Filosofie

 

 

= matka všech věd

Filoin= milovat

Sofia= moudrost, pravda

  • Smysl bytí, podstata všech věcí, postavení člověka ve světě
  • Každý z nás je filosofem

 

Počátky filosofie:

  • Před filosofií byl mýtus, ten podával v antické době představu o světě
  • Doba údivu- lidé se začínají ptát, mýty jim nestačí
  • Pochybují o náboženství
  • „Je lepší být nespokojeným Sokratem, než spokojeným prasetem.“
  • „Tam, kde dogmatik klade vykřičníky, klade filosof otazníky.“
  • Je to racionální věda- tím se liší od náboženství
  • Kritická- pochybuje o světě
  • Využívá argumentace a diskuze

 

Rozdělení filosofie:

  1. Dle Aristotela
  • Teoretické disciplíny: matematika, fyzika, metafyzika
  • Praktické disciplíny: etika, politika, rétorika
  1. Disciplíny
  • Ontologie= nauka o jsoucnu (cokoliv živé, co existuje) a bytí (vlastnosti jsoucna)
  • Gnoseologie= nauka o možnostech a způsobech poznání, zkoumá i hranice lidského poznání
  • Etika= postoje a jednání člověka, otázka dobra a zla
  • Estetika = nauka o krásnu a o tom, jak krásno působí na člověka
  • Logika= pojednává o formách správného usuzování a argumentace

 

Směry podle podstat světa:

  1. Monismus= jen 1 základ světa
  • 2 pojetí Materalismus = základem je hmota a Idealismus= základem je duchovno
  • Idealisté se dělí na Objektivní (duchovní základ světa nijak neovlivňuje naše myšlení a prožívání) a Subjektivní (duchovní základ ovlivňuje naše svědomí, to pak formuluje realitu)
  1. Dualismus
  2. Pluralismus

 

Směry ve filosofii:

  • Skepticismus= zpochybňování možnosti dosáhnout pravdivého poznání

-univerzální= absolutní skepse, částečná= relativní skepse

–    Empirismus= základním pramenem našeho poznání je zkušenost

–    Senzualismus = krajní empirismus- uznává jen vnější zkušenosti (smysly) a ne vnitřní (pocity)

–    Racionalismus= zásady, které poznáváme, nečerpáme ze zkušenosti, ale z rozumu

–    Agnosticismus= tvrdí, že svět není poznatelný

Vztah náboženství x filosofie:

  1. Buď x nebo
  • Marx : Náboženství je opiem lidstva.- pro filosofii
  • Luther: Rozum je ďáblova děvka.- pro náboženství
  • Buď náboženství, nebo filosofie, druhé odmítají

 

  1. Nemají nic společného
  • Novopozitivisté
  • Buď náboženství, nebo filosofie, ale tu druhou respektují

 

  1. Prolínají se (T. Akvinský)
  • Navzájem ze sebe čerpají

 

Od mýtu k logu (logos= rozum)= počátky řecké filosofie:

  • 7 století před letopočtem – Řecko
  • Řecké státy→ mezi sebou vedou války, přesto je zde vědomí řecké pospolitosti→ na důkaz vznikají Olympijské hry, které mají sloužit pro pobavení bohů
  • Náboženství- polyteismus
  • Mýtus- pro antické Řecko, to bylo vyprávění o veškerých zkušenostech lidstva
    • Zachyceno i písemně formou poezie
    • Nejznámější mýty : theogonie (o zrození bohů) a kosmogonie (o stvoření světa)
  • Nejznámější dílo bylo Theogonie (Heziodés)

-popisuje vznik Chaose a Země (Gaia)

-ti zrodí 6 generací titánů a titánek – např. Kronos pojídá své děti

-mezi nimi probíhá boj o moc, vítězí Zeus (vítězství je popisováno ve chvalozpěvu Dia)

– v Řecku bylo mnoho předpokladů pro vznik filosofie (možnost diskuze a politická svoboda, důraz na jedince, náboženství jim nepřišlo dostačující)

 

Přechodné období mezí mytologií a filosofií= Sedmero mudrců

  • Literární přechod od náboženských spekulací k filosofickým výrokům
  • Století před letopočtem
  • Byli to politici, kteří se proslavili svými výroky či zákony (Tháles, Solon, Chilon)
  • Jejich myšlenky jsou zapsány ve Zlomcích předsokratovských myslitelů

