Politologie

= společensko- vědní disciplína, věda o politice (politické chování, porovnávání politických systémů). Zejména je předmětem POLITIKA (= správa státu)

Pojetí politiky

Politics- oblast, ve které se střetávají politické programy
Policy– výstupy z politiky (konkrétní kroky, vyhlášky)

Politický program= forma představ, které politická strana má

Pragmatický program– aktuální potřeby lidí (kam by investoval peníze, zvýšení nebo snížení daní)
Antipolitický program- postaven na morálním základě.
- Uvažuje v dlouhodobých horizontech, týkajících se lidstva jako celku
- Spíše globální problémy (mírová hnutí, hnutí za lidská práva) + snaha řešit aktuální nespravedlivosti
- Představitelé: T. G. M., Václav Havel
Negativistické pojetí– vnímá politiku jako moc v době válek (skrz politiku uchopení moci)

Historie:

ANTICKÉ ŘECKO- demokracie, veřejná politika, všichni se podílí na chodu státu

Platon- teorie ideálního státu, vláda filosofů (dílo Ústava)
Aristoteles- člověk by se měl ukotvit (zoon politikon- člověk jako tvor společenský)

RENESANCE- rozmach otázek o fungování společnosti, píšou se utopie

Thomas Moore (dílo Utopie- bájný ostrov, všechno je všech, žili by skromně)
Francis Bacon (dílo Nová Atlantida- vládnout by měli nejmoudřejší)
Nicolo Machiavelli (dílo Vladař- říkal, že vladař nemusí být dobrý, ale dobrým se musí zdát)

NOVOVĚK (17. století)

John Locke (dílo Druhé pojednání o vládě- lidé ve státě se musí vzdát určitých svobod a stát jim za to poskytne ochranu), rozdělil legislativu a exekutivu
Charles Montesquie – připojuje moc soudní

STOLETÍ

Max Weber – zakladatel moderní politologie
-tři panství:
Charismatické (v čele osobnost s mimořádnými vlastnostmi)
Tradiční – moc na základě dědictví

Legální – moc díky zákonům

Politická socializace

= proces, kdy si osvojujeme politické názory

Učíme se politickým faktům
Vytváříme si politické postoje
Ovlivňují nás rodiče jako prvovoliči

Politická participace

= účastnit se, podílet se na politice, aktivně ovlivnit politiku

Konvenční- členství v politické straně, volby- vyjadřujeme názor konvenčním způsobem
Nekonvenční– využití prostředků na hranici zákona (nedobrovolné demonstrace, stávky)- názor nekonvenčním způsobem

Občanská společnost

=aktivity občanů, které nejsou spojeny se státem (příspěvkové organizace)→ stát dává těmto organizacím prostor, aby vznikl

3 faktory:

Politické a právní-lidé se mohou sdružovat a o něco usilovat
Ekonomické -stát na organizace musí mít finanční prostředky
Kulturní -lidé mají pocit sounáležitosti

Politické strany

= organizovaná skupina lidí, kteří mají podobný názor

Má hierarchii
Mají řád
Mají stejný cíl- získat účast na státní moci

Pluralita= existuje více politických stran, hájí různé zájmy

Vznik politických stran

Teorie cleavages = konfliktní linie– byla rozdělena společnost. Díky průmyslové revoluci vznikla v 19. století

Levicové strany

– Zaměstnanci

– Město

– Centrum

– Stát

Pravicové strany

– Zaměstnavatelé

– Venkov

– Periferie měst

– Církev

Klasifikace politických stran

PRAVICE X LEVICE

Pravice- připisuje minimální úlohu a odpovědnost státu „Stát nemá do ekonomiky zasahovat“
Levice- státní zásahy do ekonomiky a hospodářství

Pravice- klade důraz na individualismus
Levice- klade důraz na kolektivismus a sociální podporu

Pravice- podpora svobodného trhu a podnikání
Levice- silná sociální politika, zvyšování daní

Pravice- liberalizace- odstraňování překážek a bariér
Levice- stát má funkci ochránit

