Státy východní Evropy
Bělorusko- Minsk
Estonsko- Tallin
Litva- Vilnius
Lotyšsko- Riga
Moldavsko- Kišiněv
Ukrajina- Kyjev
Rusko- Moskva
=Státy bývalého Sovětského svazu
Vymezení
– Pobaltí
– Dříve státy východního bloku (i ČR)
– Dnes státy bývalého SSSR
– Rozpad Sovětského svazu
– Dříve se skládal z 15 svazových republik
– Dominantní bylo vždy Rusko (centrem státu Moskva)
– Ekonomická krize- neefektivní centrální plánování, žádná motivace lidí, závody ve zbrojení
– 2. Polovina 80. Let. 20. Století- pokus o reformy nepomohl-> to vedlo k pádu totality (M. Gorbačov)
– 31. 12. 1991 se Sovětský svaz rozpadl na 15 nezávislých států
– 12 z nich (kromě Pobaltí) vytvořilo SNS (Společenstvo nezávislých národů)
– Tyto 3 pobaltské republiky se spíše orientovaly na západ (EU, NATO)
Přírodní poměry
– Baltský kryogenní štít
– Přímořské státy
– Mírně zvlněný prostor Východoevropské nížiny
– Na východě pohoří Ural (hranice mezi Evropskou a asijskou částí Ruska)
– Kaspická nížina (-28 m. n. m. = neníže položení místo Evropy)
– Pás velmi úrodných černozemních stepí („Obilnice Evropy“)= Od Ukrajiny po Kazachstán
– Jinak chudé půdy- dominují pastviny
– Mírný (kontinentální) podnebný pás x sever Ruska leží v subpolárním pásu
– V zimě zamrzá Botnický záliv- vnitrozemské klima
– Velké teplotní amplitudy
– Směrem do vnitrozemí srážek ubývá
– Podél Černého moře je úzký pruh subtropického (vlhkého) podnebí
– Nejvýchodnější bod: Ústí řeky Bajdaraty do Karského moře (67° v. d.)
– Řeky (Volha (nejdelší Evropská řeka), Don, Dněpr, Dněstr, Západní a Severní Dvina, Něva, Pečora) odtékají do Atlantského a Severního ledového oceánu a bezodtokého Kaspického moře
– Jezera (Ladožské, Oněžské)
Hospodářství
– Bohatý region na nerostné suroviny
– Černé uhlí (v Doněcké pánvi mezi Ukrajinou a Ruskem)
– Železná ruda (Kursk)
– Ropa a zemní plyn (v asijské části Ruska, velmi významné pro Evropu)
– Zaostalá část Evropy (výjimka Pobaltské státy- EU)
– Účastní se na Evropském trhu
– Nemají moc surovin, spíše pastviny
POBALTÍ
– Republiky v čele s prezidentem
– Členi EU (měna euro), od roku 2004
– V procesu transformace na tržní ekonomiku
– Jediná zóna na Pobaltí, kde se neplatí eurem je Kaliningrad
Estonsko
– Hlavní město: Tallin
– Počet obyvatel: 1,5 milionu
– Nejvyspělejší stát oblasti Pobaltí
– Vyspělá tržní ekonomika- moderní obory
– Blízkost k Finsku (obchod, jazyk- Ugrofini)
– Telekomunikace, IT
– Chemický a dřevozpracující (lodě na ryby) průmysl
Lotyšsko
– Hlavní město: Riga
– Počet obyvatel: 2 miliony
– Někde „mezi“ vyspělostí
– Významný tranzit Z-> V (ropovod, plynovod, trajekt)
– Těžba rašeliny, jantaru
– Nížinatý povrch
– Rybolov, pastviny (ovce, skot)
Litva
– Hlavní město: Vilnius
– Počet obyvatel: 3 miliony
– Nejméně vyspělý stát
– Od 1. 1. 2015 Litva vstoupila do Eurozóny
– Největší jaderná elektrárna v této oblasti- Ignalinská 80% energie
– Kaliningrad- území Ruska, dříve vojenské území
– Zdroje pro papírenský průmysl Moldavsko
– Hlavní město: Kišiněv
– Povrch- úrodné černozemě
-Střed: nízká vysočina Kodry
-Řeka: Prut
– Podnebí: Mírné, vnitrozemské
