= metrické znaky. Znaky jsou podmíněny geny malého účinku = polygenní geny = minorgeny (mnoho genů kóduje jeden znak= polygenní systém – soubor těchto genů) – tím vzniká mnoho genotypů a z nich pak fenotypy. Znaky, které se dají počítat, změřit, určit velikost.
Účinky těchto genu jsou aditivní – při tvorbě znaků se sčítají – duplicitní kumulativní interakce = polygenní dědičnost.
Nelze přesně určit štěpné poměry. Ale jejich fenotyp odpovídá četnosti v Gaussově křivce. Nejméně jsou zde zastoupeni jedinci s minimální nebo maximální fenotypovou hodnotou. Největší část pak tvoří jedinci s průměrnými hodnotami.
Na výsledku kvantitativního znaku se podílí i prostředí (klima, potrava, predátoři, parazité, vzdělání, výchova). Většina je tedy ovlivněna multifaktoriálně – společně genotyp s prostředím.
Př. kvantitativních znaků: hmotnost, výška, odstín kůže, inteligence
u živočichů: kvalita masa, množství tuku, reprodukce
| KVALITATIVNÍ ZNAKY | KVANTITATIVNÍ ZNAKY |
| podmíněny 1 nebo několika málo geny = majorgeny | podmíněny mnoha geny = minorgeny |
| monogenní dědičnost | polygenní dědičnost |
| hodnotí se kvalita (rohatost, barva květů) | hodnotí se kvantita (měření, počítání, vážení) |
| prostředí nemá vliv na projev vlastností | prostředí může ovlivnit vlastnosti znaku |
V nejjednodušším případě máme pouze 2 typy alel: aktivní (snižuje nebo zvyšuje účinek fenotypu) a
neutrální (nepodílí se na fenotypu)
Oba typy alel se přenášejí na potomstvo podle určitých pravidel pro medelovské křížení.
Segregaci alel pro F2 generaci odpovídá vzorec: (a + b)n : a=aktivní alely, b=neutrální, n= celkový počet alel
Počet různých genotypů kvantitativních znaků je dán počtem genů které je kódují : vztah 3k
1 gen = 3 genotypy
3 geny = 64 genotypů
5 genů = 243 genotypů
Environmentální dopad na fenotyp inteligence = geny + trénink, studium
barva kůže = geny + opalování
tělesná hmotnost = geny + výživa
alkoholismus = geny + prostředí
Kvantitativní znaky dosvědčují, že proměnlivost (variabilita) organismů je podmíněna dvěma faktory:
- faktory vnějšího prostředí = nedědičná proměnlivost
- složením genotypu = dědičná proměnlivost
Dědivost = heritabilita – udává vzájemný podíl mezi dědičnou a nedědičnou proměnlivostí – značíme h
nabývá hodnot 0-1 (0 – 100%).
h = 0 ….. celá proměnlivost kvantitativního znaku je ovlivněna prostředím
h = 1 ….. celá proměnlivost ovlivněna genetickými faktory
Heritabilitu lze odhadnout sledováním výskytu u dvojčat = gemelogický výzkum.
Dvojvaječná – v těle matky dozrají najednou 2 vajíčka a jsou oplozena 2 spermiemi. Jedná se o dva
sourozence, kteří mají v průměru jen 50% shodných alel.
Jednovaječná – vznikají z jednoho oplozeného vajíčka. V prvním jaderném dělení zygoty dochází k úplnému
oddělení dceřiných buněk = blastomer. Mají všechny alely shodné. Jejich rozdíly v určitých
znacích jsou podmíněny pouze prostředím.