Psychologie osobnosti:
- Osobnost= komplex vzájemně propojených tělesných a psychických funkcí, které určují prožívání a chování jedince a z toho vyplývající vztah k prostředí (člověk se všemi svými psychyckými, tělesnými a sociálními znaky)
Teorie osobnosti:
- Vědecké zkoumání osobnosti
Psychodynamický přístup
Sigmund Freud
- 3 subsystémy:
- Id
- vrozená složka, pudové procesy, řídí se slastí
- Zejména sexuální pudy, pud sebezáchovy a vytěsněné vzpomínky
- Řídí se principem slasti = libido
- nevědomá
- Ego
- Racionální a vědomé
- Převádí id do nějakých reálných možností a do toho co je možné
- Vědomí, zmítá se mezi id a superego
- Princip reality
- Superego(nad já)
- Princip dokonalosti
- Částečně vědomé
- skládá se ze svědomí, hrdosti, studu
- Vyvolává tlak na ego, aby kontrolovalo id v rámci morálních zásad, svědomí
- Ego
→ osobnost je výsledkem EGA
Vývoj osobnosti podle Freuda:
- Základem je psychosexuální vývoj
- Orální – od 1 do 2 let, děti všechno strkají do pusy, sají mléko
- Anální – 2- 4 rok, učí se chodit na záchod, poprvé se setkávají se superegem, protože musí potlačit pudy a potřebu
- Falické – falus = zobrazení penisu, které má symbolizovat životadárnost, 5 – ž rok, děti si uvědomují své pohlaví, chlapci se podvědomě ztotožňují s otci, začnou milovat matku a otec se stává sokem a nemají ho rádi = oidipovský komplex, dívky chápou jako nedostatečnost, že nemají penis a proto závidí svým otcům, láska k otci a nenávist k matce = elektřin komplex, chlapci si hledají partnerky podobné svým matkám a dívky svým otcům
- Latence– latentní = skryté, mladý školní věk, člověk se seznamuje se superegem a to sexuální je skryté
- Genitální – znovu zájem o uspokojení libida, puberta až smrt
Carl Gustav Jung
- Obohatil Freudovu teorii
- Švýcar
- Kolektivní nevědomí
- Představy stejné pro všechny lidi
- Část nevědomí všem lidem společná, v určitých situacích se chováme nebo prožíváme stejně (nezávisle na kultuře, rase…)
– Archetypy = vzorce chování a představ, pravzor, Persona = maska, to jak vystupujeme, společnost nás do toho tlačí, Stín = pudy, nutkání, Animus/Anima = mužský/ženský, každý má v sobě část druhého
- Individuální nevědomí
– Jako id, pocity, zážitky, pudy, přání, zkušenosti, ovlivňují nás v průběhu života
- Ego
- Vědomí, vědomé projevy člověka, naše uvědomovaná identita
- Já (self)
- Nadřazená egu, svědomí, impulz k rozvoji ega
- Dále přišel s pojmy introvert x extrovert
Vlastnosti osobnosti:
- Charakter
= část osobnosti, která do jisté míry řídí naše chování podle společenských norem a zásad; formuje se výchovou; určuje obsah chování
Složky:
1.VZTAH K LIDEM
– Kladný = láska k lidem – ALTRUISMUS
– Záporný = EGOISMUS
2.ODOLNOAT K ZÁTĚŽI
– STAILITA – zvládáme krizové situace
– LABILITA
3.SVĚDOMÍ
– Vědomí dobra nebo zla; hodnotí naše jednání a řídí ho; MORÁLKA
– KOJENEC-řídí se jen svými potřebami a nemá svědomí
-PŘEDŠKOLNÍ VĚK-také se řídí svými potřebami, ale už méně
-ŠKOLNÍ-konformní=přizpůsobivý
-ADOLESCENCE-uvědomělý
-DOSPĚLÝ-altruistický a obětavý
- Temperament
- Je soustava vlastností, které se projevují způsobem reagování
- Je vrozený a těžko ovlivnitelný
- Ovlivňuje tempo myšlení, střídání a intenzitu citů
- Podle Hippokratovy teorie existují 4 typy lidí podle temperamentu založené na mísení tělních tekutin:
- Sangvinik (krev-oheň) – stálý extrovert, společenský, přátelský, vyrovnaný, aktivní, optimistický, ale lhostejný, lehkomyslný, povrchní, nesoustředěný. Prožívá rychle a nehluboce.
