- Patří mezi vyšší rostliny.
- Rozmnožují se výtrusy = sporami, které vznikají nepohlavně ve výtrusnicích = sporangiích; výtrusy jsou haploidní (vznikají meiózou).
- Mechorosty, plavuně, přesličky a kapradiny.
Gametofyt = zelený, dlouhověký, samostatně žijící – převládá.
Sporofyt = nezelený na gametofytu většinou závislý.
odd. MECHOROSTY
- Nemají ještě dokonalá vodivá pletiva.
- Tělo je tvořeno stélkou = kauloid, fyloidy a rhizoidy.
- Gametofyt převládá nad sporofytem
- Žijí ve vlhkém prostředí, rašeliniště, kameny, v lesech a na stromech, dominují v oblasti tajgy a tundry.
Na gametofytu se tvoří samčí pohlavní orgány – pelatky, ve kterých se tvoří spermatozoidy se dvěma bičíky – při oplození se pohybují v dešťových kapkách, a samičí pohlavní orgány – zárodečníky, ve kterých se tvoří vaječné buňky.
Rodozměna: výtrus → prvoklíček → mechová rostlinka (gametofyt) → na ní vyrostou pohlavní orgány pelatky a zárodečníky → po splynutí spermatozoidů a vaječné buňky vznikne zygota → z ní vyrostě štět s tobolkou (výtrusnice, sporofyt) → v tobolce vznikají výtrusy.
tř. JÁTROVKY
- Mají lupenitou stélku, rostou na vlkhkých a stinných místech.
- V tobolce jsou s výtrusy s mrštníky = elatery, které pomocí vlhkosti vymrští spóry do okolí.
- Ve svých stélkách mají oleje, které svým pachem odpuzují živočichy.
Z: porostnice mnohotvárná
tř. MECHY
- Gametofytní rostlinka mechů je vždy diferencovaná na lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy), většina zástupců má také příchytná vlákna (rhizoidy).
- Rrostou ve stinných a vlhkých místech.
- Protáhlé vodivé buňky hydroidy – slouží místo vodivých pletiv k nasávaní vody.
ROZMN.: z výtrusu vyrůstá prvoklíček protonema → pak gametofyt → zygota → sporofyt, štět s tobolkou. Tobolka: výtrusy, vytrusorodá vrstva, sloupek (columela), čepička, víčko, obustí – při vysoké
vlhkosti se vičko otevře a krouživými pohyby se vysypou výtrusy.
Z: rašeliník – listy jsou přeslenitě větvené, rostlina má neukončený růst, jsou bez rizoidů, stélky ve spod
odumírají a nové stélky se rozrůstají výš a výš, mají velkou sací schopnost kdysi se požívaly
jako vložky, mají červenohnědé tobolky bez víčka, otevírají se explozí, která je slyšet i několik
metrů daleko, v minulosti docházelo ke karbonizaci rašeliny = uhelnatění, palivo, lázeňství,
zahradnictví-
bělomech sivý, ploník – patří mezi největší mechy, měřík, zkrutek, dvouhrotec, travník.
tř. HLEVÍKY
- Gametofyt je drobný, stélka se rozrůstá do plochy a vidličnatě vetví.
- Ve slizových dutinkách mohou být sinice.
- Sporofyt je bez štětu, mají pseudoelatery k vymršťování spór.
Z: hlevík tečkovaný
VÝZNAM: Váži vodu, ovlivňují mikroklima, tvoří rašelinu.
odd. KAPRAĎOROSTY
tř. PLAVUNĚ
- Vytrvalé byliny v pravěku stromového růstu (recentní plavuně, šídlatky a vranečky jsou drobného vzrůstu – několik cm, pouze ojediněle přesahují 0,5 m).
- Většinou suchozemské plazivé byliny.
- Sporofyt převažuje nad gametofytem – Gametofyt je drobný.
