= matka všech věd
Filoin= milovat
Sofia= moudrost, pravda
- Smysl bytí, podstata všech věcí, postavení člověka ve světě
- Každý z nás je filosofem
Počátky filosofie:
- Před filosofií byl mýtus, ten podával v antické době představu o světě
- Doba údivu- lidé se začínají ptát, mýty jim nestačí
- Pochybují o náboženství
- „Je lepší být nespokojeným Sokratem, než spokojeným prasetem.“
- „Tam, kde dogmatik klade vykřičníky, klade filosof otazníky.“
- Je to racionální věda- tím se liší od náboženství
- Kritická- pochybuje o světě
- Využívá argumentace a diskuze
Rozdělení filosofie:
- Dle Aristotela
- Teoretické disciplíny: matematika, fyzika, metafyzika
- Praktické disciplíny: etika, politika, rétorika
- Disciplíny
- Ontologie= nauka o jsoucnu (cokoliv živé, co existuje) a bytí (vlastnosti jsoucna)
- Gnoseologie= nauka o možnostech a způsobech poznání, zkoumá i hranice lidského poznání
- Etika= postoje a jednání člověka, otázka dobra a zla
- Estetika = nauka o krásnu a o tom, jak krásno působí na člověka
- Logika= pojednává o formách správného usuzování a argumentace
Směry podle podstat světa:
- Monismus= jen 1 základ světa
- 2 pojetí Materalismus = základem je hmota a Idealismus= základem je duchovno
- Idealisté se dělí na Objektivní (duchovní základ světa nijak neovlivňuje naše myšlení a prožívání) a Subjektivní (duchovní základ ovlivňuje naše svědomí, to pak formuluje realitu)
- Dualismus
- Pluralismus
Směry ve filosofii:
- Skepticismus= zpochybňování možnosti dosáhnout pravdivého poznání
-univerzální= absolutní skepse, částečná= relativní skepse
– Empirismus= základním pramenem našeho poznání je zkušenost
– Senzualismus = krajní empirismus- uznává jen vnější zkušenosti (smysly) a ne vnitřní (pocity)
– Racionalismus= zásady, které poznáváme, nečerpáme ze zkušenosti, ale z rozumu
– Agnosticismus= tvrdí, že svět není poznatelný
Vztah náboženství x filosofie:
- Buď x nebo
- Marx : Náboženství je opiem lidstva.- pro filosofii
- Luther: Rozum je ďáblova děvka.- pro náboženství
- Buď náboženství, nebo filosofie, druhé odmítají
- Nemají nic společného
- Novopozitivisté
- Buď náboženství, nebo filosofie, ale tu druhou respektují
- Prolínají se (T. Akvinský)
- Navzájem ze sebe čerpají
Od mýtu k logu (logos= rozum)= počátky řecké filosofie:
- 7 století před letopočtem – Řecko
- Řecké státy→ mezi sebou vedou války, přesto je zde vědomí řecké pospolitosti→ na důkaz vznikají Olympijské hry, které mají sloužit pro pobavení bohů
- Náboženství- polyteismus
- Mýtus- pro antické Řecko, to bylo vyprávění o veškerých zkušenostech lidstva
- Zachyceno i písemně formou poezie
- Nejznámější mýty : theogonie (o zrození bohů) a kosmogonie (o stvoření světa)
- Nejznámější dílo bylo Theogonie (Heziodés)
-popisuje vznik Chaose a Země (Gaia)
-ti zrodí 6 generací titánů a titánek – např. Kronos pojídá své děti
-mezi nimi probíhá boj o moc, vítězí Zeus (vítězství je popisováno ve chvalozpěvu Dia)
– v Řecku bylo mnoho předpokladů pro vznik filosofie (možnost diskuze a politická svoboda, důraz na jedince, náboženství jim nepřišlo dostačující)
Přechodné období mezí mytologií a filosofií= Sedmero mudrců
- Literární přechod od náboženských spekulací k filosofickým výrokům
- Století před letopočtem
- Byli to politici, kteří se proslavili svými výroky či zákony (Tháles, Solon, Chilon)