- Cholerik (žluč-vzduch) – labilní extrovert, průbojný, energický, nebojácný, zásadový, samostatný, ale výbušný, náladový, netrpělivý, tvrdohlavý, vzdorovitý. Prožívá rychle a hluboce.
- Flegmatik (sliz-voda) – stálý introvert, trpělivý, rozvážný, vyrovnaný, klidný, zodpovědný, ale nerozhodný, pasivní, pomalý, apatický, lhostejný. Prožívá pomalu a nehluboce.
- Melancholik (černá žluč-země) – labilní introvert, citlivý, chápající, ohleduplný, pečlivý, ale pesimistický, plachý, přecitlivělý, uzavřený, urážlivý, náladový. Prožívá pomalu a hluboce.
- Podle C. G. Junga
- Extrovert – má rád společnost, sdílný, spontánní, povrchní, po citové stránce otevřený, méně vnímavý k okolí, zaměření osobnosti navenek, k jiným lidem, optimista, má rád změnu
- Introvert – mlčenlivý, empatický, vnímavý (nechává si pro sebe), zaměření osobnosti do vlastního nitra, na svůj vnitřní svět, prožitky, city a myšlenky, uzavřený, pasivní, přecitlivělý, má rád řád
→ Hans Eysenck- využil extrovert x introvert a zavedl Diagram
- Podle Kretschmera (podle typu postavy)
- Astenik – štíhlý, hubený, vysoký, vpadlý hrudník, přísný, chladný, introvert
- Pyknik – malý, kulatá hlava, krátké hubené nohy, společenský, extrovert
- Atletik – souměrný, svalnatý, klidný, vyrovnaný
- Schopnosti
- Předpoklad pro vykonání určitě činnosti
- vytvářejí se na různém podkladů ze tří faktorů:
- VLOHY – Jsou určitým předpokladem pro určitou činnost
- OKOLÍ – Vnější prostředí nám to musí umožnist
- UČENÍ A MOTIVACE– jak se učíme a jak moc chceme
schopnosti jsou:
- senzomotorické-smyslové vnímání + pohyb
- kognitivní–poznávací
- pohybové-koordinace pohybu a nadání na sport
podle stupně rozvinutí:
- nadání-soubor dobře rozvinutých schopností
- talent-předpoklad pro vynikající výkon, považuje se vrozený
- genialita-mimořádně rozvinutý talent
- INTELIGENCE
- úroveň rozumových schopností
- umožňuje nám rychle a správně jednat
- znaky:
DOBRÁ PAMĚŤ + VNÍMÁNÍ
DOBRÁ ORIENTACE + MYŠLENÍ
SCHOPNOST POZORNOSI - Máme 2 typy:
- FLUIDNÍ – vrozená, dána biologickou kapacitou mozku, nezávislá na učení, našem rozvoji, kolem 18 a 20 roku začíná výrazně klesat
- KRYSTALICKÁ – získávána procesem učení, s věkem roste, závisí na jedinci, jak rozvíjí své učení…, založena na kognitivních procesech
Složky: pohotovost vnímání, naše představivost, verbální inteligence, matematická inteligence, paměť, sociální inteligence, emoční inteligence – EQ – umožňuje ovládat jedinci emoce a dokáže vžít do emocí cizí – dokáže správně zpracovat emoce a dokáže o tom hovořit
- Inteligence je měřena v jednotkách IQ – číselné vyjádření naší inteligence, číslo celé a kladné
- Pásmo IQ – 90 – 110 = průměr
měření IQ :
- Zájmy
Teorie JÁ
=sebepoznání a city, které člověk chová k sobě samému
- tělesná identita
=tělesové schéma, pokud není akceptováno, tak třeba poruchy (anorexie, bulimie) - psychická identita
=souhrn našich duševních vlastností - sociální identita
=příslušnost k určité sociální skupině a role ve společnosti
Struktura sebeuvědomění
reálné JÁ
=obraz sebe sama, takový jaký je a reálna představa o našich možnostech
ideální JÁ
=představa jací chceme být
-pokud je rozdíl příliš velký, tak dochází k podceňovaní
obrazné JÁ
-odvrácen vědomí toho co nechceme
Vývojová psychologie:
- Vznik 19. st.
