Cyklické uhlovodíky

Cykloalkany

  • Obecný vzorec: CnH2n
  • Vlastnosti a reakce obdobné jako alkany (při hydrogenacích a halogenacích dochází ke štěpení cyklu)
  • Cyklopropan a cyklobutan – plyny, rovinné molekuly
  • Od cyklopentanu – kapaliny

Cyklohexan

  • Z ropy
  • Surovina pro výrobu plastů (silon)
  • Nepolární rozpouštědlo
  • Katalytickou dehydrogenací → benzen
  • Konformace cyklohexanu

Areny

  • Aromatické uhlovodíky
  • Delokalizace ese týká vždy π e
  • Struktura benzenu:
    • August Kekulé popsal molekulu benzenu C6H6 takto: 3 dvojné vazby
    • „Teorie aromatického stavu“ – systém konjugovaných π vazeb
    • ALE: v případě dvojných vazeb by na benzenu měly probíhat adiční reakce, jenže neprobíhají!
    • VYSVĚTLENÍ: benzen neobsahuje regulérní dvojné vazby, ale dochází k delokalizaci elektronů, které rotují po kruhu, a vznikne řád vazby 1,5
    • ZÁVĚR: na benzenu špatně probíhají adiční reakce, protože jádro je velmi nestabilní, naopak dobře probíhají SE+, protože na aromatickém jádře je zvýšená elektronová hustota
  • Hoření benzenu: vznikají saze, protože poměr C:H je velmi malý (1:1)
  • Názvosloví některých arenů:

Vlastnosti arenů

  • Skupenství (za normálních podmínek):
    • l – benzen, toluen, xyleny – typický pach, čiré a těkavé
    • s – naftalen, anthracen, fenanthren, bifenyl – tuhé, bezbarvé
  • Nerozpustné ve vodě, rozpustné v organických nepolárních rozpouštědlech
  • Jedovaté a karcinogenní
  • Hoří čadivým plamenem (saze)
  • Získávají se z ropy

Chemické reakce arenů (benzenu)

Elektrofilní substituce

  • Aromatický charakter zůstává zachován
  • Elektrofil nejdříve na okamžik napadne delokalizované elektrony, pak teprve vodík

a)     Nitrace

nitrobenzen
konc. → dehydratuje
+

b)     Sulfonace

benzensulfonová kyselina
+

c)      Bromace

brombenzen

d)     Alkylace

e)     Acylace

  • Vnášení zbytku karboxylové kyseliny R-CO- (např. CH3COOH)
–          Substituční pravidla
  • Je jedno, který vodík nahradíme při substituci 1. stupně
  • Při substituci do 2. a 3. stupně je pevně určena charakterem prvního substituentu
o   Substituenty I. řádu
  • Mají nevazebný elektronový pár (volný)
  • Řídí další substituci do polohy ortho- a para-
  • Urychlují reakce na jádře
  • -OH, -NH2, -X, -R (např. -CH3)
o   Substituenty II. řádu
  • Mají násobné vazby
  • Řídí další substituci do polohy meta-
  • Zpomalují reakce na jádře
  • -NO2, -SO3H, -COOH
–          Mezomerní efekt
  • = posun π elektronů
  • Vysvětlení řádu substituentů
o   +M-efekt
  • Skupiny s volným elektronovým párem mají tendence přidat e do jádra
  • Substituenty I. řádu
o   –M-efekt
  • Skupiny s násobnými vazbami odčerpávají e z jádra
  • Substituenty II. řádu
Nitrace fenolu
Chlorace nitrobenzenu

Radikálová adice

  • Mizí aromatický charakter
  • Reakce probíhají neochotně → kat., ↑t nebo UV záření

a)     Hydrogenace benzenu

b)     Chlorace benzenu

Oxidace

  • Oxidace benzenového jádra pouze za drastických podmínek (↑t, ↑p, kat.)
  • Vznikají anhydridy
  • Pokud aren obsahuje boční řetězec, proběhne oxidace přednostně na něm

Zástupci arenů

Benzen

  • Čirá, těkavá, hořlavá kapalina
  • Karcinogenní účinky
  • Nerozpustná ve vodě
  • Zisk: z ropy a dehtu (při karbonizaci uhlí)
  • Užití: rozpouštědlo, výroba derivátů

Toluen

  • Čirá, těkavá, hořlavá kapalina
  • Zdraví škodlivá
  • Nerozpustná ve vodě
  • Užití: rozpouštědlo (ředidlo), výroba TNT nebo umělého sladidla sacharinu

Styren

  • Polymerací → polystyren