kmen KROUŽKOVCI
Znaky: 1. Rovnoměrné článkování těla.
- Coelom.
Tělo: skládá se z různého počtu článků, které se většinou neliší. Tělo je kryto pružnou proteinovou
kutikulou (mohou být štětiny).
Svaly jsou uspořádány do kožně svalového vaku – peristaltický pohyb.
Coelom je v podobě párových váčků v každém článku jeden pár – je oporou těla = hydroskelet.
TS: rozdělená do částí, hltan, žvýkací žaludek.
VS: metanefridie – obrvené nálevky ústící do coelomu a druhou stranou ven z těla (u larev protonefridie).
DS: dýchací orgány v závislosti na prostředí (voda, souš).
CS: je uzavřená, pomocí vlásečnic, trubicovitá hřbetní céva – funguje jako srdce a pumpuje krev do
hlavové části, břišní céva.
NS: žebříčková – jen u nejpůvodnějších druhů.
provazcovitá – v hlavové části jsou ganglia = uzliny, ze kterých na břišní části vybíhají nervové
provazce, má podélné spojky = komisury a příčné spojky = konektivy.
SMYSLY: mechanoreceptory a chemoreceptory, jednoduché zrakové org. u dravých druhů.
Rozmn.: většinou hermafroditi, obrvená plovoucí larva trochofora, nepohlavně dělením a regenerací.
třída MNOHOŠTĚTINATCI
Tělo: končetiny parapodia umožňující kráčení a plavání – laloky se štětinami. Parapodia na hřbetní a břišní
straně slouží k dýchání jako žábry – jsou prokrvené.
Dravé druhy mají chitinózní hákovité čelisti.
NS: žebříčkovitá, u dravých zrakové orgány – vnímají intenzitu i směr světla.
ROZMN.: jsou gonochoristé, larva trochofora.
Ekologie: moře a někteří sladkovodní.
Nereidka – dravec dna moří a korálových útesů.
Pískovník – dna moří, chodby z písku v přílivové zóně.
Kostižerky – živí se na kostrách uhynulých velryb.
Rournatec – ukrytý v pružné schránce, vysunuje barevné zpeřené tykadlovité výběžky k přihánění potravy.
- OPASKOVCI
třída MÁLOŠTĚTINATCI
- Nemají parapodia, jen stětinky.
Potravu rozmělňují žvýkacím žaludkem, dýchají celým povrchem těla.
ROZMN.: jsou to hermafroditi. U dospělců vzniká opasek (u pijavek jen při rozmnožování).
Nejdříve si dva jedinci vymění spermie. Do opasku se dostávají neoplozená vajíčka a ten se
posouvá směrem k hlavovému konci, kde jsou vajíčka oplozena spermiemi, pak se svlíkne a
vzniká tuhý kokon s oplozenými vajíčky. Z něj se líhnou mladí jedinci zatím bez opasku.
Ekologie: půda a sladká voda, živí se organickou hmotou i mikroorganizmy.
Žížala obecná- rozklad organické hmoty, ovlivňuje cyklus živin v půdě, provzdušňují půdu.
Nítěnky – drobné, jsou zahrabané v půdě, narůžovělé, jako krmivo pro rybky.
Roupice – jsou bíle, složka edafonu, drobné dírky v zemi.
Žížala podhorská – coelom světélkuje.
Štětinovka – je to krev sající ektoparazit lososovitých.
třída PIJAVICE
Podobné znaky s máloštětinatci: Dýchají celým povrchem těla, opasek, hermafroditi, bez larvy.
Vnitřní článkování těla neodpovídá vnější segmentaci.
Živí se jako predátoři nebo ektoparazité – mohou mít 1-2 přísavky.
CHOBOTNATKY – ústní přísavkou vychlipují svalnatý hltan.
Chobotnatka rybí – ektoparazit, saje na pokožce ryb 4cm.
ČELISTNATKY – v ústech 3 ozubené kutikulární čelisti.
Pijavka lékařská – pruhy na hřbetě, saje krev, hirudin – látka proti srážení krve.
Pijavka koňská – nesaje krev je dravá.
HLTANOVKY – tři svalnaté lišty k drcení potravy.
Hltanovka – predátor.
POTOČNICE – žijí na krunýři sladkovodních raků.
kmen ČLENOVCI
Druhově nejpočetnější kmen. Charakteristickým rysem jsou článkované končetiny.
Tělo: Kutikula – umožňuje ochranu těla a regulaci vypařování + vnější kostra exoskelet pro úpon svalů.
Tělní pokryv je pravidelně svlékán = svlečka.