Politické spektrum

LEVICE

ČSSD (Česká Strana Sociálně Demokratická)
- Bohuslav Sobotka
KSČM (Komunistická strana Čechy a Morava)
- Vojtěch Filip

PRAVICE

ODS (Občanská Demokratická strana)
- Petr Fiala
TOP 09 (Tradice, odpovědnost, prosperita)
- Karel Schwarzenberg

STŘED

ANO-2011
Andrej Babiš
trochu pravicověji
KDU- ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová)
-Pavel Bělobrádek

ANTI SYSTÉMOVÉ

-Hnutí ÚSVIT
-Tomio Okamura
-levicové a pravicové + přímá demokracie

EXTRÉMISTÉ

DSSS (Dělnická Strana Sociální Spravedlnosti)
KSČ (Komunistická Strana Československa)

Model podkovy

strany na koncích jsou extremistické,

netolerantní k ostatním stranám,

mají k sobě blízko, jsou nedemokratické

PODLE ŠÍŘKY SPEKTRA
- Strany ideologicky úzké– oslovují určitou stranu, ideologii (katolická, ekologická)
- „Catch all“ strany– osloví široké spektrum voličů (ČSSD)

PODLE PŘÍSLUŠNOSTI KE STRANĚ
- Kádrové- mají stálou členskou základu
- Masové- přijímají stále nové členy

Stranický systém

= způsob uspořádání politických stran a jejich vztahů. Je to vlastně počet politických stran

Koalice= seskupení politických stran s podobným názorem
- Koaliční smlouva- dohoda o krocích, které vláda chce uskutečnit, realizovat
- TOP 09 + ODS + LIDEM
Opozice= strany s odlišným názorem
- Stínový ministr- není to ministr vlády, je z opozice. Kdyby tato strana vyhrála volby- stínový ministr se stane opravdovým ministrem.

Podle počtu politických stran rozlišujeme typy stranických systémů

Systém dvou stran- dvě stejně velké politické strany, které se střídají u moci
Systém více stran- tvoří vládní koalici
Systém dominantní strany- jedna velká dominantní strana, která se podílí na vládě. Spoléhá na podporu menších stran
Systém jedné strany- pouze jedna strana, demokratické režimy

Dělení stran podle stranického systému

Relevantní- tvoří opozice nebo koalice. Nevyčleňují se ze stranického systému
Antisystémové– vymezují se vůči stranickému systému
- Izolované- zůstanou izolovány, nikdo je neakceptuje jako politického hráče
- Extremistické- chtějí změnu, mobilizují se, jsou aktivní, pořádají demonstrace, neakceptují stranický systém

EXTREMISMUS

= ideologicky vyhraněný prostor, pro který je typické, že neakceptuje demokratické principy

Cílem je odstranit systém i za použití násilí
Zpochybňují všeobecnost lidských práv
Netolerují menšiny
Upevňují si svou identitu skrze gesta

Pravicový extremismus– vychází z myšlenek fašismu a nacismu
- Projev: rasová nadřazenost a nesnášenlivost
- V druhé světové válce to byli NSDAP, DSSS
Levicový extremismus- naprostá rovnost lidí, ovlivnění soukromého vlastnictví- projev v soukromém životě. Vychází z myšlenek komunismu (KSČ)

Politické ideologie

= soubor myšlenek a názorů, které představují určitý výklad světa. Je to vlastně světonázor

Znaky:

Nahrazují náboženství
Manipulativní nástroj (prostředek manipulace)
Vytvořena intelektuální elitou
Ideologie se mění (je dynamická)
Přechod od elity k masám

1. Liberalismus

v 19. století vznikl Klasický liberalismus

Klade důraz na svobodu (občanskou, politickou, ekonomickou)
-Minimální roli státu
Individualismus
Svoboda od státu a církve
Ekonomická doktrína= soupis myšlenek a zásad(Adam Smith,Milton Friedman)
- laissez faire (v překladu „nechat dělat“)
  - Stát by neměl zasahovat do hospodářství, ekonomiky
  - Stát by měl mít pouze funkci nočního hlídače
- Neviditelná ruka trhu- trh může fungovat sám, bez státních zásahů. Podmínkou je soukromé vlastnictví a konkurence

