Sociální struktura

Sociální struktura Sociální stratifikace = sociální vrstvení Popis rozdělení bohatství Lišíme se vzděláním, pohlavím, majetkem Vyjadřuje strukturu rozdělení mezi lidmi 4 typy   Otroctví Založeno na nucených pracích, dohledu a trestech Extrémní druh nerovnosti. Jeden člověk vlastně vlastní život druhého. Otrok se své role nemůže zbavit v ČR je otroctví zakázáno, ale ve světě pořád je[…]

Sociální útvary

6.Sociální útvary = seskupení lidí (společné zájmy a cíl, skupiny jsou hierarchizované)   Typy sociálních útvarů:   1)Komunita uzavřená skupina→nemůžeme do nich jen tak vstoupit , společný zájem sekty, squateři někdy žijí separovaně od společnosti 2)Sociální agregát náhodné seskupení lidí, spojeno prostorem jsou na určitém místě a v určitý čas (v kině) → DAV (skupina lidí[…]

Obecná psychologie

Obecná psychologie Determinace lidské psychiky dělí se na: VNITŘNÍ→genetika, půdy, NS, hormonální soustava VNĚJŠÍ→prostředí výchova, společnost směry: ENVIROMENTALSITICKÉ -zdůrazňuje vliv prostředí -vnější faktory -přeceňuje učení→behavariosmius NATIVISTICKÉ -přeceňuje význam vrozených dispozicí INTERKCIONISTICKÉ -respektuje dědičnost i prostředí 1)Biologická determinace lidské psychiky a)činnost nervové soustavy z periferních nerv. systému a centrální nervová soustava lateralita = převaha jedné část[…]

Filosofie 19.století

    Větvení do jednotlivých směrů Každý proud (škola) řeší svůj konkrétní problém Ovlivněno Charles Darwinem (evoluční teorie), Mendelem (poznatky z genetiky) a Freudem (analýza snů)   Pozitivismus= skutečné, nezpochybnitelné Jediný zdroj poznání je vědecké poznání Jsou zklamáni osvícenstvím, německou filosofií a metafyzikou Má hodně společného s osvícenstvím (důraz na vědu a rozum), ale osvícenci nepokročili[…]

Filosofie osvícenství

    Britský empirismus (17.století) Kladou důraz na smyslové poznání Empirie= smyslová zkušenost Počátek osvícenství Typická je indukce (od konkrétního k obecnému)   John Locke Dílo Esej o lidském rozumu →definuje rozum= Tabula rasa= nepopsaná deska, všechny zkušenosti čerpáme ze smyslů „Nic není v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech.“ →rozum nepopsaná deska Rozdělil dojmy na sensations[…]

Renesanční a barokní filosofie

    Renesance: – 16.století Itálie Významné objevy a vynálezy (kompas, střelný prach, knihtisk) Zámořské objevy (Columbus, Vasco de Gama) Astronomie a přírodní vědy- heliocentrismus (usprostřed vesmíru je Slunce a ne Země) Filosofie: obrat k antickým ideálům, antropocentrismus= obrat ke člověku, zájem o pozemský život, obrat od ontologie ke gnoseologii, posun od teocentismu k ateismu   Humanismus[…]

Středověká filosofie

    Rok 476 (pád Západořímské říše)- rok 1492 (objevení Ameriky) Mezi antikou a novověkem Vznikají národy, vyvíjejí se národní jazyky a kultura Společnost rozdělena na tzv. Trojí lid (církev, šlechta, poddaní) Duchovní zdroj- křesťanství → spojí se filosofie (zkoumá vztah víry a vědění) a křesťanství Křesťanství šíří apoštolové, díky evangelium Nejznámější misionář Pavel z Tarsu[…]

Antická filosofie

    Sokrates (470 – 400 př. K.) Sám nic nenapsal o jeho životě se dovídáme od Xenofona, Aristofanésa (komedie Oblaka) a Platona (Platonovy dialogy→ Platon využívá Sokrata jako vystupovatele v těchto dialozích→ i když zde vystupuje Sokrates, všechny myšlenky jsou Platonovo) Otec byl sochař a matka porodní bába, jeho žena byla Xantipa (= byla hádavá)[…]