– Obyvatelstvo: Moldavané 65%, dále Ukrajinci, Rusové, Židi, Bulhaři
– Hospodářství
-Méně rozvinuté
– Rostlinná výroba
– Chov ovcí, prasat, skotu
-Potravinářská průmysl
Bělorusko
– Hlavní město: Minsk
– Rozloha: 207 000 km2
– Počet obyvatel: 10 milionu
– Hustota zalidnění: 50 ob/ km2
– Prezidentská republika
– Člen OSN, OBSE, SNS, SSR
– Po roce 1989- změna politiky, oficiálně je to demokratické zařízení, ale je neoficiálně považováno za totalitní režim- Prezident má značné pravomoci (Lukašenko)
– Nedokončení transformace centrálně plánované na tržní ekonomiku- to vede k Inflaci, nezaměstnanosti, rozpadu oborů, pomalý nástup moderních oborů
– Méně rozvinutý stát Evropy, politické problémy
Zdroje: Lesy a nížiny- těžba a zpracování dřeva
Zemědělství:
– Národní park- Bělovješský prales- poslední přírodní lokalita, kde žije volně zubr
– Žito, oves, okopaniny (brambory, cukrová řepa)
– Strojírenství- traktory, dřevozpracující průmysl
– Dominuje živočišná výroba (Chov prasat, skotu, koní)
Hospodářství
– Transformující se ekonomika
– 70% urbanizace
– Vývoz: stoje, chemikálie, kovy, textil, potraviny
– Hospodářství prochází velkou krizí- největším zdrojem je průmysl
– Dominuje dřevo, malé nerostné zdroje
– Tranzit- ropovody a plynovody (Z -> V) Obyvatelstvo:
– 78% Bělorusové
– Dále Rusové, Poláci
– Střední délka života- muži 62 let, ženy 74 let
– Gramotnost 98%
Náboženství
– Věří 50%
– Křesťanství- pravoslavní
Povrch
– Jih- roviny, močály
– Sever- zvlněný, morény
– Řeky tekoucí do Baltského moře (Dvina, Němen) a do Černého moře (Dněpr)
Podnebí- mírné s kontinetálními vlivy (Botnický záliv)
Ukrajina
– Hlavní město: Kyjev
– Rozloha: 603 000 km2
– Počet obyvatel: 46 mil
– Hustota zalidnění: 77 ob. / km2
– Demokratická republika
– Přišla o Krym v roce 2014- politické problémy, dříve autonomní republika Ukrajiny
– Západ- Pro Evropský, Východ- Pro Ruský
– Člen SNS, OSN, OBSE, GUAM
– Partnerství pro mír
– Armáda má cca 300 000 vojáků
– Chudá oblast Evropy
Podnebí
– Mírné klima
– Na pobřeží Černého moře- vlhké subtropy (Suchá léta, mírné zimy, srážky leden, únor)
– Karpaty- hornaté klima
Povrch
– Na západě vysokohorská oblast
– Dominují stepi
– Vodstvo: úmoří Azovského a Černého moře
-Rozvětvené řeky, vysoký vodní stav na jaře
-Hydroelektrárny- DněproGes, Kremenčukská vodní nádrž) Hospodářství
– Největší obilnice světa
– Dominují stepi- zemědělství (obiloviny- pšenice, ječmen, kukuřice, žito. Citrusy, vinná réva, olivy, okurky)
– Jih Ukrajiny- zemědělský, vinná réva
– Donbas- těžba černého uhlí
Ekonomika
– Tržní hospodářství- nástup v podobě „šokové terapie“
– Družba- ropovod z Ruska na Z (Ukrajina je převodní stanice do ČR)
– Zemi postihla hyperinflace- mnoho podniků zničilo svou produkci- až po roce 96 se země stabilizovala
Obyvatelstvo
– Výrazně venkovská zem, urbanizace 68%
– Klesá porodnost
– Emigrace do ZE- úbytek obyvatel kvůli ekonomice
– Vysoký podíl nakažených HIV
– 78% Ukrajinci, dále Rusové (Východ a Krym)
– Nízká životní úroveň
Náboženství
– 60% věřících
– Pravoslavné, křesťanství, Kyjevský a Moskevský patriarchát, Ukrajinská církev