Mezi největší „strašáky“ většiny moderního lidstva nepatří Apokalypsa, Ragnarök či Dagor Dagorath. Moderní lidstvo uvěří spíše vizím racionálně podložitelným a moderně vypadajícím. Příkladem jsou tzv. Y2K (Year 2000 Problem) či Y2K38 (Year 2038 Problem). Tyto vize se týkají výpočetních technologií a jsou tedy člověku daleko bližší než mytické a náboženské příběhy. Oba výše zmíněné problémy[…]
Eschatologický mýtus jsme si v předchozí části nastínili převážně obecně, nyní nastala chvíle, abychom si jej přiblížili podrobněji. Z etymologického hlediska vychází slovo ESCHATOLOGIE ze dvou kořenů – z kořene slova ESCHATON (řec. nejzazší, poslední) a z kořene slova LOGOS (řec. slovo, nauka, učení). Výsledná složenina je tedy převoditelná do češtiny jako nauka o konci či učení o věcech[…]
K velkým tradičním náboženstvím (judaismus, křesťanství, islám) patří vedle eschatologie jako takové i apokalyptika, tedy příběhy o zániku. Mezi eschatologií a apokalyptikou je nepatrný rozdíl: eschatologie pojednává o tom, co bude po zániku, ale apokalyptika vypovídá o samotném zániku. Samotné slovo APOKALYPSA vychází z řec. APOKALYPSIS, což lze přeložit jako odhalení či zjevení (viz např. Zjevení[…]
Jako první eschatologický mýtus si zmíníme Ragnarök. Etymologický původ tohoto slova je možno vystopovat ve starogermánských slovech RAGNA, tedy mocnosti (bohové), a RÖK, tedy úděl či osud. Celou složeninu pak můžeme chápat jako úděl či osud bohů. Tento severský a germánský mýtus je zaznamenán v Eddě (či přepracovaně v Soumraku bohů) v úvodní kapitole, Vědmině písni. Ta poodhaluje[…]
Biblická potopa je nápadně podobná výše zmíněné řecké potopě světa. Zřejmě obě vychází z podobného pramene, avšak každá si nese zatížení daným náboženstvím, jež tématiku zpracovává. V Bibli je možno narazit na kapitoly o potopě světa poměrně rychle. Jedná se o kapitoly První knihy Mojžíšovy (Genesis). V kapitolách Gn 6,5 až 6,6 si můžeme všimnout tohoto: „Ale když[…]