Tělo: mají nečlánkovaný vydličnatý stonek pokrytý drobnými lístky mikrofyly. Funkčně je můžeme dělit na:
sporofyly (podpírají výtrusnice), trofofyly – fotosyntetizují. Sporofyly často uspořádané do
výtrusnicových klasů s výtrusy.
ROZMN.: výtrus → podzemní prokel (gametofyt), na kterém se vytvoří pohlavní orgány → dojde k oplození
→ vznikne zygota → vyroste sporofyt, který je rolišen na lodyžku, sporofyly a výtrusnicový klas
→ ve výtrusnici vznikají meiózou výtrusy .
- PLAVUNĚ – plavuň vidlačka, vranec.
Sloužily jako divadelní pudr a díky explozivním účinkům k vymetání komínů, i jako palivo do
prvního spalovacího motoru, vrance obsahují alkaloidy, které v kombinaci s alkoholem
vyvolávají silné zvracení – kdysi nápad pro léčbu alkoholiků.
- VRANEČKY – vraneček brvitý – listy do pirálky, hlavně tropy, ale i chladnější oblasti.
- ŠÍDLATKY – šídlatka – má trsnatý vzhled (jako trs trávy).
tř. PŘESLIČKY
- Vytrvalé byliny nebo liány – jsou recentní, fosilní byly statné stromy (černé uhlí).
- Listy – drobné, bočně srůstají v zoubkovaný límeček nad přeslenem větví (i na bočních větvích).
- Stonek článkovaný, přeslenitě větvený, podélně rýhovaný.
- Spory – s elatery = (chapadélka) konají hygroskopické pohyby a vytvářejí shluky – šiří se větrem.
- Epidermis – silně inkrustovaná SiO2.
- Sporofyt převažuje nad gametofytem.
ROZMN.: stejné jako u plavuní, ale prokly jsou jednopohlavné.
Některé druhy vytvářejí během roku dva typy lodyh:
- a) jarní lodyha – hnědá, na vrcholu nese výtrusnicový klas k rozmnožování.
- b) letní lodyha – zelená, fotosyntézou vytváří zásobní látky.
přeslička rolní (tvoří dvě lodyhy za rok), přeslička bahenní a přeslička lesní (tvoří jednu lodyhu).
tř. KAPRADINY
- Sporofyt zcela převládá nad gametofytem = prothaliem.
- Vytrvalé byliny.
- Stonek nečlánkovaný, obvykle jen jako oddenek.
- Sporofyt je tvořen oddenkem a trsem listů, vodivá pletiva = tracheidy.
- Listy nejsou rozlišeny na trofofyly a sporofyly, ale jsou to trofosporofyly (mají asimilační a výtrusnou funkci). Listy megafylní v mládí circinátně svinuté.
Sporangia na spodní straně listů, nikdy nejsou ve strobilech – na rubu nebo okraji listů rostou výtrusnicové kupky, které jsou chráněny blanitou ostěrou. Výtrusnicová kupka se skládá z několika výtrusnic, které mají na povrchu prstenec tlustých buněk, který se v době zralosti výtrusů odtrhne a výtrusy se uvolní.
Gametofyt (prothalium) – prvoklíček – nadzemní, zelený, obvykle srdčitého nebo ledvinitého tvaru, na
spodu s rhizoidy a gametangii, často krátkověký.
Rodozměna: výtrus → srdčitý prokel s pelatkami a zárodečníky → dojde k oplození → vznikne zygota →
vyroste sporofyt (oddenek a trs listů) → na listu vyrostou výtrusnicové kupky a v nich výtrusy.
Z: kapraď samec, papratka smičí, hasivka orličí, osladič obecný, bukovník, pérovník pštrosí, sleziník
červený a routička, jelení jazyk, Marsilka čtyřlistá.
Význam kapraďorostů: fosilní se podílely na tvorbě černého uhlí, přeslička – léčivka.