Transport látek uvnitř buňky

Publikováno administrator

Transport a výměna látek se děje přes cytoplazmatickou membránu.

  1. PASIVNÍ TRANSPORT

Jedná se o transport bez spotřeby energie.

  1. prostá difúze – pohyb látek po koncentračním spádu (z prostředí s vyšší koncentrací do prostředí s nižší koncentrací rozpuštěných látek). Je velmi pomalý pohyb a prochází jen nejmenší molekuly a málo látek – O2, CO2, K+, molekuly do 3 uhlíků. Látky rozpustné v tucích (steroidní hormony), procházejí bez problému membránou. (např. výměna plynů v plicních sklípcích).
  2. usnadněná difúze – po koncentračním spádu. Látky se navážou na přenašeče (transportní bílkoviny) – jsou specifické pro určité látky a otočením je přenesou do buňky. Přenos hexóz (glukóza), aminokyselin a iontů (Na+) = iontové kanály.

 

  1. AKTIVNÍ TRANSPORT

Transport se děje za spotřeby energie.

Probíhá i proti koncentračnímu spádu. Díky transportním ATPázám (enzymy).

  1. primární aktivní transport – využívá ATP pro transport energetický spád vzniklý při oxidačně redukčních dějích. Přenos je jednosměrný.
  2. sekundární aktivní transport – přenos dvou látek, jedna X na vnější straně se naváže na přenašeč (proti koncentračnímu spádu) a druhá Y se naváže na přenašeč uvnitř buňky (po koncentračním spádu). Látka Y uvolňuje energii pro transport.
  • Sodíko/draselná pumpa – důležitý buněčný transportér. Zároveň přenáší 3Na+ ven a 2K+

                                            dovnitř buňky.

 

  1. CYTÓZA

Buňka přijímá a odstraňuje molekuly látek, kapénky i celé buňky přestavbou CM. (bílkoviny nebo polysacharidy). Cytóza probíhá za spotřeby energie.

  1. exocytóza – buňka vydává nepotřebné, přebytečné, účinné (hormony, protilátky)a škodlivé látky do okolí. GA vyloučí váček z touto látkou a ten se spojí s CM a jeho obsah je vylit za buňku.
  2. endocytóza – buňka přijímá různé látky.
  • pinocytóza – buňka pohlcuje kapénky vchlípením CM. Vzniklý váček se v cytoplazmě

                      rozpustí. Membrána váčku pochází z CM. „buněčné pití“.

  • fagocytóza – buňka přijímá větší částice aktivně vytváří panožky = výběžky CM. Těmi

                     obklopí částici a uzavře – enzymy pak rozkládají váček. „buněčné pojídání“.

 

  1. OSMÓZA

Bez spotřeby energie se voda pohybuje do buňky (po koncentračním spádu z místa u nižší koncentraci rozpuštěných látek do míst kde je látek více a méně vody. Z hypotonického do hypertonického. Může probíhat i opačným směrem – z buňky ven). Snaha o dosažení izotonického prostředí (stejná koncentrace látek v obou místech oddělených polopropustnou membránou.

Co se stane s buňkou v hyper a hypotonickém prostředí?

K příjmu vody dochází v prostředí:

hypotonickém – s malou koncentrací rozpuštěných látek (tedy více vody) než je ve vakuole – buňka

nasává a zvyšuje se turgor. V extrémním prostředí se buňka neustále zvětšuje a

praská = plazmoptýza.

hypertonické – prostředí s velkým množstvím rozpuštěných látek, koncentrace je menší ve vakuole,

proto se voda dostává z buňky do prostředí a protoplast buňky se zmenšuje a

odchlipuje od BS = plazmolýza.