Ruská federace
– Stát dvou světadílů- rozkládá se ve východní Evropě a v severní a severovýchodní Asii
– Hlavní město: Moskva
– Počet obyvatel: 140 milionů (110 v Evropské části, 30 v Asijské části), 8 nejlidnatější stát světa)
– Rozloha: 17 milionů km2 (z toho Evropská část 4,3 miliony km2)
– Zaujímá 11,5% souše země- je nejrozsáhlejším státem světa
– Státní zřízení: Federativní republika v čele s prezidentem
– Prezident: Vladimír Putin
– Člen: OSN, G8, SNS
– Exkláva Kaliningrad (území státu, které se nachází na území jiného státu
– Administrativní členění: skládá se z 89 administrativních jednotek
Přírodní podmínky
– Rozmanité krajinné typy
– Evropská část je převážně rovinatá (ve východoevropské rovině převládají nížiny, přecházejí v pouze mírné pahorkatiny- např. Valdajská vrchovina)
– Jihovýchod evropské části- proláklina Kaspické nížiny (-28 m)
– Pohoří Kavkaz (nejvyšší hora Elbrus, 5 642 m n. m.)
– Podél východní evropské hranice- pohoří Ural v délce 2 500 km
– Ostrovy v Severním ledovém oceánu- Kurily
Sibiř
– Rozsáhlá Západosibiřská rovina (3 miliony km2) přechází východně od řeky Jenisej ve Středosibiřskou plošinu (3,5 mil. km2)
– Altaj (Belucha, 4506 m n. m.)- nejvyšší pohoří jižní Sibiře
– Na východní Sibiři jsou rozlehlá pohoří Jablonovyj a Stanovoj Chrebet
– Severovýchodní Sibiř- Verchojanské pohoří, pohoří Čerského a Kolymské pohoří
– Na Kamčatce je sopečné Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami (Klučevskaja, 4 550 m n. m. – je nejaktivnější sopka)
– Ural- prvohorní pohoří, Kavkaz- třetihorní pohoří
Vodstvo
– Pobřeží Ruska omývá 12 moří a 3 oceány (Severní ledový, Atlantský, Tichý oceán)
– Evropské řeky: Severní Dvina, Pečora (úmoří Severního ledového oceánu)
– Sibiřské řeky: Ob, Jenisej, Lena, Indigirka a Kolyma (úmoří Severního ledového oceánu)
– Něva Západní Dvina, Dněpr, Don (úmoří Atlantského oceánu)
– Amur (největší ruská řeka, náleží k úmoří Tichého oceánu)
– Má monzunový režim odtoku- nejvyšší vodní stav má koncem léta (v době monzunových dešťů)
– Volha- patří do úmoří bezodtoké oblasti Kaspického moře
– Vodní toky přitékající z vysokých hor (s věčným sněhem a ledem) dosahují nejvyššího vodního stavu v létě
– Většina ruských řek dosahuje maximálního vodního stavu koncem jara, kdy taje sněhová pokrývka
– Největší hydroelektrárny jsou budovány na řekách Jenisej a Angara
Jezera
– Nejznámější je bezodtoké slané jezero- Kaspické moře (368 000 km2)
– Nejhlubší jezero je Bajkal
Podnebí
– Rozkládá se na 4 podnebných pásech
– Polární- ostrovy a pobřeží Severního ledového oceánu
– Subpolární, mírné
– subtropické- středomořské, je na pobřeží Černého moře (Soči)
– Na většině území: Vnitrozemské mírné podnebí s rozdílnými zimními a letními teplotami, poměrné malé množství srážek
– Východní Sibiř- extrémně kontinentální klima (v mezihorských kotlinách v zimě -70°C, v létě až 30°C)
– Většina srážek jde od Atlantského oceánu- směrem k východu srážek ubývá
– Dálný východ- množství srážek je ovlivňováno monzunovou činností- deštivý letní monzun proniká až za jezero Bajkal
– 60% Ruska má dlouhodobě zmrzlou půdu- permafrost- komplikuje zemědělskou výrobu
Vegetační pásy
– Pás polárních pustin- nejseverněji
– Pásmo tunder- jižněji, s porosty mechů a lišejníků
– Lesotundry a pás lesů (jehličnaté, smíšené a listnaté)- přecházejí v ně tundry
– Lesostepní a stepní pásmo- jižně od pásma lesů (úrodné černozemě)- Povolží, Předkavkazko, jižní Ural
– Polopouště a pouště- vyskytují se v Kaspické nížině
Nerostné suroviny
– mnohostranná surovinová základna
