Úvod do organické chemie

Úvod do organické chemie = chemie sloučenin uhlíku

  • C tvoří 4 kovalentní vazby a je schopen řetězit se → obrovské množství sloučenin
    (k roku 2000 jich bylo známo cca 23 000 000)
  • Původní termín ORGANICKÁ CHEMIE vznikl poč. 19. st. a zahrnoval pouze chemické látky a děje v živých organizmech
  • 1828 německý chemik Fridrich Wöhler vyrobil syntézou anorganických látek organickou močovinu:
    2 KOCN + (NH4)2SO4 → K2SO4 + 2NH4OCN NH2 – C – NH2 močovina

 

  • Tato syntéza byla hodnocena jako nejdůležitější reakce 19. st.
  • Dnes – organická sloučenina = každá, která obsahuje C (výjimky: CO2, CO, H2CO3 + soli, HCN, HOCN, karbidy)
  • Organická chemie studuje složení, struktury, vlastnosti, reakce, výrobu a užití org. látek

Organické látky získáváme

  • Z přírodních zdrojů:sacharosa – cukrová řepa, třtina
    škrob – brambory, kukuřice
    bílkoviny – maso
    celulosa – dřevo
    plasty – ropa
  • Synteticky: léčiva, barviva, lepidla, …

Obecné vlastnosti organických sloučenin

  • Ve všech skupenstvích (s, l, g)
  • Kovalentní charakter
  • Většinou: nerozpustné ve vodě
    rozpustné v org. rozpouštědlech (benzen, aceton, ether, ethanol, …)
    se dají spálit v O2
    neelektrolyty
    toxické, karcinogenní
    nestálé při ↑t (nad 200°C se rozkládají)
    zápalné, těkavé, často výbušné

Výskyt: v přírodě ve směsích i čisté (čisté mají tt nebo tv v malém teplotním rozmezí a většinou při vyšší teplotě než směsi)

Zisk: destilace, krystalizace, extrakce, chromatografie

Druhy vzorců organických sloučenin

  1. Empirický (stechiometrický)
    udává pouze poměr sloučených atomů, např. CH2
  2. Souhrnný (sumární, molekulový)
    udává skutečný počet atomů v molekule: C2H4
  3. Strukturní
    1. Konstituční – udává pořadí atomů a typ vazeb
  • Racionální: CH4                                       CH2 = CH2
  • Rozvinuté:

 

  1. Konfigurační – přidává ještě prostorové uspořádání

cis-2-buten                                                             trans-2-buten

Tyto dva typy jsou nejpoužívanější, později se seznámíme ještě s konformačním.

 

  1. Strukturní elektronový
    udává způsob rozložení e v molekule (často jen na reakčních centrech)kyselina octová

Vazby v molekulách organických sloučenin

  • Převládají kovalentní vazby

Vaznost

  • Uhlík: vždy 4vazný
    možnosti:
    4 jednoduché vazby – všechny typu σ, hybridizace sp3

1 dvojná vazba a 2 jednoduché – 3σ + 1π, hybridizace sp2
1 trojná vazba a 1 jednoduchá – 2σ + 2π, hybridizace sp
2 dvojné vazby – 2σ + 2π, hybridizace sp

  • Dusík: trojvazný
  • Kyslík, síra: dvojvazné
  • Vodík, halogeny: jednovazné
  • Není-li splněna vaznost částice, nemá trvalou existenci a nese náboj:

 

rozložení náboje na nitroskupině

Vzájemná poloha násobných vazeb

  • Izolované: C = C – C – C – C = C – C                násobné vazby jsou odděleny
    minimálně dvěma jednoduchými
  • Konjugované: C = C – C = C – C = C        střídání vazeb
  • Kumulované: C – C = C = C – C               násobné vazby nejsou odděleny

Izomerie

  • Organické sloučeniny mohou mít stejný souhrnný nebo empirický vzorec, ale přesto se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi.
  • Důvodem je rozdílná struktura nebo prostorové uspořádání = IZOMERIE
  • IZOMERY mají stejný sumární vzorec, ale rozdílný strukturní

Rozdělení izomerií:

 

konstituční                                                                                                      konfigurační     
určuje pořadí atomů a vazeb v molekule                                            řeší prostorové uspořádání
stereoizomerie

1.      Konstituční izomerie

A.      Rovinná řetězová

  • Liší se stavbou uhlíkového řetězce
    C4H10
    C5H12

B.      Rovinná vazebná

  • liší se polohou a typem vazby
    C5H6 C = C = C = C – C
    C = C – C = C = C
    C = C – C C – C

C.       Polohová

  • Liší se umístěním heteroatomu (další prvek, kromě C a H)
    C3H7Cl

D.      Skupinová

  • Liší se charakteristickou skupinou
    C2H6O ethanol                               dimethyletherC4H8O   butanal                                ethyl(methyl)keton