Na konci 19 století se liberalismus větvil:

Klasický liberalismus
Socialistický liberalismus
- Přestává klást důraz na individualismus a minimální roli státu
- Člověk nemůže být nechán na pospas (potřebuje sociální pomoc)

Dnešní liberalismus– podpora svobodného podnikání, odstranění celních bariér, podpora studia a cestování. Vychází z něj ODS

2. Konzervatismus

Představitelem byl Edmund Burke „Revoluce ochromují společnost“

Snaží se o zachovávání tradičních hodnot
klade důraz na stabilitu, řád, vlastenectví, rodinu, vzdělání
Kritizoval liberalismus- člověk jedná sobecky

3. Socialismus

Reaguje na rozdělení společnosti v době průmyslové revoluce a říká, že je to nespravedlivé vrstvení

Utopický socialismus- Thomas More- dílo Utopia

Přelom 18. a 19. století– Socialisté předložili vizi, že majetní si dobrovolně rozdělí svůj majetek s chudými- následoval krach a nedůvěra

Znaky

Klade důraz na pospolitost (jsme součástí jedné společnosti)
Sociální rovnost– všichni by se měli být stejně
Zdůrazňování potřeb- „Každý dle svých možností každému dle jeho potřeb“ = statky by se neměly rozdělovat podle zásluh, ale podle potřeb

Polovina 19. století

Revolučně socialistický- komunistický proud
Reformě socialistický– sociálně demokratický proud
- Klade důraz na sociální zabezpečení všech občanů (sociální jistoty)
- Zásahy státu do hospodářství
- Proti kolektivnímu vlastnictví a centrálně plánované ekonomice

Sociální stát- idea toho, že by měly být zajištěny sociální jistoty
- Bezplatné školství
- Zajištěna minimální mzda
- Progresivní zdanění
- Ale toto vše vede k riziku zadlužení
- Keynesianství

4. Komunismus

Odštěpil se od revolučně socialistického režimu, vznik v 2. polovině 19. století

Zakladatelem byl Karl Marx (byl nespokojený s nerovností lidí- je nutná změna)- Změny by se měli chopit dělníci a následovně vzít vládu do svých rukou
- Díla: Kapitál
  - Komunistický manifest– 1848- byl určen pro nejnižší vrstvu. Autorem byl společně s Bedřichem Engelsem. Zdůrazňují opatření:
    - Vyvlastnění pozemkového majetku
    - Soustředění veškeré dopravy do rukou státu
    - Veřejná a bezplatná výchova všech dětí
  - Po smrti Karla Marxe
    - Stoupenci Karla Marxe vytvořili totalitní ideologie
    - Vladimír Lenin- dle něj by měl mít charakter diktatury (= zničení veškeré opozice, všichni by se měli podřídit vůdci)
    - Josef Stalin– v Rusku vytvořil diktaturu, zničil opozici, vytvořil gulagy (pracovní tábory pro vězně)
      - 1953 Stalin umírá
      - 1956- Nikita Chruščov odkryl Stalinovy zločiny, padl kult Stalinovy osobnosti- uvolnění režimu

5. Fašismus

z latinského fascis= sjednocení
Diktátorská forma vlády
V čele je silný vůdce s neomezenou mocí
Důležitou úlohu má stát, aby prosperoval
Stát kontroluje hospodářství
Hierarchie společnosti (vůdce, elity- muži, masy- jejich osudem je poslušnost)

Italský fašismus

– 1. vůdcem byl Benito Musolini

– V roce 1926 se Itálie stala fašistickým státem s jednou vládní stranou

– Zdůrazňuje roli státu

Německý fašismus

– V Německu v roce 1919 založena NSDAP (převzala fašistický styl)

– Obohacuje jej o rasovou nadřazenost (přetváří se v nacismus)

6. Nacismus

= nacionální socialismus

Vzniká spojení koncepcí

Fašistický stát- má vůdcovský princip
Nacistická teorie– idea árijství (blond)
Sociální Darwinismus- myšlenka přírodního výběru, přežijí ti nejsilnější, slabost a neschopnost musí být eliminovány= program eugeniky (genetický výběr, nejdříve sterilizace a potom vyvraždění postižených)