– nejvýznamnější ložiska surovin jsou v asijské části Ruska
– Velký význam mají zásoby paliv (patří k největším na světě)
– Ložiska černého uhlí- Sibiř- Kuzněcká, Tunguská, Lenská pánev
– Ložiska hnědého uhlí- na Západosibiřské rovince středním poobí (Surgut, Nižněvarkovsk)
– Zemní plyn- orenburská a severokavkazská ložiska (největším producentem zemního plynu na světě)
– Železná ruda- největší zásoby, Kurská magnetická anomálie
– Neželezné kovy- Ural, východní Sibiř
– Zlato- v povodí Aldanu a Indigirky
– Apatit- poloostrov Kola
– Draselné soli- Předuralí
– Ropa- Sibiř
Obyvatelstvo
– mnohonárodnostní stát- více než 100 národů
– 85% Rusové, Tataři 4%, Ukrajinci 2,5 %, Čuvaši 1%
– Další menšiny tvoří Bělorusové, Čečenci (separatistické snahy)
– Ve městech žije 73% obyvatel (Moskva, Sankt Petěrbur, Nižnij Novgorod, Novovsibirsk, Jekatěrinburg, Samara, Perm)
– Pravoslaví- východní sektor, křesťanská oblast
– Nízká střední délka života- alkoholismus, sebevraždy, šedá ekonomika
– Úbytek populace (Stalin 15 mil, 2. světová válka 27 milionů)
– Vysoká kriminalita- Ruská mafie
Hospodářství
– průmyslově- zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku (důsledek krize)
– Terciér se rozvíjí velmi pomalu
– Ekonomicky nejvyspělejší stát SNS
– Koncem 80. let Rusko vyrábělo 9% světové průmyslové produkce, s prohlubující se krizí klesl tento počet na 2-3%
– Obyvatelstvo: 14% v zemědělství, 35% v průmyslu
Průmysl
– Těžební průmysl- významný producent energetických surovin, těží se zde zemní plyn, ropa, černé uhlí, rody kovů
– Strojírenský- výroba průmyslového zařízení, výroba zbraní, elektrotechnický průmysl, dopravní strojírenství.
– Moskevská oblast, Sankt Petěrburk, Povolží, Ural, Novosibirsk
– Elektrárenství- 4. místo na světě ve výrobě elektrické energie
– Tepelné elektrárny 68% elektrického proudu
– Hydroelektrárny- Sajanská, Krasnojarská, Bratská (na řekách Jenisej a Angara). Volžsko- kamská kaskáda s 11 hydroelektrárnami (v evropské části)
– Jaderné elektrárny- po černobylské havárii došlo ke snížení plánovaných výkonů
– Hutnictví- hutnictví železa a oceli (Kurská oblast, Ural, Novokuzněck), hutnictví barevných kovů (Ural), hutnictví hliníku
– Chemický průmysl- petrochemie, průmyslová hnojiva, plasty, chemická vlákna (Povolží, Ural)
– Dřevozpracující průmysl- evropský sever, Ural, východní Sibiř
– Textilní průmysl- Střed, Sankt Petěrburk
– Potravinářský průmysl- Střed, Povolží
Zemědělství
– Vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby
– Zastaralá technika
– Hlavní zemědělská oblast je pásmo lesostepí a stepí- Černozemní střed (Povolží a Severní Kavkazsko= hlavní oblast subtropických plodin)
– Pěstování obilnin- pšenice, ječmen, oves, kukuřice
– Další plodiny- Brambory, cukrová řepa, slunečnice, len
– Živočišná výroba- chov skotu, prasat, ovcí a koní
– Rybolov- 7. místo na světě, velmi významný
Doprava
– Transsibiřská magistrála (Sankt Petěrburk-Vladivostok)
– vedoucí postavení mají železnice- hlavní dopravní osobu státu je magistrála spojující Střed s Dálným východem (Moskva, Novosibirsk, Vladivostok- 9 430 km)
– Jednotný systém dálkových plynovodů a ropovodů
– Námořní velmoc- přístavy Novorosijisk, Sankt Petěrburk ,Murmansk, Vladivostok
– Leteckým uzlem je Moskva, letecká doprava je i vnitrozemská (obchodní účely, živočichové), dále v Petrohradě
Hlavní oblasti
– Moskva- soustředění obyvatel i průmyslu
– Jižní Ural- těžební průmysl, hutě
– Povolží- strojírenský a chemický průmysl
– Největší města: Moskva, Sankt Petěrburk, Nižnij Novgorod, Novosibirs