 

E.       Tautomerie

  • Keto a enol forma (keto = keton, obsahuje O vázaný dvojnou vazbou; enol = obsahuje dvojnou vazbu mezi uhlíky ( -en) a hydroxylovou skupinu ( -ol))
    vinylalkohol acetaldehyd

2.      Konfigurační izomerie

A.      Izomerie na dvojné vazbě (cis a trans)

 

cis-2-buten                        trans-2-buten

 

B.      Optická

  • Látky se liší orientací substituentů na chirálním uhlíku a stáčí rovinu polarizovaného světla opačnými směry (viz později kyslíkaté deriváty karboxylových kyselin)

3.      Konformační izomerie

např. cyklohexan                            židlička                                                                vanička

ethan

 

 

 

Klasifikace organických sloučenin

  • UHLOVODÍKY – obsahují pouze C a H
  1. Dělení podle typu řetězce

 

otevřený řetězec                                                                                          uzavřený řetězec
acyklické neboli alifatické uhlovodíky                                                                   cyklický

 

nerozvětvený                   rozvětvený                                        alicyklické                           aromatické
obsahují benzenové jádro

karbocyklické    heterocyklické

+ podle počtu cyklů: monocyklické, bicyklické, tricyklické, …

 

  1. Dělení podle typu vazeb

 

nasycené                                                                                                          nenasycené

obsahují pouze jednoduché vazby                                                        obsahují násobnou vazbu

alkany                                                                                                                dvojnou = alkeny

trojnou = alkyny

 

  • DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ – obsahují i jiný prvek, buď náhradou za C, nebo H
    • Nejdůležitější:
      • Halogenderiváty: obsahují atom halogenu
      • Kyslíkaté deriváty: obsahují skupiny – OH, = O, – O –
      • Dusíkaté deriváty: aminy( – NH2) a nitroderiváty ( – NO2)
    • Každý typ derivátu má typickou skupinu atomu = funkční (charakteristická) skupina

Charakteristika reakcí organických sloučenin

Obecné vlastnosti:

  • Reaktanty = substrát (látka se složitou strukturou) + reagent (činidlo, látka s jednoduchou strukturou)
  • Platí stejné zákony jako v anorg. chemii: vznik vazby – koligace, koordinace
    zánik vazby – homolýza, heterolýza
  • Reakce jsou pomalejší a složitější (několik stupňů, meziprodukty)
  • Reakce probíhají na vazbách C – C, C – H, u derivátů i na charakter. skupině
  • Část molekuly, kde probíhá reakce = reakční centrum

Zápis chemického děje:

  • Chemická rovnice – reaktanty, produkty + vyčísleno
  • Reakční schema – pouze reaktanty a produkty, nevyčísleno
  • Reakční mechanizmus – popis všech změn (kroků), kterými se reaktant přemění na produkt

Klasifikace organických reakcí

1.      Dle hybridního stavu reakčního centra

  1. Substituce S – (náhrada, záměna) hybridní stav zůstane zachován
    CH4 + Cl2 → CH3Cl + HCl
  2. Eliminace E – (odebrání odtržení) hybridní stav se sníží, vznikají násobné vazby
    CH3– CH2OH → CH2 = CH2 + H2O
  3. Adice A – (opak eliminace, dodání, připojení) hybridní stav se zvyšuje,
    probíhá na nenasycených uhlovodících
    π vazby zanikají
  4. Přesmyk – změna sloučeniny na jinou pouhým přeskupením atomů v molekule
    izomerie, nemění se souhrnný vzorec molekuly

2.      Dle typu reagentu

  1. Radikál R• – částice s volným e, velmi reaktivní
    vznikají působením světla, UV zářením nebo el. výbojem
  2. Elektrofil – částice s celým nebo parciálním kladným nábojem (všechny kationty)
    při reakci atakuje substrát v místě zvýšené e hustoty
    (např. na aromatické jádro benzenu)
  3. Nukleofil ­– částice s celým nebo parciálním záporným nábojem (OH, I, …)
    atakují místa se sníženou ehustotou

 

  • Spojením obou kritérií získáme tyto možnosti:
    • Radikálová substituce SR
    • Elektrofilní substituce
    • Nukleofilní substituce

ER                       
AR          
    

3.      Někdy mluvíme o organických reakcích podle typu děje

  • Oxidace – u org. reakcí je to příjem O, nebo ztráta H
  • Redukce – ztráta O, nebo příjem H
  • Hydrogenace
  • Dehydrogenace
  • Hydratace
  • Dehydratace
  • Polymerace, polykondenzace, esterifikace, neutralizace, hydrolýza, …