7. Sociální struktura

Sociální stratifikace

= sociální vrstvení

• Popis rozdělení bohatství
• Lišíme se vzděláním, pohlavím, majetkem
• Vyjadřuje strukturu rozdělení mezi lidmi
• 4 typy

 

1. Otroctví
   • Založeno na nucených pracích, dohledu a trestech
   • Extrémní druh nerovnosti. Jeden člověk vlastně vlastní život druhého. Otrok se své role nemůže zbavit
   • v ČR je otroctví zakázáno, ale ve světě pořád je (Súdán, Nigérie)
2. Kasty (varny)
   • Kastovní systém je typický pro Indii (hinduismus)
   • Ohraničené vrstvy, které jsou vzájemně neprostupné
   • Příslušníkem se stávají pouhým narozením, je ovlivněno reinkarnací
   • 4 základní kasty: Bráhmani (nejvyšší vrstva- učitelé, kněží), Kšátriové(úředníci, válečníci, politici), Vaišjové (řemeslníci, obchodníci), Šůdrové (služebníci, dělníci), nedotknutelní (nečistota, vyhoštěni ze společnosti)
3. Stavy
   • Typické pro středověk
   • Církev, šlechta, poddaní
   • Možnost postupně pronikat do vyššího stavu např. sňatkem
4. Třídy
   • Vychází z ekonomických rozdílů (kombinace profese, vzdělání, majetku)
   • Zakladatelem byl Karl Marx
   • Dnes nahrazeno pojmem vrstvy
5. Vyšší vrstvy
6. Vyšší-vyšší: Lobbisté= mají moc, mají dostatek peněz, ovlivňují politiku
   • Teorie zahálčivé třídy: tak bohatí lidé, že nemusí pracovat a dávají to najevo
7. Nižší- vyšší: pracující ve vysoké funkci (manažeři, generální ředitelé), jsou přezdívání „Bílé límečky“ a „Zelené vdovy“ jsou jejich ženy (mladé, krásné, nepracují, ženy manželů- workoholiků)
8. Střední vrstvy
9. Vyšší střední- oceňované profese, vysoké vzdělání (právníci, vědci, lékaři)
10. Nižší střední- normální práce (učitelé, podnikatelé, živnostníci, úředníci)
11. Nižší
12. Vyšší nižší- manuální práce „modré límečky“ (manuálně pracující, nosí rifle)
13. Nižší- nižší- uklízečky, neocenění dělníci

+ Underclass– bezdomovci, narkomani

Ideální rozvrstvení by bylo takové, že by byla společnost tvořena vyšší i nižší vrstvou nastejno. Nejvíce by byla střední vrstva, která posouvá společnost dopředu.

 

Sociální status

= I v rámci vrstvy existují rozdíly- každý má ve vrstvě jinou pozici- sociální status– je spojený s prestiží

1. Získaný- díky naší vůli a píli se vypracujeme (vysoká škola)
2. Připsaný- stereotypy, společnost nám připíše míru prestiže (důchodci, vietnamci)

Sociální mobilita

= pohyb z jedné vrstvy do druhé, změna statusu

• Vertikální- z vyšší do nižší a obráceně (sociální vzestup a pád)
• Horizontální– pohyb ve stejné vrstvě (změna zaměstnání, bydliště)

Společnost

• Uzavřená- nemůžeme změnit svůj status, protože nemáme dostatečné vzdělání
• Otevřená- možný pohyb z jedné vrstvy do druhé (vzdělání, sňatek)

Elity

= Skupiny lidí, kteří dosahují nejvyšších výkonů

Vilfredo Pareto– tvrdil, že elity existují ve všech oblastech společenského života (sport, umělci)

Prestiž– pojem, který zavedl Max Weber

• dobrá reputace jedince či skupiny spojená s úctou a vlivem

 

Masy

= Jsou opakem elit (průměrní lidé) skupiny lidí, kteří nejsou úspěšní, čekají na vědce, o nic se nesnaží, nechají se ovládat, jsou bez úspěchu

Minorita- menšina

• vymezená skupina osob, lišící se od ostatních
• status menšiny je závislý na celku (např. Korsičané na Korsice jsou majoritou (většinou), zatímco v rámci Francie jsou minoritou)
• menšiny mohou být náboženské, národnostní, jazykové či etnické
• jsou ohroženy spontánním většinovým tlakem, který se snaží je asimilovat → proti jsou menšinová práva OSN, Rada Evropy
• u nás Ukrajinci, Vietnamci, Romové

Ghetta

= prostorově vymezená část města, spojena s nárůstem sociálně patologických jevů

• Ageismus- nerovnost na základě věku
• Gender– povinnosti, které našemu pohlaví připisuje společnost

Problém nižší vrstvy

• Neustále ohrožována chudobou
• Chudí lidé si vytváří svou kulturu= Kultura chudoby
  • Zabýval se jí Oscar Lewis– zkoumal chudinské čtvrti, chudoba se projevuje všude stejně, mají stejné chování a hodnoty

 Znaky kultury chudoby

–          Nižší průměrný věk –          Špatná hygiena –          Velký počet dětí –          Nezaměstnanost –          Nízké příjmy –          Kriminalita –          Alkoholismus

–          Jiná mentalita= žijí spíše přítomností, neplánují budoucnost –          Nedůvěřují okolnímu světu –          Masová kultura –          Promiskuita –          Postupný nezájem, nemají motivaci, aby se z vrstvy dostali –          Sociální vyloučení: vlastní normy, hodnoty (diskriminace)

 

2 podoby chudoby

1. Relativní– člověk dokáže uspokojit své potřeby, ale nemá na nic jiného. Max. 60% průměrných příjmů ve společnosti
2. Absolutní- 25 Kč na den. v rozvojových zemích, nejsou uspokojeny každodenní potřeby

Příčiny chudoby

• Politické příčiny– ozbrojené konflikty (peníze do války), diktátorské režimy- není svobodné rozhodování
• Ekonomické a sociální– kulturní a náboženské tradice
• Demokratické faktory– přelidnění
• Environmentální- přírodní katastrofy- obnovy a investice

Důsledky chudoby

–          zdraví (psychické, fyzické) –          Špatný přístup ke vzdělání –          Problematika bezpečnosti

–          Složitější přístup ke službám –          Vysoká porodnost –          Migrace obyvatel

 

Souvislosti s chudobou „Bludný kruh chudoby“ = příčiny pro další generaci, není úniku

Rozvojové cíle tisíciletí (tzv. summit tisíciletí)= státy OSN se zavázali ke snižování hladu a chudoby

• Cíle:

1. Odstranění chudoby a hladu
2. Zvýšení gramotnosti
3. Prosadit rovnoprávnost pohlaví
4. Snížit dětskou úmrtnost
5. Zlepšit zdraví matek
6. Bojovat s chorobami
7. Zlepšit životní prostředí
8. Budovat světové partnerství

„Fair trade“- spravedlivý obchod, který zajišťuje lidská práva, pracovní práva pěstitelů a výrobců v rozvojových zemích. Není použita dětská práce, je dodržena pracovní doba. Povede to k většímu zisku