NSDAP– národně socialistická Německá dělnická strana. Krajně pravicová, vymezovali se vůči židům

1933- Hitler se stává říšským kancléřem (je neomezený vůdce, spojení funkce prezidenta a kancléře)

Spojenecké svazky s NSDAP

Jednotky SS– dozorci v koncentračních táborech
Hitlerjugen– chlapci od 14 let, vojenská jednotka, cílem je vychovat pro Německo

Norimberské zákony– zbavovaly židy občanských práv, diskriminovali je ve všech směrech (nesměli do kina atd.)

Konference ve Wansee– konečné vyřešení Židovské otázky= úplné vyhlazení židů
Genocida– záměrné vyhlazování rasové skupiny (Židové pro toto označení používají název Šoa)

7. Rasismus

zdůrazňuje biologické rozdíly mezi lidmi- díky těmto rozdílům si lidé nejsou rovni. Dochází k diskriminaci:

Právní před zákonem
Politické- nemají volební právo
Škola + práce- šikana
Ekonomické- nižší mzda

Joseph- Artur de Gobineau– teoretik rasismu, polovina 19. století

Sledoval vývoj jednotlivých států a srovnával je, potom hledal příčiny
Tvrdil, že za všechno může míšení ras (= dojde k zániku států)
Rozdělil rasy:
- Žlutá- není kulturní, je materialistická, bez fantazie
- Černá- postrádá inteligenci a kulturu
- Bílá– nejdokonalejší, inteligentní, pracovitá

Rasová diskriminace v dějinách

Apartheid- projev rasismu, vyznačuje se odděleným soužitím různých ras
- Jihoafrická republika 1948-1990
- Lidé žili separovaně, automobily byly vyznačeny barevně pro černochy a bělochy, restaurace byly jen pro bělochy
- Bantustany- černošská rezervace, lidé tam byli zbaveni občanství
- OSN se nelíbila situace, tlačila na zmírnění
- Nelson Mendela– prezident JAR, bojoval za zrušení apartheid
Ku- Klux- Klan- rasová diskriminace černochů v Americe za občanské války. Tzv. „Hon na černochy“- nosili kápě a zbraně- chtěli se zbavit všech černochů

Pozitivní diskriminace– zvýhodňování menšin na úkor většinového obyvatelstva

8. Enviromentalismus

= soubor idejí a názorů, které usilují o ochranu životního prostředí

Vznik v 60. letech 20. století
Manželé Mladowsovi– vydali zprávu Limity růstu
- Příliš rychlý vývoj a spotřeba (např. pitné vody a nerostných surovin)- měli bychom čerpat pomaleji
- Myšlenka trvale udržitelného zdroje
Aktivity ve společné rovině (Greenpeace) a politické (Zelení)
Kritika liberalismu, konzervatismu a socialismu
Ústřední je ekologie– živočichové, prostředí a vztah k životnímu prostředí

9. Feminismus

Snaha o odstranění diskriminaci a zrovnoprávnění žen
Ekonomické, politické a sociální hnutí- snaha o stejné postavení mužů a žen

Vlna feminismu- ženská hnutí, která usilovala o volební právo pro ženy
Vlna feminismu- celá společenská rovnoprávnost, finanční ohodnocení

Dnešní feministky usilují o prosazení v politice, omezit násilí na ženách, stejná mza

10.Nacionalismus

Upřednostňuje politickou, ekonomickou, rasovou a kulturní jednotu státu
Vychází z něj extremistické skupiny
Je to opozice liberalismu– jedinec se musí podřídit

Šovinismus= věří v nadřazenost svého státu, nenávist k ostatním národům, nadřazenost mužů nad ženami

Xenofobie= strach z neznámého, založeno na milných předsudcích

Sexismus= diskriminace na základě pohlaví

11.Anarchismus

chce zrušit státní moc, odmítá ji
Hlásí neomezenou svobodu
Vystupuje proti pravidlům