Orwell George – Farma zvířat (4)

Autor: George Orwell

Literární forma: próza

Literární druh: epika

 

Literární žánr:

Antiutopistický román (opak utopie), myšlenka fiktivní společnosti, která se špatně vyvinula a má zásadní nedostatky, přehnáním jednoho nebo vícero ideologických principů. Občané tohoto světa jsou obvykle utlačování politickým systémem.

Alegorická bajka: příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé

Literární směr: Světová literatura 20. století (vydání: 1945)

Kompozice: chronologická, rozděleno do kapitol

 

George Orwell (1903-1950):
– vlastním jménem Eric Arthur Blair
– britský novinář, esejista a spisovatel demokratické levicové orientace
– narozen v Indii, poté se přestěhoval s matkou do Anglie
– jako dobrovolník se zapojil do španělské občanské války
– psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám socialista
– jeho knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale zabývají se sociálními tématy a komentují život své doby
– v komunistickém Československu na seznamu zakázaných autorů

 

další autorova díla: 1984 – hlavní hrdina Winston Smith žije ve světě, který řídí Velký bratr. Je zaměstnán na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje minulost. V práci se seznamuje s dívkou Julií, zamilují se a chtějí se vymanit z vlivu Strany. Jsou udáni a mučeni v obávané Místnosti 101, kde jsou jim vymyty mozky.

Barmské dny – román odehrávající se v Barmě

Na dně v Paříži a Londýně – zážitky z dob, kdy byl Orwell tulákem

vliv na jeho dílo: seznámení s ruským novinářem Zamjatinem, inspiruje jeho tvorbu, poznává poměry v totalitním Rusku a reaguje na ně svou tvorbou

inspirace: doba stalinistického režimu, naznačuje jak funguje

další autoři doby a jejich díla:          Arthur C. Clarke – Vesmírná odysea
Isaac Asimov – Já, robot
Karel Čapek – R.U.R.

 

Jazyk:
spisovný, použity i odborné termíny (apatie, animalismus)
slova se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor)
vyprávěno v er-formě
vyskytují se zde metafory, přirovnání
archaismy (senoseč, báchorky)
personifikace
přímá i nepřímá řeč

 

Hlavní téma: dobrá myšlenka je zničena, pokud se špatní lidé dostanou k moci, pak totiž dělají vše jen ve svůj prospěch a pravidla si mění podle svého, manipulace s lidmi, kritika despocie a diktátorského režimu

Postavy:

 

Major– představitel Lenina, inteligentní
Napoleon
– představitel Stalina, prase, nejchytřejší, podvodník a pokrytec
Kuliš – Trockij, soupeřil o moc s Napoleonem, čestný, byl vyhnán
Pištík – propaganda, dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překračuje a mění pravdu

Psi – tajná policie, plní rozkazy Napoleona

KoněBoxer a Lupina – představují pracující lid, tvrdě pracují, čestní a poslušní

Ovce – tupý dav, nepřemýšlejí a opakují to, co mají naučené, bez názoru, svým sborovým opakováním frází přehlučí cokoliv, jakýkoliv odpor

OselBenjamin – pasivní, zná pravdu a tuší důsledky, ale nic proti nim nedělá, povžuje to za zbytečné

Krkavec – nedá se zahubit, představuje víru, která ztrácí v totalitním státu své místo

Lidé – představitelé kapitalismu
Pan Jones – původní majitel farmy, velký alkoholik

 

Prostředí:Farma na kraji venkova

 

Děj: Příběh se odehrává na poměrně malé farmě, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Když kanec Major umíral na Panské farmě v Anglii, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí, jak mají nedostatek žrádla, jak jsou otroky lidí, a že musí být revoluce. Revoluce nastala. Zvířata vyhnala z farmy opileckého pana Jonese a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedení farmy. Nastalo období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, která byla zpívána na kterékoliv schůzi a jejich heslem věta „čtyři nohy dobré, dvě špatné“. Všichni se spojili proti lidem. Zvířata stanovila Sedm přikázání, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, nikdo nesmí pít alkohol, všechna zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli, každý, kdo chodí po dvou nohách je nepřítel, žádné zvíře nebude chodit oblečené, … Nejdříve šlo všechno pěkně – zvířata byla svobodná, pracovala skvěle a s chutí a byla soběstačná. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato dvě prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji ale bojoval Kuliš, který se vrhl přímo na pana Jonese. Tato slavná bitva dostala název „bitva U Kravína“ a Kuliš dostal vyznamenání. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat a spory byly čím dál větší. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že se Kuliš spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle. Od té doby se na farmě začaly dít podivné věci a za všechno podle prasat mohl Kuliš, který byl od začátku revoluce zrádce. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že to byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují a nebrání se. Pořád si myslí, že to dělají pro sebe a že se budou mít lépe, až ho dostaví. Mlýn je stavěn celkem třikrát. Jednou totiž spadne díky silnému větru a podruhé je zničen lidmi, kteří ho při další bitvě odpálí střelným prachem. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese, oblékají se, pijí whisky a přes prostředníka Whympera obchodují s lidmi – hlavně se dvěma sousedy (Frederick a Pilkington). Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázání. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata za to, že byla údajně spolčena s Kulišem a za jakékoliv myšlenky proti Napoleonovi (již zvaný Vůdce). Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň Boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí a že Napoleon má vždycky pravdu. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Nejvíc nešťastný je osel Benjamin a kobyla Lupina, kteří byli jeho nejlepší přátelé. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou, mezi ostatními zvířaty prochází s bičem a hlídají je obrovští psi. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.

 

Můj názor na knihu:

Velmi zajímavá bajka, s prvky komunismu, vyprávěním se Orwell snaží zachytit, jak vypadá totalitní režim, revoluce, při níž čekáme, že se změní vše k lepšímu. Nakonec vše může být ale lež a doba po revoluci může být horší než před ní. Autor velmi pěkně vyjádřil, co všechno se může dít, a také manipulaci, kterou si mnoho z nás ani neuvědomuje.