Dusíkaté deriváty
- Obsahují v molekule vazbu C – N
- Dusík je (pokud nenese náboj) trojvazný
- Organických sloučenin dusíku je velké množství, některé jsou velmi složité – nukleové kyseliny, bílkoviny, alkaloidy)
1. Nitrosloučeniny
- Názvosloví
předpona nitro-
nitroethan nitrobenzen trinitrotoluen
NO2-CH2-CH3
- Vlastnosti: významnější jsou aromatické nitrosloučeniny
- NO2 – je vlivem elektronových poměrů silně polární ( – I efekt) → H na prvním C je mírně kyselý
- NO2 – je substituent II. řádu ( -M-efekt) → zpomaluje reakce na aromatickém jádře a řídí další substituci do polohy m-
- Fyzikální vlastnosti: (l) nebo (s), často výbušné, těžší než voda, omezeně rozpustné
- Příprava
Nitrací (HNO3, nebo HNO3 + H2SO4), nitrace je substituční reakcí
- Příprava nitroalkanů = SR
CH4 + HNO3 → CH3NO2 + H2O (↑t)
nitromethan, nitroethan rozpouštědla, paliva - Příprava nitroarenů =
na ochotu se nitrovat (i do vyšších stupňů) mají vliv eventuální substituenty
Klesá ochota k nitraci
- Reakce
- Nejdůležitější je redukce (buď katalytická hydrogenace nebo reakce s nascentním vodíkem) → vzniká anilín
- Zástupci
Nitrobenzen
- Hořlavá kapalina mandlové vůně
- Jedovatá (i vdechnutím nebo přes pokožku), karcinogen
- Pro výrobu anilínu
TNT (tritol) – 2, 4, 6, trinitrotoluen
- Výbušnina
- přepočítává se na ni účinek jaderných zbraní
Kyselina pikrová
- Složka výbušniny ekrazit (+ její soli = pikráty – vznikají nahrazením vodíku na -OH)
2. Aminy
- Odvozené náhradou vodíkových atomů v NH3 uhlovodíkovými zbytky
Primární amin | Sekundární amin | Terciární amin |
- Existují primární, sekundární a terciární
– Názvosloví
Funkčně skupinový princip: uhlovodíkový zbytek (alkyl) + amin (nebo diamin)
methylamin dimethylamin trimethylamin
CH3-NH2 CH3-NH-CH3 CH3-NCH3-CH3
u sekundárních a terciárních aminů se alkyly udávají v ABECEDNÍM pořadí (druhý alkyl v závorce): ethyl(methyl)propylamin
CH3-CH2-NCH3-CH2-CH2-CH3
substituované alkyly se uvádějí v závorce VŽDY:
(2-chlorethyl)methylamin
CH2Cl-CH2-NHCH3
Substituční princip: zvolíme si základní hydrid (řetězec)
uhlovodík amoniak (azan)
butan-1-amin butylazan
butan-2-amin ethyl(methyl)propylazan
u sekundárních a terciárních nesymetrických aminů je základním řetězcem ten nejdelší:
N-methylethanamin
N-ethylanilin
Triviální názvy
anilin benzidin
– Vlastnosti
Nižší alifatické: (g) rozpustné ve vodě, s H2O tvoří vodíkové můstky,
páchnou po rybách nebo NH3
některé vznikají v přírodě rozkladem bílkovin
Vyšší alifatické a aromatické: (l) nebo (s) nerozpustné ve vodě
rozpustné v alkoholech a etherech
páchnoucí, toxické
+ H+ → CH3 – H3
zásaditý charakter aminů (budou reagovat s nukleofilními činidly)
Tento zásaditý charakter ovlivňuje druh alkylu
platí, že methylamin je silnější zásada než samotný NH3 (vlivem indukčního efektu)
ALE anilin je slabší zásada vlivem mezomerního efektu
– Reakce
Vznik amoniových solí:
analogie s anorganickou chemií: NH3 + HCl → NH4Cl (amonná sůl)
v org. chemii: CH3 – NH2 + HCl → CH3 – N+H3 Cl– (amoniová sůl)
methylamonium-chlorid
analogicky anilín:
Aminy jako nukleofilní činidla:
CH3 – CH2 – NH2 + CH3 – I → CH3 – CH2 – N+H2 – I–
|
CH3
ethylamin methyljodid ethyl(methyl)amonium-jodid
Diazotace:
- = reakce primárního aromatického aminu s dusitanem alkalického kovu v kyselém prostředí
- Vznikají nestálé a reaktivní diazoniové soli →dále reagují s aromatickými aminy či fenoly za vzniku azobarviv (reakce se nazývá kopulace)
Barevnost ovlivňuje přítomnost skupiny – N = N – a patří mezi ně např. indikátor methyloranž.
– Zástupci
1,6-hexamethylendiamin
- Surovina pro výrobu polyamidu 6,6 (nylon)
Anilin
- Jedovatá, olejovitá, vysokovroucí kapalina, na vzduchu hnědne
- Důležitá surovina organické chemie – pro výrobu barviv, léčiv
Difenylamin, benzidin
- Surovina pro výrobu barviv
- K aminům lze řadit i dusíkaté heterocykly – např. pyrrol
pyridin