Období starověké praktické chemie a přírodní filozofie
- při řemeslné výrobě shromažďování poznatků o látkách a dějích, ale neusilovali o objasnění (získání a zpracování kovů, hrnčířství, výroba skla, barvení tkanin)
- atomisté- Démokritos, Hérakleitos, Aristoteles- představitel idealistické filozofie
- Atomistická teorie– Látky se skládají z malých, nezničitelných a dále nedělitelných částí, které nazýváme atomy.
Alchymie
- století
- zanechala spíše praktické poznatky- experimentální metody (filtrace, sublimace, aj.)
- = období předvědecké chemie
- cíle: 1. racionální- amalgamace (získávání Au, Ag), 2. iracionální- nesmrtelnost, příprava kamene mudrců, elixíru života, tekutého zlata
Iatrochemie
- st. – 1760
- Iatros – lékař
- vysvětlení dějů v lidském těle pomocí chemických pochodů a léčení chemickými prostředky
- Paracelsus – švýcarský lékař, léky, léčiva, iatrochemie lidem
Základy chemie současně s Iatrochemií
- Agricola – základy metalurgických výrob
- Glauber – základy technologie anorganických látek
Období formování vědeckých základů chemie
- -17. století
- Galileo Galilei
- technické objevy, vědecké instituce
- vznik chemických řemesel
- teorie flogistonu- Georg Ernest Stahl (začátek 18.století); při hoření látky ztrácejí těkavou součást- flogiston (podle řec. phlox- plamen) → úsilí o objasnění → chemická analýza → teorie nahrazena Lavoisierovou teorií hoření
- století- chemický prvek (objasnění kyslíku a vodíku)- německý chemik Jeremias Benjamin Richter
- století- Daltonova atomová teorie- objev základních chemických zákonů
Rozvoj chemie v 19. a 20. století
- kvalitativní přístup při experimentování
- nově objevené prvky- ,,atomové váhy“ (zavedeno J. Daltonem)
- Dalvani, A. Volta, později M. Faraday- zákony elektrolýzy
- století- Fridrich Mohr- odměrné metody (volumetrie)
- konec 19.století- pozornost zaměřena na skupinu sloučenin uhlíku
- J. Berzelius (1806)- přesvědčení, že organické sloučeniny vznikají pouze v organismech působením životní síly
- snaha o uspořádání chemických prvků (známo asi 40)- dlouho neúspěšné díky nepřesnosti ,,atomových vah“ prvků
- Avogardova teorie a nové hodnoty ,,atomových vah“ prvků
- 1862- Chancourtois- předložil systém všech seřazených prvků (23 zařadil správně), zavedl pojem perioda
- 1869- objev periodického zákona- D.I. Mendělejev- pochopil význam objeveného přírodního zákona a dokázal zákonitosti využít k předpovědi vlastností neobjevených prvků
- pol. 19.stol.- teorie struktury (Butlerov, Kukulé, později Hoff a Bel)
- průmyslová revoluce –chemická výroba
- nové chemické disciplíny- biochemie (=studium struktury a fce přírodních látek), makromolekulární chemie (chemie polymerů)
Moderní chemie
- anorganická x organická chemie
- původně organické látky jen z rostlin nebo živočichů
- pak anorg. – věda o vzniku, složení, struktuře a chemických reakcích prvků a sloučenin s výjimkou převážné většiny sloučenin uhlíku
- pak org.- věda o vzniku, složení, struktuře a chem. reakcích sloučenin uhlíku
- makromolekulární chemie, chemie koloidního stavu, chemie organokovových látek