- Jejich myšlenky jsou zapsány ve Zlomcích předsokratovských myslitelů
Řecká filosofie:
- Kolébka Z filosofie
- Rysy – snaží se najít prapříčinu (ARCHÉ)+ prvotní zákon světa a otázka mravního určení člověka (duše, ctnost)
- Dělení:
- Předsokratovské období= období přírodní filosofie a sofisté
- Klasické období= Sokrates, Platon, Aristoteles
- Helénské období
- Předsokratovské období
- Přírodní filosofie
- Návaznost na kosmogonické mýty
- Problematika dynamiky a stability
- Milétská škola
- století před letopočtem
- Tháles z Milétu
- Země leží na vodě (pluje po oceánu)
- Výšku pyramid zjistil podle jejich stínu
- Anaximandros
- Pralátka byla apeiron (neurčité, božské neomezeno)
- Protiklady teplo x chlad
- Anaximenes
- Pralátkou je pro něho vzduch
- Vše vzniká zřeďováním (oheň) nebo zhušťováním vzduchu (vítr, voda, kámen)
- Periodické střídání vzniku a zániku světa
- Pythagorejci
- Ideové hnutí se závaznými pravidly života a myšlení
- Základním tématem je harmonie
- Čísla jsou pro ně stavební prvky světa
- Přírodní jevy lze převést na matematické vztahy
- Pythagoras
- Žil na ostrově Sámos
- Zakladatel matematiky
- Jako dokonalé číslo považoval 10
- Herakleitos z Efezu
- Svět je místo změny (ta se děje vždy v protikladech- život x smrt, zima x teplo)
- Svět je v pohybu, je onymický
- „Protiklady se přitahují.“- protože spolu vytváří harmonii
- Eleaté
- Zajímají se o pohyb (tvrdí, že jeho vnímání je nedokonalé)
- Parminedes z Eleje
- Řeší, jestli něco je a nebo není → radikální rozlišení buď něco je a nebo není→ nic mezi tím
- Popírá existenci NIC (nic mě nebolí), tvrdí, že nic neexistuje
- NIC je náhrada něčeho, co neumíme vysvětlit nebo pojmenovat
- Odsuzuje změnu jako zdánlivost, není podstatná, podstatné je trvání (tím napadá Herakleita)
- Zenón z Eleje
- Přináší důkazy o neexistenci pohybu
- Dokazuje to sporem (aporie)→ nejprve potvrdí existenci pohybu a pak jej vyvrátí
- Nejznámější aporie je Achyleus a želva
- 2 důkazy neexistence pohybu:
- Cesta se dá vždy rozdělit na polovinu a tu polovinu lze rozdělit na další polovinu→ nikdy se nedostaneme na 0
- Achyleos nikdy nemůže doběhnout želvu, protože ona mí náskok a když ten náskok dožene, tak má želva náskok další
- Atomisté
- Nejmladší
- Demokritos z Abdér
- Hmota není dělitelná do nekonečna
- Podstata atomu (atom= nedělitelná částice)
- Každý atom má háček a proto věci drží pohromadě
- Byli materialisté → po smrti nic není
- Ataraxia= zbavení se strachu z bohů, protože po smrti nic nebude, duše zanikne, protože je z atomů
Přechod 1. a 2. období = SOFISTÉ
- století před letopočtem
- Atény byly duchovní a politické centrum
- Byla zde demokracie, což zvedlo zájem o řečnictví
- Sofisté= učitelé moudrosti
- Učili 3 důležité věci : myslit, mluvit a jednat
- Byli praktici, nekladou důraz na teoretické poznání
- Objektivní poznání podle nich není možné
- Hlavní je, komu je za pravdu dáno (umění přesvědčit, důležitá role řečnictví)
- Odvrat od přírody ke člověku
- Protágoras z Abdér
- Sofismata- pomáhají zpřesňovat vyjadřování a logické myšlení→ matoucí otázky () učily dialogu a rychlé reakci→ např. Kde si zapomněl rohy?
- Gorgiáš
- Nelze zachytit jednoznačnou pravdu→ skepce
- Tvrdí, že nic není a jestli je tak to nepozná a kdyby to poznal, tak to nelze sdělit