Prvky 15. skupiny (p3 prvky – V. A skupina)
- N, P, As, Sb, Bi
- konfigurace: ns2np3 → 5 valenčních elektronů
- Dusík plyn ostatní pevné látky
- N, P – nekovy, As, Sb – polokovy, Bi – kov
- Nejčastější ox. čísla: N -III, I, II, III, VI, V
P -III, III, V
As -III, III, V klesá elektronegativita
Sb III, V klesá stabilita V, roste III
Bi III - Stabilizace:
- a) +3e– → vznik N-III, P-III – energeticky nevýhodné, iontová vazba je slabá, převažuje kovalentní charakter
- b) sdílením kovalentních vazeb: 1 trojná, 1 dvojná + 1 jednoduchá, 3 jednoduché
Dusík – N
1. Výskyt
- Volný – N2 78% v atmosféře
- Vázaný
- V org. sloučeninách (biogenní) – aminokyseliny, nukleové kyseliny
- V anorg. sloučeninách – NaNO3 chilský ledek, NH3 amoniak – vzniká rozkladem bílkovin, dále vznikají omezeně N2O, NO, NO2
2. Vlastnosti
- Bezbarvý, bez chuti a zápachu, málo rozpustný ve vodě, nepodporuje hoření a dýchání, není jedovatý
- N2 – stálá molekula, existuje ve všech skupenstvích jako N2
- Inertní → využití jako ochranná atmosféra
3. Reaktivita
- S kyslíkem reaguje za teploty 2000 – 3000° C nebo v elektrickém oblouku
- S vodíkem za vysokého tlaku v katalyzátoru:
- S kovy za ↑t tvoří nitridy
4. Příprava a získávání
- Laboratorní příprava: tepelným rozkladem
pokus „sopka“
Průmyslová výroba: frakční destilací zkapalněného vzduchu ~ -196°C
- Přepravuje se stlačený v tlakových lahvích (zelených) nebo zkapalněný v Dewarových nádobách
5. Užití
- Inertní atmosféry
- Při výrobě kovů redukcí zabraňuje oxidaci kyslíkem
- Výroba NH3, HNO3, hnojiv, výbušnin, plastů
- Lékařství – vypalování bradavic
6. Sloučeniny
– Bezkyslíkaté
o Amoniak NH3
- Štiplavý, páchnoucí plyn, vzniká rozkladem bílkovinných látek, jedovatý
- V těle vzniká při odbourávání bílkovin – zneškodnění – přeměna na močovinu
- Výroba: přímá syntéza N2 a H2 za přítomnosti Fe, tlaku a teploty (Haber-Boschova syntéza)
- příprava: NH4Cl + NaOH → NaCl + NH4OH + H2O
- Snadno se zkapalňuje – obsahuje vodíkové vazby,
- Dobře se rozpouští ve vodě – čpavková voda (NH3 + H2O → NH4+ + OH–)
- NH3 reaguje zásaditě, NH4+ kysele
- Nejdůležitější reakce: oxidace na NO (viz výroba HNO3 dále)
- Užití: hnojivo, chladicí médium, výroba HNO3, barviv, léčiv
o Amonné soli
- Vznikají reakcí NH3 s kyselinami
- Bílé krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě, těkavé (lehce); za vyšší teploty se rozkládají
- NH4Cl – salmiak, suché články, pájení (spolu s kalafunou = tavidlo)
- NH4NO3 – hnojivo, ledek amonno-vápenatý
- (NH4)2CO3 – cukrářské droždí (amonium, zde kuchařský termín ne chemický)
– Kyslíkaté
o Oxidy dusíku
- N2O – rajský plyn – užívaný k narkózám, způsobuje bezvědomí
- NO – bezbarvý, snadno se oxiduje na NO2 , druhý krok při výrobě HNO3
- NO2 – hnědočervený, toxický, vzniká oxidací NO nebo tepelným rozkladem dusičnanů
jako nežádoucí produkt je obsažen v nitrózních plynech (NO + NO2 = NOx) ve výfukových plynech nebo spalovnách → kyselé deště
o Kyseliny
HNO3
- Vlastnosti: bezbarvá, silná, max. koncentrace 68 %, dýmavá – rozkládá se na světle – na NO2 + O2 + H2O (uchovává se v tmavých lahvích)
- Koncentrovaná: má silné oxidační účinky, oxiduje ušlechtilé kovy (kromě Au a Pt, ty len lučavkou královskou, HCl : HNO3, 1 : 3)
Fe, Al, Cr se v konc. HNO3 pasivují – vzniká ochranná vrstva oxidu
Cu + 4HNO3(konc) → Cu(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O - Zředěná: převládají kyselé vlastnosti
rozpouští neušlechtilé kovy za vzniku vodíku