- Vývoj je nevratný, směřuje k dokonalejším formám
- Fylogeneze-psychologický vývoj lidstva
- Ontogeneze- psychologický vývoj jedince
- Přístupy ve vývojové psychologii:
1)TEORIE ZRÁNÍ-upřednostňuje biologický přístup
2)PSYCHOANALÝZA-ovlivňuje nevědomí
3)TEORIE KOGNITIVNÍHO VÝVOJE-předpokládá, že určité změny v psychice nastávají v určitem věku - Periody vývoje:
1)Prenatální
- 10 měsíců (resp. 40 týdnů)
- Období zárodku
- Období plodu
- Fáze fatální→porod
- Důležitá psychohygiena matky
2)Rané dětství
- Novorozenec – 6 týdnů, pudy- sací, neuvědomuje si své tělo
- Kojenec- 1 rok, vývoj tělesného schématu, projevy řeči, osobnost se moc neprojeví
-orální období - Batole- 1-3 roky, pohyb, rozvoj řeči, myšlení, paměti, citů, období 1. Vzdoru, vznik temperamentu (3. rok)
-začíná hra
-anální stádium
3)Předškolní věk
- 3- 6 let
- Potřeba hraní, učí se, navazuje kontakty, osvojujeme si sociální roli, socializace
- Abstraktní myšlení, zobecňování, fantazie, magičnost
- egocentrismus
- egocentrická řeč
- falické období
4)Mladší školní věk
- 6- 11 let, 1. stupeň ZŠ
- Nové sociální role- socializace
- Kreslí- realisticky, přestává snít
- Svědomí
- zájmy se často mění
- období latentní
- konkrétní logické operace
- období latentní
5)Střední školní věk(puberta)
- 11(12) -15 (16)
- vliv vrstevníků
- silné emoce
- emoční nevyrovnanost
- tlak okolí
- přecitlivělost
- nevyrovnané city
- rychlé střídání nálad
- schopnost rozmnožování
6)Adolescence 17 let-20let
- navazování vztahů,
- inteligence na vyšší úrovni
- větší vyrovnanost
- na konci období by měl být samostatně myslící a normálně vztahy navazující člověk
- intimní vztahy
- role ve společnosti
- sebehodnocení
- konec v podstě maturitou
7)Dospělost Raná- 20- 30 let,
- V biologickém vývoji dosáhnuto maximálního vývoje
- Zralost v sociálním vývoji
- 3 sociální role
-partner-po 4 letech soužití často krize
-rodič-dnes už často později
-profesní role - dosáhnuto zralosti → stabilní tvořivý, realistický pohled na svět
- nástup do práce
8)Dospělost střední- 30- 45 let,
- druhá míza-může nastoupit i v pozdní
- krize středního věku – ještě snaha udělat, co se dá
- poslední možnost zplodit potomka
- tělesné změny k nekvalitě
- ztráta rodičů
Dospělost pozdní- 45- 60 let,
- snížení psychické a fyzické síly
- více deprese
- syndrom prázdného hnízda = odchod dospělých dětí,
- role prarodiče
- menopauza
Stáří rané 60-75let
- zhoršování všech funkcí
- partnerské vztahy síly
- ztráta přátel a partnera
- konfrontace se smrtí
Stáří pravé po 75 letech
TEORIE KOGNITIVNÍHO VÝVOJE
-formuloval Jena Piaget
- Senzomotorické období
-0-2roky
-pomocí smyslů - Předoperační období
-2-7let - Stádium konkrétních operací (myšlenek)
-7-11rok
-schopnost koncentrace →chybí trvalost - Stádium formálních operací
-schopnost abstraktně a hypoteticky myslet
Typologie osobnosti:
- Stabilita x labilita
- Dominance(ovládá okolí) x submise (ochoten podřídit se)
- Senzitivita (vnímání emocemi) x rozumovost (vnímání druhého racionálně)
- Temperament
- Extrovert x introvert