 

Řecká filosofie:

  • Kolébka Z filosofie
  • Rysy – snaží se najít prapříčinu (ARCHÉ)+ prvotní zákon světa a otázka mravního určení člověka (duše, ctnost)
  • Dělení:
  1. Předsokratovské období= období přírodní filosofie a sofisté
  2. Klasické období= Sokrates, Platon, Aristoteles
  3. Helénské období

 

 

 

  1. Předsokratovské období
  • Přírodní filosofie
  • Návaznost na kosmogonické mýty
  • Problematika dynamiky a stability

 

  1. Milétská škola
  • století před letopočtem
  • Tháles z Milétu
  • Země leží na vodě (pluje po oceánu)
  • Výšku pyramid zjistil podle jejich stínu
  • Anaximandros
  • Pralátka byla apeiron (neurčité, božské neomezeno)
  • Protiklady teplo x chlad
    • Anaximenes
  • Pralátkou je pro něho vzduch
  • Vše vzniká zřeďováním (oheň) nebo zhušťováním vzduchu (vítr, voda, kámen)
  • Periodické střídání vzniku a zániku světa

 

  1. Pythagorejci
  • Ideové hnutí se závaznými pravidly života a myšlení
  • Základním tématem je harmonie
  • Čísla jsou pro ně stavební prvky světa
  • Přírodní jevy lze převést na matematické vztahy
  • Pythagoras
  • Žil na ostrově Sámos
  • Zakladatel matematiky
  • Jako dokonalé číslo považoval 10

 

  1. Herakleitos z Efezu
  • Svět je místo změny (ta se děje vždy v protikladech- život x smrt, zima x teplo)
  • Svět je v pohybu, je onymický
  • „Protiklady se přitahují.“- protože spolu vytváří harmonii

 

  1. Eleaté
  • Zajímají se o pohyb (tvrdí, že jeho vnímání je nedokonalé)
  • Parminedes z Eleje
  • Řeší, jestli něco je a nebo není → radikální rozlišení buď něco je a nebo není→ nic mezi tím
  • Popírá existenci NIC (nic mě nebolí), tvrdí, že nic neexistuje
  • NIC je náhrada něčeho, co neumíme vysvětlit nebo pojmenovat
  • Odsuzuje změnu jako zdánlivost, není podstatná, podstatné je trvání (tím napadá Herakleita)

 

 

 

 

 

  • Zenón z Eleje
  • Přináší důkazy o neexistenci pohybu
  • Dokazuje to sporem (aporie)→ nejprve potvrdí existenci pohybu a pak jej vyvrátí
  • Nejznámější aporie je Achyleus a želva
  • 2 důkazy neexistence pohybu:
  1. Cesta se dá vždy rozdělit na polovinu a tu polovinu lze rozdělit na další polovinu→ nikdy se nedostaneme na 0
  2. Achyleos nikdy nemůže doběhnout želvu, protože ona mí náskok a když ten náskok dožene, tak má želva náskok další

 

  1. Atomisté
  • Nejmladší
  • Demokritos z Abdér
  • Hmota není dělitelná do nekonečna
  • Podstata atomu (atom= nedělitelná částice)
  • Každý atom má háček a proto věci drží pohromadě
  • Byli materialisté → po smrti nic není
  • Ataraxia= zbavení se strachu z bohů, protože po smrti nic nebude, duše zanikne, protože je z atomů

 

Přechod 1. a 2. období = SOFISTÉ

  • století před letopočtem
  • Atény byly duchovní a politické centrum
  • Byla zde demokracie, což zvedlo zájem o řečnictví
  • Sofisté= učitelé moudrosti
  • Učili 3 důležité věci : myslit, mluvit a jednat
  • Byli praktici, nekladou důraz na teoretické poznání
  • Objektivní poznání podle nich není možné
  • Hlavní je, komu je za pravdu dáno (umění přesvědčit, důležitá role řečnictví)
  • Odvrat od přírody ke člověku
  • Protágoras z Abdér
  • Sofismata- pomáhají zpřesňovat vyjadřování a logické myšlení→ matoucí otázky () učily dialogu a rychlé reakci→ např. Kde si zapomněl rohy?
  • Gorgiáš
  • Nelze zachytit jednoznačnou pravdu→ skepce
  • Tvrdí, že nic není a jestli je tak to nepozná a kdyby to poznal, tak to nelze sdělit