posílení těla, široké použití
– křeče, žlázy, problémy ústní dutiny
– přidává se do jídla