- polovina 17. století – 18. století
Znaky:
- Pevný řád a jednotné principy
- Rozumová kázeň (cit podřízen rozumu)
- Krása v pravdě, řádu
- Vzor v antice
- Zásada trojí jednoty (jednota místa, času, děje) – z antiky (Aristoteles – Poetika)
Dělení:
1. Umění vysoké
- Žánry: óda, epos, tragédie
- Náměty: vznešené, z vyšší vrstvy (králové…), případně antické
2. Umění nízké
- Žánry: komedie, bajka, satira
- Náměty: z nižší vrstvy (poddaní, sedláci…), běžný život tehdejší doby
Literatura
TRAGÉDIE:
Piere Corneille [kornej]
- Cid [sid]
- Děj:
- – Don Rodrigo zabije v souboji otce své milé Ximeny
- – Ximena žádá krále o co nejpřísnější trest, i když Rodriga miluje -> typický prvek klasicismu (rozum znamená více než cit)
- – král trest odpouští -> Rodrigo a Ximena mohou být spolu
Jean Racine [rasin]
- Faidra
- – Faidra žije s králem s králem Théseem, ale zamiluje se do jeho syna Hypolita
- – Théseus údajně umírá -> Faidra se snaží získat Hypolita, ale ten odmítá
- – Návrat Thésea -> Faidra se bojí, že Hypolitos řekne, že se pokusila svést -> radši sama křivě obviní Hypolita, že se ji pokusil svést on a chtěl získat trůn
- – Théseus musí syna vyhnat -> rozum vítězí nad citem
KOMEDIE:
Moliére
- Lakomec – hlavní postava: Harpagon
- – má syna a dceru -> ty se chtějí oženit a vdát, ale vybírali si příliš chudé protějšky -> Harpagon odmítá, protože by jim musel dát peníze na věno
- – najde jiné bohaté snoubence, kteří nechtějí věno
- – sám si chce vzít původní snoubenku svého syna (on sám má peněz dost)
- – sluha mu ukradne truhlici s pokladem -> děti si mohou vzít, koho chtějí
- – iInspirace z antické Komedie o hrnci (Plautus)
- Tartuffe – svatoušek (tváří se jako zbožný člověk), ale ve skutečnosti pokrytec
- Zdravý, nemocný
Commedia dell´ arte
- Lidová komedie
- Není přesně daný scénář, jenom zápletka a konec “ herci improvizovali
- Postavy ustálené typy (zamilování, staří, sluhové)
Carlo Goldoni
- Vychází z commedia dell´arte
- Sluha dvou pánů
- Poprask na laguně
BAJKY:
Jean de la Fontaine
- Bajky