Zn + 2HNO3 → Zn(NO3)2 + H2↑ - Výroba:
výroba amoniaku: N2 +3H2 NH3
katalytická oxidace na NO: 4NH3 + 5O2 4NO + 6H2O
oxidace na NO2: NO + 1/2H2O NO2
reakce s vodou: 2NO2 + H2O HNO3 + HNO2 - 3HNO2 HNO3 + 2NO (zpět do výroby) + H2O
- Soli: dusičnany – ledky, dobře rozpustné ve vodě, oxidační účinky (do střelného prachu)
NaNO3 – chilský ledek
KNO3 – draselný ledek
NH4NO3 – amonný ledek - Použití: výroba hnojiv a výbušnin
- HNO3 + bílkovina = XANTOPROTEINOVÁ REAKCE – důkaz bílkovin (žluté zbarvení)
HNO2
- Nestálá kyselina
- Použití: výroba barviv, reakce diazotace
- Soli: dusitany, redukční činidla (samy oxidují na dusičnany)
Fosfor – P
1. Výskyt
- Volný se nevyskytuje
- Vázaný: apatity (minerály na bázi fosforečnanů)
biogenní prvek (kosti, zuby, DNA, RNA)
2. Vlastnosti
- Pevná, látka, nekov
- 3 krystalové modifikace:
- Bílý fosfor – P4 (čtyřstěn)
- Nejreaktivnější, nestálý, samozápalný
(uchovává se pod vodou) - Prudce jedovatý
- Měkký, nerozpustný ve vodě, rozpustný v sirouhlíku a benzenu
- Páry fosforeskují (pomalá oxidace)
- využití: samozápalné bomby, jed na krysy
- Nejreaktivnější, nestálý, samozápalný
- Červený fosfor – vzniká zahřátím bílého (270°C) bez přístupu vzduchu
- Amorfní, stálý, nejedovatý, fialovočervený prášek
- Nereaktivní, nesvětélkuje, nerozpustný ve vodě ani organických rozpouštědlech
- Využití: výroba zápalek
škrtátko – červený P + MnO2 + skelný prach
hlavička – Sb2S3 + KClO3
- Černý fosfor (kovový) – vzniká zahřátím bílého fosforu (380°C) + Hg
- Vrstevnatá polymerní struktura, připomínající grafit
- Nejméně reaktivní, tepelně i elektricky vodivý
- Nerozpustný ve vodě a v rozpouštědlech, nejedovatý
- Bílý fosfor – P4 (čtyřstěn)
3. Výroba fosforu
- Redukce fosforečnanů pískem a koksem v elektrické peci
4. Sloučeniny
– Bezkyslíkaté
- PH3 – fosfan jedovatý, zapáchající
- Fosfidy: kov + fosfor: Ca3P2, Zn3P2, AlP
– Kyslíkaté
Oxidy
- P4O6 – dimerní, při spalování P4 při nedostatku kyslíku
- P4O10 – dimerní, z P4,dostatek kyslíku
Pevná bílá látka, silně hygroskopická (= váže vodní páry => vysušuje plyny)
Kyseliny
- H3PO4
- Nemá oxidační vlastnosti
- Středně silná, bezbarvá krystalická látka
- Většinu kovů nerozpouští, protože se ve zředěné kyselině fosforečné vytváří na jejich povrchu vrstva nerozpustných fosforečnanů → ochrana kovů před korozí
- Využití – potravinářství: okyselování nápojů, konzervant (coca-cola)
Soli od H3PO4
- 3 řady solí: (H2PO4)–, (HPO4)-2, (PO4)-3
- Ve vodě rozpustné: (H2PO4)– s prvky I.A a II.A
(HPO4)-2 a (PO4)-3s prvky I.A a s NH4+
ostatní nerozpustné - Využití:
- Fosforečnany – v potravinách, změkčovadla, při výrobě léčiv
- Průmyslová hnojiva
Arsen – As
- 4 alotropické modifikace, polokov
- As4O6 – arzenik, otrušík, utrejch
bílá, krystalická látka, bez chuti a zápachu, rozpustná ve vodě
prudký jed, nedokazatelný až do 1. pol. 19. st., kdy byla vyvinuta Marshova zkouška
Dusíkatá a fosforečná hnojiva
1. Dusíkatá hnojiva
- Ledky – NaNO3, KNO3, NH4NO3, Ca(NO3)2
- (NH4)2SO4, NH3, močovina NH2CONH2
2. Fosforečná hnojiva
- Příprava: rozkladem přírodních fosforečnanů – apatitů a fosforitů
- Vzniká Ca3(PO4)2 – ve vodě nerozpustný, působením H2SO4 se převádí na
Ca(H2PO4)2 + CaSO4 . 2H2O → superfosfát
3. Kombinovaná hnojiva
- NPK – trojsložková, obsahují sloučeniny dusíku, fosforu a draslíku ve vhodných poměrech
Přehnojování – nezpracované dusičnany zůstávají v rostlině (např. u zeleniny), nebo prosakují do spodních vod → v lidském těle se pak přeměňují na škodlivé dusitany