CS: je otevřená mají krvomízu (hemolymfa)
TS: má 3 části je trubicovitá
VS: 1.metanefridiálního typu-coxalní, maxilární, antenální žlázy
- malpighiho trubice
- nefrocyty
DS: vzdušnice, vzdušnicové plíce, plicní vaky, krevní žábry, tracheální žábry
NS: uzlinová
Smysly: 4 jednoduchá očka a pár složených očí z omatidií (mozaikovité vidění), hmatové brvy, čichové
receptory, sluchový orgán
Rozmn: gonochoristé, častá partenogeneze, rozmanitá larvální stádia i s kuklou
Ekologie: jsou všude i ve vzduchu
1.podkmen KLEPÍTKATCI
Tělo je členěno na hlavohruď se 6 páry končetin (1. přeměněn na klepítka) a zadeček.
třída PAVOUKOVCI
Rozlišovací znaky:
1.zadeček bez končetin – s plicními vaky a snovacími bradavkami
- klepítka 1.pár k., makadla 2.p.
- čtyři páry kráčivých končetin
- jednoduchá očka
DS: plicní vaky, vzdušnice
Rozmn.: gonochoristé s přímým vývojem
Ekologie: většina je suchozemských- predátoři
- ŠTÍŘI – suché biotopy, klepítka malé-na zpracování kořisti, makadla velké s klepety-uchopování kořisti, na hrudi 4 páry kráčivých končetin, zadeček zakončen hrotem s jedovou žlázou– jed štírů má neurotoxický účinek- používá ho k obraně než k lovu. Hodně druhů je živorodých a pečují o potomstvo-samice je nosí na hřbetě, v ČR 1 druh zavlečen u Slapské přehrady,dnes asi vyhuben-štír kýlnatý do 4cm
štír středomořský- největší evropský druh až 7 cm, bodnutí není životu nebezpečné
veleštír obrovský- až 18cm, tropická západní Afrika, slabě jedovatý
štír tlustorepý- patří mezi nejjedovatější štíry, S.Afrika
- ŠTÍRCI- na malých klepítkách jsou snovací žlázky, makadla jsou velké klepítkaté s jedovou žlázou
žijí v půdě, opadance, pod kůrou i synantropně; živí se drobnými roztoči a členovci, max do 7mm
štírek obecný-kosmopolitní pod kůrou do 4mm, štírek knihovní
- SEKÁČI – zadeček široce přisedá na hlavohruď, makadla dlouhé, bez jedových žláz a pavučin, velmi dlouhé kráčivé končetiny, autotomie- odhození nohy při nebezpečí-hýbe se-zmatení predátora, vzdušnice, opadanka, pod kůrou, synantropně sekáč domácí
- PAVOUCI – krátké makadla– u samců upraveny pro přenos spermií, klepítka s jedovou žlázou,
zadeček na stopce se snovacími bradavkami. Pavoučí vlákno je nejpevnějším materiálem na světě. Druhy pavouků mají charakteristické sítě: křižáci a pokoutníci k lovení letícího hmyzu, sklípkani-úkryt, běžník- vznášivý let, slíďák– tvorba kokonu
TS: mimotělní trávení, do kořisti vstříknou trávicí látky a pak nasávají
DS: plicní vaky
- a) SKLÍPKOŠÍ – nejprimitivnější JV Asie, podzemní nory s padacími dvířky, jedovatí sklípkoš
- b) SKLÍPKANÍ- až 8cm, jedovatí, netkají sítě-obalují kokon, nepřesné označení-tarantule, na zadečku jsou žahavé chloupky k obraně. U nás je sklípkánek-do 26mm, sklípkan
- c) DVOUPLICNÍ- většina pavouků
křižák obecný-nápadná kresba na velkém zadečku, dělají 2D sítě a sedí uprostřed pouze v noci
pokoutník domácí-rohovité sítě s důlkem, rychlí, synantropní
vodouch stříbřitý-jediný trvale vodní pavouk, mírný pás i u nás, ve stojatých vodách, vynoří zadeček ven
a pomocí chloupků se mu zachytí vzduchová bublina, kterou umístí pod pavučinu ve vodě.
slíďák –samice nosí kokon připevněný ke snovacím bradavkám
běžník- velký zploštělý zadeček a protáhlé končetiny k lapání, vyčkává v květech
skákavka- dobře vidí, krátké tělo a končetiny, skáčou
- ROZTOČI – jsou to dravci, paraziti i fytofágové, klepítka a makadla pozměněny podle výživy, kosmopolitní rozšíření
klíště obecné-krev sající přenašeči viróz a bakterií, krev sají samice a larvy, borelióza, encefalitida
kleštík včelí-saje hemolymfu dospělých a larev včel, škůdce zavlečený z Indie
sametka rudá-až 4mm hojný půdní roztoč, dospělci požírají vajíčka hmyzu
sladokaz moučný-žije v mouce a moučných výrobcích, ochranou je naprosté sucho
zákožka svrabová- vyžírá chodbičky v pokožce lidí, svrab- zanedbaná hygiena, 0,6mm